Hylamy vítězně v Hlinsku!

22. 10. 2022 Honza Pokorný Mládež, Turnaje, 0

aneb příjemně strávená sobota za šachovnicí

Na úvod se snad sluší vysvětlit první slovo v titulku – jedná se o zkratku oblíbených zvířátek zuřivého reportéra a jeho synka. Zatímco moje láska k lamám pramení z podobného údělu (časté tahání těžkých břemen bez možnosti autodopravy), můj kluk má škodolibého smečkovitého tvora v oblibě již několik let – kamkoliv jedeme navštívit ZOO, čert vem slony i žirafy, hlavně když je hyena. Odvozené slovo hyenismus přitom není (nejen u šachovnice) zrovna garancí dobrého vychování, no nešť 🙂

Jelikož po zralé úvaze nehraje junior právě začínající mistrovství Čech dvanáctek v Harrachově a koncentrujeme se na listopadové desítky v Mostě, využili jsme možnost zahrát si sympatický turnaj na prahu Vysočiny, kde sídlí jeden z mých srdečních pivovarů. Sobotní cesta (přes typicky podzimní počasí) na pohodu, v útulném DDM 20 přihlášených dvojic, dobrá organizace v režii paní Indrové, bufet jak v Hiltonu… prostě radost pohledět.

Naše ambice se odvíjely od toho, jestli bude mít junior den, minimálně půlka soupeřů na druhém prkně byla ratingově silnějších. Nicméně Marian se nezalekl, favority trápil a rozdával spíš tam, kde nemusel 🙂 Po úvodním hladkém vítězství jsme “jen” s odřenýma ušima remizovali – kluk po statečném boji podlehl a já na minutě proti minutě bez přídavku v potu tváře realizoval převahu. Tady bych měl snad jedinou minivýtku k jinak bezvadnému turnaji: pokud jsou “digibudíky”, což v Hlinsku byly, je tempo bez příhozu (2 ×15) nesmyslné. Jednak některé partie v závěru nutně utrpí, za druhé to generuje další problémy, například reklamaci remízy pod dvě minuty, což malí a mladí většinou neví. Zkrátka za rok bych to viděl na 12+3, při sedmi kolech klidně i 15+5, a není co řešit…

Turnaj plynul poklidným tempem dál a jediný opravdu dramatický moment přišel ve chvíli, kdy sympatické družstvo Zip táty Eduarda a synka Martina Klimešových zasáhl kolaps mladšího z nich. V takový moment jdou žerty stranou, pro sympaťáka na vozíku, kterého známe hlavně z rapidu na Kozlově (kde mně i klukovi pořádně zatápěl) jela záchranka. V tu chvíli má člověk myšlenky úplně jinde, naštěstí první zprávy od rodičů byly příznivé, Marťu na dálku zdravíme a těšíme se na brzké shledání u šachovnice!

Pro nás se turnaj lámal ve třetím a čtvrtém kole. Nejprve došlo k líté bitvě otců a synů Pokorných/Šorfových. Na první jsem celkem rychle obral soupeře o figuru, ale mezi syny to tak jasné nebylo – Marian na Filipa neumí, prohrál s ním snad všechny předešlé partie. Tady ho mačkal ze všech sil (v Najdorfovi kluci tahali dalekou teorii citem, to jsem čuměl), pak koncovka nevypadala moc vábně, ale v pěšcovce záchrana na tempo vyšla – bravo, 1,5 vítězíme! Čtvrté kolo nám pak přisoudilo první nasazenou dvojici Zaječáci – legendárního Jardu Hájka a (jestli chápu dobře) jeho ?pravnučku? Simonu Koutnou. No a to byla taky šavlovačka – Marian nejdřív bránil, pak ubránil a v objektivně rovné pozici nabídl remízu – soupeřka nechtěla, za pár tahů přehlédla hezký zvedák a vedli jsme! S panem Hájkem jsme stvořili přeházením tahů totální divočinu, v níž se hrálo na tři výsledky. V pozici na diagramu radí ryba černému ledasco, jen ne:

rádoby aktivní Db1?, což díky ofenzivním návratu Vg1! vede k rychlému maléru po Db5 c4! s úplným rozpadem černé pozice.

Povzbuzeni úspěchem jsme vyhráli i páté kolo, Marian soupeře rozstřílel a mně tak stačilo černými v lepší pozici nabídnout remízu – jediná ztráta toho dne, ale nikoliv nejlepší výsledek na 1. šachovnici, protože Slávek Dvořák i díky výrazně slabší druhé šachovnici nahrál ve spodních patrech 100%. Ve zbývajících dvou kolech se pak na synkovi, který vysekl výborných pět kol, přeci jen projevila únava. Honem rychle by se měl poučit z partie s Emou Teplou, kterou obral o figuru, aby pak v symetrické zablokované pěšcovce (floci a/f/g/h) s koněm víc připustil aktivizaci soupeřčina krále a ještě prohrál! V posledním kole to bylo taky crazy – k téměř jisté výhře našeho družstva v turnaji stačila klukovi půlka, tou soupeře oťukl, sok bojovně odmítl a za pár tahů nabídl !dvoutahový zisk obou věží! S ním ale zároveň takticky plichtu, kterou Marian bez prozkoumání pozice přijal, protože kapitána radno poslouchat 🙂 Naštěstí otec, posílen povoleným dopingem z bufetu, poslední dva soupeře umačkal.

Pročež jsme chtěli slavit, jenže k tomu došlo kuriózně až na druhý pokus – jinak pečlivá ředitelka turnaje omylem ťukla výsledek na první šachovnici obráceně a z vítězství v turnaji se pár minut radovali naši konkurenti z posledního kola… než jsme výsledkům dali náležitou podobu. Hylamy vítězí!

V Hlinsku ovšem v sobotu vyhráli všichni: pořadatelé (velká pochvala), sympatická obsluha bufetu, hráči všech generací a, pevně věřím, také Marťa Klimeš. Šachu zdar a za rok na viděnou!

Výsledky tu: http://chess-results.com/tnr687843.aspx?lan=5&art=0