Virové lekce – začátečníci III
Vazba
Naprostou abecedou šachu je braní figur. Tedy jejich napadání, ústup, případně krytí.
Zde např. může bílý tahem Sc3 napadnout černého jezdce, ten může tahem Jb5 ustoupit a naopak napadnout bílého střelce. Je nutné na začátku výcviku zvládnout jak napadání a braní soupeřových figur, tak ústup a ochranu vlastních. (Diagramy, diagramy, diagramy.)
Někdy ale nastane zvláštní situace, kdy napadená figura uhnout nemůže, protože za ní stojí další. Tomu říkáme vazba. Někdy vede hned k zisku materiálu, jindy aspoň omezí soupeřovy možnosti. Zde po 1. Sc3 černý ztratí jezdce, jezdec je vázán, nesmí táhnout.
Vazbu provádějí jen figury, které tahají po liniích: věž, střelec, dáma. Střelce jsme právě viděli.
Věž váže po sloupci i řadě. Zde tahem 1. Ve1 získá černou dámu.
Dáma spojuje možnosti věže a střelce, vázat může rovně i šikmo. Zde po 1. Da1 váže střelce i jezdce. (Tento tah je zároveň vidlička, tedy dvojí úder.)
Vazba ke králi je absolutní, figura hrát vůbec nesmí. Zde je absolutně vázána bílá věž.
Vazba k jiné figuře je relativní, vázaná figura hrát může. Zde je bílá věž ve vazbě, ale tahat smí, dokonce po Vg8+ nebo Vb2+ a dalším ústupu dámy bílý o nic nepřijde.
Základem je tedy snažit se soupeřovy figury vázat a svoje si nenechat vázat (možnosti obrany před vazbou si ukážeme jindy).
A jedna ze základních rad říká: vázanou figurku napadneme.
Zde je vázán jezdec, po 1. f3 ho bílý získá.
A zde podobně po 1. d5. Je to kruté: nejdřív ho upevníme do svěráku, pak ho, bezmocného, napíchneme na špendlík.
Virové lekce – pokročilí II Virové lekce – pokročilí III