Šachový klub Ústí nad Orlicí

Zuby nehty půlka

TJ Spartak Letohrad – ŠK Ústí nad Orlicí B 4:4

Po cestě do světa, totiž před týdnem do Jihlavy, zase návrat domů, do místa, kde jsem šachově vyrůstal. Je zvláštní, že v letohradské klubovně jsem toho za ty roky nahrál pramálo, takže aspoň dnes se mi mohla vynořovat řada vzpomínek na dávné časy šachové i „sportovní“ dole v tělocvičně.

Z Pokynových reportáží tuším, že se s Letohradem v nedávné minulosti hrála řada dramatických zápasů a často tam některé z našich družstev dostávalo čočku, přicházelo o kýžený postup apod. Nikdy jsem to moc nechápal; Letohraďáci hrají šachy sice rádi a vynalézavě, ale přece jen trochu po svém, tam by se ztrácet nemělo. Jenže dnes jsem tam zažil jedno z pořádných šachových dramat.

Jako pravidelně letos v béčku byl problém se sestavou. Sice jsme nejeli v sedmi jako na Rapid, ale vynechat hráče 2, 3, 5, 6 je příliš velký luxus. Nebylo v tom podcenění, prostě klasická smršť omluvenek. Přitom se zatím jeví jako schůdnější postoupit s béčkem než udržet áčko … No nic.

Letohrad zatím figuruje ve druhé půlce, sice obrali o bod Bohemii, ale potom nestačili ani na průměrná družstva. Ze stabilní první šestice si dal pauzu náš David Kameník (ale přišel se podívat podobně jako Ondra Janeček), sestava se dala dost čekat. Kuba optimisticky v autě počítal po Jardově způsobu, kdo by měl bodovat, já jsem u vědomí naší nekompletnosti zas moc skvělá očekávání neměl.

Hrálo se houževnatě a dlouho nebylo možné příliš odhadovat, kde se skončí a jak. Když jsem to občas obcházel, ještě tak nejvíc jsem čekal u sebe, jinak byla otázka, kdo by ještě mohl dodat celý bod.

Opravdu až když se schylovalo ke kontrolám, přišel první výsledek, a to Vláďova prohra. 1:0 pro domácí.

Myslel jsem, že pak stav vyrovnám, ale ještě dřív stihl prohrát Vojta. 2:0

jsem vzápětí aspoň snížil. 2:1

Jenže než jsme to na chodbě stihli okomentovat, šel okolo na cigárko Honza Smola, a bohužel s další nulou, to už opravdu bolelo.

3:1 pro domácí, půjde to ještě spravit? Po kontrolách nadále úporně pokračovaly čtyři partie a vypadalo to, že jen tak neskončí. Věřil jsem, že bojovník Kuba bude soupeře dřít do posledního zbytečku šance, Zdeněk odmítl remízu a dával do pohybu volňáky, Jirka se pokoušel uplatnit pěšce v dámské koncovce, to by mohlo být 2,5 až 3 body … Vypadalo to, že rozhodne partie Martina Čecha, ale ten byl tou dobou téměř ještě v zahájení ;-).

Zajímavé bylo, že nejdřív skončily všechny partie, kde jsme měli černé, bylo na našich bílých, aby zabrali.

Zdeněk pak docela rychle vyhrál, 3:2.

A hrálo se dál, zas ještě dlouho.

Ale pak, co čert nechtěl, Kuba riskantní pozici neustál a bylo zle. 4:2

Martin se pak stal jedním z hrdinů zápasu, když po dlouhém přetlačování soupeře ošidil. 4:3

Přesto všechno viselo na vlásku, protože Jirka s Jirkou, totiž Píše proti Řehákovi, zkoušel v dámské koncovce projít volným háčkem, čas už neměl a soupeř otravoval opakovanými šachy, které snadno mohly vést až k nějakému věčňáku … ale ne, Jirka mění dámy a v nejdelší partii vítězí. 4:4, díky aspoň za to.

Na pozdní oběd k našim jsme s Vojtou došli málem za tmy.

1. Kamil Mikyska – Pavel Holásek

Breyer, tedy zavřená španělská s 9. … Jb8. Kamil se po zahájení pustil vpřed těžkými figurami (Ve3, Df3), což vedlo jen k rozpadu bílého centra. Dočasně jsem měl pěšce a po jeho vrácení jsem v pozici bez dam získal dominantní figury – dvojici střelců a věže, naopak soupeř zoufale hlídal pěšcové slabiny a holého krále. Za mě ucelená partie na jednu bránu, bílý si asi vytrpěl svoje. 0:1

2. Jakub Netušil – Adam Lorenc

Ovšem, Londýn. Hráči pak narovnali skoro všechno, co mohli, do širšího centra, takže by v tlačenici figur nepropadl ani špendlík, hustotu odhaduju 1,25 figurky na jedno pole. 😉 Pak jim zřejmě bylo dusno (jako v místnosti, já jsem se pokoušel otevírat okno, které zase ostatní zavírali), všechny lehké figury poměnili, zbyly jim těžké a většina pěšců. Hlavně se manévrovalo, Kuba něco málo zkoušel na dámském křídle, černý na královském. Tam mu potom vznikl ph3, který mohl v koncovce padnout, ale zatím na desce stál a oslaboval pozici bílého krále. Kuba dvakrát odmítl remízu, protože vzadu nic jasného nebylo, ale soupeř na něj nastoupil, otevřel jeho postavení postupem f pěšce a Kuba obranu neudržel. Hořký boj. 0:1

3. Tomáš Mík – Vojtěch Holásek

Co hrát proti soupeři, který sbírá bod za bodem a silné soupeře přehrává v ostrých sicilkách? Vojta zkusil e5, bílý dal „jen“ hru čtyř jezdců. Jenže Vojta pozici po zahájení dál neznal a tvořil – a musel ztrácet spoustu času, aby různými šejdy házel klacky do nepříjemně dominantní bílé pozice. To se mu dlouho dařilo a zjednodušenou pozici asi mohl ustát, ale dostal se při nestejnopolácích pod útok malými prostředky a skončil. 1:0

4. Zdeněk Šimek – Václav Janeček

Londýn přešel do nějaké podivné verze dámského gambitu, černý držel pevnou pozici s b6, c6, d5 jako v nějakém Tartakowerovi. Zdeněk měl tradičně pevnou pozici, prostorovou převahu – a nepříjemně málo času. Soupeř mu ale kolem kontroly vlezl do věžovky sice vyrovnané materiálně, ale dva volňáci dámského křídla šli vpřed, kdežto převaha černého 4 ku 2 na královském nebezpečná nebyla. 1:0

5. Jakub Ježek – Vladimír Kalousek

Další pokus o nepovedeného draka, něco takového už jsme viděli: útok není, kvalita fuč a pár marných tahů. Na nástup g4 Vláďa reagoval obětí Sxg4, za figuru měl snad jen náznak tlaku, to bílý vykryl, později to byla jen ta kvalita, ale černý už neměl vůbec nic, naopak nastoupil bílý. 1:0

6. Jiří Píše – Jiří Řehák

Přijatý dámský gambit, kde Jirku asi po 3. e3 překvapilo e7-e5. Vznikla pak pozice s izolákem d4, kde bílý neměl obvyklý plán útoku na krále. Vyměnily se věže a pozice vypadala vyrovnaně. Později ale bílý někde získal pěšce a pokoušel se áčko uplatnit v dámské koncovce, musel ale počítat s protihrou soupeře. Když už se mu povedlo vyměnit dámy, nebyla pěšcovka nic extra, vedla jen k postavení dam, černý stavěl dokonce dřív, a bílému zbyl jen nenápadný pěšáček h3. Dámské koncovky neumím, ale šance na remízu odhaduju jako velké, navíc náš Jirka to hrál dlouho na minutě – ale stejně tak platí, že dámské koncovky jsou zrádné, takže po velkém boji celý bod! 1:0

7. Pavel Sysr – Jan Smola

Nějaký ortodoxní dámský gambit hraný v oboustranném srozumění dost umírněně. Místem manévrování bylo hlavně dámské křídlo okolo c sloupce, něco se vyměnilo a pozice byla od oka vyrovnaná. Honza bojoval dál, hledal mikrošance, ale po výměně dam to byl najednou on, komu se pozice sesypala. Ojoj. 1:0

8. Martin Čech – Josef Lorenc st.

Myslím, že tady byl taky Londýn, oboustranně pokojná hra. Jak jsem už psal, někdy kolem 40. tahu ještě byla na desce většina figur a kontury pozice se měnily jen minimálně. Martin měl prostor, tlak po centrálních sloupcích, lepšího střelce a možnost manévrovat proti slabinám soupeře. Pořád se ale nic moc nedělo … dámou dopředu … dámou zase dozadu … A pak se náhle pozice zjednodušila a černý dal nějak příliš snadno figuru. Pak už jen pohlídat snahy černé dámy o protihru. 1:0

Takže jsme dva body ztratili, podle průběhu ale spíš bod získali, Letohrad se nedal! Jde před nás Rapid, kterému nekompletní Lanškroun B moc problémů nenadělal, a Bohemia, ta nedala šanci oslabeným Svitavám. Trochu nečekaně se vzepjaly Polabiny E a odnesla to silná Chrudim. Za Třebovou sice nastoupil Tázlar, ale nikdo z našich, na Litomyšl to nestačilo. Rapid B se s pozicí outsidera sympaticky pere, sice prohráli v Chotěboři B, ale nějaké body proti ratingově silnějším udělali.

V KPI teď máme přes měsíc pauzu, až v půlce ledna přivítáme Třebovou.

8 thoughts on “Zuby nehty půlka

  • Pavel Holásek napsal:

    Po letmém prohlédnutí partií:
    2) Kuba na výhru už v pozdějších fázích neměl předpoklady a ve snaze zabrat pro tým to přehnal.
    3) Vojta si tím mlžením proti Míkovi vytvořil i nějaké šance, ale soupeřových chyb nevyužil, celkově ale tahal za kratší konec – ono je těžké v ostré pozici hrát strojově přesně (za oba).
    4) Zdeňkovi soupeř více než vyrovnal, ale pak to na královském křídle nevyřešil dobře a převaha tam pak byla už před koncovkou.
    5) U Vládi jak jsem psal: oběť byla zcela nekorektní.
    6) Jirka stál ve střední hře s tím izolákem a proti dvojici střelců špatně. Pak srovnal a po výměnách lehkých figur získal pěšce nesložitou taktikou (dámská vidlička). Dámy vyměnil nevhodně, koncovka pak měla být při přesné obraně remis.
    7) Honza Smola měl víc ze hry, ale když včas nepřitrvrdil, dostal se do mizerné koncovky.
    8) Martin Čech stál většinu partie velmi příjemně a na soupeře si počkal.

  • Michal Mík napsal:

    Tomáš se s Vojtou občas někde potká, ale nikdy proti sobě nehráli. V sobotní lize v Lanškrouně 2x prohrál a vůbec si nevěřil. Vojtu rozhodně nečekal, ale nechtěl znovu prohrát. V partii měl dost nepřesností a sám si ji dost zkomplikoval. Ale v taktické koncovce ukázal, že ty diagramy asi k něčemu jsou.

    • Pavel Holásek napsal:

      Nemohli proti sobě hrát, když byli v jednom družstvu. 😉 Vojta se proti svému zvyku dokonce i připravoval, ale v partii se to neprojevilo.

  • Pavel Holásek napsal:

    Ještě jsem vynechal dvě zajímavosti, které mě včera napadly:

    1) Partie Tomáše Míka s Vojtou byla soubojem dvou bývalých spoluhráčů, ze Žamberka se dobře znají.
    2) A v partii Jirky Řeháka a Jirky Píšeho se střetl můj trenér s mým svěřencem, to už je souboj minimálně ob generaci.

  • David napsal:

    A Ústí teda dle reportáže není průměrné družstvo, když se nechalo obrat o body
    Co jsem zatím viděl rozbory
    tak Smola byl vyhraný, Vašek Janeček půl a Řehák taky jasná půl

    • Pavel Holásek napsal:

      Nikoliv. Pokusil jsem se vyjádřit ten paradox, že Letohrad dokázal půlit s předním týmem soutěže Bohemií, ale pak prohrál s Litomyšlí a Třebovou, které, myslím, za průměrná družstva KPI označit lze.

      Já jsem tentokrát na rozborech nebyl, takže píšu jen dojmy z partií.

Napsat komentář: Michal Mík Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *