Co chybělo!

21. 11. 2021 Pavel Holásek Áčko, 2

2222 ŠK Polabiny C – ŠK Ústí nad Orlicí A 5:3

Další ligový zápas nás přivedl na půdu jednoho ze silnějších týmů soutěže Polabin C.

Je trochu otázka, co se sezónou v současné epidemiologické situaci (pro budoucí generace čtenářů: už jsou tu zase rekordní čísla nakažených a exponenciála letí vzhůru, nemocnicím už zase hrozí zahlcení, řada školních tříd končí v karanténě, rozhodnutí vlády jsou kontroverzní a nepříliš účinná, ve společnosti roste nekázeň). Osobně bych uvítal přerušení, ale v rozhodování, zda hrát, u mě zatím zvítězila loajalita k týmu a snaha o regulérnost soutěže nad zodpovědným sezením doma (sám se Covidu moc nebojím, mám tři očkování). Uvidíme, co to udělá napříč soutěžemi, už teď hrála v naší skupině dvě družstva v sedmi a další s náhradníky ze zadních míst.

Naše sestava se rodila skoro tak těžce jako minulý týden sestava béčka, byli jsme dost děraví, a kdyby se ještě někdo omluvil, už by skoro nebylo kde brát. Ze základu chyběli hned čtyři hráči.

Domácí nastupují dost kompletní, tentokrát v téměř identické sestavě jako minule, šest lidí ze základu a dva nadějní junioři ze zadních řad. Vůbec je to zajímavé družstvo: tři velezkušení matadoři (Jedlička, Vařejčko, Mojžíš Jar.) a pět talentů až supertalentů (Brožka, Jareš, Bouška, Juchelka, Stoček). Znalci mě můžou opravit, ale mám pocit, že první tři jsou v různých kategoriích přeborníky ČR a Jirka Bouška dokonce mistrem světa v rapidu. Když si představím, že bychom hráli ligu s pěti mladými odchovanci, jímá mě závist. 😉

Salónek v Rosignanu je už dávno úplně v pohodě (kde jsou ty časy, co jsme chodili zadem chodbou pro personál a u záchodu visely dveře na jednom pantu …). Tak rychle dohrát a v pohodě poobědvat, ať se snaží ostatní.

Na začátku byl zápas sice zajímavý, ale oboustranně opatrný, taková oťukávačka. Pak se ale začaly dít věci.

Na oběd se asi nejvíc těšil Vojta. Po dvou a půl hodinách dohrál, a to měl prosím dlouho horší čas, soupeř ho dohnal až marným přemítáním nad troskami pozice. Vedeme, stav zápasu 0:1 v náš prospěch.

A nějakou dobu poté je ještě lépe, druhý bod přidává Martin Poslušný! 0:2 a vzhledem k dalším pozicím to začíná být velmi zajímavé.

Martin Šmajzr se snad vyhrabal z nejhoršího a šejdí. Já začínám šilhat po koncovce, kde bych soupeře sušil. Kuba sahá po senzaci, Pepa Vařejčko bruslí nad propastí. Zdeněk Šimek stojí docela v pohodě. Petr Mareš má za dvě figury věž a pěšce, to není beznadějné. A Vláďa se bez pěšce snaží o útok těžkými figurami. Tak kdo něco přidá?

Všechny zvraty jsem pak neviděl, měl jsem dost práce se svou partií. Martin Šmajzr došejdil a prohrál, král v centru je dlouhodobě problém. 1:2

Pak myslím dlouho nic, ale partie se zhoršovaly. Pořád jsem to zkoušel já a zejména Kuba, Zdeněk byl ale bez dvou pěšců, Petr marně zkoušel v koncovce najít v postouplých pěšcích kompenzaci za figuru, Vláďa hrál koncovku dámy proti dvěma věžím, snad půlka?

Petr prohrál, vyrovnáno 2:2.

Co je horší, Kuba “jen” remizoval. 2,5:2,5

Myslím, že Zdeněk pak prohrál o něco dřív než Vláďa. 4,5:2,5

A tak už bylo skoro jedno, že mně se soupeř taky vysmekl do remízy. 5:3 Škoda, věčná škoda, někde to tam bylo.

1. Aleš Jedlička – Martin Šmajzr

V karlovarské struktuře zvolil bílý plán s velkou rochádou, Martin hrál (jak je jeho zvykem) značně neortodoxně s h6+g5 a dokonce Kf8. (Později s králem vylezl na d7, ale zase se poslušně na f8 vrátil.) Po otevření sloupců jsem čekal krátký proces, ale Martin se bránil, a dokonce aktivizoval figury k nějaké protihře. Ta ale nefungovala, naopak bílý prošel dámou a jezdcem přes dámské křídlo a zavěsil na e6. 1:0

2. Pavel Holásek – Karel Brožka ml.

Anglickou 1. c4 e5 jsem pojal mírně jako sicilku s tempem navíc, ani soupeř se nikam moc netlačil, takže něco kolem roviny. Později se vyměnily dámy a soupeř mi trochu neprozřetelně dovolil vytvořit krytého volňáka na b5. Ten byl sice blokován jezdcem a kompenzován volňákem na a5, ale toho musel černý pořád držet, zatímco jsem získával prostor na druhé straně. V jezdcovce jsem dokonce vyždímal pěšce, ale v závěrečné pasáži už na pár minutách mi černý dokázal za zbylé pěšce dát jezdce. 1/2

Tady jsem měl toho pěšce, ale nestačilo to.

3. Josef Vařejčko – Jakub Netušil

Takhle Pepu černými přehrát, to se nevidí. Bílý si hrál svoje katalánské variace, Kuba to postavil, jak kdyby měl bílé a hrál londýnský systém. Pak nastoupil odvážně b5 a c5 a bílé centrum se rozpadlo. Měl z toho visací pěšce, ale pozor, s pěšcem navíc a aktivními figurami. Bílý pak rozbil královské křídlo výměnou na f6 a dostal se dámou na h7, ale černý schoval krále v klidu do centra a měl superpěšce na d2! Několikrát užuž prorazil, bílý horkotěžko vykrýval jeho hrozby, ale nakonec pustil dámu do své pozice a ta zařídila věčňák. To tam bylo! 1/2

Minimálně odsud je převaha černého obrovská …

… a trvala i tady, nejbrutálněji šlo 45. … Sxf2!! 46. Dxf2? De4+, jen ne 45. … Ve5? 46. Db7+ a dáma ožila.

4. Martin Poslušný – Michal Jareš

Martinovi to jde, už má 2,5/3, dnes se vytáhl na silného soupeře! Dámská indická s g3 (se zamhouřením očí taky skoro katalán). Černý dopustil výměnu jezdce na e4, po čemž stál hůř. Bílý postavil koně na e5 a pozici už otevřel, zatímco černý se nemohl dostat k vývinu dámského křídla. Proti věžím na f sloupci, dominantnímu černopolákovi a aktivní dámě bílého to černý už nemohl dost dobře bránit, po nějaké nepřesnosti se mu pozice naprosto zhroutila. Suverénní výkon. 1:0

Tady přišlo přísné 19. e4! Sxe5 20. dxe5 Dxe5?! 21. exf5 gxf5 22. Vxf5 a je skoro po partii.

5. Jaroslav Mojžíš – Zdeněk Šimek

Zdeněk hrál proti domácí legendě stonewall a přišel mi více než v pohodě. Tradičního špatného bělopoláka vyměnil přes a6 na f1, jezdec trůnil na e4, paráda. Jenže stačilo pár měkčích tahů, jezdec z e4 zacouval na f7, naopak bílí jezdci a dáma ožili, po výměně dam padl jeden pik a další byli slabí, pak ještě druhý pik a bylo zle. 1:0

6. Petr Mareš st. – Jiří Bouška

Královská indická v útoku, ze začátku hrál Petr při zdi, ale postupně převzal aktivitu a při různopolácích měl více ze hry. Potom ale riskantně sebral jezdcem na f7, myslel snad, že tím získá kvalitu, jenže soupeř si udělal okénko pro krále a byl z toho jen zmíněný (ne)poměr V+p x S+J. Tam se černému hrálo lépe, Petr dal pak radši kvalitu, ale plnou kompenzaci za chybějící figuru nedostal, zkoušel pak ještě, zda nebudou dostatečnou protiváhou za střelce tři (blokovaní) spojení volňáci, ale nebyli, černý postupně rozmotal střelce a našel cestu k výhře. 0:1

7. Marek Juchelka – Vojtěch Holásek

Vojta založil španělku černými aktivně až agresivně a bílý si s tím nevěděl rady. Pak se Vojta dopustil nepřesnosti a bílí pěšci na chvilku jeho figury zatlačili, potom ale bílý udělal pár pasívnějších tahů a Vojta zase převzal aktivitu. Výměna španělského bělopoláka na e6 byla strategicky hrozná, a když už bílý aspoň dokončil vývin, nechal si dát vidličku. 0:1

Tady do toho bílý dlouho smutně koukal a vzdal se, Sb2 padá a navíc ještě zbydou černému aktivní figury, oba střelci kralují šachovnici. Aneb ten člověk udělá dvojitý fianchetto i ze španělský …

8. Vladimír Kalousek – Martin Stoček

Vláďa hrál svého dámského pěšce se Sg5, černý reagoval nějak zdravě s g6, d5 a c5. Postupně se vyměnily všechny lehké figury a vznikla karlovarská struktura opačnýma barvama. Černý spustil na dámském křídle minoritní útok a získal tam pěšce, Vláďa nastoupil h pěšcem, což vypadalo nebezpečně, protože tam byl černý král. Jenže černý křídlo ubránil, materiál se transformoval do koncovky D x 2V při mnoha pěšcích, kde to nejdřív skoro vypadalo na věčňák, ale po zpasívnění dámy dvě věže dominovaly, vysbíraly slabé pěšce a zbytek byl utrpení. 0:1

Takže ještě jednou – škoda, škoda toho, po skvělém úvodu jsme zápas vypustili.

Komorní dohra proběhla u Malinů v obsazení dvakrát A, jednou C a nehrající doprovod (totiž Kuba, já, Pokyn a Natka).

Jak jinde? Lanškrounu možná na Lípě moc nescházelo k bodům. Žďár v sedmi veze cenné body z Hořic, které se krčí na posledním místě. Mýto nestačilo na Pandu, oslabený Zábřeh dostal v Poličce. Bombou kola je ale vítězství Chrudimi nad Hradcem, Pavel Němec porazil GM Hábu, kdo by to čekal?

Příště máme … bude nějaké příště?

 

Skoroderby – přijela Řetůvka! Zápas o mistra světa!