Vrchlabské šachování aneb Zeiny stříbro, Pokyn brambory, Krakonoš stále za patnáct!

15. 3. 2010 Honza Pokorný Turnaje, 8

Má-li život šachisty k něčemu vypadat, je záhodno čas od času vyjet na nějaký turnaj a kvalitou předvedené hry reprezentovati oddíl rodný, mateřský, nejdražší. Ve výše psaném ohledu u sebe vidím razantní propad proti mládežnickým rokům, kdy jsme co víkend hráli nějaké klání, občas i ten open zkusili. Dneska už šachy beru spíš jako zábavu a především vítanou možnost poklábosit s kamarády. A pak má člověk přelézt 2000 ELO bodíků, při takovým přístupu, no… 🙂

No nešť, výbornou partu, v šachu tak potřebnou, jsem poznal mimo jiné v krkonošském Vrchlabí. Pravda, onehdá mne do krásného města pod Sněžkou (fakt neznám moc hezčích!) zavanula jiná než šachová dáma :-), ale zatímco některé hodnoty jsou vpravdě pomíjivé, ty šachově přátelské naopak trvalé.

Pročež jsem už loni vyrazil na veselý turnaj do Sklípku (taková vrchlabská pátá cenovka na styl ústecké Babyky, Gellner by psal dnes své básně právě tam!) a musel konstatovat, že šlo o setkání více než povedené. Jakmile přišly od kluků propozice na v pořadí 3. ročník, bylo jasné, že v sobotu 13. března bude v Krkonoší veselo 🙂

K velké radosti s bídou náhradníka ústeckého áčka a už ani ne opory céčka Jiskry byla výprava za figurkami a dvanáctkou Krakonoš za !patnáct korun! tentokráte dvojčlenná. S Zeinym jsme vytyčili cestu přes Hradec Králové, kde bylo takticky rozhodnuto složit z pátka na sobotu hlavu. Zatímco jeden se svědomitě věnoval učivu a interpretaci Balbínovy Obrany, druhý se šel společensky realizovat s blíže nezjištěnou slečnou (údajně večeře 🙂 Nakonec i páteční předturnajové soustředění vykazovalo své kvality, o což se velkou měrou basloužila basa budějovického pardála a blicky do pozdních nočních hodin.

Fakt je, že vzbudit Zeinyho o půl páté ráno a vysvětlit mu, že jiný vlak než v 5.23 směr Vrchlabí nejede, toť boj nemalý. Na nádraží jsme se ovšem s vypětím všech sil dobelhali a v Hohenelbe byli dle plánu kolem půl osmé. Rychlý nákup a hurá do Sklípku! Zatímco Zeiny snídá kafe s cigárem a vypadá neobvykle svěže, Pokyn jen pozvolna mění barvu z brčálové zelené na neutrální bílou. Na místě jsou už ale pořadatelé Honza Jüptner s Ondrou Trojanem, v sousední čínské restauraci u pana Tsana, nebo jak se ten kluk jmenuje, již dlí skoro všichni přihlášení očekávajíce start devítikolového klání, hraného zajímavým tempem 10 min +5s za tah (vcelku se mi líbilo, příhoz umožňoval aspoň jedno zamyšlení za partii :-). Ambice? Zeiny z pozice třetího nasazeného hodlá zaútočit na bednu, já bych rád alespoň obhájil loňské šesté místo.

A jak to probíhalo?

Úvodní boje nám vyšly na výbornou. Zeiny první dva soupeře sešrotoval, já naopak sprostě sušil. Hned ve 3. kole se hrálo ústecké derby, které po nervydrásající šestitahové bitvě 🙂 skončilo nerozhodně s dohrou ve Sklípku. Zeiny se dál držel na špici, zatímco mně selhala hlava v poslední předobědové partii. S Honzou Jüptnerem (ELO hodně přes 2300) jsem držel rovnou pozici s hodně moc velkou šancí na remízu, jenže pak přišlo nepochopitelné selhání v remízově vypadající věžovce a sněhulák na moje konto. Bohužel taky Zeiny dostal s Belbem nářez a o vítězi tak bylo více méně rozhodnuto. My se prali dál a Michal se hodně přiblížil druhému místu, když bílými sežral druhého nasazeného Mkitaryana. Moje partie měly střídavou úroveň, s Otou Němcem jsem v nepřehledném močálu nabídl plichtu a byl vyslyšen, domácí Kuba Kalenský byl  vysušen v nepříliš zajímavé partii. Bohužel los mi vyváděl s barvama divy, takže na boj o bednu s Mkitaryanem jsem vyfasoval proti plánu černé a hrál to tak blbě, že jen o fous horší hra soupeřova stačila na bod.

V posledním kole Zeiny neslevil z předvedených výkonů a pojistil stříbro, zatímco já byl tak nějak smířen s umístěním kolem osmého až desátého místa. Štěstíčko se ale obrátilo, další vydřený bod v koncovce s veteránem turnaje panem Sládkem mě katapultoval dopředu na „brambory“. Velká spokojenost, o dvě příčky polepšeno proti loňsku, cena v podobě lahvinky templářského potrugalu, no co víc si přát?

Jest nabíledni, milí čtenáři, že turnaj měl tak nějak dvě části 🙂 Protože pan Tsan nehezky uzavřel průchod do Sklípku, běhali jsme s půllitry venkem přes vrchlabské náměstí (fakt super pocit, jdete s pivem v ruce a kolem vás choděj lidi 🙂 a to nebylo to pravé ořechové. Přišel tedy čas usednout ke stolům, objednat Krakonoše za lidových patnáct peněz a ne jednoho. Tahle část trvala dobře tři hodiny, lístek při placení vykazoval neobvykle dlouhý plot :-), nicméně nálada přátelská, tak je to správné, tak to má být. No a abych nezapomněl, Belbo s Ondrou nás docela nechutně rozsekali v holanďanech. Ale to se za rok změní 😀

Z cesty do Ústí příliš obsáhlou zprávu podati nemohu, většinu jsem prochrápal anebo řešil Romea Zeinyho, co chvíli datlujícího do mobilu nějaká ta milostná vyznání slečně K. z J. (musím být diskrétní:-), protože o city jde mezi chlapci a děvčaty především, že…

Tolik tedy z Vrchlabí a za rok znovu hurá do Krkonoš. Nepřidá se ještě někdo? 🙂

Konečné pořadí (23 účastníků):

Por.	Jméno	Rtg	FED	Klub	Body	BH.
1	Juptner Jan	2345	CZE	Tj Sklípek Spartak Vrchlabi	8,5	49
2	Zeinert Michal	2133	CZE	Sk Rapid Pardubice, O.s.	7,5	51,5
3	Mkitaryan Karlen	2209	CZE	Sk Ad Jicin	7	50
4	Pokorny Jan	1909	CZE	Tj Jiskra Usti Nad Orlici	5,5	50
5	Buchar Petr	2007	CZE	Sk Ad Jicin	5,5	46
6	Kohout Jan	1982	CZE	Sk Ad Jicin	5,5	45,5
7	Plchot Miroslav	1908	SCO	Tj Sklípek Spartak Vrchlabi	5	48,5
8	Nemec Otakar	1880	CZE	Sk Lipa	5	47,5
9	Kucera Daniel	1781	CZE	Sachklub Jilemnice	5	38,5
10	Kriz Milan	1786	CZE	Sk Ad Jicin	4,5	49,5

Kunvald – Ústí nad Orlicí C Akce šachového kroužku Ústí nad Orlicí – jaro 2010