Šachový klub Ústí nad Orlicí

Béčková domácí premiéra

ŠK Ústí nad Orlicí B – ŠK Svitavy 5.5:2,5

Po návratu z Herlíkovic šachy nekončí, sezóna pokračuje, ba rozjíždí se. Béčko minule prohrálo na Rapidu, teď nás čekaly doma mnohem hratelnější Svitavy.

Ty jsou papírově druhým nejslabším týmem soutěže, navíc přijely v dosti děravé sestavě (2, 4, 6, 8, 9, 10, 14, 18). Ani my jsme nebyli úplně komplet, chyběl Martin a kapitán Kuba – ten se zřejmě rozhodl odkapitánovat soutěž distančně ;-). Náhradním kapitánem se tak stal Vlasta.

Přišli jsme s Vojtou jako první a našli dva hosty přešlapovat na hromadách štěrku a hlíny před vraty – ano, tady se hraje. Postupně jsme se ale téměř sešli a pokoušeli se v naší klubovně trochu zabydlet. (Někteří do oddílu chodí dosti svátečně, musel jsem odpovídat na otázky, jak hrálo áčko před dvěma týdny nebo proč byla minulý týden pauza – byli jsme na MČ v Krkonoších, ale to nemůžete vědět.)

Za dvě minuty celá už nás bylo sedm a já jsem nervózně nutil chudáka Vlastu, aby radši začal Vláďu Kalouska shánět dřív, než napíše sestavu. Ukázalo se, že Vláďa byl v hrací místnosti už o hodinu dřív, a když se nic nedělo, prostě zase odešel. 😉 Ale na zápas ukázněně přišel a partii hrál se dvanáctiminutovým handicapem.

Papírově jsme byli favority a to se nakonec i potvrdilo, žádné miniaturky se ale nekonaly, dvojice působily při pohledu na desky dosti vyrovnaně. Bez většího vzrušení jsme pak posbírali body, i když pár nemilých klopýtnutí taky přišlo.

První vyhrál Vojta, hned po něm náš nový host Ivo. Oba v koncovkách, zatímco jinde byl tak dvacátý tah. 2:0

Navzdory opožděnému začátku skončil třetí Vláďa, zvýšil již na 3:0.

Pak podepisoval partiář už v časovce Jenda, ale ne, v zápisu se objevila nula, to je škody … 3:1

Na očekávaný rytmus nás vrátil výhrou druhý z Marešů Petr4:1.

Ale tu se něco schumelilo hned vedle mě – a ouvej, vzdával Vlasta4:2

Pohodu zápasu to ale nenarušilo, protože já a zejména Jarda jsme ohroženi nebyli.

Jarda pak dotáhl koncovku k výhře. 5:2

A pak už to se mnou nehrotil ani Kotva, remíza v partii dvou hráčů z Herlíkovic, pro oba to byla desátá partie v devíti dnech, ale hráli jsme nejdéle. 5,5:2,5

1. Pavel Holásek – Milan Kotva

Vedlejší varianta slovanské (3. Jc3 e5!?), včera jsem se na to kouknul, ale při partii mi nějak výhoda protekla mezi prsty. V pozici s bohatou figurovou hrou mi soupeř zajímavě obětoval kvalitu, měl za to dva pěšce a nepříjemnou dvojici střelců. Po výměně jednoho ze střelců za mého jezdce jsem doufal, že z koncovky (2V+3p x V+S+5p) půjde něco ždímat, ale nebylo tam ani deko. 1/2

Perlička: po 5. … Da5+ mi soupeř hlasitě a vesele ohlásil šach. Nenechal jsem se zahanbit a po 6. Sd2 jsem oznámil garde.

2. Patrik Krušina – Vlastimil Hrobař

Aljechinka se mi za černého docela líbila, bílý silné centrum snad ani nezkoušel udržet, později se centrum mírně bloklo, každý z hráčů tam usadil jednoho jezdce a manévrovalo se těžkými figurami, pak jsem ale viděl zvedák Vxf7!! s rozpadem černé pozice, prý se ale dalo útoku bílého i bez toho přehlédnutí těžko bránit.. Zřejmě kvalitní Patrikův výkon. 1:0

3. Ivo Prax – Vladimír Riedl

Díky Ivošovi šachy v regionu zase ožívají. A když si zatím nezahraje KPI ve Třebové, nastupuje jako host u nás. Nějaký ortodoxní dámský gambit pojal černý spíš pasívně a na výměny, Ivo měl tradičního lepšího bělopoláka. Pak se to ale zjednodušilo na můj vkus až moc a věžovka nic moc neslibovala (bílý měl na královském křídle převahu, ale na dámském křídle dva slabé izoláky). V koncovce ale Ivo soupeře jasně přehrál, aktivita figur! 1:0

4. Patrik Václavík – Jan Mareš

Patrika pamatuju zhruba jako soupeře Verunky nebo Soni, proti Jendovi jsem mu moc šancí nedával. Hrála se vídeňská s rychlou neutralizací bílého bělopoláka (Jc6-a5xb3). Jenda pak nešablonovitě nastoupil pěšci královského křídla, byť tam sám měl rochádu, a soupeře tam zatlačil, bojoval pak hlavně s časem. … A co se stalo pak, to jsem neviděl, něco prý přehlédl, otevřel to na sebe a prohrál. 1:0

5. Vladimír Kalousek – Stanislav Maděra

Asi výměnná slovanská se Sf4, něco jako londýnský systém s volným c sloupcem. Soupeř rychle Vláďu dohnal a předehnal s časovou spotřebou. V pozici s bělopoláky a těžkými figurami měl Vláďa aktivní možnosti, soupeřovo královské postavení bylo oslabené, a útok pak rychle rozhodl. 1:0

6. Jiří Křeček – Jaroslav Volf

Grünfeld nebo snad Schlechter, prostě pozice slovanské s g6. Tam to dlouho hráli opatrně, Jarda pak někde uklohnil pika a zejména si udržoval v pozici s těžkými figurami aktivitu. Končilo se v dámské koncovce, kde černý nejdřív naznačil pochod volným áčkem, aby pak prošlapal naopak háčkem. 0:1

7. Petr Mareš st. – Marian Velešík

Bílý hrál boudu, černý italskou :-), později černý popošel pd6-d5-d4, takže pozice získala klasický charakter králky v útoku. Petr hrál trpělivě, zkoušel to na obou křídlech, pak náhle černý ztratil figuru, možná přehlédnutí (?), byly tam nějaké zvuky překvapení. V časovce si to pak Petr v klidu pohlídal. 1:0

8. Jindřich Rosenkranz – Vojtěch Holásek

Vojtovo dvojité fianchetto snad ani nekomentuju. Bílý silně kašlal a po partii vykládal, jak dlouho nehrál šachy (Vojta se mě zase ptal, komu z nich se víc klepaly ruce), ale postavil to docela slušně, Vojta se musel snažit. Založil partii na postouplém volném e pěšci, toho udržel až do koncovky a přešel do vyhrané pěšcovky. 0:1

Výhra nás posouvá do středu tabulky, kde bychom se chtěli v pohodě držet. Zápas nenadchl ani nezklamal, společenská dohra se nekonala, rozešli jsme se ještě za slunka – a to už zapadá brzy.

One thought on “Béčková domácí premiéra

  • Pavel Holásek napsal:

    Při pohledu na partie musím říct, že jsem průběh docela vystihl, neviděl jsem jen klíčové pasáže u Václavíka a Petra Mareše, kdy své soupeře pěkně přehráli.

Napsat komentář: Pavel Holásek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *