To bylo divoké…
Třetí kolo KáPé dvojky nás čekalo doma v Palírně proti Kunvaldu.
Sestava se rodila trochu ztuha, chyběli nám desky 2-4, zadní desky jsme ale obsadili náhradníky. Hosté dorazili taky se třemi náhradníky. A krom desek obsazených našimi mladými náhradníky to bylo všude +- 100 bodů, takže šance přibližně vyrovnané, spíše nakloněné ve prospěch našich soupeřů.
Začátek standartní, jen Pavlův soupeř Vaníček dorazil o fous pozdě a před tím, než zatáhl zahlásil takové to „Opravuju.“ a začal si porovnávat figurky. Pavlova reakce „Klidně otravuj.“ byla úsměvná 😊.
No a pak to začalo. Zpočátku na žádné šachovinici nebyla vyložená nerovnováha, pouze Pavel na trojce má pika navrch a já pozici tak trochu k pláči.
První partie skončila na první desce, kde Vojta nechal soupeře proniknout figurami a postouplým pěšcem do své pozice a to dokonce tak intenzivně, že byla tato svižně hraná partie ukončená matem ještě před 40. tahem.
Poté se tuším zapisovala remíza na sedmé desce, kde Jirka Švec, aspoň při mých občasných obchůzkách nevybočoval z materiální rovnováhy. Detaily bohužel nevím.
Poté myslím končil Pavel Kylar na trojce, kdy mu Vaníček, dle svých slov daroval pika už ve třetím tahu (neoficiální informace). No a od toho se dále odvíjela i celá partie, kdy Pavel s materiální převahou tlačil na pilu dost suverénně dovedl partii k celému bodu (tuším, že tam bylo nějaké to přehlédnutí soupeře).
Dále skončila hra na osmé šachovnici, kde Katka Dudlová čelila zkušenému soupeři a alespoň ze začátku ta partie byla rovinou. Bohužel za mě neznámých okolností partie skončila ve prospěch soupeře. V tu chvíli tedy prohráváme 1,5-2,5, přičemž u mě špatné, Tomáš Mastný tam má všelijakou divočinu (později přivyhranou) a kluci Píšovi ještě spousty figur na šachovnicích a nejasné pozice.
Na čtvrté šachovnici jsem s černými zápolil já. A slovo zápolil budiž více než pravdivým, protože banálním přehlédnutím si již v zahájení pěkně kazím pozici izolovaným dvojpikem a je jasné, že se kolem něj bude motat i zbytek partie. Svorně se soupeřem oba procházíme kolem téměř jistě vyhrávajících kombinací (hlavně, že jsem začal řešit úlohy na taktiku). Šikovnou obětí soupeře ztrácím pěcha, v přechodu do koncovky druhého, kterého naštěstí brzy vyšachuji nazpět (samozřejmě s pomocí soupeře) a hájím věžovku s pěšcem méně. Je to paradoxně však můj h-bojovník, který se dává nejrychleji do pohybu a soupeř za něj nakonec musí odevzdat pěšce 2 a sám přichází s nabídkou remízy. Takže ze ztracené koncovky jsem doslova utrpěl remízu, ve kterou jsem v průběhu hry vážně moc věřit nemohl.
Nedlouho poté, co jsem dohrál se to stalo. Něco, co jsem jakživ nezažil. Pokusím se situaci popsat nestranně, ač si o ní myslím své. Takže druhá deska Havrlík vs. Píše. Bílý hraje svůj 40. tah, tuším Dc3+. Jirka (cca 2 minuty do konce) táhne koněm, svůj šach nekryje, ale sám dává šach navíc s odtahem na dámu, která by, kdyby něšlo o nemožňák, v dalším tahu padla. Proště přehlédl šach a zahrál nemožňák, který by jinak vyhrával. No a odtud se výpovědi hráčů rozcházely.
Podle Jirky mu podal soupeř ruku (zřejmě nevidí nemožňák a jen potenciální ztrátu dámy, ač má v partiáři zapsaný šach ze 40. tahu), Jirka ruku přijímá, zapisuje svoji výhru, zastavuje a vypíná hodiny. Mezitím, začne soupeř analyzovat a jeden z jeho kolegů ho upozorňuje na nemožňák (toto dosvědčuje přihlížející Vlastík Hrobař) a je oheň na střeše.
Verze soupeře je taková, že žádnou rukou nenabídl, a že Jirka zahrál nemožňák, načež vypnul hodiny a zapsal si výhru. Chce partii normálně dohrávat, akorát mu vadí, že Jirka hrál na pár minutách a vypl si hodiny.
Jirka reklamuje svoji výhru (na podání ruky ale není svědek), soupeř se ohrazuje. Začíná křik, nadávky, volá se rozhodčí, hledají se svědci, volá se i Martinovi, ale jasné řešení situace nemá, protože každý z hráčů tvrdí zásadně něco jiného (podání ruky, které pokud bylo, bylo zcela legitimní a ukončilo by partii). Samozřejmě jsme osočeni, jak podvádíme, nejvíc to schytává Vojta, jehož pozice rozhodčího je nezáviděnihodná.
Hloučky pořvávajících se přesouvají zvenku zase dovnitř, aby byli zase vykázáni ven, jelikož se ještě dohrává. Restart partie se jeví jako nešťastný, jelikož není znám čas (ale dohromady by se dal) a navíc již právě po zastavení hodin proběhly zásahy dalších osob do partie. I když venku jsme došli k závěru, že se to asi dohrát mělo.
Chvilku se prý venku schylovalo i k inzultaci Vlastíka, který jakožto svědek situace stále opakoval, co viděl. Na druhou stranu nutno dodat, že naopak někteří borci z Kunvaldu brali situaci s klidem a naopak svoje rozvášněné kolegy uklidňovali. Rozhodčí nakonec rozhodl, že partie skončila výhrou Jirky s tím, že bude o celém incidentu proveden zápis a vedení soutěže to případně přehodnotí (chudák Vojta to za to samozřejmě pěkně schytal). Pro představu se tady bavíme třeba o necelé hodině času, kterou se to řešilo. Nakonec již v době mé nepřítomnosti došlo k (příčí se mi psát slovo „gentlemanské“) dohodě a partie byla prohlášena remízou.
Přemýšlím, jak to uzavřít. Všichni přítomní si na to názor udělali. Nestranný čtenář snad může taky.
Ve stínu válečné vřavy se však ještě dohrávaly 2 partie. Michal Píše na šestce dlouho držel rovinu s podstatně zkušenějším soupeřem. Bohužel mu pak padl pěšec a tak trochu ve stínu výše zmíněných dohadů svoji partii prohrál.
Tomáš na pětce rozehrál otevřenou hru, kde hlavně ve střední hře visela snad polovina figur na šachovnici, králové holí. Chvíli to vypadalo nadějně, pak mi zas přišlo, že Tomášovi musí padnout věž, ale nakonec celá tahle divočina skončila věžovkou, kde Tomáš měl a+b a soupeř h. Ač soupeř hlasitě argumentoval, že je to remíza, evidentně nebyla. Tomáš nakonec výhodu dokázal realizovat a vyhrál. No a aby to nebyl krátký článek, tak i v průběhu této partie se stala věc, která se běžně nestává. Ve chvíli, kdy má Tomáš pěcha víc přichází od soupeře ruka, kterou Tomáš bere v domnění, že se soupeř vzdává. Soupeř nakonec reklamuje, že nabízel remízu a myslí si, že je to remis. Tomáš nabídku neslyšel (a vedle sedící moje maličkost taky ne), takže se chlapi vcelku rychle domlouvají na pokračování partie.
Počítali jste někdo výsledek? Prohráli jsme 3,5-4,5. I díky tomu, že se stalo, co se stalo. Více komentovat radši netřeba.
Jo a abych nezapomněl, Céčko porazilo Dolní Čermnou 6,5-1,5 při třech remízách. No a do Dolní cestujeme za 14 dní.
A prý, že je to hra pro kliďase….
