Zahajujeme letní sezónu

2. 4. 2017 Pavel Holásek Áčko, 6

TJ Štefanydes Polička – ŠK Ústí nad Orlicí 4,5:3,5

Mám i řadu jiných nadpisů, dle libosti si můžete vybrat více či méně depresívní, jako třeba

• bye, bye, ligo
• vzhůru do pralesa
• v pyteli i s lanýžovou omáčkou
• šlus

Je za námi neúspěšný zápas o udržení, a tedy i neúspěšný ročník 2. ligy.

Do Poličky jsme jeli celkem optimisticky naladění, problémy se sestavou nebyly a v posledních kritických kolech bodovat celkem umíme. Nastoupili jsme v naší ustálené “skoro základní” sestavě (Péča a Jenda ve druhé části sezóny nejsou po ruce, ani Zeiny nepřijel z himalájských hor nebo kde to je).

Domácí nás očekávali vzorně nastoupeni již značnou dobu před výkopem (vznikly jisté spory, v kolik hodin že začíná poslední kolo, ale s Martinem nemá cenu se hádat, ten zná řády i pozpátku). Ani jejich sestava nebyla moc překvapivá, prvních šest, nečekali jsme jen absenci Magdy Komárkové.

Zahájení taky dost podle očekávání, jak jsme v přípravě i přímo v zápase zjistili, poličští rádi dávají střelce na g2 (g7) a nehrají tak úplně hlavní varianty.

Příkaz zněl nedávat/nebrat krátké půlky, takže jediný, kdo skončil relativně brzy, byl kapitán Martin, černými hrál na Petra Červeného ruskou, ten se pokoušel symetrii narušit postupem g4 a hrou po e sloupci, ale Martin to přiměřeně udržel. 0,5:0,5

Jinde se hrály docela rušné, někde až dramatické partie. V jednu chvíli jsem měl – snad jako vedlejší produkt své nesoudnosti a neodůvodněného optimismu – výrazný pocit, že se výkon družstva zvedá jako vlna, která šachovnice zaplaví a přinese spoustu bodů: Lukáš držel soupeře pod tlakem, já jsem si otevíral cestu do soupeřovy pozice, Kuba tahem f7-f5 vyhazoval do povětří postavení nešťastného bílého krále f2, druhý Martin přiostřil pozici a pěšci na dámském křídle mohli jít dopředu, Vlasta měl prostor, centrum, vývin i aktivitu.

Moje snění trochu narušila Jardova prohra. Černými s Tulisem držel trochu stísněnou pozici (oba měli boudu, bílý pěšce na c4, d4, černý na c6, d6), říkal jsem si, že se časem dostane do nějaké své koncovky, ale místo toho skončil, prý tam byly nějaké matové hrozby po hlavní černé diagonále. 1,5:0,5

Pak jsem už vnímal jedinou partii, totiž tu svoji. Olda Lorenc reagoval černými na moji královskoindickou výstavbu zdrženlivě (c5, d6) a dostal se do pozice, kde bylo těžké dokončit vývin a najít dostatečnou protihru. Vzpomněl jsem si na zásady vštěpované děckám – vylepšit všechny figury, pak otevřít hru, ono tam něco bude. A bylo, šachovnice patřila řetězu bílých pěšců a dvojici supersilných střelců, s ucelenou útočnou partií jsem spokojen.

Jenže jsem se zvedl od šachovnice, abych sečetl výsledky (nějaký ten šum jsem mezitím vnímal) a jen jsem viděl, jak Kuba pochmurně vrtí hlavou – prohrál on i Martin Poslušný a body mizely v dáli.

