Šachový klub Ústí nad Orlicí

derby… Derby… DERBY JE NAŠE!!!

aneb nejen na staďácích a zimácích, nýbrž i v suterénu stolních tenistů lze prožít velké utkání

Hele my jsme fakt fakt blázni, uznávám. Obětujeme neděle, občas i jiné dny, taháme dřevěnými  panďuláky o velikosti jednotek centimetrů, studujeme knížky, hrajeme na internetu či po hospodách a vydáváme to za něco oduševnělého.

A tak to (nejen) v Ústí máme. Letos nasazujeme pět mančaftů ve čtyřech soutěžích, na poměry okresu rozvíjíme nebývale početný oddíl mnoha generací, pro trénování mládeže můžeme využít vysoce nadstandardní podmínky v novém DDM i domovské klubovně na Žižkově… zkrátka co víc si přát?!

Snad dobrý start, nu a sezónu jsme odšpuntovali náramně: dvakrát vyhrálo béčko i éčko, jednou céčko. A ani druholigové áčko neostrouhalo, když v Poličce na úvod sezony urvalo bod za remízu 4:4. A tak už zbývá jen déčko

Bez nadsázky moje dítě, které jsem uvařil z talentovaných juniorů, pár stagnujících (v prvé řadě kapitán/autor reportáže) a velkého počtu navrátilců. Mančaft s příběhem a atmoškou. Loni jsme ještě jako éčko postoupili z pralesa, letos bychom rádi atakovali vrch tabulky o soutěž výš… a za pár let, kdo ví!

Abychom povýšili, je nutné v druhém kole (po pauze v prvním při lichém počtu týmů) zdolat bratrské céčko, předjet ho v konečném pořadí a převzít písmeno C i výběr místnosti na Žižkově – máme totiž dvě. Neponecháváme nic náhodě, pilně konverzujeme již měsíc před, ladíme sestavu. Hrozbu okrouhané osmičky (pomoc áčku) se nám podařilo zažehnat. Kluky čekal v neděli výlet do Polabin proti favoritovi soutěže s průměrem sestavy 2100 plus, nic co bych záviděl. Zatímco my si žili naše malé velké oustecké derby.

Mančaft mám poskládaný vzorně jako figurky – je jich dostatek a dokonce i náhradníci drží stráž (starosta Petr Hájek, můj synek). Zas a znova, hraje se bezvýznamné utkání Krajského přeboru II východ Pardubického kraje v suterénu, pod hranicí běžného chodníku 🙂

Část soupisky – zuřivý reportér, jeho synátor a Soňa – se rozehrála na stylovém sobotním rapidu v Hernychovce, jiná část sestavy (vedle Pokorných ještě Martin Čech a starší z Píšovic) rozjímala večer téhož dne o volbě zahájení, a to ve Šnytu nad hrnkem zrzavé vody. Ostatní, předpokládám, žhavili databáze v klidu domova.

Den D je tady! S taktikou udržet předek, kde mají naši kamarádi něco k dobru, a udeřit od páté dál, kde jsme naopak papírově silnější my. Do derby jsme nachystali několik překvápek, určitě největším je návrat spolužáka Štěpána Blaška za šachovnici, po bratru deseti letech! Ve skoropralese máme na sedmičce bílé a bezmála dvoutisícovku, hehe.

Začínáme vzorně na desátou, půlhodinku před jsem obě místnosti projel savem proti plísni a kloudně vyvětral 🙂 Naše sestava dle předpokladů, céčko postrádá – jak jsem trochu čekal – Jendu Mareše, pročež z náhradníků na osmé dlí mladší Šmajzrovic. Tedy hned trio děvčat v jednom mistráku! Déčko potvrzuje vysokou bojovou morálku přítomností hned tří fandících náhradníků – Petr Hájek, Máča a můj synek. Navíc během utkání na Žižkov dorazila řada fandů, pecka, to mě potěšilo, jdeme na věc!

Plnokrevný zápas od prvních tahů na všech šachovnicích, tak mi to přišlo. A nechci machrovat, ovšem s jedinou malinkou kaňkou jsme do puntíku naplnili zápasovou taktiku. Za hodinu a kousek se končí dle předpokladu na první, kde Verča Šmajzrová hrála s Jardou Volfem přesně to, co měla – soupeře bílými docela zmáčkla a přijímala remízu z pozice síly. Pochvala od kapitána! Další remízové ponuky jsme otestovali na druhé a šesté, ve snaze eliminovat bílé figury soupeřů – obojí odmítnuto (Karel Taslar měl objektivně převahu a Petr Mareš v placaté pozici bez dam bojoval za tým). To už jsme totiž citelné plus shromáždili na páté (zuřivý reportér) a třetí (válečnice Soňa), něco k dobru asi na čtvrté (výsledek precizní sobotní příprava Jirky Píšeho). Na posledních dvou těžko soudit, Míšovi věřím, Sergej se rozkoukává, ale to půjde.

Ráz utkání hodně určila chvíle, kdy na osmé nečekaně rychle zavěsil mladší z Píšovic, vedeme 1,5:0,5, bravo! Na pozici se kouknu doma, jestli byla oběť figury korektní, či nikoliv… nicméně bílá oprávněnost útoku černého ani neprověřila. Pak jsem schéma, v němž se cítím jak ryba ve vodě, dotáhl k bodu já a na hraně časovek přidala už skoro rozhodující bod přesvědčivě Soňa Leksová – znovu bravo! Za stavu 3,5 jsme mohli vhodně taktizovat, žádná z pozic nebyla ohrožená. Půlil tak Jirka Píše, který celou dobu stál černými na pohodu, poprvé remízu dokonce odmítl, podruhé těsně před 40. tahem se nám náramně hodila. 4:1 a jistota zápasového bodu! Hned za chvilku pak tří, protože na vítězných 4,5 pečetil navrátilec Štěpán Blaško. Martin na šesté tak mohl ve věžovce s pikem víc soupeře týrat bez nervů a nevadilo nám ani to, že statečný výkon dotáhl k bodu největší bojovník „hostí“ Petr Mareš. Dohrávala se už jen poslední partie Taslar – Čech a náš borec ve chvíli, kdy konečně nebyl  v ohrožení, sehrál technický závěr výrazně lépe. 

5,5:2,5 a DERBY JE NAŠE!

K partiím přidám raději čerstvé dojmy než nějakou precizní analýzu… tu si necháme na týmový trénink před dalším listopadovým kolem v Mistrovicích.

Šmajzrová Veronika – Volf Jaroslav 1/2 Pokud jsem koukal dobře, tak ruská – tu Jarda hraje možná jednou za uherák, ale jeho remízovému naturelu by celkem odpovídala. Verča má však repertoár vypilovaný, zatímco Volfík tvořil, ona hrála s klidem přirozené tahy. Pak přišla od černého nabídka remízy bez konzultace s kapitánem (za mě v dost nepohodlné pozici) – naše lídryně se naopak zodpovědně zeptala, pak se chvilku do pozice usmívala, než půlku podepsala. Pochvala od kapitána, přesně takhle jsme si to představovali!

Mareš Petr – Šimek Zdeněk 1:0 Největší dříč céčka byl nakonec odměněn. A díky němu zaznamenal soupeř čestný úspěch/bod a odvrátil debakl. Zahájení přitom vypadalo na rychlý smír a neuhádli byste, co se hrálo – Petr nečekaně e4, Zdenda stejně překvapivě skandinávku, po raritním 2.d3 se vyměnily dámy a viděl jsem to na formalitku. Náš hráč smýšlel stejně, Petr ale na rozdíl od Jardy poslouchal kapitána a makal dál, za to palec nahoru a velký respekt! Ryze technická posunovačka mi přišla od oka pořád nudná a rovná, těžko něco víc… akorát že Zdenda těsně před kontrolou vyrobil minelu, která nešla opravit. Naštěstí ve chvíli, kdy už bylo vymalováno, takže pohoda.

Leksová Soňa – Holásek Vojtěch 1:0 O rok a kousek dřív, než jsem se narodil, natočili Amíci akčňák Rudá Soňa, kde vedle „Árnýho“ válčí bojovnice právě toho jména (hrála ji Brigitte Nielsen). V dětství jsem tyhle úsměvné snímky s příchutí kapitalistické ciziny hltal a dneska si na ně vzpomněl. Soňa měla těžký úkol, možná větší než její jmenovkyně po boku  Arnolda Schwarzeneggera – popasovat se s nezaměnitelným stylem Vojty Holáska. Jakým způsobem to dokázala, ve mně zanechává hluboký dojem. Černého šejdění v zahájení, g6 s e6, brrr, stálo celkem záhy/tradičně floka, zejména ale měla naše hráčka výrazně lepší figury. A taky horší čas, proto jsem kapitánsky uklidňoval, že remíza případně stačí a soupeř bude sakra rád. Pak jsem šel vyvenčit týmového maskota (naši borderku Jenny)… a když jsem se vrátil, svítilo na tabuli 1:0. Partii si přehraju s velkou chutí!

Smola Jan – Píše Jiří 1/2 Ani tady nelze našemu hráči nic vytknout: nachystal se, černými zatáhl soupeře do jemu neznámé pozice a tam ho strategicky mačkal. Výhoda možná utekla, ale ohrožen nebyl Jirka v žádném momentu. Remíza sebrala céčku možnost bodovat naplno… a za chvilku bodovat vůbec.

Pokorný Jan – Glembek Bohumír 1:0 Úvodní tah bych volil podle soupeře, to jsem v hlavě srovnané měl. Bohouš, nikoliv poprvé, volil variantu příznačnou pro tradiční oustecké pojetí šachu, kterou bych nechtěl hrát ani omylem: pevné, ale s nulovou aktivitou a posléze i slabinami. Vlastně stačilo nespěchat, vylepšovat figurky a počkat si, až se černá pozice rozdrolí – nejprve o pěšce, pak kvalitu. Sběr spadaného ovoce lehce po 30. tahu skončil, zkušený soupeř uznal, že by to dále nemělo cenu. 

Taslar Karel – Čech Martin 0:1 Náš spolehlivý hráč figurkám rozumí, jen tomu zatím (podobně jako za béčko ve Svitavách) schází jistota a klid. Druhou ruskou v zápase přitom poskládal dobře, vytvořil soupeři duo dvojpěšců a myslel jsem, že se bude hrát na dva výsledky. Jenže o chvíli později jsem zahlédl naopak luxusní dvojku bílých střelců a černé figurky slisované na posledních dvou řadách. I to náš hráč rozdýchal, a kdyby pozici držel zablokovanou, určitě by nebyl v ohrožení. On ji ale z mého pohledu neprozřetelně otevřel, Karlovi se figury zase rozehrály a k tomu s pěšcem víc a lepším časem, nechtěl bych to bránit. Hrálo se ale dál, další pohled po časovkách mi naopak ukázal floka víc za černého, konkrétně ve věžovce. S jistotou vyhraného zápasu v zádech se Martin uklidnil a partii s přehledem dotahal k bodu.  

Blaško Štěpán – Dudla Martin 1/2 To byla bitva! Od obou se nedalo čekat nic teoretického, Sergej stavěl zahájení jak před lety (bouda s d4, ale bez katalánského c4), Martin měl bojovnou a trochu kavárensky se na papírově silnějšího soka vyřítil vším, co měl po ruce. Štěpán jeho pseudo/tlak otupil… a jakmile se dostal do svého živlu (kisna na dvou minutách odpovídá tempu, které hraje v posledních letech na lichess), tak jsem myslel, že je s kapitánem hostí ámen. Bílé figury ožily, d flok se rozjel, tam to nejspíš někde vyhrané bylo. Štěpán dokonce frajersky obětoval dámu s tím, že si postaví náhradní, ale černého za minutu dvanáct zachránilo šachování dámou. Pro oba svým způsobem cenný výsledek, který nám jistil 4,5. Sergeji, díky a brzy u šachovnice na viděnou!

Šmajzrová Dominika – Píše Michal 0:1 Juniorský duel s otevřeným hledím. Domeček na e4 pojal černý aktivně, i bílá se snažila, těžko se v pozici vyznat. Michal rád kouká po králi (trochu mi jeho pojetí připomíná Petra Mareše v nejlepších letech), tady nasadil pádný argument v podobě oběti figury. I tahle pozice si určitě zaslouží podrobnější rozbor na společném tréninku – zda Domče mat skutečně hrozil, nebo Michal jen blafoval. Každopádně tenhle bod, první v zápase, odstartoval naši euforii.

