Jako by se nechumelilo
ŠK Ústí nad Orlicí B – Sokol Zaječice 6,5:1,5
Další covidová vlna se tyčí do výšky, kterou si radši odmítáme přiznat, perspektivou příštích týdnů je nepopulární lockdown nebo něco jako spontánní lockdown, ale my – jako by se nechumelilo – zase trávíme den posunováním dřevěných panáků.
Sestava tentokrát vznikala docela v klidu, dokonce se nevešel kapitán Kuba (coby čtvrtý písmenkový hráč). Chyběl snad jen invalida Martin (to víte, ty schody) a Jenda, takže docela silný tým.
Zato Zaječice letos mají problémy, předek jim sice nastupuje, ale vzadu mají jen náhradníky nebo ani to ne. Minule hráli v šesti, byl jsem docela zvědav, jak vůbec nastoupí. Nakonec jich přijelo sedm, ze skalní gardy chyběl Jirka Hájek, poprvé nastoupil Milan Jelínek. Proti poslednímu družstvu soutěže jsme nastupovali s pocitem, že to půjde.
Zápas trochu připomněl ligové utkání s Chrudimí, pět hráčů se účastnilo v obou případech (já a Vlasta x Kokeš, Hájek Jar., Roušar).
Z výkopu jsme vedli 1:0, soupeře neměl Zdeněk.
Další body přicházely celkem rychle.
Nejrychlejší byl tentokrát Jarda, chvíli po něm vyhrál i Ivo. 3:0
Kaňku na náš sněhobíle čistý výkon ukápl Vojta, kterému jsem přitom věřil na další rychlý bod. 3:1
To už byl ale delší dobu vyhraný Vláďa. 4:1
A protože v té době Vlasta získal převahu, bylo jasné, že zápas bude jen otázka skóre.
Vítěznou půlku přidal Petr Mareš. 4,5:1,5
Pak teda dotáhl partii k vítězství Vlasta. 5,5:1,5
A rázem bylo skoro po zápase, ale mně teprve začínala brutální kisna, nestihl jsem to včas zapůlit, pak jsem stál na prohru, objevili se diváci (přijelo vítězné éčko), aby si užili infarktové drama v časové tísni … a po kontrole jsem s figurou navíc dokráčel k výhře, zatímco většina přihlížejících už se odebrala jinam. 6,5:1,5
Prostě jsme vyhráli lehce a samozřejmě – jako by se nechumelilo.
Poznámky k partiím tentokrát píšu, aniž bych měl zápisy po ruce – asi budou až zítra. Takže nic jsem neviděl, ničemu nerozumím. Kdyžtak doplňujte do komentářů.
1. Pavel Holásek – Lukáš Hájek
Královská indická v útoku, připadalo mi, že to soupeř staví ne úplně šikovně, ale díry v jeho pozici jsem nějak nenašel, rozbil mi pak královské křídlo, i když jsem za to měl dvojici střelců. Pak jsem tápal, převaloval figury, nedokázal jsem se rozhodnout pro jeden plán. V tu chvíli všechno ostatní skončilo a říkal jsem si nehrdinsky, že snad nabídnu půlku (soupeř prý taky, ale neudělal to).
Jenže v tu chvíli jsem zjistil, že nepokryju slabého ph4 a pozice se mi začala hroutit. Nic jsem nevymyslel, vlezl do časovky – a to musela být pro nestranného diváka báječná podívaná. Musel jsem být úplně řachlej, ale neměl jsem čas nad tím dumat, měl jsem asi dvě a půl minuty na 10 tahů (soupeř asi 12 minut), na desce nepřehledná skrumáž figur, bažina, hrozby, kam se člověk podíval – nicméně soupeř to znásilnil a vylezl ze zápletek s figurou a pěšcem míň. Radši zatím nekoukám, co řekne stroj. Po kontrole už jen vydýchat, krýt všechny hrozby a najít výměnu dam. 1:0
2. Bohuslav Kokeš – Vlastimil Hrobař
Při pohledu na desku po zahájení jsem marně dumal, z čeho to vzniklo (bylo to přetažený Carokann s časným c5, bílý na c5 dobral a vytvořil pěšcový řetěz a3-b4-c5). Vlasta po zahájení myslel a trochu v tom bruslil, nicméně bílý prostorovou a vývinovou převahu nevyužil. Po výměně dam se najednou Vlasta dostal k protihře, měl lepšího střelce, na d5 usadil jezdce, soupeři zbyly statické slabiny. V koncovce posbíral dva pěchy, pak jednoho vrátil za aktivitu a nakonec soupeři chytil koně (i když doopravdy?). 0:1
3. Ivo Prax – Jaroslav Hájek
Tady jsem to podstatné vůbec neviděl. Nimcovič s Dc2? Bílý měl asi nějaký prostor, ale černý stál pevně. Odhadoval jsem to na dlouhou pomalou bitvu, ale skončilo to rychle – Ivo soupeře prostě umačkal, naskákal jezdci do černé pozice a hrozby byly nekrytelné – černá pozice tlak nevydržela. 1:0
4. Zdeněk Roušar – Vladimír Kalousek
Z čeho to vzniklo – Pirc? Zavřená sicilská? Černý měl silného Sg7 a rozvíjel aktivitu postupem b7-b5-b4, bílý měl zase prostor na královském křídle (pe4, f4). Pak ale bílý (asi) přehlédl Jf6-h5, kdy jezdec hrozil Jxg3 s vidlí a zároveň Sg7 dobíral na c3 pěšce a pak na a1 kvalitu. Pak už jen vykrýt královské křídlo, tlačit po druhé řadě, vyměnit dámy a koncovka byla jasná, bílý to už nehrál. 0:1
5. Jaroslav Volf – František Konrád
Černý hrál „bělopolnou strategii“ – to je tuším Carokann s g6, kde má černý skoro všechno na bílém – pc6, d5, g6, h5, Sg4, Jf5. Jarda dal zase skoro všechno kromě bělopoláka na černé a spustil pěšcový nástup na královském křídle. Černý to asi nezahrál přesně a Jardovy těžké figury ho chňaply za jezdce na h6, hrálo se jen něco málo přes dvacet tahů. 1:0
6. Milan Jelínek – Petr Mareš st.
Na Pirce to bílý zahrál velmi přímočaře (s nějakým časným e5), připadalo mi to trochu moc jednoduché, ale Petr spotřeboval spoustu času, aby do něčeho nespadl. V další fázi musel zrychlit, pozice se výměnami zjednodušovala a půlka před kontrolou byla (asi) korektní. 1/2
7. Vojtěch Holásek – Jan Žídek
Tady jsem Vojtovi věřil, jednak měl značnou ratingovou převahu, jednak soupeře ve svém neortodoxním pojetí Rétiho docela přehrával – po Jd4xf5 rozbil černé pěšce, myslím, že i jednoho získal, vyměnil dámy, volným céčkem našlapal až na c6, chystal se ho doplnit d pěšcem … Ale černý se dostal k protihře, věž dostal na druhou řadu, jezdcem naskákal přes g5 na h3 a najednou stál na desce věčňák Jh3-f2-h3-f2. Vojta ale (i pod vlivem příznivého stavu zápasu) zahrál hazardně ne Kh1, ale Kg2, což znamenalo odtah Jf2xg4+ a vidli Je3 … a za pár tahů šel od partie. 0:1
8. Zdeněk Šimek si mohl udělat volnou neděli. 1:0
Následovaly rozbory, holanďany a blicky v Babyce (napůl béčko i s nehrajícím kapitánem, napůl éčko i s nehrajícími příznivci).
Fotka z analýzy je z mobilu od Vítka, další má v reportáži Pokyn.
Pohled na ostatní zápasy ukazuje, že nekompletní hrálo i Mýto B a zejména Svitavy, řada dalších týmů měla vzadu náhradníky s nízkým ratingem. Celkem bodovali favorité, snad jen Rapid přišel s Polabinami o průběžné vedení.
Kapitánovi se nelíbí, že opakovaně píšu, že béčku o nic nejde. Ale jde snad o něco? Můžeme vyhlásit útok na medaile, ale ne že mi to budete po sezóně otloukat o hlavu.
Co bude příště, je ve hvězdách.
Vítězné hurá na zasněžené Vysočině! Pravidla účasti na turnaji mládeže 11. 12. v Pardubicích
Šachový klub podporují:
