Skoroderby – přijela Řetůvka!

21. 11. 2021 Honza Pokorný Céčko, 2

A v sedmi odjela s nášupem 7:1

V kápédvojce východ navzdory sílící epidemii boje pokračují a do dění v popředí tabulky chtělo nadále promlouvat naše céčko. To v úvodním duelu vydřelo remízu 4:4 proti silné České Třebové a následně těsnou výhru 4,5 s rezervou Svitav. Náš nedělní soupeř z nedaleké Řetůvky zase zvládl úvodní záchranářské utkání proti Horní Čermné, a tak ho ani nemusel mrzet následný výprask s favorizovaným Žamberkem. Škoda jen, že zápas známých tváří nehrajeme venku v Hospůdce na konci světa – o této hrací místnosti jsem slyšel mnoho pochvalného.

Pohled na soupisku našeho nedělního soupeře byl a je nadmíru zajímavý. Předně početná skupina, která dříve válčila v našich barvách (Pavel Kylar, Vít Kapoun, František Šimek). Dále vícero hráčů (asi tak 6), kteří jsou kmenovými členy TJ CIS Lázně Bělohrad, případně za něj hostují. Mimochodem trasy Řetůvka-Bělohrad čítají lehce pod či nad 100 kilometrů, přičemž oddíl hraje krajský přebor Královéhradeckého kraje – takže některé výlety jsou ještě o dost delší. Pak si máme v Ústí stěžovat, když jedeme jednou za rok 80 kiláků do Chotěboře…

Naše sestava na domácí utkání se nerodila úplně snadno, v opačném případě bych nehrál 🙂 Vydatnou výpomoc potřebovalo druholigové áčko, které čekal výlet do Polabin. Naštěstí soupisky máme široké a čtyři družstva v různých soutěžích snadnějšímu skládání soupisek nahrávají. Co by za to jiné oddíly daly. Takže úderné duo Zdeněk Šimek, Petr Mareš obětujeme v zájmu vyšších cílů a vzadu zaskakují z pralesa rozehraní Martin Čech, zuřivý reportér a Soňa Leksová. Kapitán David odpočívá s ohledem na zuby a ledvinové kameny místo šachových. Favority jsme i tak, leda že by soupeř postavil prvních osm, což nepředpokládám.

Před desátou zjišťuji, že děr v sestavě našeho soupeře je přeci jen víc – z hostů nikdo, osmá šachovnice chybí úplně, od páté nahoru hráči s výrazně nižším ratingem – to by mělo jít. A taky jde, Martin na osmé to má automaticky, rychle a s přehledem vyhrává exkapitán Bohouš, po remíze na první také Jarda černými. Půlku, za kterou se asi nezlobí, přidává Smolda a následně předvádí mistrovskou školu šejdění Soňa, která upletla mat s čistou věží míň a k tomu při těžkých figurách! V posledních dvou soubojích jsme sklidili rovněž body, já po trochu podezřelém průběhu, Jirka naopak zodpovědně utahoval šrouby. 7:1 je krutých, ale Řetůvku čekají důležitější zápasy, dneska mohla jen získat.

K partiím tradiční směs pojmů, dojmů a omylů:

1. Jan Mareš (1985F) – Lubomír Švéda (1856F) 1/2 Jenda letos zatím hledá formu z předešlých let, nul už bylo přeci jen dost. Tady mu anglickou/Rétiho postavil soupeř aktivně (c5, d5-d4, e5), podobalo se to benoni. Ve 12. tahu takticky zapůleno.

2. Jan Vaníček (1694F) – Jaroslav Volf (1953F) 0:1 Honza přišel s drobným  zpožděním a Jarda si na něj typicky počkal – v neteoretické sicilce si bílý nalezl do protivné koncovky, s nabídkou remízy nebyl vyslyšen a za chvilku odcházel s nulou (co se stalo ve finální pozici, netuším).

3. Jiří Píše (1754F) – Pavel Kylar (1750F) 1:0 Asi  nejkvalitnější bitva dne, souboj dravého mládí se zkušeností. Jirka postavil bílými něco jako Londýn, Pavel to ale hrál zdravě a docela aktivně. Pozice mi přišla od oka rovná, pak ale bílý skočil aktivně Jb5! a vytřískal z toho pěšce, posléze druhého. Černý ještě hledal obranu v těžké věžovce, ale bílý si už bod vzít nenechal. Hezký poziční výkon a dobrá práce!

4. František Šimek (1549F) – Jan Smola (1792F) 1/2 Roztodivná partie, jejímuž průběhu jsem nerozuměl. Ke skandinávce mám dlouhodobě odpor, Honza ji hrál podivně, udělal velkou rošádu, kterou oslabil postupem b5, a následně stěhoval krále kamsi do centra. Bílý pak někde kombinačně získal minimálně pěšce a následně nic nenamítal remíze?! Je znát, že pánové hráli dlouho ve stejném dresu 🙂 

5. Bohumír Glembek (1742F) – Zdeněk Branda (1000F) 1:0 Jednobrankovka, kterou náš nejzkušenější hrál věren svému stylu – pevně a pozičně vpřed. Na šachovnici vzniklo něco jako přijatý dámský gambit, nepříliš teoretický. Na konci s figurou víc řádily bílé věže na sedmé řadě.

6. Roman Bartoš (1370F) – Soňa Leksová (1674F) 0:1 Zas a znova bych poradil jiné zahájení, resp. jiný typ pozic, pokud s černými hledáte aktivitu. Soňa přesto pár taktickými šejdy získala lepší pozici, ale najednou, vůbec netuším kde, nechala viset celou věž. Bílý si mohl vybrat kudy, místo toho černé uvěřil, stáhl se do obrany a nakonec při těžkých figurách dostal mat! Tady měli hosté největší šanci na úspěch…

7. Jan Pokorný (1922F) – Jan Mikulecký (1000F) 1:0 Černý bez ratingu se s katalánem vypořádal lépe jak půlka naší současné reprezentace (braní na c4 s dalším Sd7)… což zas není takový problém 🙂 Ve svou pozici jsem kdovíjakou důvěru neměl, ale comp vcelku nic nenamítá a hlásí stabilní výhodu v rozmezí 1-2. Když jsem neviděl aktivní plán, zkusil jsem „jen“ solidně poskládat figury a nechat tvořit soupeře. Ten z první akce vylezl o figuru lehčí, pak už to byla jen nesložitá technika. 

8. – Martin Čech (1701F) 0:1 bez boje

Nakonec tedy jednoznačně, ale nikoliv přesvědčivě. Mám pocit, že na mnohých je pořád znát nerozehranost zapříčiněná covidovou pauzou. Proti dalším soupeřům by to chtělo herně přidat.

Informace z kroužku DDM 18. 11. Co chybělo!