Šachový klub Ústí nad Orlicí

Šest medailí je norma

Chvaletická šachová olympiáda, 2. turnaj, 15.3.2014

Šachová sezóna má období hektičtější a klidnější. Předjaří přináší paradoxně docela útlum; špička hraje MČR, ale jinak by si starší z našich žáků mnoho týdnů nezahráli – tedy nebýt aspoň turnajů ve Chvaleticích.

Naposledy jsme vyjeli z ústeckého nádraží v jeho staré podobě. Na každém kroku mě jímala nostalgie – co jsme se odsud najezdili! – ale nádraží už působilo jako naprosté provizorium, kulisa, kterou za chvíli strhnou, i ty jízdenky už vydávali jen na přenosném zařízení, co s sebou nosí průvodčí.

Pozor, pojedete-li na Orlickou šachovnici, vězte, že hlavní nádraží je mimo provoz, vlaky staví na městě!

Na pardubické nádraží jsme už byli připraveni, čtyřicet minut čekání je dost, ale s párkem v rohlíku a piánem Ondřeje Kobzy (přestěhovali ho ovšem nehezky před hernu) to uteklo. Příště si musím(e) vzít ještě víc not.

To už pršelo, Chvaletice jsme rychle přeběhli a rádi zalezli pod střechu kulturního domu.

Turnaj byl obsazen asi podobně jako minule (kolem 70 dětí, oddílů ještě přibylo), kolize s MČR se týkala opravdu jen jednotlivců.

Nás odjelo stejně jako minule devět. Nehrál Vašek, kterému turnaj nemůže nic moc dát, mohl by to klidně odehrát jako simultánku. Naopak nastoupil Tomáš Holásek ke svému druhému turnaji. Patřili jsme k předním nasazeným (startovali jsme zase s novým rapid elem) a předními umístěními jsme to potvrdili, i když někteří zahráli pod své možnosti.

Turnaj A (2004 a ml.)

Kačka druhá nasazená, Míša pátý nasazený, Markétka v poli hráčů, Tomáš nejmladší ze všech.

Michal Píše hrál svoje iniciativní šachy a držel se na dostřel od špičky, nejčastěji hrál na třetí desce. Prohrál pouze se Soňou Leksovou, to by se mu stávat nemuselo, ale soupeřka hrála snad svůj životní turnaj. Jinak bod za bodem, v posledním kole zvítězil v dramatické partii na druhé desce nad domácím Rožkem (nebyl by to Míša, aby nenastavil dámu, ale zmatený soupeř nebral 😉 ) a čekal na to, jak rozhodne pomocné hodnocení. To měl překvapivě lepší, přestože domácí Michal Jareš odehrál turnaj na 1.-2. šachovnici a i v posledním kole na 1. desce vyhrál … Švýcar je nevyzpytatelný. Michal se tak dočkal velikého úspěchu, jeho pokrok je zjevný! 6/7, 1. místo, 1403.

Kateřina Dudlová dlouho hrála celkem tak, jak jsme u ní zvyklí, označil bych to výrazem “podnikavá rutina”. Možná tomu něco málo chybělo, absence na kroužku se projevit musí. Prohrála s Rožkem, to se může stát, vynahradila si to, když jako jediná porazila Jareše. Většinou hrála před Míšou, na druhé desce. Nečekaně ale odešla v závěru, prohry s Leksovou a největším překvapením turnaje Hlínou (1019!) se skutečně nedaly předpokládat, koňskou vidli na krále a dámu by dostávat nemusela. Doufejme, že šlo jen o jeden nepovedený turnaj; pořád stačil na dívčí medaili. Aspoň vůbec nejvyšší pomocné hodnocení. 4/7, 10. místo, 3. dívka, 1165.

Markéta Holásková se lepší a lepší a kdyby využila všechno, co má na desce, už by měla krásné výsledky. Ve třetím kole měla proti Tlapákovi až tři figury navíc a ještě prohrála … Proti slabším soupeřům vyhrávala, vyneslo ji to dokonce k partii se Stočkem (1359) a když ji v posledním kole soupeř zpatil, udržela 50%. 3,5/7, 17. místo, 4. dívka, 1106. Myslím, že splnila 4.VT!

Tomáš Holásek má dva úkoly: udržet si hravost a zájem, se kterými nastupuje, a postupně zvládnout šachové základy. Něco vidí slušně (třeba pěšcem dobírá skoro automaticky), něco vůbec. Snaží se dělat co nejméně nemožňáků, v některých partiích prý jen jeden. Dokonce dosáhl jedné regulérní remízy (měl dámu navíc, soupeřka zase výrazně lepší čas, tak se domluvili). 0,5/7, 34. místo (poslední).

