Byli jsme vidět

11. 2. 2023 Pavel Holásek Mládež, Trénink, 1

3. kvalifikační turnaj KP mládeže, Česká Třebová, 11. 2. 2023

Po delší době zase turnaj, kde si mohli zahrát všichni mladí. Třebová je za rohem a my jsme docela trénovali, takže jsem doufal, že postavíme výpravu početnou i úspěšnou.

Nakonec nás jelo a šlo třináct: dva v desítkách, dva ve dvanáctkách, jeden ve čtrnáctkách, hned čtyři v šestnáctkách a další čtyři v přidruženém turnaji 18-20 (pro juniory je moc dobře, že se i tyhle turnaje pořádají). Z tradičních účastníků chyběli zejména Matěj Křížek a Vilém Popel, na poslední chvíli vypadl Marek Dušánek.

Sál na Skalce pojme spoustu dětí. Ivo Prax je obětavý pořadatel a Luboš Šilar s Jirkou Krištofem zkušení organizátoři, trochu mi chyběla podpora domácího oddílu, aspoň jsem kromě Karla Petrželky nikoho v sále nezahlédl, proto asi turnaj na začátku nabral skluz, ale později šlo všechno jako na drátkách.

Výsledky najdete na chess-results. Jestli dobře počítám, hrálo tu 123 mladých. Já se budu soustředit na naše, a i to jen zběžně.

Od začátku se bylo na co dívat, alespoň v některých kategoriích jsme měli hráče i vepředu, nikdo nehrál vysloveně špatně, jen obcházet zajímavé pozice byla práce na plný úvazek. Od hrůzných časovek Saši přes skvělé tažení Mariana až po dramatické poslední kolo, postupové příčky Dana a Tomáše a medailový úspěch Matěje, bylo toho hodně.

Už první kolo začalo zostra. Než jsem oběhl kolečko s foťákem, někteří hráči už šli hlásit výsledek. “Víš, jaký je rozdíl mezi mnou a Marianem?” ptal se mě Tomáš. “Asi deset vteřin,” odpovídám. “No oba jsme matili dámou a koněm, ale on na h7, já na g7.” Ještěže ne na f7.

Byla ovšem i kola hrůzy, např. 4. kolo kat. H16, po chvilce 0/4, radši nevidět … A v posledním kole jsem čuměl, že opět šestnáctky jeden vedle druhého stojí na výhru, to vypadalo na senzaci, jenže za chvíli dvě z těch partií skončily nulou. 🙁 “Vždyť jsi měl věž navíc!” “No, měl …” Naopak bez věže otáčel Tomáš a zdálo se mi, že i Soňa. “Cože, výhra? Vždyť jsi měla o věž míň!” “Jen o figuru …”

HD10

Oba naši hráči od začátku výrazně promlouvali do průběhu turnaje, dostali se na přední desky a od většího úspěchu je dělil jen slabší závěr.

Saša Dudlová je královnou časových tísní, ještěže už jsem za ty roky okoralej, můj komentář o partiích pro kardiaky Pokyn v esemesce doprovodil emotikonem srdíčka. V prvním kole matila, hezky, což o to, ale na hodinách měla při posledním tahu 4 vteřiny! (Viz partiovou ukázku.) Kdybyste viděli její provedení např. tahu Vf1xf7 (dobrat dámu zdarma): věž se pomalu rozjíždí, neochvějně nabírá rychlost, ano, už je nad políčkem f2, dokonce f3, vypadá to nadějně … celý takový tah od uchopení figurky po zmáčknutí hodin zabere asi 7 vteřin, jenže to je třeba třetina času, který jí ještě zbývá … Ještě v pátém kole matila na 13 vteřinách, uf. Ale využívání času na maximum je samozřejmě v pořádku, hraje dobře a od krásného výsledku ji dělil jen los, kdy po prohře s trojbodovou hráčkou dostala do posledního kola pětibodového suveréna Martina Dlouhého, který už vepředu neměl s kým hrát, a zezadu ji pak přeskočili hráči s výrazně horším pomocným hodnocením. 4/7, 8. místo, 3. dívka.

Daniel Dušánek je nejmladším z našich hráčů (7 let), na našem posledním tréninkovém turnaji skončil s odstupem poslední, ale od podzimu už se ledacos naučil a za šachovnicí se počínal velmi pěkně. Hned na úvod vyhrál, pak dostal Martina Dlouhého, ale ve třetím kole porazil Radima Pecháčka (ten už něco umí!) a ve čtvrtém přidal další bod, takže se 3/4 patřil ke špičce turnaje! Pak už teda neudělal ani bod, ale turnaj odehrál vepředu, měl třetí nejvyšší pomocné hodnocení, partie měly hlavu a patu, často šly do koncovky s vyrovnaným materiálem, dvakrát matil na první řadě. Odměnou za pěkný výkon mu je postup do krajského finále, i když v kategorii patří k mladším, výborně! 3/7, 12. místo.

Vyhrál Martin Dlouhý ze Třebové, který se účastní i našich tréninkových turnajů.

HD12

Marian to vepředu kosil, Daniela vzadu neztrácela dobrou náladu.

Marian Pokorný vlonil vyhrál desítky, letos postoupil o kategorii výš a i tam patří ke špičce. V Hlinsku to ještě těsně nevyšlo a ve Svitavách pro nemoc chyběl, ale tentokrát už si vítězství vzít nenechal. Od začátku sbíral bod za bodem, střídal matové útoky, zisk materiálu i trpělivou hru v koncovce. Právě v koncovkách pak trochu klopýtal, s Kösslerem byl o tempo pomalejší a remízoval koncovku p x D, s Horáčkem měl v dámské koncovce pěšce, ale přešel do pěšcovky, kde jeho král nebyl ve čtverci, přesto ještě vyhrál. To bylo rozhodující, v posledním kole soupeře smetl a vyhrál s náskokem 1,5 bodu před dalšími hráči, vzhledem k úrovni hry zaslouženě. Máme hráče schopného vyhrávat turnaje a už se můžeme ptát, jaký má vlastně potenciál. 6,5/7, 1. místo. (Postup už má dávno na základě MČ.)

Daniela Kašparová je jedním z podzimních nováčků, v desítkách by se cítila jako ryba ve vodě, ve dvanáctkách trochu tahá za kratší konec, opakovaně se pouští do aktivních operací (některé oboustranné útoky byly fakt drsné) a pak jí chybí materiál. Aspoň někde urvala půlku a do posledního kola si nechala výhru nad dvoubodovým soupeřem, takže nakonec ani nebyla poslední. Elán a optimismus ji přitom neopouští (chci zvláštní příplatek za nějakých padesát odpovědí na nejrozmanitější otázky, kterými mě častovala; víte, jaké “i” se píše po “h” ve slově “hračka”?). 1,5/7, 21. místo, 4. dívka.

HD14

Jenom Honza, protože Marek lehl s teplotou.

Jan Skubi zahájil a skončil neslavně, ale mezitím se mu slušně dařilo. Na začátku turnaje mi Marian hlásil, že někdo půjde do začátečníků, protože přehlédl dámu (běžná záležitost, znám řadu lidí, kterým se to stává, včetně nejužší krajské špičky některých kategorií). Mezi druhým a pátým kolem zabral a udělal šňůru tří bodů, viděl jsem tradiční aktivní hru s tahem na soupeřova krále. Leč přišlo poslední kolo a hlásil pro změnu starší Pokyn, že Honza mohl vyhrát, nebýt tedy toho, že nastavil dvě věže … Koncentrace, zlatá pravidla! 3/7, 18. místo.

Pro mě překvapivým vítězem je Šuba ze Železných hor. My máme v téhle kategorii asi nejslabší zastoupení, ale to je dáno hlavně deficitem z minulých let, kdy jsme tam nikoho nevychovali.

HD16

Hned čtveřice našich, doufal jsem, že se jich podívá nad 50% víc.

Tomáš Holásek začal jako sedmý nasazený suverénně, ale po prohře s vítězem turnaje Koupilem prohrál i ve čtvrtém kole s Křivským, to bylo “nad plán”. K dovršení všeho dostal Leonu Bártovou, tam se musí půlka brát jako úspěch. Naštěstí zabral v posledních dvou kolech, byť tedy v tom posledním s obrovskou klikou. Viděl jsem aktivní pojetí, lehce nevšímavé k počtu vlastních pěšců. Nakonec tedy obhájil nasazení a vybojoval postup do finále. 4,5/7, 7. místo.

Vít Růžička přečetl během turnaje asi 370 stran jakési beletrie (jsme snad ve škole?) a taky hrál šachy, občas byl silně bez materiálu, ale jindy prokazoval už značnou zkušenost a taktickou vyspělost, takže moc nechybělo, aby nebyl dokonce nejúspěšnějším z našich. 4/7, 11. místo.

David Hanák po prohře s vítězem hned v prvním kole zabral, v dalších kolech posbíral 3/4, jeho hra už byla velmi dobře koukatelná, měl jsem z jeho progresu radost. Hráče bez ratingu spolehlivě porážel. V posledním kole měl jasně vyhranou pozici, ale zamotal se a ještě prohrál, škoda, průlom nad 50% už byl opravdu blízko. Má jedno z nejvyšších pomocných hodnocení v kategorii! 3/7, 16. místo.

Samuel Rašovský na začátku nestačil, přece jen bylo vidět, že je podzimním nováčkem, začínat v šestnáctkách je těžké. Chybí mu rutina, automatismy, zajištění materiálu, jeho pozice jsou často dost průstřelné. V prvních čtyřech kolech nasbíral jen jeden kontumák. Pak ale dvakrát zabral, dotáhl se mezi ostatní naše a v posledním kole sahal po senzaci, když přehrával Leonu Bártovou (1332)! Bohužel se ale nevzbouřil a z aktivní útočné pozice se ocitl v koncovce, kde chyběli pěšci. I tak ale solidní výsledek srovnatelný s našimi dalšími hráči. 3/7, 19. místo.

Vyhrál Štěpán Koupil z Polabin před dvěma (!) hráči Horní Čermné.

HD18-20

Naši velezkušení Matěj a Soňa, s nimi dva letošní nováčci.

Matěj Kobr v dresu Pandy Rychnov odehrál velmi vydařený turnaj na předních stolech, nebyl vážněji ohrožen a od vítězství ho dělily jen drobné v pomocném hodnocení. Stavěl pevné pozice, sice v nich ztrácel čas, ale nedělá hrubky a umí zrychlit, takže rutinérsky uhrál, co mohl. Snad ho může mrzet pozice s lepším J proti špatnému S v partii se Sysrem, kterou dal s asi 15 vteřinami za půlku, i když se dala bez rizika zkoušet; soupeř pak turnaj vyhrál. Porazil ale jedničku Nešpůrka i dvojku Pokorného, neprohrál jedinou partii. 5,5/7, 2. místo.

Soňa Leksová stavěla jako vždy složité pozice se spoustou drobné taktiky, někdy hezky aktivní, jindy stísněné. Bodově se držela, ale měl jsem pocit, že se dost nadře. Když v předposledním kole překvapivě prohrála s neznámým Hajšínkem z Chrudimi (mimochodem, Pavel Němec přivezl chrudimskou výpravu, že by zmrtvýchvstání slavného oddílu?), vypadalo to zle, a když stála v posledním kole na prohru, vypadalo to ještě hůř, ale partii otočila a výsledný součet je velmi slušný: 4,5/7, 5. místo, 1. dívka, řadu známých jmen nechala za sebou.

Jakub Vágner se k nám přidal na několik turnajů, na kroužek nechodí, ale zájem o hru má, je pro mě poučné sledovat, jak přemýšlí amatéři bez šachového vzdělání. Na začátku prohrával a vypadalo to, že si předplatil místo na posledních deskách, ale pak skvěle finišoval (3/4, resp. 2/2), v posledním kole dokonce porazil Balcara (1314), jeho výsledek je srovnatelný s mnohem zkušenějšími hráči! 3/7, 17. místo.

Ondřej Hejda je podobného věku (letos 17), ale na kroužek už půl roku chodí a svůj vzestup potvrdil i překvapivým vítězstvím na posledním tréninkovém turnaji. Body dnes začal sbírat o kolo dřív, v předposledním kole porazil Včelu (1401!), prý byl vyhraný dokonce i v posledním, ale to už nedotáhl. I tak velmi solidní výkon. 3/7, 18. místo.

Vyhrál tedy letohradský Vít Sysr, stejně bodů měli Matěj Kobr a Fousek z Chotěboře.

Když to všechno sečteme: máme zlato (Marian), stříbro (Matěj), další tři místa v desítce (Saša, Tomáš, Soňa), dva nové postupy do finále (Dan a Tomáš), řadu dalších solidních výsledků. Hraje nás hodně a s chutí. Odrazili jsme se ode dna, v budoucnu můžeme čekat, že to půjde.

Pár ukázek na elementární taktiku:

V partii Eva Kalousová – Soňa Leksová je pozice zhruba v rovnováze, bílá se ale zmýlila tahem 1. Vxe6?. Soňa bleskově odpověděla 1. … Jc5! a po zisku kvality stojí na výhru. Partie velmi často rozhoduje vazba a vidlička, to vidíme pořád!

Z partie Alexandra Dudlová – Rostislav Soják mám jenom matový obrazec, na desce byly i další figury, černý měl tuším dvě věže, pěšci na obou křídlech. To podstatné ale vidíte. Saša byla na tahu a měla asi 20 vteřin. Přemýšlela a pak jen pomaličku posunula jezdce: 1. Jg6+. Černý musí 1. … Kg8 a bílé začínaly ubývat poslední vteřinky, už míň než 10 … 9, 8, 7 … vzala tedy věž … 6, 5 … a zahrála 2. Vg7 mat. Po přemáčknutí hodin se tedy 5 vteřin přidalo a na displeji svítilo 0.09. Uff.

Hezký mat se jí povedl i v dalším kole:

V partii Ondřej Vymetálek – Alexandra Dudlová stojí bílé figurky dost zaraženě vzadu, zejména cesta bílé věže na d1 mi vůbec není jasná, to je skoro záhada. Kdekdo by tu zahrál 1. … Dxf1+ 2. Kd2 Dxe2+ 3. Kc3 Vac8+ -+, bílý král je hnán jako suché listí větrem. Říkal jsem si, že se útěku krále dá zabránit tahem 1. … Vad8, ale bílý má ještě obranu 2. Vd3! Jenže Saša moje přemítání nad pozicí rázně ukončila tahem 1. … Jf3 mat! A jo!

Tohle je z partie Jakub Žák – Tomáš Holásek. Bílý má sice dva pěšce více, ale černá dvojice střelců je silná a bílý král je odkopaný. Tomáš zahrál jednoduše 1. … Sxb3! Sice dává silného střelce, ale bílý už neodvrátí hrozby. Po 2. axb3 (2. Jxb3 Vd1+ -+) 2. … Sxd2 má černý figuru a bílý král je stále slabý.

Marianovým koncovkám nejspíš věnuju zvláštní článek, takže aspoň jednu malou ochutnávku:

V partii Marian Pokorný – Alexandra Junová je asi hlavní rozdíl v aktivitě králů, ten černý jen brání c pěšce, zato bílý se prochází po černé pozici a tady dal tahem 1. Kg6 vidličku dokonce na tři kameny naráz!

Fotek mám až moc.