Šachový klub Ústí nad Orlicí

Když figurky lítají

KSDŽ – 2. turnaj, Polička, 7. 5. 2022

Krajská soutěž družstev žáků je nejnižší soutěží družstev, kde by měli dostávat šanci hlavně začátečníci. Protože ale řada oddílů nestaví družstvo výš, objevují se tam i docela silní hráči.

Do Poličky přijelo méně oddílů než na první turnaj do Lanškrouna, přesně 10 družstev, takže se hrálo rychlejším tempem každý s každým.

Nám se po různých dohadech podařilo družstvo sestavit, hrál Marian, Honza, Zdenda a Tobík. Díky Zdendovi i Tobíkovi, bez nich bychom jet nemohli. Díky paní Šmídové, která nás tam i zpět vzala autem.

Bez bodů na zadních deskách jsme o žádný velký úspěch usilovat nemohli, nakonec 9. místo, nebyli jsme poslední. Ale to nevadí, byly to další „člověkohodiny“ strávené nad šachovnicí.

Výsledky jsou opět na chess-results.

Marian Pokorný už má své první Elo (podobně i Matěj Křížek) a hlavně na začátku turnaje dělal výrazné kroky k dalšímu zlepšení. Hned v prvním kole porazil Urbana (1305), to jsem bohužel neviděl, vyhrával pak koncovky, sice prohrál s nejsilnějším hráčem turnaje Brázdou, ale dokázal odpůlit dalšího silného Peška (1318) a vypadalo to skvěle. Pak ale přišla fáze s hrubkami, přehlížel hlavně tahy soupeřových figur ukrytých za pěšci. Poslední výhru si nechal do posledního kola. Často mění dámy i další figury a spoléhá na rutinu v koncovkách. To je na jednu stranu cenné (sám se o to snažím), ale mohl by se vrátit i k občasnému aktivnějšímu pojetí, dřív útočil na krále častěji. 4,5/9, výkon 1139, jasná opora na první desce.

Jan Skubi se nebojí otevřené aktivní hry, a v jeho partiích tak vzniká řada drobných taktických momentů, v těch ale ještě není dost jistý. Něco jsem zapisoval a vydalo by to na menší sbírku diagramů pro začátečníky. Partie se otáčely z jedné strany na druhou, docela dost bodů získal, ještě víc ztratil. Cenné jsou výhry nad Václavíkovou (1135) a Křivským (1055). 4/9, výkon 1074.

Se smíšenými pocity hodnotím výkon Zdeňka Šmída a Tobiáše Brokeše. Ledacos se už naučili a často to opravdu vypadá jako šachy. Pořád ale rozhoduje ta nejzákladnější taktika, tj. nastavování a braní figur, příp. nemožné tahy. U Zdeňka se nedalo spolehnout, že rozumné pozice zvládne, nakonec vždycky něco nastavil. Tobíka jsem tolik neviděl, snažil jsem se zapisovat partie na prvních dvou deskách, ale asi to bylo podobné. Zdeněk se nakonec jedné výhry dočkal (1/9), Tobík ne (0/9). Pokrok je vidět, ale soupeři se zlepšují taky, nikdo úplně slabý tam nebyl.

Pro všechny naše hráče pořád platí, že abecedou šachu je běžná taktika, ne nějaké těžké kombinace, ale jednotahové až dvoutahové hrozby. Je potřeba nejlépe denně řešit diagramy, třeba puzzle na lichessu. Slyšíte? 😉

Nasbíral jsem pár ukázek. Ty Marianovy ukazují koncovkářskou rutinu a roli správných a nesprávných výměn. Ty Honzovy jsou o poznání divočejší. Nedával jsem tam jejich jednoznačné výhry, kdy soupeři dělali banální hrubky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.