Šachový klub Ústí nad Orlicí

Není všechno zugzwang, co se třpytí

Zatímco reportáž z Příchovic bude v dalších dnech, fragment z dnešní ligy mám už teď.

Matěj Kupsa (1987, Lanškroun) – Pavel Holásek (2115, Rapid Pardubice):

Hráli jsme takovou vyrovnanou koncovku, ale před kontrolou se situace vyostřila a po ní vzniklo postavení na diagramu. Do podobné pozice jsem směřoval: bílý je spoután ze všech stran, skoro studiově. Nesmí táhnout vázaným střelcem, jezdcem, který musí krýt f1, králem, ani e pěšcem pro f4, ani f pěšcem pro Jxe3. Zbývají mu pouze tahy věží a pěšcem h. Mně stačí ke spokojenosti zahrát e5 a f4 a vyhraju. Jenže teď e5 nejde pro Jxf5+. Zahrál jsem tedy 41. … Sd3, abych f5 pokryl, jenže po 42. Va7! se ukázalo, že věž ze třetí řady pokryje e3, pak přijde f3 a ani zamýšlená oběť Jxe3 (s ideou Vxe3 f4, když bude pěšec na f5) nikdy nevychází. Kromě toho hrozí různé naháněčky věží na černého střelce, který má překvapivě málo polí (např. bude-li na c4 a bílá věž na b4, nelze ani Sd3 pro Vd4+, ani Sa6 pro Vb6+). Myslel jsem většinu přidaného času, ale nic tam není. Po 42. … Kc6 43. Va3 Sb5 44. h5 e5 45. f3 je partie prohraná. Obranné možnosti stísněné bílé pozice jsou pozoruhodné! 1:0 v šedesátém tahu.

I tak jsme s Rapidem oslabený Lanškroun výrazně přehráli: 6:2.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *