Zabrali jsme černými

2. 2. 2014 Pavel Holásek Áčko, 2

ŠK Ústí nad Orlicí A – 2222 ŠK Polabiny B 5:3

Už ani nevím, kdy jsme naposledy hráli doma; letos to určitě nebylo. Už ani nevím, kdy jsme naposled nehráli o záchranu …

Záchranářský duel namočeného s potopeným. Pozitivem tentokrát byla menší frekvence omluvenek. Akorát Zeiny pořád dává na facebook fotky z Krkonoš, prý tam bude až do května. Omluvil se i Péča, ten zase pořád inzeruje nějaký nesnáze trestněprávního charakteru. 😉 Honza Švub, který nejdřív ze základu vypadl, už je tedy zase stabilním hráčem a úplatky rozhodcovskou taxu musel oželet Jarda (remcal, remcal, ale hrál).

Doštrachal jsem se z Kerhartic asi za osm minut začátek, do kroku nepřidal, ať si to mladí postaví – a nalezl výkvět krajského šachu ve značném počtu stepující před zamčenými dveřmi. Vevnitř se svítilo, ale na bušení nikdo neodpovídal. Naštěstí servírka dojela ještě včas a ten mlaďák, kdo stavěl figurky, jsem byl já.

Hostující tým je plný zkušených matadorů, před pár lety v KP jsem k nim vzhlížel jako k mistrům; tohle že je družstvo bojující o záchranu? Nastoupili skoro nejsilněji, Martin Mojžíš vynechává pravidelně. Ratingově jakžtakž vyrovnané utkání, nic, co by se mělo samo vyhrát, jenže my to potřebovali jako sůl (a hosté jako záchranný kruh).

Při hře jsem měl pocit, že se opravdu střetli hráči, kteří tomu rozumí na chlup stejně. Prostě ty naše krajské šachy, nikdo svým pojetím nikoho nepřekvapil. Kdo by ale měl dělat celý bod, nebylo jasné. Možných bylo osm remíz, možné bylo ale i náhlé překlopení vah; ale na čí stranu?

Remízové rozhovory zahájil překvapivě nejdřív kapitán Martin zhruba po dvou a půl hodinách hry (kolem dvacátého tahu). Teprve potom ho následoval Jarda, byť měl těch tahů asi sedmnáct. 1:1 Dvoje bílé fuč, to máme jako vyhrávat černýma?

Pak se v místnosti začali hemžit diváci, totiž céčko, které bylo ve Třebové hotovo brzo, a náš věrný fanoušek pan Kříž. Skoro bych mohl použít podnadpis: hráli jsme před plnými tribunami.

No, a to je tak skoro všechno, co jsem viděl, protože pak jsem se téměř neodtrhl od své partie – a po jejím konci a analýze jsem vstal od šachovnice a překvapeně zjistil, že jsme už vyhráli!

Nejdřív ovšem (byť už blízko kontrol) následovaly další půlky v podání Lukáše a Honzy (pořadí nevím). 2:2

Celé body jsem přidal já (Pavel), Vašek a démon Jenda. 5:2 Jsme fakt dobrý!

Závěrečná fáze spočívala v popíjení kvasnicové Litovle, náznaku analýz, bleskovkách, kde mě Peky i Pokyn dost školili, nesledování tenisu a cyklokrosu na obrazovce nad hlavou. Nahoře si zatím protrpěl koncovku David, tentokrát to ale příliš nevadilo. 5:3

Martin Šmajzr (2202) – Jaroslav Mojžíš (2159)

Zavřená španělská, letmo jsem měl pocit, že černý nějak míchá systémy (Sb7, Ve8, přitom bílého střelce nechal na b3), ale ne že bych byl znalec. Ani Martin se neprojevil jako znalec, pan Mojžíš se v klidu dostal ke všemu, co si přál, takže žádné dobývání stísněné pozice se nekonalo, černý získal dost prostoru a Martin radši včas zatáhl za záchrannou brzdu. V analýze zkoumali nějakou složitou koncovku s dámami a čtyřmi jezdci. 0,5:0.5

Josef Kourek (2121) – Václav Pekař (2151)

Dámským pěšcem, bílý stavěl cosi jako Colleho systém se sřelcem na g5, Vašek reagoval překvapivě zcela ortodoxně – až do chvíle, kdy proti střelci na h4 zatáhl g5 a Jh5. Pozice zaváněla nějakými divočinami, ale poté, co se vyměnily dámy, šlo naopak o technickou pozici, nejdřív tam byl s věžemi bílý jezdec proti černopolákovi d6, pak už se hrála jen věžovka, kde rozhodl volný h pěšec černého. Vašek tedy vyhrál v koncovce, čemuž se sám upřímně divil. 😉 0:1

David Výprachtický (2133) – Lubomír Šilar (2176)

Asi katalánská, pěšci se v centru dost měnili, vznikla pozice s černým izolákem na d5, bílý ho předpisově zablokoval, měl dvojici střelců, odhadoval jsem to na technickou záležitost. Asi to ale bylo složitější, protože za pár tahů měl aktivitu černý, izolákem prošel až na d3, ovládl prostor a najednou to vypadalo nehezky. Vznikla z toho koncovka V+S x V+J, tentokrát s bílým izolákem … a pak už nevím. 0:1

Jiří Hostinský (2212) – Pavel Holásek (2077)

Nekompromisní oboustranná řežba. Posedmé v řadě černými, ale teprve podruhé proti 1. e4. Zkouším sice poslední dobou ledacos, ale v důležitém zápase jsem chtěl hrát na jistotu, něco s výraznou remízovou tendencí, co dobře znám – tedy Svěšnikova. 🙂 Záhy jsem zjistil, že už ho vlastně neznám, paměť je děravá; a remízová tendence vzala zasvé taky brzo. Soupeř mi nechal pe4, ale bál jsem se nějakých šejdů a rozhodl se radši dokončit vývin. O dva tahy později jsem ale dal pěšce sám a pak už to jelo bez oddechu. Soupeř ignoroval moje hrozby (Sg7xb2), naznačil útok na krále, pak si rochnul nadlouho a útok jsem chystal zase já;

bílý mi proto nechal v centru celou figuru: 17. f4?!! Vxd5 18. Sxe4 Vxd1+ 19. Vxd1 a já musel Sd7. Za figuru získal celkem tři pěšce a mohutnou aktivitu, jenže Ja3 se až do konce partie nezapojil, takže bílý útočil prakticky bez dvou figur. Hráli jsme to dost přesně, až s pěti minutami do konce bílý přehlédl průnik mé dámy s matem. 0:1

Lukáš Hurt (2110) – Jan Černý (2063)

Výměnná francouzská s c2-c4. Oprava: Carokann, Panovův útok. Lukáš nastoupil na dámském křídle (c4-c5, b2-b4), což po postupných výměnách vedlo k pozici s těžkými figurami, kde měl bílý krytého volného pc5, ale držel ho opožděný pd4. Byla z toho věžovka, která, myslím, nevybočila z rovnováhy, i když Lukáš se snažil i na královském křídle postupem f4-f5. Ještě se na to kouknu. 0,5:0,5

Roman Törvenyi (2027) – Jan Mareš (2008)

Královská indická v útoku, i černý s g6. Z c sloupce zmizeli pěšci, bílý zkoušel něco prosadit na dámském křídle (b2-b4-b5), vyprovokoval Jendu k postupu d5-d4 a napadal pak černé centrum po f2-f4. Prostor v centru ale ovládl Jenda (bílému citelně chyběl vyměněný bělopolák g2) a přes vlastní časovku tlačil … a víc nevím, jen to, že vyhrál, má 6/7 a perfo 2369. 0:1

Jaroslav Volf (2087) – Luboš Trojan (2018)

Pirc, na obvyklou výstavbu s Jf3 a Se2 reagoval černý c5, následovala výměna dam a manévrování. Ani jeden z hráčů zřejmě nenašel cestu k výhodě, ale rozhodně se snažili, úplně oddechová půlka to tentokrát nebyla. 0,5:0,5

Pavel Just (2001) – Jan Švub (1964)

Hrát proti Najdorfovi 6. a4 jsem ještě neviděl, ale překvapivě to snad i jde. Honza dal 6. … e5 a neměl problémy, byl to on, kdo se pokoušel o aktivitu hlavně díky dámě na královském křídle. Bílý se ale nikam nehnal, slabiny neměl, remíza asi korektní. 0,5:0,5

Takže, tedy, nýbrž a haló: vyhráli jsme!! Letos na to nějak nejsme zvyklí, ale zvykneme si rádi. Všechny čtyři rezultativní partie skončily výhrou černých. Dlouho zcela vyrovnaný mač, pak rozhodly zkušenosti, chtělo by se napsat – nebo to byla naopak energie dravého mládí?

Body bodnou, už si nemusíme připadat jako úplní oušlapci, jenže konkurenti bodovali taky: Polička vyloupila Lípu a Hradec vyhrál na Akisu. Bude to tedy ještě zajímavé. Polabiny to ale po dnešku mají už skoro jisté.

Do vedení se dostal Jičín, ale jen o bod za ním je Panda a ta má výrazně lehčí los. Právě do Rychnova příště jedeme a domácí prý budou obezřetní. Nám bude určitě chybět Michal, který se chystá na hory, Péča, který bude opakovat klasifikovaný zápočet z nepřijatých dodatků k odmítnuté novele občanského zákoníku, Jarda, který píská turnaj kandidátů, a David, abych měl zase černé.

Rozvernou náladu závěru doplňme o ukázku z blesku (Holásek – Pekař):

Po napínavém (čti oboustranně strašlivém) průběhu vznikla pozice, která nemůže dopadnout jinak, než remízou (např. po 1. Vxa2). Ani už jsem proto nepřemýšlel a zahrál 1. Kf7??? Vxg7+ 2. Kxg7 a dostal a1D+ za velikého veselí soupeře i přihlížejícího Pokyna.

Ze setrvačnosti jsem ještě dal 3. Vf3+?!?!, na což soupeř bleskově odpověděl 3. … Da7+?!?! A následoval tento dialog:

Černý: “Počkej, tys měl šach už z á jedničky, nemožnej tah, vyhrál jsem!”

Bílý: “No jo, jenže na tahu jsem já, ty teď reklamovat nemůžeš a nemožnej tah jsi udělal ty!” 🙂 🙂 1:0 Bezmoc. Na další partii už jsme neměli sílu.

(Němčice A) ČeskáTřebová B – Ústí C 1,5:6,5 Rapid C – Ústí B 4½ : 3½