Havrani v říši divů

12. 2. 2023 Pavel Holásek Béčko, 8

ŠK Bohemia Pardubice – ŠK Ústí nad Orlicí B 4:4

Poslyšte příběh bláznivý, jehož nepravděpodobné epizody dávají silně pochybovat o zdravém rozumu všech, kdo se cítí být očitými svědky zaznamenaných událostí. Prostě dnes to byla fantasmagorie, jeden ze zápasů, na které se vzpomíná i po letech.

Před sezónou jsme s béčkem žádné zvláštní ambice neměli, ale navzdory opakovaným problémům se sestavou se nám docela dařilo, takže pokusit se z pozice druhého týmu tabulky porazit lídra a usilovat o postup, to byla skoro povinnost, i když soupeř byl samozřejmě favoritem.

Soupeř, kterého jsme měli snad teprve podruhé venku, i roční doba sváděli ke vzpomínce na slavnou reportáž Havrani v bahně (teda slavnou: pamatuju si ji já a Vašek). Před pěti lety jsme tam totiž vedli 3:0 a ještě dokázali prohrát. No, dnešek k tomu neměl daleko. Řada tehdejších hráčů nastoupila i dnes (tehdy to ovšem bylo naše áčko).

Sestavu jsme postavili silnou, k ideálu chyběl jenom Jenda Mareš, naopak podruhé hrál Vašek, potřetí Vlasta.

Domácí to ovšem našlapali taky, chyběl snad jen Vodička, ale Kuzmin má podobný rating. Podruhé jim nastoupil na druhé desce Aleš Jedlička. Víc lidí ze základu už mít nemohli, mají tam písmenkové hráče.

Na místě jsme to trochu hledali, místo hřiště s kalužemi a havrany tam stojí nějaké novostavby, parčík před hrací místností připomínal staveniště.

Horší to bylo s druhým autem, Vlasta zaspal (proč asi?), takže s Jardou, Zdeňkem a Vláďou dorazili s párminutovým zpožděním, i očekával jsem, že Zdeněk bude v kisně ještě větší než obvykle.

Záhy partii zapůlil právě Vlasta, nějak už nemá na ty oslavy výdrž (a Pokyn, který ho po nocích zpíjí, se projevuje jako tajný sabotér béčka 😉 ). Bílé fuč, 0,5:0,5

Pak už se ale začaly dít nevídané věci, do vedení nás dostal Zdeněk, v miniaturce, černými. Po pravdě se bílý mohl vzdát už v osmém tahu. 0,5:1,5

Dále se hrálo houževnatě, bez dalších rychlých výsledků, ale někde už se rýsovaly tendence, jak asi bude zápas vypadat: paradoxně jsem nejlíp stál já na jedničce, zajímavě Vašek, oba ovšem proti velmi těžkým soupeřům, naopak Jarda stál pasívně, Kuba a Vláďa bez pěšce.

Pak to zbláznil Vojta, jeho oběť dámy za vytvoření volňáka se jen tak nevidí.

Před kontrolou jsem půlil já, to ovšem byla nemilá ztráta, tu partii jsem měl vyhrát! Marian byl úplně řachlý, zkusil ještě zoufalý náznak útoku, já jsem do toho s věží navíc dvacet minut koukal a nenašel relativně snadný tah, po kterém by bylo hotovo. Ach jo. 1:2

Naopak po kontrole zavěsil Vojta, jeho soupeř sice ještě v beznadějné pozici v klidu posvačil, ale pak si nechal dát mat. 1:3

Já idiot, kdybych byl býval vyhrál, už to mohlo být 3,5, to by se to hrálo úplně jinak …

Někdy v tu dobu ale nastala nejšílenější událost celého dnešního zápasu. Vašek, který strávil řadu tahů v časové tísni, kdy pořád počítal nějakou taktiku a domačkával na posledních vteřinách, se mohl konečně uklidnit – a zahrál 41. tah, kterým jednotahově banálně ztrácel jezdce, ještě navíc se šachem (a matem 5. tahem). Kdo šel kolem, musel na to koukat úplně nevěřícně, já jsem si dlouho myslel, že soupeř jen nezmáčkl hodiny. Aleš Jedlička (hráč 2200+), se do pozice hluboce ponořil, nadlouho se zamyslel – a po mnohaminutovém počítání pevnou rukou zahrál věží kamsi na okraj. Na chodbě jsme na sebe jen nevěřícně koukali, nechápal jsem, jestli se to opravdu stalo, štípal jsem se, jestli nesním, ohmatával jsem stěny, jestli nejsem v nějakém Matrixu. Černý nic netušil, řekli mu to až po partii.

Takže jak to stálo: Vašek mohl usilovat o výhru, byť těžko. Kuba měl o dva pěšce méně a minimální šanci v podobě nestejnopoláků. Jarda měl o pěšce méně, ale dostal se k protihře a mlžil. Vláďa tahal úplně ztracenou jezdcovku.

Myslím, že Kuba pak dohrál dřív než Vláďa, ale to bylo dost jedno, oba s nulou. 3:3

Vašek si nechal dojít čas i podruhé až skoro na nulu a výhru nenašel. 3,5:3,5

Hrdinou zápasu se tak stal Jarda, který stál s Oldou Kastnerem strašně, ale seděl nad tím, házel soupeři pod nohy klacky, vždycky nějakého pěšce ztratil a jiného zase získal, pak spoléhal na nestejnopoláky a když soupeř uspěchal postup volňáka, obětoval střelce a chystal se k obraně pozice V(+p) x V + S, soupeř mu to pak usnadnil, když dopustil výměnu věží. 78 let, remíza v 78. tahu a aspoň zápasový bodík. 4:4

Když teda shrnu největší kuriozity: Zdeněk vyhrává černými už ve 14. tahu. Já nedokážu najít výhru v pozici, kde už to soupeř chtěl po mém tahu zabalit. Vojta nechává stát dámu a kliďánko si dobírá pěšce (korektně!). Vašek nastavuje figuru a silný soupeř ji nebere!! A téměř ztracený zápas pak zachraňuje doyen celého týmu po heroickém obranném výkonu. To si zaslouží ukázky.

1. Marian Sabol – Pavel Holásek

V Tarraschovi stojím vždycky špatně (v blesku), tak jsem nechal soupeře hrát katalán. Mám k Marianovi zdravý respekt, ale letos mu to zas tolik nejde a i tuhle partii hrál dost křečovitě, takže jsem jednoduchými prostředky jeho aktivitu tlumil a postupně sbíral materiál – pěšce, druhého, pak mi obětoval kvalitu, nakonec už úplně zoufale ještě střelce. A pak přišla pozice, která mě nejspíš bude strašit i ve snu: měl jsem asi 24 minut na nalezení vhodné obrany. Najednou jsem ale zjistil, že původně zamýšlený tah nestačí, propočítával jsem druhou možnost, třetí, odevšad vyskakovali bubáci v podobě soupeřova útoku posledními zbylými figurami, pak už jsem neviděl vůbec nic, takže jsem před padajícím praporem radši opakoval tahy, Hrůza.0,5:0,5

Hrozí Dxh6+ a pak Jf6+ nebo Jg5. Původně zamýšlené 27. … Vd4 nejde pro 28. Dxh6+ Kg8 29. Jg5 Sxg5 30. Dxg5+ =. Nestačí ani 27. … Db6 pro 28. Jf6 =. Pak jsem počítal různé možnosti, jak odevzdat střelce za utlumení útoku, např. 27. … Sxe4 28. Sxe4 Sg5 29. hxg5 f5, ale bílý vezme mimochodem a už hraje na výhru on. Řešení je přitom kouzelně jednoduché, Kolumbovo vejce: 27. … Dc6! -+. Jezdec je ve vazbě a v klidu přijde Dg6, hotovo. Zpětně nechápu, jak jsem to mohl nevidět, ale prostě jsem nedokázal překročit poznávací bariéru, periferně jsem pořád viděl Jf6 se šachem, přece nepolezu dámou pod toho střelce. (Pro úplnost dodejme, že vyhrávalo i 27. … Sxe4 28. Sxe4 Db6, oba ty tahy jsem zvažoval, ale ne v téhle kombinaci. Zahrál jsem jen 27. … Kg7?? a zopakoval pozici.

2. Václav Grundman – Aleš Jedlička

Vašek si připravil vídeňskou, ale nestál nic moc, spíš bílými jen vyrovnával. Potom ale soupeř dopustil zápletku, z níž Vašek vylezl se dvěma figurami za věž a dva pěšce, to není materiálně dobré, ale figury měly aktivní možnosti. Jenže mu chyběl čas a složitá pozice se nedala hrát přesně, takže za delší konec tahal spíš soupeř, nebo se výhoda přelévala, ale s velkým rizikem chyby. Časovku teda ustál, dokonce posbíral dva pěšce, takže už měl materiální výhodu, a pak přišla ta neuvěřitelná chvíle, kdy jako by se v šachu nesmělo brát. Když pak zakletí pominulo, snažil se ještě v pozici něco najít, ale předpokládám, že se mu pak figurky míhaly stejně jako mně, na propočet to byla extrémně těžká partie! 0,5:0,5

Tady přišlo 17. Vxb4! Jxb4 18. Db3 (zas jednou využití vazby) Sxc2 18. Dxb4 Dxa2 +=.

A tady je konečně TA POZICE:

Časovka pominula, stres opadá a Vašek hraje 41. Sb2???. Soupeř myslí, myslí, hluboce dumá a rozhoduje se pro tah 41. … Va4???. Chybí mi citoslovce a emotikony. UÁÁÁÁÁ, UÁÁÁÁÁ, GRWQOMGHUUUU@#!?!

3. Michal Horáček – Jakub Netušil

Carokann, tradiční pozice, kde černý obětavě vyrovnává, vyrovnává, ale nevyrovná. Ale to jim nevymluvíte. 😉 Kuba pak v těžké pozici přehlédl Sxh7+ se ziskem pěšce, bílý figuru vyšachoval po d sloupci zpět. Stroji se kupodivu černá pozice bez pěšce líbí a hlásí, že dvojice střelců je dostatečnou kompenzací, ale to si asi nikdo z hráčů a diváků nemyslel, bílý pak postupně pěšce realizoval, nakonec byli dva a ani nestejnopoláci na remízu nestačili, na druhé straně ještě dřímal pěšec v záloze, takže se střelec za 2p obětovat nedal. 1:0

4. Vlastimil Hrobař – Bronislav Houška

Noční pitka, Pirc, varianta s f4, pozice sicilského typu bez jakékoliv jiné ambice bílého než mít to z krku. 0,5:0,5

5. Oldřich Kastner – Jaroslav Volf

Něco dámským pěšcem s výměnou dam na b3. Jarda ovšem nevyrovnal a postupně se dostal do velmi nepříjemné pozice s pasívními figurami. Bílý mohl desítky tahů manévrovat a utahovat šrouby, Jarda pak nevydržel a postupem g6-g5 to otevřel, ale jen pro aktivnější bílé figury. Pořád ale nacházel vynalézavě další a další možnosti protihry, i tahle partie byla náročná na počítání. Bílý už pak hrál asi jen na čtyřech minutách, ale i na nich si nakonec vypracoval kýženého šlapajícího volňáka – jenže dopustil, aby mu dal Jarda za něj střelce a na náročnou koncovku V x V+S už ani nedošlo. Hluboká poklona za náročný fyzický výkon. 0,5:0,5

Tohle je pro černého velmi nepohodlné …

… tohle taky …

… a tady vyhrávalo 62. d5, kdežto po 62. c7? Sxc7! 63. Vxc7 Vxd4 už má bílý jen teoretickou naději.

6. Vojtěch Holásek – Ondřej Třasák

Souboj hráčů, kteří jsou bodovými tahouny svých týmů. Vojta hrál dvojné fianchetto a skoro jsem ho nepoznával – hrál pomalu, zodpovědně, neroztřeseně – že by přetrvávající účinek Kinedrilu, co měl do auta? Přesto se dopustil nějaké nepřesnosti a v jednu dobu stál hůř. Potom ale převzal aktivitu a mohl stupňovat převahu klidnými prostředky, místo toho ale nechal efektně stát dámu, podivuhodná vynalézavost! Soupeř se v zápletkách nezorientoval, pak už mu i chyběl čas, zato po kontrole věnoval asi čtvrt hodiny marnému loučení z pozicí, která byla už zcela beznadějná. 1:0

Tady jsme se s Kubou shodli, že jsme jako diváci uvažovali o tahu 23. Dc7!, compu se ještě víc líbí 23. De3! (po 23. … c5 24. d6! Dxd6? je 25. Jc4 vidle), Vojta tam ale flákl 23. dxc6!! Pointa se ukazuje po 23. … Jxe5 24. cxb7, bílý hrozí postavit si druhou dámu, po 24. … Vxb7 přijde 25. Vc8+ Df8 26. Vxf8+ Kxf8 27. Vxb7 Jxf3+ 28. Sxf3 Vxa2 29. Jc4 se zdravým pěšcem a aktivními figurami. Černý dal 24. … Jxf3+ 25. Sxf3 Sf5? 26. b8D+ a záhy stál na prohru.

7. Pavel Daněk – Zdeněk Šimek

Cosi dámským pěšcem, co prý hraje bílý pořád, Zdeněk se připravil, ale soupeř si vybral ještě horší variantu, přišel o věž a1 a dámu nechytil ani náhodou. Rychle a zběsile. 0:1

6. … Jc6 staví bílého před neradostnou volbu, ale 7. Dd1? nebude ten tah, po 7. … Db6 visí f2 i b2. Zase jednou vidlička, děti.

8. Vladimír Kalousek – Sergej Kuzmin

To už jsme taky viděli mnohokrát: bílý sehrál zahájení zcela bez ambicí, měnil a měnil, ale soupeř mu nedovolil žádnou půlčičku po dvacátém tahu, postupně ho zmáčkl, vynutil si chyby a dominoval nejdřív v koncovce V + J x V + J, později už v jezdcovce bez věží. Proč? 0:1

Celkově tedy vyhozené šance naše, vyhozené šance soupeře, půlka ještě definitivně nerozhodla. Před nás jde na druhé místo Rapid, který porazil Polabiny. Chrudim zvládla Letohrad, Chotěboř B venku Svitavy, mladíci z Rapidu B dokázali hrát 4:4 s Litomyšlí, mladíci z Lanškrouna porazili Třebovou.

Jsme na velmi lichotivém třetím místě s náskokem na další, ale přece jen, asi si to áčko bude muset uhrát samo.

Obrázek z mobilu je krajně nekvalitní, ale dokumentuje, že pozápasové analýzy se zúčastnil i Jarda, to tu dlouho nebylo!

 

 

Byli jsme vidět Marianovy koncovky