Virové lekce – pokročilí XXXIV
Rubinstein – úvod a jeho nesmrtelná partie
Z klasiků, kterými se tu zabýváme, přichází na řadu Akiba Rubinstein. Hráč, který se mistrem světa nikdy nestal, ale rozhodně by si to za svůj přínos zasloužil. (Občas lze potkat úvahy, který z hráčů, co nebyli mistry světa od dob, kdy se o MS hrálo, byl nejsilnější. To se těžko rozsuzuje, ale mezi vážné kandidáty určitě patří Tarrasch, Rubinstein, Bronštejn, Keres, Korčnoj.) Zatímco Laskerovy partie jsou hlavně bojem, Rubinsteinovy mají blízko k umění – překvapivost a čistota jeho idejí, souhra figur, harmonie berou dech – tak jako třeba poslech hudby.
Rubinstein začal se šachovou hrou na dnešní poměry neuvěřitelně pozdě – až v šestnácti letech – a byl v podstatě samoukem. Přesto patřil před 1. světovou válkou do nejužší světové špičky. Po válce hrál stále ještě mistrovsky, ale na superúspěchy už nenavázal, a na začátku 30. let úplně přestal hrát kvůli psychické chorobě.
Mimochodem – Rubinstein byl jedním z mnoha skvělých židovských šachistů. Zastoupení Židů mezi šachovými hráči bylo po dlouhou dobu zcela mimořádné a v menší míře trvá dosud. Jejich přehled nabízí třeba wikipedie. Samozřejmě tu nejde o nějaké hanlivé antisemitské seznamy, naopak: je úžasné, kolik vynikajících osobností mělo židovský původ. Neplatí to jen pro šachy: totéž potkáme např. v hudbě (za všechny jmenujme Akibova jmenovce klavíristu Arthura Rubinsteina), ve vědě, ve filosofii (teď jsem se tím v rámci výuky zabýval a je to jeden za druhým: Husserl, Wittgenstein, Popper …).
Ten přehled je tak hutný, že je v podstatě sám o sobě dějinami šachu: Steinitz, Zukertort, Tarrasch, Lasker (oba Laskerové), Rubinstein, Janowski, Tartakower, Spielmann, (samozřejmě i Cohnové nebo Raubitschek), Réti, Nimcovič, Levenfiš, Flohr, Fine, Reshevsky, Najdorf, Botvinnik, Bronštejn, Štejn, Boleslavskij, Tal, Geller, Fischer (i když ten byl antisemita 🙂 ), Korčnoj, sestry Polgárovy i sám Kasparov (původně Vajnštejn). A další a další a další. A to nemluvím o dnešních hráčích.
Samozřejmě, většina z nich byla Židy rodem (někteří z nich jen částečně), ale již ne nábožensky (nejznámější výjimkou byl asi Reshevsky). O mnoha z nich vypravuje Sosonko (sám židovského původu), většinou ukazuje, jak jim z původní rodové tradice zbyly jen střípky, zasuté kořeny.
Budeme tedy studovat Rubinsteina jako klasika Steinitzovy poziční školy, jeho partie budou vzorem strategie, uvidíme ideje v zahájení, střední hře i koncovce, kterou hrával Rubinstein zvláště mistrovsky.
Začneme partií, kterou sehrál téměř na počátku své kariéry, v roce 1907. Přesto se mu tak povedla, že ji už nikdy nepřekonal – a stěží mohl. Předpokládám, že si ji z kroužku aspoň letmo pamatujete, ale to se musí vidět znova a znova. Často se najde v učebnicích taktiky, ale i předchozí strategie stojí za pozornost, je to partie z jednoho kusu!
Virové lekce – začátečníci XXXIV (ale vlastně všichni) DOPLNĚNO Někdo v létě do Liberce?
Šachový klub podporují:
