Urvali jsme druhý flek!

5. 3. 2023 Honza Pokorný Déčko, 6

aneb Ani letos Konec světa nenastal

Z kápédvojky zbývala před nedělí odehrát poslední dvě kola a na rozdíl od vyšších soutěží, kde bojují naše áčko (o udržení) a rezerva (o postup) v situaci značně dramatické, se to u nás ve „skoropralese“ jeví docela jasně. O parník na čele již nedostižné béčko Poličky, za pátým propastná mezera šesti bodů a následně odpočítávací zisk 9 (naše céčko), 8, 7, 6, 5…1 a sestup (Mistrovice).

Na špici zbývalo rozlousknout jediný oříšek, a sice kdo získá stříbrnou placku za již zmíněným suverénem. O bod blíže jsme před utkáním s Řetůvkou měli k úspěchu my, v posledních třech kolech se nám totiž podařilo bodovat naplno. Ale v neděli se dal čekat úplně jiný zápas, než na které jsme byli s nedávno vzniklým oddílem zvyklí: kdysi ústečtí šachisté (Pavel Kylar, Vít Kapoun, František Šimek) k sobě přizvali řadu posil z nedalekých Němčic/České Třebové, společně drtí jednoho soupeře za druhým a klopýtli až se suverénní Poličkou B, ke všemu těsně 3,5:4,5. Takže čekat můžeme derby jako řemen! Škoda že ne v kultovní Hospůdce na konci světa, kam jsem ještě neměl tu čest zavítat. Třeba za rok…

Skládání sestavy vypadalo nejdřív naprosto pohodově – podruhé mám k dispozici úderné trio vepředu, druhý zápas by měl odehrát náš navrátilec Štěpán Blaško, do zbraně se hlásí hned několik náhradníků, pohoda jazz… Jenže ouha, k šesti již jistým najednou schází dva zbylí! Do hry vstupují nemoci (Štěpán, Martin, Soňa) i jiný program vesměs již avizovaný (Dušan, Tom, Marian), najednou musím otravovat již omluvené a shánět, kde se dá. Ve středu potvrzuje nominaci dosud stoprocentní Jarda, dva dny před výkopem přichází verdikt ve věci Sonina bacilu – žel tentokrát vítězí. Naštěstí mám v aktivní záloze starostu Petra, který je ochoten obětovat volnou neděli na oltář mančaftu, pročež v pátek po obědě dostává povolávací rozkaz. V sobotu večer si ordinuji odpočinek bez šachů, jenže přichází ještě jedna jobovka – áčku ochořel na záchranářský duel Petr Jániš a Martin potřebuje najednou Verču, tzn. byli bychom bez první šachovnice! Následuje série zoufalých telefonátů, nikdo nemůže… až na poslední chvíli se objevuje spasitel Netík, původně omluven, který je ochoten osedlat druholigové figurky. Ufff…

Osm nás nakonec je a můžeme si užít poslední domácí utkání letošní sezony, po němž lze očekávat společensko-bilanční dohru v některém z přilehlých gastrozařízení.

U hostů nějaké větší díry nečekám, přebor hrají stabilně prakticky v deseti lidech. Leda snad, že by Jenda Vaníček vyrazil na svatební cestu, případně se s bilancí 3,5/4 nechtělo do Ústí Vítkovi?! Ani jedno, hosté na nás nasazují úplně to nejsilnější, co jsou schopni postavit – jen ze čtyř hostí mohou hrát jen tři. Jsou tedy mírnými favority, zejména na zadních deskách.

A zatímco naše áčko putuje k zápasu pravdy do Lanškrouna (vítěz bere vše) a na Žižkově ve vedlejší místnosti čeká naše třetí družstvo Žamberk, my se jdeme rvát o imaginární stříbro. Chtělo by to rozumně udržet záď a ideálně přidat něco na přídi, kde máme k dobru nějaké ELO bodíky a též mladický elán.

Duel je to šťavnatý od úvodu, na nějaký rychlé námluvy není pomyšlení. Naopak déčko pojalo zápas způsobem „remízuj, dokud můžeš“ – pět půlek od druhé vejš, kde je nějaká motivace? U nás to naopak jistří, libí se mi pozice na druhé, třetí, páté a sedmé, hosté naopak mačkají hlavně vzadu. Tak také před polednem poprvé skórují – Petr měl silného soupeře ve Františku Šimkovi, to bývala silná jednička pomalu 1900, na osmé v kápédvojce těžká váha – 1:0 vede Řetůvka. Před polednem se urodila ještě velmistrovská plichta na první, Verče jsem remízu schválil. Přetahovaná pokračovala, vyrovnali jsme díky skvělému Zdendovi, hostům vrátil vedení neméně skvělým výkonem Pavel Kylar. To už ale vypadal zápas lépe pro nás, soupeřovy hrozby s přehledem vykryl Vítek a v tu chvíli jsme měli dvě jasně lepší koncovky a jednu zamotanou pozici… a právě z ní famózně skóroval Jirka! A tak nemuselo vadit, že koncovkový neum Jardův a můj konečný úspěch nepoznamenal – Jarda garantoval přinejmenším bod, já zápasové vítězství. 4,5:3,5!

Většinu partií jsme prošli ještě v Bábě, kam dorazilo i trio Holy, Vlastík, Netík z áčka, které utrpělo drsný výcvik 5,5. K jednotlivým deskám přibližně následující:

Šmajzrová Veronika-Švéda Lubomír 1/2 U Luboše jsem zahlédl ledacos, ale karokánek se Sf5 ne. Možná ale lídr hostí chtěl spíš zamezit přípravě, nechat si cvaknout na h7 místo výměny na d3, to nemůže být zdravé. Černému tím pádem scházela nějaká tempa, Verča ho mohla zmáčknout, ale zvolila klidné výměny a remízu po 20. tahu.

Kapoun Vít-Šimek Zdeněk 0:1 Šimi hlesl něco o příznivé bilanci a v partii to jen potvrdil. Módní Najdorf s Jg4 Víťa neznal, černému po výměně dam zbyla dvojka střelců a vidina lepší koncovky. Bílý se pustil do akce e5 ve chvíli, kdy k ní nebyl předpoklad, ocitl se v mizerné věžovce a v ní mu Zdenda nedal šanci. Jak snadné, když se to umí!

Holásek Vít-Pail Milan 1:0 Tady jsme naopak pozici trefili, černý smíchal nevhodně několik systémů a náš navrátilec se dostal přímočaře k útoku. Černý vyvolal při opačných rošádách duchy obětí figury, pak druhé, ale Vítek všechno zkušeně vykryl. Dobrá práce!

Pěkník Milan-Píše Jiří 0:1 Ještě klika, že Jirka odmítl moje doporučení přijmout remízu ve chvíli, kdy jsem považoval obě zbývající koncovky za vyhrané…a stal se tak hrdinou utkání! Zahájení se povedlo tak napůl – nevšední pozici, kterou teď oba zkoušíme, si ještě dopilujeme – po několika nepřesnostech se náš borec dostal nejdřív pod silný, posléze drtivý útok. I v časovce ale po oustecku správně šejdil, kopal, bílý znervózněl… a pak najednou po nabídce remízy skončil pod koly matového útoku. A ten dokonce matem stylově skončil, Jíra obětoval kvalitu a matil dámou s koněm – to jsou v útoku svině!

Pokorný Jan-Vaníček Jan 1/2 Kapitán jsem možná dobrej – o mančaft se starám a pravidelně dohrávám poslední. Šachista mizernej, dneska jsem nedotáhl další z vyhraných pozic, kolikátou letos už?! Jendu jsem přitom přehrál lehkou rukou, aktivita, po drobné taktice flok víc, mizerný černý král, slabiny. Ze všech možných koncovek jsem si vybral věžovku, ta musela být taky vyhraná, nebýt osudového 40. tahu c5?? Po kontrole by hra na výhru byla hazard, za stavu 4:3 jsem přepnul do módu „za mančaft“ (na jistotu Vd2, Vd4 byla poslední čance) a zakrátko jsme zopakovali tahy. Tohle vymňouknout za vyrovnaného stavu, to bych na sebe byl hodně nasr…

Kylar Pavel-Píše Michal 1:0 Vata měl zjevně motivaci a pokorně musím konstatovat, že zahrál fakt skvěle…. a uštědřil našemu juniorovi cennou/drsnou lekci. Černý v králce/anglické neposkládal figurky úplně šťastně, laboroval s mizerným bělopolákem a slabinou d6. Na ni se bílý ještě s dvojkou střelců zaměřil, pak jednoho laufra vhodně vyměnil a získal floka, ale zejména brutální útok na krále. Ten při chybějícím obránci Sg7 nešel vůbec vykrýt, skončilo to lehce po 20. tahu naprostou demolicí. Všechna čest!