Právě partie Tomáše (černými) s Annou Tesařovou bavila diváky. Bílá od začátku pronásledovala černého krále, který pobíhal někde kolem f7 a g6, dostal desítky šachů dámou a střelci, až nakonec utekl na dámské křídlo (tuším na a4). Bílá zamezila jeho dalšímu úniku odříznutím Vc5-c3, které mělo jedinou drobnou vadu: na c4 stál bílý pěšec … Hrálo se neohroženě dál, Tomáš šlápl volňákem a3-a2 a sháněl se po dámě, bílá zahrála Vc3-c1 a chystala se novou dámu hned slupnout. Tomáš ale postavil dámu tak šikovně (nebo nešikovně), že se nějakým záhadným způsobem ocitla hned na a2 a bílá překvapeně koukala na prázdné políčko a1 :-). Remíza všechno vyřešila.

Celkově byli vidět domácí (Jareš, Hlína, Rožek) a Leksová ze Třebové, první místo Michala je báječné.

Turnaj B

Jirka s Vojtou s navlas stejným ratingem 1510 vévodili startovní listině, Natka s Verunkou měly bojovat o dívčí medaile.

Vojtěch Holásek rozhodl o svém úspěchu ve třetím a čtvrtém kole. Nejdřív vyklouzl poděbradskému Novotnému, z lepší pěšcovky přešel do prohrané, ale soupeř si nevěděl rady a nabídl remízu. V dalším kole pak s Jirkou prohrával o figuru, ale aktivní hrou partii otočil (přesně opačně než minule, kdy naopak s materiálním deficitem vyhrál Jirka). Pak už mu soupeři nenadělali větší problémy. Tenhle turnaj mu opravdu vyšel! 6,5/7, 1. místo, 1730 (to je samozřejmě zkreslené vysokým procentuálním ziskem).

Jiří Píše trošku klopýtal, ve třetím kole nedotáhl partii s Brázdou, pak prohrál s Vojtou a – jak tu bývá jeho zvykem – musel otáčet partii s Laurynem (1000): bez figury a asi se dvěma minutami proti devíti. V posledním kole se mohl dotáhnout na stříbro, ale Marka Bílka ve vzájemném souboji neporazil. Přesto slušná hra, ví, co má ve svých zahájeních hrát, do špičky patří. 5/7, 3. místo, 1418.

Veronika Holásková nezvládla druhé kolo s Brázdou, kvalita navíc, pět minut proti dvěma – a prohrála na čas, vůbec nezaregistrovala, že soupeř už blicá. Druhá plka turnaje byla už špatná, skoro vždycky, když jsem přišel k partii, už byla bez figury. Propadla se mnohem níž, než měla být, horko těžko se dotáhla na 50%, a že má nakonec stříbrnou medaili, to je malý zázrak. 3,5/7, 15. místo, 2. dívka, 1072.

Natálie Hrůšová hrála dlouho výrazně lepší turnaj, zahrála si na 3.-4. desce, útoky se jí dařily. Vůbec ale nezvládla závěr, 0/3 je krutý propad. Jako vždy harmonické rozmístění figur, plánovitá hra, sleduje se to moc hezky, ale výsledek vždy znovu zkazí taktické nedostatky. Hrací tempo (15 minut) je na ni moc rychlé. Aspoň dívčí bronz. 3/7, 16. místo, 3. dívka, 1070.

Celkově vepředu po dvou hráčích od nás, z Polabin a z Poděbrad.

Turnaj C

Osm účastníků hrálo každý s každým, Vítek třetí nasazený, za ním ovšem odstupy jen malé.

Vít Holásek přišel o ambice hned v úvodu, kdy dostal nasazenou jedničku Martina Bureše a než jsem k nim přišel, byl bez figury. Potom hrál docela dobře, ale zápolil s časem: se dvěma minutama na hodinách prostě nelze hrát přemýšlivě. Tak prohrál se Šafránkem. S Prokopem naopak mohl na čas vyhrát, ale podcenil matovou hrozbu. Přesto patřil k lepším. 4/7, 4. místo, 1390.

Celkově podle očekávání dominoval “Burák” se stoprocentním ziskem.

Výsledky

Na chess-results: turnaj A, turnaj B, turnaj C.

Máme šest medailí, stejně jako minule, ale to hrál ještě Vašek. Dvě zlaté, jedno stříbro, tři bronzy. K tomu dvě čtvrtá místa. S výkonem může být ale spokojen jen Michal, Vojta a Jirka (všichni tři s malými výhradami). Ostatní měli rezervy značnější, za týden bude možné to vylepšit. 😉

Návrat

Byli jsme vyhlášeni překvapivě brzy, protože jsme byli (kromě Mota) nejhůř čtvrtí. Děti tak stihly oblíbené hřiště, dokonce i se sluníčkem, které jsme ani nečekali.

Z vlaku (při průjezdu kolem věží elektrárny): “Tomáši, co se tady vyrábí?” – “Mraky!”

A sentimentální závěr, poslední cesta od nádraží, ještě nám před nosem spadly závory, takže jsme se slzou v oku vzpomněli všech těch pročekaných hodin na tom místě, které se nám tolik vrylo do paměti!

2 thoughts on “Šest medailí je norma

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *