Nedaří se, nedaří

19. 12. 2021 Pavel Holásek Áčko, 3

aneb Cvekovi žáci bodují
aneb Welzl nás úplně neutěšil

ŠK 1921 Zábřeh – ŠK Ústí nad Orlicí 5:3

Poslední letošní kolo nás po nějaké době zase zavedlo do Zábřeha, to je mírné zpestření našich běžných východočeských luhů a hájů. Záchranářské body jsme potřebovali jako sůl.

Sestava skoro kompletní, omluvil se jen Zdeněk Beil. Vydali jsme se jedním autem a třemi vlaky (z různých směrů) s vidinou zpátečního pobytu v místní slavné nádražce.

Domácí minule nehráli, zápas byl na žádost Lanškrouna odložen, takže jsme nevěděli, co čekat. Nenastoupili úplně kompletní, ale dost silní, zepředu jim nehraje jen Jura Zapletal, naopak podruhé se eltos objevili Karel Opravil a Michal Trhal. Pozoruhodně vyrovnaný tým, kde se prvních sedm vešlo ratingově do rozmezí 100 bodů; můj pocit, že jsou hratelní, se trochu rozplynul, když jsem si uvědomil, že jsou ratingovými favority – my prostě těch 2000+ na každé desce nemáme.

V hrací místnosti jsme byli až pozoruhodně včas, jenom Vašek dobíhal od zpožděného vlaku (a po skončení zápasu jsem od něj našel esemesku, kde že jsou ty správné dveře …).

Zápas byl (jako mnohdy) dlouho opticky vyrovnaný, říkal jsem si, jak je zajímavé, že se pokaždé hrajou trochu jiné šachy, naráží se na odlišná lokální zahájení, chápání pozic apod. Převažovaly partie celkem rušné s rizikem, že se bude chybovat.

Výsledky přibývaly po půlkách.

První byl Petr Jániš po nějakých dvou hodinách hry (opakování tahů). 0,5:0,5

Druhý Martin Poslušný, který by i bojoval (zápas jsem v tu chvíli odhadoval dost nejasně), ale neměl k tomu dostatečné možnosti. 1:1

Třetí Martin Šmajzr už v hluboké koncovce, tam to taky nešlo. 1,5:1,5

A čtvrtý Kuba rovněž v koncovce, ale hodně blokované. 2:2

Ale to už se zápas v časovkách lámal, někdy v té době prohrál Vašek a chvíli po něm pak i Vlasta. 4:2 pro domácí.

Korigoval jsem po kontrole já. 4:3

Ale to nám moc nepomohlo, Zdeněk Šimek už v tu chvíli bojoval za ztracenou věc. 5:3

Jako vždy vím z partií jen to, co jsem viděl periferně při vlastních nervózních procházkách.

1. Aleš Krmela – Martin Šmajzr

Výměnná slovanská s Sf4 asi nebude za bílého cesta k výhodě, ale Martin do toho dal holandské f5, což se mi moc nelíbilo, ve stonewallu se bílému výměna černopoláků hodí. Partie se pak pohybovala kolem rovnováhy, Martin měl v jednu chvílí na dámském křídle pěšce, ale hned ho vrátil. Sice se pokoušel i ve vyrovnané pozici něco hledat, ale ne moc dlouho. 1/2

2. Pavel Holásek – Vladimír Sohr

Katalánský poziční presink. Černý nedostal do hry figury, zůstal bez protihry a v koncovce ztratil dámské křídlo. Myslel jsem, že skončím první, nakonec jsem dohrával předposlední, ale byla to jednobrankovka. 1:0

3. Pavel Strašil – Václav Grundman

Vašek dorazil asi o sedm minut později a záhy ztrácel další čas, aby se vypořádal s nástrahami zahájení. Po 1. Jf3 f5 se přešlo do pozic leningradského systému holandské, bílý sice ztratil tempo tím, že šel na d4 nadvakrát, ale černý měl zase jezdce na c6, kam se, myslím, tolik nehodí. Hrály se šachy složité na propočet, kde si bílý i po výměnách udržoval možnosti aktivních průniků do černé pozice, a nakonec se mu to v pozici D+S x D+J podařilo, Vašek poztrácel dva pěšce, měl problémy s králem a ve finále ztratil dámu. 1:0

4. Vlastimil Hrobař – Karel Opravil

Já tomu říkám hra dvou jezdců s d4, Vlasta s Kubou skotský gambit, ale to je celkem jedno. Myslím, že od teorie se odchýlil Vlasta a černý naskákal koněm z e4 na d6, pak na c4 a skončil na a3. V analýze jsem propagoval rychlý nástup f3-f4-f5, Vlasta hrál klidněji, ale aktivitu na sloupcích e+f získal, černý měl však pořád zajímavou protihru. V analýze jsme několikrát našli výhodu bílého, ale Vlasta si v časovce vybral špatně a skončil pod útokem, resp. nakonec bez věže. 0:1

Tady musím vysvětlit první podnadpis, Pavel Strašil a Karel Opravil jsou totiž moji „spolužáci“ od GM Cveka z tréninkových setkání v Příbrami, takže když jsme byli jediní tři, kdo získal celý bod, navrhoval jsem, že s tím výsledkem můžeme Robertovi dělat reklamu. Ale poslední deska nám to „zkazila“.

5. Jaromír Doležel – Jakub Netušil

Přetažený Carokann Kubovi vyhovoval, bílý se ani nikam nehnal (při rozborech jsem každou chvíli někomu vyčítal „měkké tahy“), vznikla taková ta francouzská pozice bez dam s volným c sloupcem a možným tlakem na d4, černý měl ovšem bělopoláka venku. Skoro bych fandil černému, ale nějak nebylo kudy, oba hráči si vzájemně omezili možnosti aktivní hry a partii dovedli k půlce. 1/2

6. Petr Jániš – Michal Trhal

Sicilská 2. c3 d5  s časným e7-e5, Petr si sebral pe5, na d1 se vyměnily dámy a černý hledal za pěšce kompenzaci ve vývinu figur a v hrozbách bílému králi nebo aspoň pěšcům. Petr ztrácel čas, musel dávat pozor na neustálé drobné taktické motivy. Černý mu pak dokonce obětoval figuru a soupeři se rozešli smírně díky opakování pozice. 1/2

7. Milan Růžička – Martin Poslušný

Z Pirce se vyvinula docela divočina, bílý hrál Se3, f3, Jge2 a 0-0-0, Martin nejdřív spustil f7-f5, ale pak se vrhl na dámské křídlo a otevíral sloupce tam. Při opačných rochádách měl zajímavé hrozby dámou a věží, jen mu chyběl přísun dalších figur, naopak bílý měl nějaký tlak po f sloupci, ale ne moc nebezpečný. Martin to na dámském křídle zkusil, ale neprorazil. 1/2

8. Zdeněk Šimek – Roman Reichl

Zavřená španělská s d3. Zdeněk nalezl a naskákal figurama na královské křídlo, jednu z nich obětoval a jeho útok vypadal velmi nebezpečně – bylo to tam? Pak jsem ale viděl vyměněné dámy a bílého bez kvality, byť měl za ni nějaké pěšce. Jenže černý měl v koncovce trumf v podobě volného krytého pa3, Zdeněk pak vzdoroval nejdéle ze všech, ale marně. 0:1

Mrzí to. Už poněkolikáté jsme nevyužili slibné možnosti (byť dnes jich zase tolik nebylo) a zůstáváme bez bodů. Příští rok to vypadá na tři týmy v KPI. 😉

V dalších zápasech o udržení bodovaly Hořice s Lanškrounem a Žďár v Chrudimi. Polabiny C porazily Rychnov a jdou před něj na první místo, ale kdo kouká tam dopředu … My jsme poslední, byť vzadu bude tlačenice až do konce. V některých zápasech opět nastoupili i hráči, jejichž rating úplně nevypadá jako ligový, ale všichni hráli v osmi.

Takže pozitivem dne bylo až plánované občerstvení – nejdřív oběd v asijské restauraci proti nádraží, a pak ochutnávka různých stupňů piv v nádražní restauraci u Welzla. (Ano, učím o něm mnoho let, můžete si přečíst Třicet let na zlatém severu.) Nebylo kam spěchat, analýzy byly tentokrát důkladné a závěrečná čtyřiadvacítka nám aspoň trochu rozjasnila líce navzdory zápasovému fiasku.

Fotky jsou rozmazané a šachovnice zprohýbaná, ale to odpovídá našemu neostrému pohledu a nejasným variantám partiových rozborů.

Neviděl bych to čer(m)ně Jediná