Šachový klub Ústí nad Orlicí

Detaily z bleskové ligy

Ač byl šestý turnaj obsazen jen tak lehce nadprůměrně, je celá řada důvodů, proč si ho pamatovat. Tím nejvýznamnějším je určitě zítřejší velké jubileum Martina Šmajzra. I když sám nehrál, přispěl značně ke kvalitě turnaje tekutým občerstvením, jež jsme s potěšením konzumovali v míře nemalé. Alkohol v nás (pokud si pamatuji) nevyvolal agresivitu a hádavost, nýbrž smířlivost a kamarádské chování, takže turnaj patřil k těm pohodovým. (Případné připomínky pište do komentářů.)

Druhou památnou věcí bylo chování našich otlučených blicařských hodin, které se rozhodly stávkovat v míře rovněž nemalé, takže turnaj byl místy na hranici regulérnosti. Šly, komu neměly, šly, když neměly, a nešly, když měly. Jedny bylo třeba občas popíchnout špendlíkem z nástěnky, asi troje se průběžně měnily za jiné, jen o málo lepší. Naštěstí bylo vždycky možné zklamání z hodin spláchnout další kapkou 🙂

Možná právě díky hodinám jsem turnaj vyhrál. V prvním kole jsem totiž spadl s Martinem Dudlou tah před matem na hodinách, který jsem opakovaně musel podruhý domačkávat, aby nešly mně, ale jemu. To mě zdravě naštvalo, takže jsem se na další partie soustředil o to víc (pokud mi to nápoj dovoloval).

Průběh svých partií doplňte sami, já tu jenom pochválím Jana Mareše za pěkný mat Jardovi Volfovi.

O medailová místa jsme sváděli boj do posledního kola a i tam hrály hodiny velkou roli. Rozhodovala partie Holásek – Chládek. Vedl jsem o bod, půlka mi stačila. Měl jsem opět bílé (s Vaškem Chládkem to je už pravidlem) a po většinu partie jsem si udržoval výhodu: v koncovce V+J na každé straně jsem vedl o pěšce, ti soupeřovi byli rozbití … pohoda. Pak jsem ale spáchal pár hrubek a dostal jsem se do jezdcové koncovky s pěšcem méně, navíc času ubývalo, měl jsem možná 40 vteřin proti minutě a půl. V tu chvíli se zřejmě vybily baterky, displej hodin úplně zhasl.

Můj soupeř se zachoval více než sportovně, sehnal ručičkové hodiny a nastavil nám oběma asi dvě minuty, zjevně ho víc zajímal obsah pozice než případný výsledek. Situace ho ale přece jen asi rozhodila, koncovku sehrál slabě, takže jsem remízu nabízel v situaci, když jsem stál už zase líp. Nakonec se ukázalo, že bych turnaj vyhrál i v případě prohry; naše remíza na mém umístění nic nezměnila, pomohla však Jardovi Volfovi na druhé místo právě před Vaška.

V popartiové analýze jsme se opakovaně vraceli k následující pozici, která by vznikla, kdyby černý sehrál koncovku správně:

Na tahu je černý. Pozice vypadá jednoznačně na jeho výhru, taky asi jednoznačně vyhraná je řadou způsobů, ale při nepozornosti černého se tu objevují možnosti překvapivých zvratů. Černý v analýze sázel na 1. … Je3. Myšlenkou je umožnit Kh4 (aby nešlo Jf5+), případně skočit na f1. Rizikem postupu je uvolnění cesty pro a pěšce, který neváhá a žene se do dámy. Zkoušeli jsme zřejmé 2. a5 Kh4 3. a6

a v pozici, kdy “to tam přece musí být”, to tam pořád nějak nebylo … Po 3. … g3+ 4. Kh1 černému žádný smrtící úder nevychází. Testovali jsme hlavně 3. … Jf1+ 4. Kh1 Jg3+?? – a to je postup, který po 5. Kg1! dokonce prohrává! Já jsem tu navrhoval jen remízové 5. Kh2? a tam se mohly dít věci! Oba šlapou: 5. … f3 6. a7 f2 7. a8D

7. … f1J+! 8. Kg1 h2+ 9. Kf2 h1D a bílý má remízu po 10. Dd8+. Černý dokonce v zajetí kouzla pozice navrhoval 9. … h1J+??!,

ale zázraky se nekonají, ani po 10. Ke1, ani po 10. Kg1, ani po 10. Kg2  se mat třemi jezdci nepovede.

Jedinou cestou k výhře na druhém diagramu (po 3. a6) tak bylo 3. …  f3! Nejhezčí varianta vypadá takhle: 4. a7 g3+ 5. Kh1 f2 6. Jf3+

6. … Kh5 (6. … Kg4 7. Jh2+!) 7. a8D f1D+ 8. Jg1 Copak to bílý přežil??! 8. … Dg2+ 9. Dxg2 hxg2 mat!

Nepřežil. 🙂

Moc zajímavá koncovka, rozhodně nemyslím, že tahle vybraná varianta odhalila všechny její možnosti. Šachy jsou mnohotvárný.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *