Šachový klub Ústí nad Orlicí

O půlbod skóre…

aneb (jak ve fotbale) “co nenakopeš na podzim, na jaře už nedohoníš… zejména pak, když má poslední kolo dopadnout dle očekávání” 🙂

Před historicky první posledním dvojkolem kápédvojky, které se (doufám) poprvé  a naposledy hrálo málem o letních prázdninách, jsme měli jednoduchý/přetěžký/nemožný úkol. Vyhrát maximálním možným rozdílem v Horní Čermné a doufat, že konkurenční Svitavy poztrácejí potřebných 2,5 bode skóre, které na nás měly k dobru. Vinu ale můžeme hledat zejména, či spíše jen a pouze u sebe – odfláknutý podzim, slátaná sestava na klíčové utkání v České Třebové, jen těsné 4,5 výhry s naším céčkem a v Kunvaldu. Co je nám platné, že jsme Svitavy doma přejeli s přehledem… Neměli jsme to ve svých rukou, což se nakonec také ukázalo.

Do Horní Čermné jsme sice nepostavili prvních osm (chyběl Jarda Volf a Honza Smola), nicméně když máte na osmé ve „skoropralese“ druholigového hráče, asi na tom sestava není úplně bídně 🙂 Naopak domácí postrádali šachovnice 3-5… ale i kdyby je měli, na našem předsevzetí by to nic nezměnilo.

Začalo se na čas v útulné hrací místnosti (pravda hospoda u Jindry Bielčika byla ještě o fous lepší s ohledem na „přísun“). Po info od domácího kapitána pana Vacka, že v obci nefunguje jediná knajpa (jak se to dá dlouhodobě přežít?!) není kam spěchat. Tedy s výjimkou Netyho, který spěchal do Ústí a domácího juniora bílými strašlivě zmydlil (otevřený h sloupec v Londýnu na malou rošádu, 4 figury v útoku, mat na h7 a ještě si mohl vybrat čím) – 1:0 pro nás. Na ostatních deskách máme většinou prostor, někde horší čas (Jániš, Šimek), ale s vidinou úspěchu.

Druhý bodík jsme zaznamenali tam, kde jsem to úplně nečekal. Kapitán Bohouš postavil s druhým Balcarem juniorem zahájení zvláštně (e4 Jf6 Jc3 Jc6?! d4), po hromadných výměnách a ztrátě postouplého e3 to směřovalo k remíze (kterou také čermenský mladík nabízel). Jenže všechny věžovky rozhodně nejsou remis, skor když máte zkušeného soupeře. Bohouš si počkal na oslabení (b4??) po opozičním šachu z f3 junior nevhodně vyměnil poslední věž a následně byl vyzobán. 2:0 Ústí.

Třetí bod dodal Petr Jániš, který metodicky přehrál Josefa Motla v anglické králce, kde bílý doplatil na dlouhodobě slabé pole d4. Hezký, ucelený výkon, podepřený dlouhodobým plánem.

Podobnou partii z jednoho kusu naštěstí vyprodukoval rovněž zuřivý reportér. Domácí kapitán Miroslav Vacek udělal v napohled nevinné pozici jeden měkčí a jeden slabý tah, po rozpadu centra postrádal dva pěšce a rozhodla především aktivita figur – po ztrátě třetího floka si soupeř zkrátil trápení. 4:0 a minimálně bod máme 🙂

Pak bohužel postihla havárka Vlastu na jedničce, zlá novina s ohledem na honění skóre. Náš leader asi už delší dobu přemýšlí, co osvěžujícího hrát na e4. Aljechinka se neukázala být tím pravým receptem, domácí Tomáš Pecháček měnil a měnil s vidinou remízy, tu také dvakrát nabízel. Vlasta chtěl/musel bojovat díky ošklivým radám svých spoluhráčů (Jániš, Pokorný), přehlédl nesložitou taktiku s odpisem věže a vydal se pěšky směrem k Ústí – dle turistických map 18,2 km viz poslední foto 🙂

Moc pěknou partii z jednoho kusu naopak odehrál Jenda Mareš. Už v autě prohodil něco v tom smyslu, že “tam hrajou všichni francouzskou“. Možná jo, ale ne zrovna přesvědčivě. Josef Dušek přehlédl po nevhodné rošádě knižní obrat s obětí střelce na h7. Toho si nevzal, trpěl bez pěšce, mladší Marešovec hrál pozici přesně tak, jak velí poučky a dostupné partie (velká rošáda, útok pěšci na královském, ovládnutí pole d4). Jednobrankovka do knížky… a 5:1 pro nás.

Zbývají dvě partie, které jsem až do konce neviděl. Petr Mareš starší hrál na šesté bílými zodpovědně Rétiho, zabíral prostor a pomalu utahoval šrouby. Nicméně soupeř (Josef Šilar ročník 61) hrál z domácích asi nejsolidněji, 20 tahů vypadalo jako partie z druhé ligy – korektní a pečlivé. Pak se dost měnilo, Petr měl víc místa a dvojku střelců. Po telefonu pravil, že se soupeř zpasivnil a pak už odolávat nedokázal. Takže bod zejména za trpělivý výkon, aneb nemusíš vyhrát rychle.

No a zbývá náš časovkář, nikoliv cyklista, Zdenda Šimek. Jeho sobotní partie nabídla takovou klasiku se vším všudy – zodpovědně sehrané zahájení (zase divná Francie, výměnná, kde soupeř postavil koně na c6, pak s ním zacouval zpátky a  po opevnění flokem c6 skončil oř na d7), hodně prostoru a málo času 🙂 Po telefonu jsem se dověděl už jen tolik, že poslední auto na Šimiho zodpovědně čekalo a sakra se načekalo (pomalu hodinu po předpolední dohrané partii). Ale nakonec gong rovněž za bod.

Takže ve výsledku 7:1 a až na nešťastníka Vlastu (který ale příkladně bojoval) jsme plán splnili. Nikoliv překročili, to bychom museli podobně zodpovědně pojmout celou sezonu.

K partiím nepíši výjimečně nic… protože byl víkend a existují i jiné kratochvíle než šachy 🙂 Rovněž k hodnocení šachovnic nic, nejsa kapitánem – ještě to tak, Bohoušovi nebylo hlavně v první půlce soutěže co závidět. Že z osmi nejlepších jednotlivců soutěže máme hned polovinu a z první čtveřice tři, je nám kulový platný.

ŠO Horní Čermná   ŠK Ústí nad Orlicí B
Pecháček Tomáš Z 1809 1 0 1990 Hrobař Vlastimil V Z
Dušek Josef Z 1734 0 1 1978 Mareš Jan Z
Motl Josef Z ZK 1621 0 1 1913 Jániš Petr V Z
Soural Tomáš Z 1608 0 1 1937 Šimek Zdeněk Z
Vacek Miroslav K Z 1473 0 1 1914 Pokorný Jan Z
Šilar Josef 1555 0 1 1870 Mareš Petr Z
Balcar Vojtěch 1330 0 1 1786 Glembek Bohumír K
Balcar Michal 1428 0 1 1968 Netušil Jakub V
  1 7

Na závěr mé letošní reportážní činnosti už jen krátká kischovská glosa a zbytek nechť si každý domyslí sám:

V posledním dvojkole šlo a hodně, bojovalo se na dálku, nicméně my o den dřív. Tím pádem konkurent ze Svitav měl s půldenním předstihem informaci “o kolik”. Osobně bych uvítal, pokud by zpravodaj ze závěrečného dvojkola vyšel až najednou v neděli, i když po telefonu se dá samozřejmě také zjistit mnohé 🙂

Tedy Svitavští měli před nedělí jasno, věděli, že potřebují 5:3, aby to o půlbod vyšlo… a světe div se, Bohové všech denominací byli nakloněni a 5:3 s Dolní Čermnou se při šesti remízách, jedné výhře a… kontumaci na 4. šachovnici urodilo. Nebyly by k mání partiáře? 🙂 Ajo vlastně, nebyly, ony se z KPII neukládají.

Při všem nepostupovém zklamání (za které si, jak už jsem napsal, můžeme primárně sami), však dílčí pozitiva nacházím – u nás třeba skvělý výkon Soni Leksové, která to letos za družsva B (5/6) i D (8/9) neskutečně kosila! Nebo závěrečné dvě výhry našeho mladého céčka (mimo jiné skvělý Jirka Píše 2/2!) a celkové čtvrté místo hned za triem “řezajících se”.

Nu a jedno veliké pozitivum, přes kopec, na závěr… a sice statečný výkon kamarádů z Řetůvky –  mimo jiné našich exčlenů Pavla Kylara, Vítka Kapouna, Franty Šimka! Ti na rozdíl od Dolnočermenských dali (nejen) do posledního kola vše, v Kunvaldu urvali vítězství 4,5 a při premiérové účasti zachránili příslušnost v soutěži. Velká gratulace! No a v Dolní Čermné, která kápédvojku hrála, co svět světem je, mohou v “pralese” zpytovat svědomí, jak se ne/hraje o záchranu.

Konec hlášení a v diskusi mi to můžete nandat 🙂

4 thoughts on “O půlbod skóre…

  • Komentář napsal:

    Ahoj Honzo, nemám problém se podepsat pod to co napíši. Vadilo mi jen jak narážíš na partie (kischovská glosa), proto jsem napsal přes čáru. Ptal ses na partiáře, proto jsem ti chtěl odpovědět.

    Partiáře i partie by určitě k mání byly pokud by to někdo z vedení soutěže požadoval. Bylo by to komplikovanější, protože je mají hráči u sebe a žádná kopie není jako v KPI. Přepisovat partie ani nemůžu pač je nemám k dispozici, ale můžu tě ujistit, že průměrná délka všech partií byla v rozmezí 40. a 50. tahu, některé i přes 60 tahů. Nebyly to tedy žádné velmistrovské remízy (za sebe bych ani remízu nedával, když jsem hrál s hráčem cca o 320 ELO bodů slabším). Navíc pokud se nepletu, tak v KP neplatí žádná sofijská pravidla. Zcela upřímně musím říct, že ve své partii jsem stál občas dokonce hůře proti papírově daleku slabšímu soupeři (mamka slavila den předtím šedesátiny).

    Klukům z Dolní Čermné by za určitých okolností stačila i prohra k udržení. Ovšem Řetůvka je na předních šachovnicích silná, tak jsem ji v zápase s Kunvaldem favorizoval, což se i potvrdilo. Mě spíš vždycky zaráží, když zápas dopadne 4:4 a je 8 remíz. To už se mi zdá velmi podezřelý.

    S tebou jsem také neměl nikdy žádný osobní spor a věřím, že tomu tak zůstane, protože jsme férový.

    Ale myslím si, že vracet se k dvacetileté historii zápasů mezi Ústím a Svitavami není vhodné. Ale upřímně ti můžu napsat, že dané situace, které popisuješ, si pamatuji (netýkaly se mě). Na všech zápasech jsou rozhodčí, kteří danou situaci musí posoudit. Historicky se v zápasech občas vyskytují spory nebo sporné situace.

    Určitě se nechci hádat, protože hádky nesnáším. Měj se hezky
    Karel Bartoš

    • Honza Pokorný napsal:

      Ahoj Karle,
      už jen stručně, neb se též nechci hádat – jak bojovné byly zápasy o osmi remízách v posledních dvou kolech (Mistrovice – Třebová, Třebová-Letohrad, Moravská-Mistrovice) nemá cenu diskutovat. Pravdu máš i v tom, že sofijská pravidla v českých soutěžích nehrají žádnou roli.
      A ohledně historie našich utkání – promiň, jsa studovaným historikem s celkem sloní paměti, neumím tyhle věci úplně pominout. Skor když vím, že všelirůzné hrůzy některým výtečníkům napříč různými oddíly dlouhodobě procházejí. To není o výjimečně sporných situacích, nýbrž o tom, že si někteří pánové takto počínají programově.
      Ale dost už o tom, též se nechci hádat, k postupu gratuluji a těším se, ideálně za šachovnicí, na viděnou…

  • Komentář napsal:

    Ahoj Honzo, vždycky rád čtu tvoje komentáře ze zápasů, ale co jsi teď napsal je hodně přes čáru. Zápas Svitavy – Dolní Čermná byl řádně a férově odehrán. Mohl ses na něj přijet podívat. Pokud máš pochybnosti, tak zavolej klukům z Dolní Čermné nebo Julii Kalousové, která není ze Svitav. Nevím proč Dolní Čermná přijela v sedmi lidech, když hrála o udržení se v soutěži. Ze strany Svitav byl zápas velmi nervózní a nezvítězili jsme 7:1 jako bylo letos obvyklé proti výrazně slabším soupeřům, proto tě možná překvapila naše poměrně těsná výhra Těsně nám postup vyšel. To jakým způsobem je soutěž nalosovaná je věcí náhody – tudíž jsme věděli jaká výhra nám stačí na postup. Jinak partie samozřejmě jsou, když je povinnost je zapisovat do partiáře. Dál tě můžu ubezpečit, že Svitavy postoupit do KPI chtějí. Karel Bartoš

    • Honza Pokorný napsal:

      Dobré ráno, Karle. Díky za vzkaz a též ochotu se pod něj podepsat.

      Já jsem si ráno svůj text přečetl ještě jednou, abych vyhodnotil, co je, tvými slovy, tak “hodně přes čáru”. Tedy dle Tebe, předpokládám, závěr podtitulku a pak kischovská glosa.

      Za mě: nikde nepíšu, že byl zápas předem dohodnutý/prodaný. To by bylo opravdu přes čáru a důkazy pochopitelně nemám, ve Svitavách jsem nebyl – proto nic takového neuvádím.

      Za druhé – první dva odstavce glosy ani nepopíráš. Pak už se věnuji převážně Dolní Čermné/Řetůvce – tak mě třeba vypere ještě někdo další.

      Kdybych měl být precizní (a tady ti dávám za pravdu), tak místo “k mání partiáře” napíši “k mání partie” – ty se skutečně (na rozdíl od KP a vyšších soutěží) neukládají a nejen v případě vašeho utkání s Dolní Čermnou je to škoda. Věřím, že těch šest remíz bylo svorně nervy drásajících a třebas i v duchu sofijských pravidel, na domácí sedla postupová nervozita etc. – pokud najdeš chuť a čas, napiš zde počet tahů jednotlivých partií, přepisovat všech šest nerozhodných bitev by byla šílená fuška 🙂

      Dále – ano, těch náhod se skutečně na poslední kolo sešlo nějak hodně a mně to k domněnkám ponouká (mimochodem opět je uvádím jako domněnky, nikoliv fakta, a snažím se humorně). Klukům z Dolní Čermné by stačilo skóre na záchranu (nějak asi nepočítali s tím, že se Řetůvka v Kunvaldu pochlapí) nu a vám na vysněný postup.

      A konečně – v článku na několika místech opakuji, že za nepostup si můžeme primárně sami odfláknutým podzimem. Úspěch vám nezávidím, snad se v KP alespoň nějaký rok ohřejete, u Svitav nebo Moravské to nebývalo zvykem – KP Pardubického kraje je na republikové poměry enormně silné. Že nám nepomůže ani vzájemná výhra s vámi, ani větší počet vyhraných partií, je fakt. První pomocné je skóre a není o čem – prostě o půlbod jak píši v titulku.

      A na závěr na téma, co je/není přes čáru – s Tebou jsem (oprav mne, pokud se pletu) neměl nikdy žádný osobní spor, ale hodně věcí opravdu hodně přes čáru jsem zažil, světě div se, právě v zápasech se Svitavami.

      Namátkou následující a na vše jsou svědci (ze slušnosti neuvádím jména):
      1. Váš hráč XY proslavený vracením tahů (v Ústí úspěšně v partii Glembek-XY, u vás přichycen v partii se mnou). A co vím, tak se podobně choval i v jiných utkáních…
      2. Váš hráč XY, který po mně byl schopen hodit tužku, nepodat ruku a nepodepsat partiář (inu rozhodující partie za stavu 3,5:3,5).
      3. Spíš humorné – Váš rozhodčí XY, který mi po 40. tahu vyměnil digitální hodiny (jež neuměl nastavit) za ručičkové s tím, že jednou za čas se ti půlminuty přidají.

      Tož tak, mír v duši, gratulace do Svitav a někdy za šachovnicí na viděnou… já motivaci rozhodně mám 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *