Vzpoura odsouzencova

20. 3. 2022 Pavel Holásek Áčko, 8

ŠK Lípa – ŠK Ústí nad Orlicí 2,5:5,5

Do konce ligy zbývala poslední dvě kola a my se drželi na našem stabilním posledním místě, sestup vypadal skoro neodvratně. Kupodivu jsme ještě měli nějakou šanci, ale jak se jí chopit, když v  cestě stojí silné družstvo Lípy?

K základu nám chyběl Zdeněk Beil a Vašek. Podruhé nastoupil Ivo, z náhradníků dostala šanci Verča.

Hrálo se nikoliv na Chlumu nebo jak se to bojiště jmenuje, ale v Hradci na Malém Růžku. Tam bývá v pozdějších hodinách rušněji, ale dnes (myslím) v pohodě.

Jen kde vzít ty body? V místnosti jsme byli první a kapitán Martin logicky radil, že něco by se mohlo udělat vzadu, že vepředu to leda tak udržíme. V předtuše sestavy domácích jsem se na to “udržíme” tvářil dost hořce.

Jak se domácí scházeli, pokoušeli jsme se vytvořit přátelskou atmosféru, kde by se třeba mohla urodit pro nás nedosažitelná remíza, ale to by byli domácí proti sobě – na většině desek ratingová převaha, někde i značná. Sice nenastoupili komplet – mladí si vzali volno, asi po MČR? – ale svou druhou partii v sezóně za ně odehrál Petr Tázlar, slátaní rozhodně nebyli.

Zápas to byl urputný. My jsme na deskách skoro leželi, připraveni nepustit ani deko, ale i domácí hráli naplno. Na ty partie jsem zvědav, určitě tam budou chyby, ale ty prostě plnokrevný boj přináší.

Dlouho nebylo jasné, na kterou stranu se zápas nachýlí. Viděl jsem to docela dobře u sebe, u Vlasty, u Verči, naopak se mi nelíbil Petr Jániš a Martin Poslušný, taky Ivoš se bránil, ale těžko se ve stavu zápasu zorientovat, když musíte hrát sami pořádně.

První remíza Martina Poslušného přišla až ve chvíli, kdy se pomalu blížila kontrola, vnímal jsem ji jako zisk. 0,5:0,5

Do vedení nás dostal Ivo, závěr jsem ani nestihl, paráda! 0,5:1,5

Srovnáno bylo po Kubově prohře, to jsem taky neviděl a nečekal jsem to, rozhodně ne tak rychle. 1,5:1,5

Pak si nejsem jistý pořadím partií, ale svou výhodu realizoval Vlasta, různopoláky nevyhrála Verča a těsně po kontrole senzačně vyhrál Petr Jániš! 2:4 – a rázem bylo jasné, že zápas vyhrajeme, protože Martin Šmajzr i já jsme měli koncovky, kde by nám soupeři remízu okamžitě vzali. Skvělá atmosféra, adrenalin, nenápadná vítězná gesta, rezignované vtípky domácích, konečně zase jednou zápas, kdy se “jede na vlně”.

Jenže o to všechno jsem víceméně přišel, protože jsem hrál dál.

Martin Šmajzr pak taky vyhrál. 2:5

Na Malém Růžku mají široký výběr pivních speciálů, k tomu nejrůznější nakládané laskominy, těšil jsem se, jak si tam po partii pochutnám – ale zase (zase!!) jsem hrál nejdelší partii, pět a tři čtvrtě hodiny, 111 tahů, ale soupeř se mi ubránil. 2,5:5,5

Zaplatit své ovocné čaje a odjet, zatímco druhá část týmu už slavila někde po cestě nebo doma. Ale že je co slavit! Jo! Takhle silný tým se neporáží každý den, navíc docela jednoznačně.

Z partií jsem ale fakt neviděl skoro nic, doplňte mě nebo počkejte, až budou zápisy.

1. Pavel Jirásek – Martin Šmajzr

Myslel jsem, že domácí dlouholetá jednička vyjde na mě, ale zase hrál s Martinem (pokolikáté už?). Hrál se katalán, pozice byla dlouho spíš zavřenější, bílý si nechal pocuchat pěšce (braní gxf4), ale měl aktivitu, náročná složitá partie, to se od oka těžko hodnotí. Martin měl míň času, ale taktické zápletky kolem kontroly zvládl se ctí, posbíral nějaké pěšce a v koncovce dam a stejnopoláků se vyjasnilo, že na výhru hraje jen černý, nakonec měl tři pěšáky a nezadržitelně šlapal. Výborný výkon a cenný skalp! 0:1

2. Pavel Holásek – Petr Tázlar

Jak už jsem psal po utkání s Letohradem, Robert Cvek na online trénincích dlouho probíral obranu špatných pozic a já furt bránil špatné pozice. Teď ale cvičíme, jak hrát jednoduché pozice na výhru – a vida, hraju jednoduché pozice na výhru. Hrál jsem dvojné fianchetto s výměnami v centru, soupeře jsem nepustil k protihře a na dámském křídle jsem získal jasnou převahu. Vybral jsem si realizaci v jezdcové koncovce, kde jsem prostorovou výhodu přetavil v pěšce, ale bohužel byli zbylí pěšci blízko sebe a soupeře už jsem nespletl, i když jsem to zkoušel zleva, zprava i prostředkem. 1/2

3. Martin Šedivý – Vlastimil Hrobař

Carokann 2. c4, asi pak s přechodem do Panovova útoku, pozice s bílým izolákem. Vlasta nedokončil vývin a soupeř to na něj otevíral dočasnou obětí pěšce (d4-d5), Vlasta z toho nějak vylezl do koncovky (pěšce vrátil). Čekal jsem rychlou remízu, ale bílý měl ve věžovce pochroumané pěšce (dvojpěšec f), pf5 pak ztratil a Vlasta hrál na výhru. Nejdřív to vypadalo nadějně, pak se mi zdálo, že tápe, ale najednou h pěšec nezadržitelně směřoval do dámy. 0:1

4. Jakub Netušil – Bedřich Fiedler

Vůbec nevím. Hra dámským pěšcem, po dxc5 bez pěšcového centra. Složitá figurová hra, černý měl pak, myslím, na královském křídle nějaké pěšce navíc. Kuba pak ještě postrašil náznakem útoku, ale ten nedopadl. Ale to podstatné jsem fakt asi neviděl. 0:1

5. Jakub Šafařík – Petr Jániš

Benoni se Sf4 a Da4+. Do toho jsem bílému spadnul, když jsem tam hrál za Rapid, taky jsem mohl Petra varovat.

Krátký dialog po zápase:
“Já mu do toho minule taky spadnul.”
“No já jsem jen věděl, že hraje Sf4.”
“Ale když ho necháš dát Da4+, tak stojíš špatně.”
“Vždyť jo.” 🙂

Prostě Petr stál mizerně, bílý pozici znal, figury mu hrály, v centru získal krytého volňáka … Petr aspoň postupem f5-f4 omezil Sh2, ale nevsadil bych na něj ani zlámanou grešli. Když jsem chodil kolem, jen jsem si říkal “ještě se drží … ještě se drží …”. Král odkopanej, poslední tahy v kisně taktak vykrývaly hrozby – a přišel 41. tah, bílý se rozhodl obětovat kvalitu, jenže Petr věž nevzal, sebral pěšce Vxf2!! a bílý se před matovými hrozbami vzdal. To byl obrat, na tu partii jsem mimořádně zvědav! 0:1

6. Martin Poslušný – Matyáš Szücs

Martinův mladý soupeř rozhodně není žádné ořezávátko, tady jsem to viděl dost kriticky. A byla to naprostá divočina. Jakýsi katalán, ale s Jc3 (bez c4), rezultativně snad něco jako Carokann, kde bílý hraje g3? Martin vylezl jezdcem na kraj na h4, a když mu ho soupeř napadl, nechal ho tam stát. Za figuru posbíral nějaké pěšce a pořád to bylo o hubu. Černý pak ještě přiostřil hru, když obětoval dámu – a nevím, kolik za ni měl nakonec figur, ale zdálo se mi, že spoustu. Pozice otevřená, bílá dáma mohla řádit, ale černý mohl věže a lehké figury taky aktivizovat. Remíza je střízlivým vyústěním téhle fantastické bitvy. 1/2

7. Luděk Novák – Ivo Prax

Ortodoxní dámský gambit pojal bílý velmi zostra, po h6 nechal Sg5 stát a zahrál h4, šoupnul do toho velkou rochádu a připadalo mi, že Ivoše čeká pracná obrana. Hrozby ale vykryl, sám nastoupil pěšci na dámském křídle a byl to bílý, kdo nenalezl obranu a podlehl útoku. Tohle byl důležitý krok k našemu vítězství! 0:1

8. Veronika Šmajzrová – Ondřej Ruda

Černý hrál na španělku Jänische, Verča reagovala braním na c6, to jsem nikdy neviděl. Hrálo se pak bez dam, černý měl dvojici střelců, ale tu nedokázal rozehrát, naopak Verča mu uzmula pc7. Toho zkoušela realizovat při nestejnopolácích, sice dlouho, ale marně. Přesto cenná remíza! 1/2

Shrnuto – úžasné vítězství, konečně jsme si mohli šachy pořádně užít místo tradičného vleklého utrpení. A hlavně – zůstáváme ve hře o záchranu.

Rychnov a Hradec jako by nechtěly postupovat – ve slabších sestavách remízovali 4:4 v Lanškrouně, resp. ve Žďáru. Za postupem jdou Polabiny C, ty v Chrudimi nezaváhaly. Hořice ještě žijí, těsně porazily Zábřeh. Pořádně se namočilo Mýto, když v nekompletní sestavě jasně podlehlo Poličce.

Sestupují 3 – 4 družstva, nám “stačí” porazit Hořice, přímým záchranářským duelem bude i utkání Zábřeh – Mýto. To bude drama!

Pár fotek dodal Ivo.

Těžce na cvičišti Šachy pro ukrajinské děti