Co říci závěrem? Tříbodový rozdíl možná působí nečekaně/krutě, ale vývoji utkání vcelku odpovídá. A možná mohlo být pro céčko ještě hůř: na druhém prkně jsme určitě nemuseli prohrát, na čtvrtém a sedmém mohli asi i vyhrát. Každopádně namotivovaní zapisujeme první vítězství v naději, že stejný trend udržíme i do dalších kol. Nejbližší nás čeká za dva týdny v Mistrovicích

5 thoughts on “derby… Derby… DERBY JE NAŠE!!!

  • Honza Pokorný napsal:

    Naťukal jsem partie do počítače, bylo to docela zajímavé, můj mančaft odvedl na poměry KPII a začátek sezony nebývale kvalitní práci.

    1. Šmajzrová V. – Volf černý hrál boční a dost méněcennou variantu, v konečné pozici měl k vyrovnání ještě hodně daleko.

    2. Mareš Petr – Šimek dlouho rovina, pak mikroplus bílého, které by ale Zdenda téměř jistě ubránil, kdy si neprohodil tahy se ztrátou figury.

    3. Leksová – Holásek Vojta popsáno v diskusi.

    4. Smola – Píše J. hrál Jirka černými výborně, už ze zahájení měl lepší pozici, kterou zesiloval docela přesně o většinu výhody přišel až před koncem, bílý musel na půlku hodně máknout.

    5. Pokorný – Glembek citelně lepší bílá pozice už po zahájení, pak zisk pěšce a stupňování tlaku.

    6. Taslar – Čech klika, že Martin přečkal zahájení, tam stál citelně hůř. Tahem g5 to opravdu otvírat nemusel (šlo hrát maliličko lepší blokovanou pozici), nicméně žádná katastrofa nevznikla. Věžovku po časovce nehráli přesně ani jeden, bílý mohl bez pěšce ubránit… ne však přechodem do pěšcovky.

    7. Blaško – Dudla to byl opravdu zajímavý boj, kde Sergej postupně oživil figurky, Martina zmáčknul a získal výhodu. V kisně po 37. Vf8?? mohl bílý zavěsit – v pozici byl ale jediný vítězný tah d7!!, naopak přehození tahů s obětí dámy nestačilo a černý na tempo věčňákem zachránil remízu.

    8. Šmajzrová D. – Píše M. s Michalem si probereme určité díry v zahájení 🙂 Pak to hráli oba docela solidně, oběť figury byla korektní, ale měla vést maximálně k věčňáku, Domča vzdávala, když nemusela.

  • Martin Dudla napsal:

    Výsledek klání dostatečně a pravdivě popisuje reálnou situaci. Tedy takovou, že klíčoví (rozuměj silní) hráči jsou napsaní na soupisce víceméně na okrasu.

    • Honza Pokorný napsal:

      Tak nám chyběli ze základní osmičky dva (i když uznávám, že Štěpán s Míšou byli přinejmenším rovnocennou náhradou za Vítka s Dušou), vám pouze Jenda Mareš.

  • Vojta napsal:

    Uznávám, že zahájení nebylo přesvědčivé, ale pak jsem vyrovnal. Pika jsem přehlíd už v podstatě rovné pozici, kdy jsem myslel, že po minoritním útoku „a“ pikem oslabím soupeřce centrum, ale nedošlo mi, že napadený střelec je zdvojený s dámou, takže pěšec padá a s ním i pozice.

    • Honza Pokorný napsal:

      Jasně, ona Soňa v zahájení zjevně neměla ambici ti tu extravaganci vyvracet, prostě „jen“ vyvíjela figurky. Po a5 c3 je to přibližně rovina. Já bych to hrál pocitově radši za bílé (španělský bělopolák na c2, možnost přesouvat kobyly k černému králi nebo hrát přes pole e5), ale i černý má svou hru díky minoriťáku. Místo a4?? mělo přijít b5, pak už Soňa výhodu nepustila a závěrečná exekuce byla dost jednoznačná.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.