V křeči

2. 4. 2023 Pavel Holásek Béčko, 4

aneb Tak ne, no
aneb Definitivně dole
aneb Zcela neslunečno

ŠK Ústí nad Orlicí B – TJ ŠO Chrudim 2,5:5,5

Áčko už z ligy před týdnem spadlo, ale zbývala ještě jistá naděje, že bychom se do ní mohli vrátit z KPI. V posledním kole k tomu bylo potřeba porazit Chrudim a doufat, že vedoucí Rapid něco ztratí v Letohradě. To zas nemuselo být tak nemožné, Letohrad totiž dokázal remizovat jak s námi, tak s dosud třetí Bohemií.

No jo, jak ale porážet Chrudim, když se při pohledu na jejich soupisku člověk musí divit, jaktože jsme před nimi a jaktože to nejsou oni, kdo bojuje o postup? Soupiska plná zkušenosti, vůči nám ratingoví favorité.

Museli bychom nastoupit opravdu v plné zbroji, ale to se nestalo; Vašek a Jenda toho letos mnoho nenahráli a ani na poslední kolo nepřijeli. Vzadu dostali šanci Jirka Píše a Honza Smola.

Naše naděje povyrostla, když jsme uviděli sestavu hostí. Před týdnem jsem hecoval Pavla Němce, že když společně vedeme individuální statistiky, mohli by přijet bez prvních dvou a na první desce by se pak rozhodlo, kdo s koho. A hle, oni to opravdu udělali, byť si nejsem jist, jaké pro to byly opravdové důvody. Vynechali i Kryse, naopak jsme nečekali Řezníčka, který až dosud odehrál jen ta dvě povinná utkání. Takže na zadních deskách máme ratingovou převahu my, tam to musíme urvat.

Mimochodem, zápas byl zajímavý i tím, kolik se tam objevilo hráčů z čela individuálních statistik. Před tímhle kolem jsme měli já, Pavel Němec i Jiří Malivánek 8,5/10 (po dnešku tedy vyhrál “dostihy” Malivánek), Vojta 7/10, Bohuslav Kokeš i Zbyněk Linhart 6,5/9, Zdeněk Šimek 6/9. Z první patnáctky průběžného hodnocení tedy nastoupilo hned sedm hráčů.

Před zápasem se ukázal i Martin Šmajzr, asi mu během nemoci ta atmosféra chyběla. Jenom ale spustil onliny a zase odešel fandit nám z domova. Partiemi se ale moc chlubit nemůžeme.

Hned v zahájení podepsal půlku Kuba (se Řezníčkem černými, proč ne, vyhrajem si to vzadu). Odjel pak zkontrolovat utkání hrané v Letohradě a vrátil se až odpoledne posbírat trosky, co po zápase ještě zbyly. 0,5:0,5

Nepříjemnou trhlinu do našich kalkulací udělal Vojta, když po nehezkém blundru vzdával nehezky brzo. 0,5:1,5

Nepomohl jsem já, remízu nabídnutou ještě před dvacátým tahem jsem po jistém váhání přijal, pozici jsem hodnotil špatně. 1:2

Ještě hůř bylo, když se pozice definitivně sesypala Vlastovi. 1:3

Pořád ještě jsem živil chiméry nějakých představ, jak by se dal zápas otáčet, zadní dvě uhrajem “na rating”, Zdeněk Šimek to nějak houževnatě vysedí a Jarda aspoň neprohraje, nebo dokonce předvede nějaký heroický výkon … ale pozice na deskách na to nevypadaly a nevypadaly, radši jsem koukal vedle do písemek, i když ani ty mi na optimismu moc nepřidávaly (proč mi všichni píšou, že mech má pylovou láčku?).

Jarda držel pevnou blokovanou pozici bez větších možností aktivity, Zdeněk možná chtěl rozvíjet protihru, ale zabředal hloub a hloub do problémů, Jirka si postavil pozici sice s prostorovou převahou, ale se strnulou pěšcovou strukturou. A Honza se jal riskantně otevírat pozici před vlastním králem. Prostě křeč ve snaze ještě nějak zvrátit neúprosně kráčející osud. (A na náhrobku bude mít nápis: “Tento muž se obětoval pro tým.”)

Honza pak soupeře ošidil, ale to už bylo pozdě.

Tři výsledky přišly téměř ve stejnou chvíli: Jarda remis, Zdeněk nula, Honza bod. 2,5:4,5

A Jirka si pak o samotě protrpěl partii až do druhé kisny. 2,5:5,5

Prostě ne, nebylo to tam, nešlo to ani náhodou.

1. Pavel Holásek – Pavel Němec

Hm, jestli to měla být partie dvou špiček letošního ročníku, tak teda žádný skvost. Pavla jsem v přípravě zas tolik neměl. Chtěl jsem hrát dvojné fianchetto, ale po e7-e5 jsem se najednou vylekal postupu e5-e4 s hrozbami po diagonále (ty ovšem nejspíš neexistovaly) a dal jsem e2-e4 sám, čímž vznikla statická pozice, kterou nemám rád a neznám. Soupeř se k f7-f5 dostal, já k f2-f4 ne, a zrovna když jsem marně hledal plán, přišla nabídka remízy. Zpětně se zdá, že jsem pozici hodnotil úplně špatně: myslel jsem, že už stojím hůř, resp. jsem viděl, že při pokusech o aktivitu bych se mohl nepěkně oslabit, comp mi přitom hlásí docela slušnou výhodu, pořád ale nevím, proč vlastně. Tak pardon, já fakt neviděl, kudy na to. Ze “souboje titánů” byla předčasná půlka. 0,5:0,5

2. Jan Řezníček – Jakub Netušil

Bílý měl 200 bodů navíc, to se půlka černými odmítá těžko. 0,5:0,5

3. Vlastimil Hrobař – Jiří Malivánek

Vlastu považuju za velmi solidního hráče, ve vzájemné partii bych měl respekt. Druhá půlka sezóny mu ale vůbec nevyšla, dnešek za tím udělal tečku. Je teda fakt, že včera zápasil se zdravotními problémy a nastoupil jen se sebezapřením. Francouzskou 3. Jd2 Jf6 postavil bílými přijatelně, ale pak přehlédl banální Jc6xe5 s útokem Dd7 na nekrytou Da4. Tím přišel o centrum, navíc mu soupeř rozbil královské křídlo, pěšcové slabiny mu zůstaly úplně všude a k dovršení všeho to byl černý, kdo zaktivizoval svoje figury k závěrečnému náporu. Utrpení pro bílého a prvenství ve statistice jednotlivců pro černého. 0:1

4. Bohuslav Kokeš – Jaroslav Volf

Bílý zahrál orangutana, Jarda reagoval v duchu svého Grünfelda s c6 (nebo se tomu má říkat Schlechter?). Postavil to pak hodně pasivně (e6, f6, g6) a bílý měl značnou prostorovou převahu. Aspoň pak Jardovi dovolil ulevit si nějakou výměnou, dokonce pak Jarda na královském křídle nastoupil tahem g6-g5 a minimálně vyrovnal. Potom už se to ale jenom dovyměňovalo do remízové koncovky. 0,5:0,5

5. Vojtěch Holásek – Bohumil Němec

Vojta měl bílé, takže jsem mu dost věřil. Ve svém podvodnickém dvojném fianchettu nejdřív nic neměl, ale pak se aktivitou v centru docela prosadil. Sice to nezahrál úplně přesně, ale i tak vytvořil soupeři slabého pe6, postavil jezdce na e5, bělopolák mu hrál po hlavní dagonále … jenže pak si nechal dát obyčejnou pěšcovou vidli, ještě zkusil zamlžit, ale skoro hned šel od toho. To se teda fakt nepovedlo, jeho velmi rychlá hra tentokrát ztroskotala na nepozornosti. 0:1