Kuba měl černýma Bronislava Houšku a bylo na co koukat. Při napůl blokovaném centru se bílý pustil dopředu postupem g4, f4, ale Kuba na to čekal a tahem h7-h5 převzal na oslabeném královsém křídle iniciativu. V analýze jsem tomu moc nechtěl věřit, ale plán skutečně vycházel. Bílý král se na f2 ocitl v prekérní situaci, ale Kuba – již v časovém presu – udělal to, co všichni tak dobře známe: místo zamýšleného tahu hledal lepší, skutečně ho našel … a tím se partie otočila, bílý překvapivě nechal stát jezdce, dokonce se šachem, on se totiž nedal brát. Otrávený jezdec, kdo to kdy viděl? Kuba pak ještě vymyslel “geniální” protioběť dámy, jenže když si chtěl dámu vyšáchnout zpátky, překryl mu bílý dráhu šachující věže jezdcem, který sám dával šach. Ty obraty stojí za publikaci, třeba časem …

Martin Poslušný měl těžkou úlohu, seděl proti němu suverénní přeborník republiky v kategorii H14 Ondřej Švanda. Martin držel centrum a snažil se něco udělat figurkama směrem na královské křídlo, ale souhra nebyla ideální. Pak se pěšcová struktura změnila, bílý měl dva spojené volňáky na dámském křídle, černý v centru. Závěr jsem neviděl – prý o své pěšce přišel.

3,5:1,5 a na zvrat to nevypadalo. Lukáš hrál koncovku lepší, Vašek horší a Vlasta dámskou. 😉

Definitivní konec přinesla Vlastova půlka. Vlasta bílýma skotskou vymýšlel (dialog z auta: “Já jsem skotskou nečekal.” “Jak nečekal, vždyť jsi měl bílý?!”), ale vymyslel ji dobře, získal krásné pěšcové centrum a možnost dlouhodobě stupńovat výhodu. Chodil jsem se zálibně dívat na jeho hezou pozici, pak se to nějak zamotalo … a v závěru jsem viděl dámskou koncovku, kde mohl být rád za věčňák, výhodu mohl hledat spíš soupeř (Ondra Schaffer). 4:2

Pak už se bojovalo jen o čest. Lukáš dotáhl svou partii i celou svou sezónu u nás úspěšně. Proti Davidu Komárkovi hrál dámský gambit s g3 (pozice ale běžnou katalánskou moc nepřipomínala) a po zjednodušení pozice měl výrazně lepšího střelce (při blokovaných pěšcích d4 x d5 je Sg2 jiné kafe než Sa8). Černý ale našel nějakou protihru, takže raději další zjednodušování, až na desce zůstali pouze ti střelci a tři pěšci na každé straně. Přesto se koncovka dala hrát na výhru, po nějakém tom tempování přišlo rozuzlení v podobě oběti střelce a dva spojení volňáci podporovaní králem nedali samotnému střelci šanci. 4:3

Neradostnou roli toho, kdo se nadře nejvíc, i když už nemůže nic zachránit, měl Vašek. Ten se katalánské výstavbě Oldřicha Kastnera bránil typičtěji, braním na c4, za rozbité pěšce dámského křídla měl pak možnosti figurové hry. Z nesnadné partie jsem pak opět viděl až koncovku, věžovku 3:4 držel trpělivě a udržel až do remízy. 4,5:3,5

Smířeni s osudem jsme se odebrali k Malinom, zjistli, že na zahrádce už je vyloženě letní provoz, rozebrali jsme asi dvakrát dokola svoje partie, pochlubili se příchozím zuřivým reportérům s dětmi i příchozím vlastním dětem (jednomu), konstatovali jsme, že máme, co si zasloužíme, a nezkrušeni vyhlížíme báječnou sezónu v KPI.

Hodnocení sezóny je asi spíš na kapitánovi, stručně řečeno jsme patřili ke kandidátům sestupu, zachránit jsme se přesto mohli, někde nám body utekly hodně smolně, ale nakonec je tabulka dost jasná. Vepředu nás táhli skvělými výkony Martin Š.  a Lukáš (skvělá akvizice nejen kvůli bodům, ale i kvůli přípravám a rozborům, jeho strategické chápání mi v Ústí chybí). Vašek a já jsme měli sezónu podprůměrnou, Kuba při své premiéře na body vůbec nedosahoval stejně jako Martin Poslušný. Vzadu naopak sbírali body Jarda a Vlasta, ti toho ale už neodehráli tolik. Ostatní měli partií málo, hlavně škoda, že nepokračoval Martin Pečinka, rozjezd na podzim se mu vydařil skvěle.

Tak co, vrátíme se?

 

Jak to jde, když o nic nejde! Další blicák již v úterý 4. 4.