Adventní šachy v Žamberku

5. 12. 2021 Honza Pokorný Céčko, 2

Aneb proměny sestavy a výprava jak z Cimrmanů

Předposlední kolo KPIIV v tomto kalendářním roce nás posílá do Žamberka, kde pamatuji nespočet vyrovnaných bitev. Domácí ještě nedávno hráli špičku krajského přeboru, většinou teoreticky poučené šachy. V jejich barvách vzpomínám na opravdové bojovníky dr. Zámečníka a Ivana Belobrada, kteří již šachují nahoře, anebo odchovance Davida Výprachtického, jehož aktuální ELO je mimo naše nejrůžovější sny. Za Žamberk kdysi hrával i kamarád a spoluhráč z dorostenecké ligy Aleš Toman, t.č. husitský duchovní a coby zdravotní bratr bojovník v první covidové linii.

Aktuálně jsme byli (ač céčko) papírovými favority my, žamberská soupiska prořídla, dokonce ji muselo vyplnit naše juniorské duo Verča Šmajzrová, Vojta Holásek. Ale i naše osmička se rodila klikatě, někdo se omluvil s předstihem, pak jsme řešili dopravu, připomínalo mi to Cimrmany – Posla z Liptákova (skupina A a béčko), den před si ještě našeho náhradníka vyžádalo do ligy áčko, bo epidemie, takže to bylo všelijaké.

Já osobně byl rád, že jsem mohl v neděli hrát za céčko a v autě poklábosit s Marešovými a Tomem Kodytkem – ten se  k nám vrátil po letech a už stihl debut za družstva B, C i D. Hrací místnost z kategorie motivačních: žamberecký (místní nářečí) pivovar, kde jsme naposledy slavili postup do ligy. Dneska o nic moc nešlo, ale rádi bychom nadále zlobili průběžně první Českou Třebovou, která má jen nepatrně lepší pomocné hodnocení.

Po zavátých cestách jsme přijeli předpisově kousek před desátou, hrací místnost z kategorie srdečních a luxusně vytopená krbem, jen se občas ozval nějaký pivovarský stroj, patrně šrotovačka 🙂 Domácí ještě mnohem víc poslepovaní než my, na prvním prkně až pátý hráč soupisky, na posledních třech hráči č. 11,13,16 – to by mělo jít.

Začínáme lehce po desáté, mimo rychlé remízy na trojce se všude bojuje. Dvě sicilky s c3, dvě králky, dvě anglické – jako bychom chtěli opisovat 🙂 Nejrychleji a k tomu černými smečuje náš kapitán David, navíc proti betonáři Karlu Kacálkovi – borce kola máme už v 11 dopoledne. Pak v takové poměrně crazy partii vítězím já, pročež se mohu poohlížet po nabídce na čepu. Na ostatních deskách je to zajímavá přetlačovaná, Jenda na první ve čtyřvěžovce s jezdcem a spoustou piků určitě nestojí hůř a má lepší čas, Jarda s malým supertalentem uklohnil pika a hraje to svoje. Moc se mi nelíbí pozice Honzy Smoly, nicméně bez věží s dámou a lehkými figurami nemá soupeř asi nic hmatatelného a náš hráč postupně zesiluje. Bohouš klasicky pozičně suší a spoléhá na kryté volné d5, Tomáš na osmé má prostor i čas na své straně. Rozhodnutí obstarali naši nejzkušenější, dál už jen naháníme skore. Jarda věnoval soupeři dobrý tréninkový materiál a podobnou partii z jednoho kusu vystřihl i Bohouš – smekám. Dohrávají Jendové svorně ve věžovce (Smolda s flokem víc) a Tomáš nemilosrdně utahující šrouby. Konečných 7:1 je nemilosrdných,  ale po právu.

K partiím jako obvykle směska Zuřivého reportéra, kterou v diskusi níže neváhejte vyvracet:

Tomáš Kalous (1854F) – Jan Mareš (1985F) 1/2 Nikoliv překvapivě španělka s brzkým Jd4 – na mě až moc placaté, ale Jendovi podobné pozice nevadí. Náš lídr rychle vyrovnal, měl i lepší čas  a s minimem rizika – proti Tomášovi ideál. Čas se ale postupně vyrovnal, jezdcovka od oka aktivnější za bílého v sobě asi měla mnohá úskalí. Tahalo se dlouho a pilo o to víc, ale nakonec dle očekávání skončilo smírem.

Jaroslav Volf (1953F) – Tomáš Mík (1521F) 1:0 Generační souboj s věkovým rozdílem neskutečných 67 let. Klasicky sicilka s c3 s reakcí černého d5, Jarda nic nekomplikoval, v klidu měnil, až získal ve čtyřvěžovce s aktivnějším střelcem proti jezdci pěšce. Klučina bojoval, po dalších výměnách z toho byl ale střelec na koně s flokem víc. A v podobných pozicích se krom Carlsena neplete ještě jeden hráč 🙂 

Miloš Mazura (1873F) – Petr Mareš (1903F) 1/2 Tady se toho moc neudálo, Petr zodpovědně dovezl půl mančaftu tam i zpět, na šachovnici se objevila standardní pircovka a remíza někdy kolem 10. tahu na návrh našeho hráče. 

Jan Smola (1792F) – Jan Martinec (1736F) 1:0 Králka, kterou Smolda pojal jako dámský gambit se Sf4. Za bílé jsem na prahu střední hry nějakou převahu nezahlédl, vyměnily se obě věže, černý prý z kraje partie nabízel remízu. Postupně ale bílý přidal plyn, jezdcem a dámou nalezl do černé pozice a vylezl s flokem víc v jezdcové koncovce. Ta byla za bílého předpisová a poučná.

Karel Kacálek (1789F) – David Kameník (1802F) 0:1 Za třináct tahů vygumovat jindy neprůstřelného domácího hráče, to se jen tak nevidí. David se ale náramně trefil do zahájení (sicilská reakce na anglickou), bílý si nechal vyšáchnout postouplého pe5, a když se na něj pozice kabonila víc a víc, zkrátil se trápení – možná předčasně, ale nechci soudit. 

Bohumír Glembek (1742F) – Vladimír Kopal (1528F) 1:0 Na králku Bohouš nebojácně sází čtyři pěšce, černý se s tím nějak popral, ale volný krytý d5 a kontrola pole e4 garantovala bílému výhodu (přesně tak se má králka za bílého hrát). Skončilo to v koncovce nejprve jezdcové, posléze pěšcové, kde rozhodla právě dépětka a aktivní král. Metodický výkon vhodný do kroužku mládeže, i v osmdesáti Bohouš neskutečně válí…

Miroslav Janeček (1461F) – Jan Pokorný (1922F) 0:1 To měla být jednobrankovka, jenže nebyla. Soupeř hrál sicilku s c3 předpisově, sázel a tempo hlavní tahy, které jsem pracně vymýšlel. Pozice pak připomínala benoni, vzpomněl jsem si na zasádu „když je to divný, nech tvořit soupeře“. Z první přestřelky, kterou pan Janeček vyvolal postupem v centru, vylezl o figuru chudší. 

Tomáš Kodytek (1793F) – Václav Charvát (1321F) 1:0 Tohle by se do knížek teorie asi nedostalo, ale bílý to hrál zdravě a bez ohledu na výměny měl prostor i lepší figury. Tomáš je klidný a trpělivý člověk i mimo šachovnici, soupeři před 40. tahem došel čas, ale bez figury to byla jen otázka času.

Kluci z Kunvaldu nám v pivovaru zvěstovali, kterak dostali ve Třebové 6,5 a ještě na ně povolali velmistra. Půlku ztráty jste tedy drtivou výhrou 7:1 dohnali, nicméně dostihy na čele tabulky nadále pokračují.

Informace z kroužku DDM 2. 12. Zázraky se dějí … ale ne dneska