Víglaský Jaroslav-Myška František 1/2 Soupeři se potkali už podruhé v sezoně, tentokrát o soutěž výš. Jarda nic nekomplikoval, v nějaké „italovídeňce“ se normálně vyvíjel a pak po výměnách najednou získal zdravého floka. Po dalším ředění figur to byla celkem nesložitá technika, náš velmi úspěšný náhradník už se možná viděl s bodem doma, ale nenašel správný plán – volné háčko nechal moc dlouho ve stáji. Černý si obranu ulehčil výměnami na dámském křídle, kde nezbylo nic, a na královském už jen falešné háčko, které při jezdci proti střelci ani náhodou prosadit nešlo. Remíza to objektivně byla dlouhou dobu – jen upozorním, že remíza se: 1. nenabízí na čas soupeře, 2. už vůbec se nenabízí několika větami kalibru (parafrázuji): „Zase zkusím nabídnout remízu, která to teoreticky je, i když to ještě může dopadnout jakkoliv.“ PS: Neanalyzujeme nahlas, když vedle vrcholí časovka v poslední partii zápasu!

Šimek František-Hájek Petr 1:0 Těžká úloha pro našeho hráče, černými na poslední v kápédvojce čelit soupeři, který za Ústí válel před lety coby silná jednička. Petr zkusil sicilku, ale moc brzy zatoužil vyměnit aktivního Sc4 – zapomněl na vývin a bílý mu to předpisově nandal v miniaturce. Pro nás ale bylo klíčové, že jsme zadek ještě rozumně ustáli a vepředu utkání rozhodli.

Sečteno, podtrženo – proti soupeři v nejsilnější možné sestavě jsme příkladně zabojovali a urvali cennou výhru 4,5:3,5. Druhé místo je tím pádem naše – tohle dokázalo družstvo které do kápédvojky postoupilo z pralesa, paráda! Do Kunvaldu za tři týdny tak už jedeme vyloženě za odměnu, zakončit vydařenou sezonu…

Při všem tom psaní jsem málem zapomněl zmínit další veskrze pozitivní věc – mančaft jde výkonnostně nahoru… teda až na kapitána. Posuďte sami řečí čísel: Zdenda se vyšvihl opětovně nad 1900, Verča tam s jistotou směřuje, u mě je návrat podmíněn menším počtem remíz s papírově slabšími/realizací vyhraných pozic. Zpátky nad hranicí 1800 je Vítek, u něhož lze očekávat další progres, a stejnou hranici atakuje Jirka. Jeho mladší brácha Michal začíná konečně potenciál promítat do čísel, bodově mu to sype a překonání hranice 1500 budiž důkazem – pokud bude dál hrát a makat, progres přes 1700 v dohledné době je reálný. Na tuto hranici „žuchl“ Tom (ale hlavně vinou kolapsu v Žamberku, jinak hraje velmi solidně),  přeskočil ji spolehlivý Martin a co nevidět přeskočí Soňa – už by možná měla i víc, ale chtělo by to stabilizovat výsledky (hlavně proti slabším) a dopilovat zahájení. Z dalších pozitiv vyjmenujme, že první FIDE a hned přes 1400 vyšlo letos velmi úspěšnému Jardovi a po letech „střádání“ taky Dušanovi (Krummy, nelekni se, poroste). Do jejich společnosti může poskočit Máča, pokud ho ještě na nějakou partii ukecám. No a kousek od prvního ratingu je vedle Petra taky můj kluk a časem třeba i další junioři – ti potřebují hlavně víc hrát za dospělé/v turnajích. 

Sledujeme Mistrovství Evropy Přesvědčivá porážka se Žamberkem