6. Zbyněk Linhart – Zdeněk Šimek

Leningradská varianta holandské, a dal se tedy očekávat dlouhý náročný boj. Zdeněk v zahájení nevyrovnal, vznikla struktura moderního Benoni, žel s vyměněnými černopoláky, což výrazně snižuje šance černého. Z problémů se pokusil dostat dočasnou (?) obětí pd6, což i šlo, ale musel by pak zahrát tvrdě, ostře, riskantně. Jakmile šance nevyužil, zůstal bez pěšce, bez prostoru a hlavně bez aktivity. Zoufalé snahy ještě v pozici něco najít vedly jen ke zcela luxusní hře bílého. 1:0

7. Jiří Píše – Vladimír Němec

Černý zvolil variantu DG s dobráním Jf6xd5, kde bílému přenechává centrum, má ovšem pozici bez slabin. Jirka předčasně šlápl e4-e5 a po c5 mu vznikl opožděný pd4, který pak po většinu partie (později tedy na c5) blokoval vlastního černopoláka. Černý pak dokonce zkoušel převzít aktivitu na královském křídle, to Jirka nějak odrážel, ale většinu partie zápolil s nedostatkem času a nakonec vylezl do technické pozice, kde byl jeho černopolák jasně horší než soupeřův jezdec. (Teda, jestli je zápis dobře, vyskytla se v jednu chvíli v pozici drobná “nuance”, totiž možnost jednotahově chytit černou dámu. Ale zůstala nevyužita.) V koncovce si černý došel pro c pěšce a prošel béčkem. 0:1

8. Tomáš Trunec – Jan Smola

Bílý junior bez ratingu, tady bylo třeba se snažit, Honzovi jsem taky doporučil odmítnout remízu. Skandinávské nerozumím. Oba si rochli nadlouho, bílý se pak s prostorovou převahou trochu snažil, Honza postavil figury pevně a chystal nějaké otevření centra. Místo centra ale potom otevřel b sloupec, můj soukromý dojem byl, že to nemůže přežít, ale comp mu dává za pravdu, černá pozice drží, útočné snahy bílého končí výměnami. Nakonec se v tom zamotal bílý, doplatil na vazbu po c sloupci, ztratil figuru a bylo hotovo. 0:1

Prohra nás nakonec nemusí tak mrzet, Rapid proti oslabenému Letohradu nastoupil i s Hlavničkou a výhru si pohlídal (David Kameník půlil s Tomášem Veselým, Pavel Kylar s Pepou Sýkorou). Předběhla nás Bohemia, která vyhrála nad juniorkou Chotěboře. Zápas dalších juniorských týmů Lanškrouna B a Rapidu B vyhrál drtivě Lanškroun.

Třebová se loučí vysokou prohrou s Polabinami E, aspoň remizovala Verča s Jiřím Hájkem, Petr Mareš prohrál s Trojanem. Svitavy prohrály v Litomyšli a jsou třetím sestupujícím týmem.

Nevím, jestli je úplně správný čas na bilancování, tak snad jen letmé dojmy: s béčkem jsme se letos o moc nesnažili, ale výsledkově se nám nečekaně dařilo a skoro zázračně jsme byli až do konce ve hře o postup. Jedinou prohru jsme si schovali do posledního kola, škoda, ale mohlo být i hůř. Může nás teď mrzet to či ono (v sedmi na Rapid, slátaní do Letohradu, nevyužitá šance s Bohemií), ale kdybychom měli brát hru o postup vážně, museli bychom nastupovat úplně jinak celou dobu. Za rok si to můžeme zkusit s áčkem.

Ještě obecněji (i při pohledu na jiná ústecká družstva) – žijeme “z podstaty”, nemůžeme čekat, že přijdou nějaké úspěchy, když pořádně neděláme a taktak se scházíme na zápasy. Koneckonců, řada měst je na tom nejspíš podobně nebo i hůř.

Třeba to jednou vytrhnou naši noví mladí. Ale to ještě pár let potrvá.

Slunečno, slunečno, zamračeno Ve čtvrtek do Poličky