V Poličce spokojenost Živě ze Svitav
33 thoughts on “To bylo divoké…”
Napsat komentář: Zdeněk Šimek Zrušit odpověď na komentář
Šachový klub podporují:
Pro pana Kylara-kdyby si pan Kylar pořádně přečetl můj komentář, tak by zjistil, že se ho vůbec netýká…pro upřesnění …chtěl bych vylíčit šílenou situaci v hrací místnosti. pan Havrlík nedbaje pokynů rozhodčího aby opustil hrací místnost,nadále silně hlasitými komentáří narušoval průběh mistrovského zápasu. Chtěl bych ještě dodat , že můj komentář nikoho nenapadal a stačilo, aby někdo z dotyčných pomohl rozhodčímu vyhodit narušitele z hrací místnosti.
pavel.k.
pro pana mastneho- vojtu jsem instruoval ve smyslu zapsat 1-0 a dat do zapisu vyjadreni kapitanu
Závěrem bych chtěl dodat skutečnost, že mě velmi překvapilo a docela zamrzelo, když velmi nezkušený rozhodčí Vojta měl očividně velké problémy divokou situaci ustát, tak naší velmi zkušení hráči, kteří už nehráli a seděli v koutku místnosti nechali Vojtu v tom pěkně vymáchat…
Vzhledem k uvedeným skutečnostem prosím rozhodčího utkání o jeho vyjádření na můj mail marian64.sabol@gmail.com. Předem děkuji.
Vyřídím.
Ahoj Pavle! Už je to skoro týden od mé výzvy a dosud jsem žádné vyjádření rozhodčího zápasu k uvedeným skutečnostem nedostal. Komise rozhodčích PDŠS by ráda tento případ uzavřela, ale nechtěli jsme čerpat informace pouze z tohoto článku a z následné diskuze.
Určitě je na místě vše vyřešit co nejdříve, proto zde uvedu chyby rozhodčího a očekávám jeho případné vyjádření:
1) Byl v inkriminovaném okamžiku u zmíněné partie? (Podle článku ne, ale chci mít jistotu) – Pokud nebyl, tak to máme první chybu. Protože pokud by byl, tak by podle pravidel nemožný tah sám opravil a nic z dalšího by se nestalo.
2) Podle článku a diskuze se čekalo na konečné rozhodnutí necelou hodinu – je to pravda? Pokud ano, tak naprosto nevyhovující.
3) Opět podle článku a diskuze rozhodl rozhodčí nejdříve o výhře hráče Ústí, ale po delší době a dalších diskuzích toto své rozhodnutí změnil. Rozhodnutí samozřejmě změnit lze, ale mělo by to být pouze v případě, že nesprávné rozhodnutí opraví na správné, a to v tomto případě určitě nebylo.
4) Viz. vyjádření pana Dvořáka: Na návrh Vojty se hráči domluvili na remíze. To mi přijde úplně absurdní, aby po skončení partie se výsledek změnil na výsledek, kterým partie určitě neskončila.
P.S. Škoda, že rozhodčí netrval na svém – výsledek 1-0 pro hráče Ústí a ať se kapitáni utkání vyjádří do zápisu. V tom případě bychom řešili pouze bod ad 1) a možná bod ad 2).
Myslím, že začal psát a neodeslal to, připomenu mu to.
To je teda síla… přitom takové poklidné a přátelské zápasy s Kunvaldem to bývaly 🙂
U celé aféry mi přijde jediné zásadní vzdání partie, na které (pokud to dobře chápu) jsou svědci nejen z Ústí. Takže to není tvrzení proti tvrzení samotných hráčů…
Nějaké těšilo, netěšilo z výhry je úplně irelevantní. Stejně tak je nesmyslné se domnívat, že by Jirka zahrál nemožný tah úmyslně. Pan Havrlík nemožňák nereklamoval, což měl udělat, že mu to někdo ukázal po vzdání partie, přeci nehraje roli. Vojty v pozici rozhodčího je mi líto, ve vyhrocené atmosféře to asi nešlo ustát. Remízou partie rozhodně skončit neměla a v zápisu to rozhodně skončit mělo – ať se s tím popasují chytré hlavy.
No a neodpustím si poznámku k panu Havrlíkovi… kdybychom tady měli popisovat všechny jeho excesy, vydalo by to na knihu, no spíš několik svazků. Stojím si za tím, že takový psychicky labilní jedinec nemá u šachovnice co pohledávat… a ať už si ho na soupisce vozí Žamberk, Kunvald nebo nevímkdo, měl by si toho být vědom. A jsme zase u toho, od čeho je zápis utkání.
V blahé paměti mám, kterak před lety v utkání Ústí – Žamberk dotyčný zapisoval svému spoluhráči Dr. Zámečníkovi tahy !do partiáře!, v zápise se nic neobjevilo, panu Havrlíkovi vše prošlo, zápas jsme prohráli 3,5:4,5 a Karel Kacálek mě zvučným hlasem “přesvědčoval”, že taková výhra by nás netěšila… jak se ty na dějiny jak na potvoru opakují 🙂
Panu Havrlíkovi tenkrat nic neproslo. Ten případ řešila disciplinární komise PDSS a byl potrestán.
Ahoj Mariane, díky za opravu, jsem rád. Řešila disciplinárka pana Havrlíka ještě někdy? A pokud ano, s jakým výsledkem? Docela by mě to zajímalo…
Absolutně nesouhlasím s tvým názorem , že , cituji …takový psychicky labilní jedinec nemá u šachovnice co pohledávat….silně to zavání diskriminací a kdo ti dal právo někoho soudit Honzo ? Ty jsi asi zřejmě pan dokonalý a pokud se najde někdo , který nezapadá do tvé představy ,tak nemá u šachovnice co dělat. myslim, že by ses měl panu dotyčnému veřejně omluvit…právo hrát má každý , který je zaregistrovaný…
Jinak nic ve zlým Honzo, ale pokud máš chut někoho pomlovat a ponižovat ,tak si zajdi do hospody…tohle jsou oficiální stránky našeho klubu a může je číst kdokoliv, tedy i pan dotyčný…děláš ostudu jak sobě ,tak i celému našemu šachovému oddílu…
Tak zaprvé, Tomáši, já tady nikoho nepomlouvám (na všechny excesy dotyčného jsou svědci), ani neponižuji – označit někoho za psychicky labilního jedince není žádná nadávka ani to tak nebylo myšleno (prošel jsem poměrně dost semestrů všelirůzné psychologie a dělal z ní státnice – podobné pojmy se užívají úplně běžně). Tím pádem nevidím důvod, proč bych se měl omlouvat (skor někomu, kdo chce svoje selhání řešit inzultací kamaráda), a stejně tak jsem přesvědčen, že nedělám ostudu sobě ani oddílu, který pro mě dost znamená.
Dále – ano, jsem přesvědčen, že šachista, který soustavně porušuje minimálně článek 11.1. pravidel FIDE (poškozuje dobré jméno šachové hry), nemá u šachovnice co pohledávat, měl by dostat dištanc – stejně jako ho dostávají ti, kteří si pomáhají při partiích computerem. To není žádná diskriminace, v opačném případě by se z gentlemanské hry stal holubník. Co napíšu, podepíšu a klidně si to může přečíst kdokoliv včetně pana Havrlíka. Já se za svoje názory nestydím a v solidní diskusi je budu rád obhajovat, případně korigovat… pokud mě tedy přesvědčíš argumenty, nikoliv emotivními podpásovkami o panu dokonalém 🙂
Možná máš trochu pravdy Honzo , ale já si stojím za svým názorem. Nepřipadá mi to sportovní poukazovat na mentální poruchy svých soupeřů …Nikdy nevíš kdy se karta obrátí…měj se fajn !
Poukazoval jsem toliko na opakované excesy jednoho a toho samého hráče, o kterých se všeobecně ví. Nepsal jsem, tvými slovy, o nějaké mentální poruše – první z těch slov bych nikdy nepoužil už z principu, navíc bych se pouštěl na opravdu tenký led – proč bych to, požívaje šachový důchod, u všech všudy dělal?! Psychicky labilní je dneska kde kdo, spíš jde o to, jak to u šachovnice zvládá. A jak se k tomu staví tým dotyčného, jestli jeho případné úlety srovná.
Pokud jsou svědci na vyhrožování, tak se to přeci nesmí přejít mávnutím rukou…
Též se měj fajn 🙂
Dle mého názoru by měl být vynesen nad viníkem , který hrubě a soustavně narušoval průběh mistrovského zápasu disciplinární trest…v jiných sportech je to celkem běžné, ta proč ne v KPII…
No, těžko, když v zápise o utkání nic není …
Tome, souhlas, ale to by se muselo objevit v zápisu. A v zápisech se měly objevit excesy pana Havrlíka v uplynulých letech – jenže to by museli být kapitáni poškozených mužstev důslední. V takovém případě by (odhaduji) už dotyčný měl doživotní dištanc v této i všech okolních galaxiích… a byl by klid 🙂
Jako kapitán hostí cítím potřebu se vyjádřit k partii na 2. šachovnici P. Havrlík – J. Píše.
Předem chci předeslat, že článek Martina Čecha je z mého pohledu objektivní, z pozice hrajícího dopisovatele to vůbec není snadné a Martin to zvládl. To se již nedá říci u některých příspěvků domácích hráčů, ač nebyli vůbec přítomni, či nesetrvali do konce. V době „incidentu“ jsem ještě hrál, avšak v ten moment se strhl hluk z obou stran včetně upozornění na nemožný tah Píšeho ve 40. tahu po šachu bílého v oboustranné časové tísni a vypnutí hodin J. P. okamžitě po provedení jeho 40. tahu. Rozhodčí nikde, nebyl v hrací místnosti. Někteří domácí kibicové viděli podání ruky, hosté nikoliv. Rozdílné názory na to měli i oba hráči. Pak se rozhodčí objevil a na popud domácích se poptával na podání ruky a z toho chtěl určit resultát partie. Rozhodčí měl ihned vykázat všechny, kteří nemají co dočinění s touto partií a měl se seznámit se všemi materiály, které byly průkazné, tj. partiář a hodiny. Píše provedl nemožný tah, čímž uvedl P. H. v omyl (snad ne úmyslně).Ten byl (P. H.) v ten moment „uplně mimo“ a nebyl schopen se vůbec řádně obhajovat.
S pohledu rozhodčího a stanoviska Katky Š., která uvedla všechny možnosti řešení, lze konstatovat, že by patrně rozhodla dle bodu 4, tj. v pokračování partie s příp.penalizací, ale jak správně podotýká, nezná všechny podrobnosti a u toho nebyla.
Celé řešení trvalo opravdu snad celou hodinu. Je mi Vojty úpřímně líto, je to slušný kluk, chtěl to vyřešit, aby s tím měl co nejmíň následných problémů. Pak tam někdo „z pléna“ přišel s návrhem k rozhodčímu, aby se to dalo za remíz a na návrh Vojty s tím oba hráči souhlasili.
Takto byl ukončen spor a podepsán kapitány a rozhodčím Zápis o utkání.
Vůbec jsem původně nechtěl napsat tento příspěvek, avšak musím reagovat na sdělení, že jsem na rozhodčího vyvíjel nátlak a nechtěl podepsat Zápis. To by pak musel být nátlak vyvíjen na rozhodčího z obou stran. Pokud by bylo rozhodnuto ve prospěch J. Píšeho, tak jsem rozhodčímu srozumitelně a jasně sdělil, že z titulu funkce kapitána hostí, uvedu připomínky do Zápisu o utkání, zhruba tak, jak je uvádím nyní.
Anebo by „Oušťáci“ chtěli body za nemožný tah svého hráče v časové tísni, kdy uvedou hráče hostí v omyl? Prohráli jsme asi všichni.
UFF, ještě že jsem byl už pryč. Po tomhle bych na šachy dlouho nejel. Nejvíc lituju Vojtu, protože v těchto soutěžích (kde jsou hrající rozhodčí) to je vždy a pouze o slušnosti a morálce jednotlivých hráčů.
Jediným klíčovým momentem v partii bylo podání ruky soupeři a vzdání partie. Jestli někdo zůstal do konce zápasu je úplně bezpředmětné, protože partie byla už ukončena.
K podání rukou samozřejmě došlo ještě předtím než se strhnul humbuk v hrací místnosti a než se začal vytvářet hlouček lidí okolo. Jestliže hosté tvrdí, že nic neviděli, tak v tomhle případě se to dá pochopit – protože podání rukou už proběhlo a na šachovnici v popartiové analýze byl vidět už jen nemožný tah. Jestliže by ale někdo tvrdil, že partii nepřetržitě sledoval ještě chvíli předtím stejně jako já, Vlasta a možná i někteří další (mohl to vidět i někdo z hostujících hráčů Dolní Čermné, kteří zrovna procházeli kolem z vedlejší místnosti) a podání rukou neviděl, vysvětlení existuje jen jedno…(ať si každý doplní sám).
“Průkazné materiály” jako partiář či hodiny nejsou v případě vzdání partie vůbec průkazné, protože partie končí podáním ruky a vzdáním partie, nikoli následným zapsáním výsledku do partiáře.
Nemožný tah v časovce tam určitě byl, na tom se shodneme. Spojení “uvedení v omyl” mi ale přijde dost přehnané…to je asi jako když jsem jednou v posledním kole na rapidu v Mistrovicích přehlédl, že soupeř už měl 1-2 tahy spadlý prapor a já si v zápalu boje ještě nechal dát samomat 😉 Nadšený jsem z toho zrovna nebyl, ale bylo jasné, že si za to můžu jen a jen sám – nevšiml jsem si toho a nestihl reklamovat. Stejně tak si toho nevšiml hráč hostů v zápase, který byl tou vidlí tak zdrcen, že okamžitě kapituloval a nepodíval se už na šachovnici o pár polí dál.
Řešení situace Katka nastínila jasně v bodě 7.
Dokážu pochopit, že by Jirka měl větší radost, kdyby se mu podařilo vyhrát na pozici (schválně nepíšu “normálně”, protože vyhrát při kapitulaci soupeře je normální bez ohledu na pozici) a nepředcházel tomu nemožný tah. Co se týká uvedení hráče v omyl, tak v omyl uvedl sám sebe maximálně tak hráč hostů, když si nevšiml nemožného tahu soupeře a partii ihned vzdal. V šachách se rozhodně nedají používat pojmy jako “nespravedlivě prohrát”. Prostě prohraje ten kdo hraje hůře, resp.ten kdo udělá chybu jako poslední. V tomhle případě onou chybou bylo neprohlédnutí si pozice na šachovnici a předčasné vzdání partie.
Ještě jen pro upřesnění – nebyla to myslím vidle na K+D, ale odtažný šach jezdcem s nasledným dobráním dámy. To už je ale detail, který nehraje roli.
Jen ještě pro upřesnění – po tom, co se to hodinu řešilo, se v partii pokračovat nedalo. Proto se podle mě mělo stát následující.
1) Vojta rozhodl, že pan Havrlík partii prohrál, zapíše se do zápisu výsledek 0:1.
2) Do zápisu se napíše svědectví všech zúčastněných (pana Havrlíka, Jirky, rozhodčího, kapitánů i domácích svědků).
Poté co všichni napíší, co chtějí, kapitáni i rozhodčí musí podepsat zápis. Pokud by se komukoliv někdy stalo, že kapitán zápis nechce podepsat, tak se to napíše do zápisu.
3) Vše se oznámí vedoucímu soutěže, který už to pravděpodobně s komisí rozhodčích nějak vyřeší.
Za mě byla remíza určitě nejhorší řešení. Kdyby šlo o rapid či něco podobného tak budiž, ale ve vážné partii se mi to vůbec nelíbí.
Ještě taková zajímavost, v rapidu i blesku platí pravidlo A.4.4 “Jestliže rozhodčí zjistí, že oba králové jsou v šachu nebo že pěšec je na poli proměny, počká na dokončení dalšího tahu. Pokud je nepřípustná pozice stále na šachovnici, prohlásí partii za remízu.” Pokud by se ale před provedením toho dalšího tahu někdo vzdal, tak partie samozřejmě končí jeho prohrou.
Pro jistotu opět opakuju, že jsem tam nebyla a tohle je jen nástin řešení, případně rady, co kdyby se něco podobného stalo znovu (sama doufám, že ne). Nejlepší je, když rozhodčí není vůbec potřeba.
Zdá se mi, že se nějak se pozapomnělo, že problém nastal po nemožném tahu pana Píši. Taková výhra by snad netěšila ani jeho ani vás ostatní. Musím přiznat, že tak bouřlivém prostředí jsem již dlouho nezažil. Je mi líto mého mladého soupeře, kterému to (stejně jako mně) velmi vadilo.
Karel Kacálek hráč na 6.prkně.
Myslím, že nepozapomnělo. Nemožný tah není nic, na co by měl být člověk hrdý, ale v zápalu boje se to stane, a kdyby soupeř včas reklamoval, bylo by vše OK.
A ano, taková výhra netěší. Jenže to není argument. Slyšel jsem to už kolikrát v životě: “To chceš vyhrát na čas?” “To chceš vyhrát jen proto, že jsem se přehmátl?” “To chceš vyhrát na zazvonění mobilu?” Nechci, ale jak se začnou obcházet pravidla, nadělá to naprostou paseku. – Mohu se pak zeptat opačně: těší vás zápasové vítězství dosažené za cenu lži vašeho hráče? Těší vás půlbod získaný nátlakem dospělých na nezletilého hráče a nezletilého rozhodčího?
Stalo se mi něco podobného. Zhruba před 50ti lety k nám do České Třebové přijel Hradec Králové. Já vyjukaný nováček jsem nastoupil proti samotnému Evženu Gonsiorovi. Hrálo se u nádraží v Padevětu. Partie byla tak nějak vyrovnaná, až najednou Evžen vstal, začal si oblékat kabát a prohlásil: “A je to hotové. ” No a já vstal, podal mu ruku, tak já to vzdávám. Ve vteřině děsu jsem myslel, že našel nějaký mat nebo co a já venkovský balík to nevidím. Pak následovala soupeřova otázka. “Proč ? ” Šel si koupit něco na nádraží a myslel, že partie je už remízová. Ve výsledku z toho byla samozřejmě nula a pro mě tvrdé ponaučení.
Jo, předčasná vzdání, to je kapitola sama pro sebe. Zrovna letos v Harrachově o tom přednášel FM Tůma, hned následně jsem mu doplnil materiál o dva příklady, které jsem sám viděl, pak jsem na onlinu sledoval, jak se vzdal soupeř na MS H8 Fiňkovi, a teď v neděli se mi vzdal soupeř v lize (pravda, v prohrané pozici, ale to jsme v tu chvíli ani jeden neviděli).
Zkusím tu napsat můj pohled na věc, ačkoliv se to těžko posuzuje, když jsem tam nebyla. Vojta to měl samozřejmě hodně těžké, sama to znám. Tady je odkaz na pravidla FIDE https://www.chess.cz/wp-content/uploads/2018/01/Pravidla_sachu_FIDE_2018.pdf, ať nemusíte hledat, z čeho cituju.
1) Vzdáním partie hra okamžitě končí viz. článek 5: Ukončení hry. Naprosto jasně tam je řečeno, že matící (patící) tah musí být přípustný, ale neplatí to u dohody remízy či právě vzdání. Vzdání musí být naprosto jasně a zřetelně oznámeno (podání ruky by mělo stačit).
2) Pokud partie neskončila, ten kolega, co ho upozornil, nemá vůbec právo zasahovat do hrající partie viz 12.7. Tudíž pokud by se v partii pokračovala, pak bych následně ještě nějakou penalizací potrestala jeho (pokud ještě hrál). Pokud už nehrál, tak je divák a do partie taky zasahovat nesmí (např. pokud by partie pokračovala, zakázala bych mu přístup do místnosti).
3) Pokud partie neskončila, kolega (pokud teda ještě hrál) nesmí během partie analyzovat žádnou jinou pozici (tudíž se dá opět potrestat) viz článek 11.3.1.
4) Každý hráč má jinou verzi aneb slovo proti slovu, to je problém, který se většinou řeší pokračováním partie. S tím, že čas by se v tomto případě nějak nastavil – to rozhoduje rozhodčí na základě domluvy hráči a zároveň svého nejlepšího vědomí a svědomí. Problém s tím dohráním je, že do toho už zasahovalo moc lidí, což se samozřejmě vůbec nemělo stát. V případě, kdy se k tomu dostal rozhodčí a každý hráč tvrdil něco jiného (v tu chvíli tam nebyl žádný svědek), tak bych okamžitě nařídila v partii pokračovat.
5) Ono kdo vlastně může být svědek, je těžké (třeba na turnajích se jako svědek berou jen další rozhodčí či organizátorský tým). Vlastíkovi i Zdeňkovi věřím a i s ohledem na to i kolega pana Havrlíka už do partie mluvil (pravděpodobně taky viděl, že už skončila).
6) „Rozhodčí nakonec rozhodl, že partie skončila výhrou Jirky s tím, že bude o celém incidentu proveden zápis a vedení soutěže to případně přehodnotí“. Pokud už rozhodčí nějak rozhodne, tak je to konečné.
7) Na základě všech okolností, které tu jsou, bych partii brala za ukončenou s tím, že se pan Havrlík vzdal. Když by nesouhlasil, má možnost i po podepsání partiáře se odvolat dle článku 11.10 (v tomto případě nejspíš k vedoucímu soutěže, případně komisi rozhodčích).
Díky za vyjádření. Ad 6): Vojta nějak rozhodl, ale prý na něj pak kapitán hostí vyvíjel nátlak ve smyslu, že odmítá podepsat zápis o utkání.
Když jsem viděl večer výsledek, opravdu mě mrzelo, že jsem tam ještě chvíli nezůstal. V okamžiku, kdy si soupeři podali ruce, jsem byl přímo u toho a musím Jirkovu a Vlastovu verzi potvrdit. Sice jsem v ten moment neviděl, že šlo o nemožný tah, jelikož jsem to sledoval z boku, ale soupeři si už podali ruce, partie byla ukončena a ani nemožný tah na tom nic neměnil . Byl jsem zároveň jedním z prvních, kdo Jirkovi gratuloval, a to rozhodně nemám ve zvyku gratulovat někomu, kdo partii ještě hraje. Jirkovi jsme říkali, ať se nenechá nijak rozhodit a jelikož jsem měl za to, že kromě mě a Vlasty viděli situaci i další hráči, odebral jsem se domů s tím, že večer uvidím ve výsledcích buď 0:1 nebo 0:1 s tím, že se bude eventuálně zkoumat zápis z utkání. Když se dovídám, jak to pokračovalo dál, nemělo to skončit jen výhrou Jirky, ale i nějakým disciplinárním postihem soupeře, protože tohle je prostě nepřijatelné. Další smutnou věcí je, že se někteří jedinci domnívali, že je jasné, že Jirkovi budeme stranit, když jsme hráči domácího oddílu. V těch našich soutěžích, kde jde o to si jen zahrát pro radost a stejně zpravidla ani nikdo nespadne (jelikož z KS většinou stejně nikdo nový postoupit ani nechce) to určitě máme zapotřebí 😉 Jestli je schopen tohle někdo vyslovit nahlas, tak je mi ho fakt líto. Ještě jednou se omlouvám, že jsem tam tehdy nezůstal a nepřidal jsem se ke svědkům události. Řešení mi přišlo úplně jasné, že mě ani nenapadlo, že by to mohlo dopadnout jinak, než jak to následně správně posoudil Vojta.
Vojta bohužel nemá rozhodcovské zkušenosti, podlehl tlaku a akceptoval dohodu, místo aby trval na rozhodnutí a nechal vše dát do zápisu.
Incident pana Havrlíka mi nepřísluší podrobně komentovat, nebyl jsem tam. Takže snad jen tolik, že Vlastovi jako svědkovi (z jiného družstva) věřím. Jirkovi jako hráči a Vojtovi jako rozhodčímu to nezávidím, ale to jsou zkušenosti. Zvyšování hlasu v hrací místnosti nebo výhrůžky inzultací venku nemají se šachem co dělat.
Katka Dudlová prý dlouho držela hratelnou pozici (na každé straně 2V, J a spousta pěšců), chybovala až ve chvíli, kdy nabídla výměnu pěšce, kterého nesměla dobrat zpět pro jezdcovou vidli.