Šachový klub Ústí nad Orlicí

Obhajoba v Hlinsku nevyšla

aneb Hlinecký dvojpěšec s jedním jediným “ALE”

Po roce jsme s juniorem opět rádi zavítali na turnaj dvojic do Hlinska, který oslavil jubilejní desátý ročník. Opět v rozvržení “jeden jedno jak silnej a druhej buď bez ELO, nebo mladej”. Hodinku v autě jsme zvládli hladce (poděkování týmovému řidiči i čtyřnohému maskotovi, kteří nás doprovázeli), útulné prostory zdejšího DDM opět potěšily, stejně jako tradičně kvalitní organizace turnaje (palec Janě Indrové), výborné občerstvení, prima parta. Největší radost jsem měl z přítomnosti rodiny Klimešových, Marťa je úžasný bojovník a rodiče se o něj obdivuhodně starají. Oproti poslednímu ročníku, kdy kamaráda šachistu na vozíku postihly zdravotní trable a nemohl turnaj dohrát, se tentokrát žádné komplikace naštěstí nekonaly… Martin hrál skvěle a zvládl kompletních devět kol. Pokorně smekám, sám jsem měl na konci jazyk na vestě… 

Oproti loňsku klání výrazně posílilo, už ve dveřích jsem potkal Jirku Hájka, chrudimské duo Radek Bujnoch, Bohuslav Kokeš, rodinný tým Starých… obhájit loňské prvenství se tak jevilo nanejvýš obtížně, či spíše nepravděpodobně. Hlavně jsme si ale chtěli zahrát, já prověřit pár typových pozic v zahájení, kluk získat jistější ruku před rozjezdem sezony.

Ještě před hvizdem jsem se hlavní pořadatelky paní Indrové dotázal na tempo 2/15 bez příhozu, kuriozitu z kategorie nevhodných, kterou rozeberu v samém závěru. Přes souhlasné mručení prakticky všech “zkušených silných” jsem nepochodil. No nešť jdeme na věc!

Pro náš tým HYLAMY se záhy ukázala klíčovou výkonnost, či spíše impotence druhé šachovnice. Marian neměl den, resp. myslím, že se mu vrací “píle” v tréninku. Do prvních dvou partií se ovšem zjevně promítlo tempo bez příhozu – v úvodním kole jej soupeř s čistou věží míň a posledními dvěma pěšci na dvaceti sekundách proti minutě regulérně shodil (aby to s parťákem, kterého jsem v klidu přetlačil, následně oslavili, br…), ve druhém v silně lepší věžovce opět chyběl čas. Pak už Marian najel na level “nějak stůj, hlavně na konci třískej do hodin”, v třetí partii takto vymlátil bod.  Takhle to ale být nemá, nemělo by být.

Zatímco já jsem na první sklízel (a o pauzách venku rozmlouval s kamarádem a též šachovým reportérem panem Kašparem z Poličky), Marian prohrál se dvěma dospěláky 1900 plus, kteří zjevně patřili na první šachovnici a rád bych s nimi poměřil síly… akorát tam takticky poslali své ratingově slabší synky. Edit: minimálně u rodinného týmu Starých neplatí, viz diskuse níže, Vojta už má s tátou “vážné ELO” prakticky vyrovnané.

Devítikolový švýcar se lámal v posledních třech kolech. V sedmém se mi povedla jednoznačně nejhezčí partie s domácím Vojancem (ale kluk v šavlovačce podlehl, takže zase jen plichta), na osmé jsme vyfasovali stejně jako loni Zaječické – s Jirkou Hájkem jsme v porozumění zapůlili a nechali to na mladých, Simona Koutná ale Marianovi hezky vrátila loňskou porážku. V posledním kole jsme tak nehráli o bednu, nýbrž toliko o čest. Trochu nás zaskočili bráškové Křivští spuštěním hodin před podáním ruky (běžel jsem z WC a našel na budíku 14:30), tak jsme se s klukem zdravě vyhecovali a po výhře 1,5:0,5 vybojovali ještě slušné 6. místo.

Vyhrál rodinný tým Starých, se kterým jsme praskli 0,5:1,5 (černými jsem juniora v korektní partii nepřetlačil a synek pochopitelně neměl nárok), na dalších místech se pár překvapení urodilo – kompletní výsledky časem, až budou. My, jak bylo řečeno, šestí, já 8/9 (po zajímavém průběhu půlka s mladším Starým a kamarádská nebojovná s Jirkou Hájkem), Marian hubených 2/9 (bolely porážky z prvních dvou kol, tradičního konkurenta Davida Šáru kluk omilostnil remízovou nabídkou ve vyhrané pozici, v posledním kole naopak plichta jistila solidní umístění).

Poděkovat zaslouží pořadatelé přátelského turnaje za péči o všechno a vše. Celý den jsme hráli jako v pokojíčku, krásný den za šachovnicí. A jen zmiňované ALE:

Tempo 15 bez příhozu není friendly, nýbrž nesmysl. Nepomáhá ničemu (rychlejší průběh turnaje, prostoje byly hlavně mezi jednotlivými koly) ani nikomu. Pokud by se zvolilo tempo 10/5, případně 12/3, trvá klání úplně stejně a bez jediného trablu… ke kterým bohužel docházelo. Janě Indrové jsem už před turnajem psal, zda by šlo tempo upravit… bez reakce. Na místě jsem se (po konzultaci s dalšími) dotazoval, též bezúspěšně. Když jsem zmínil, že je tedy dobré připomenout možnost reklamace, jakmile některý z hráčů spadne pod 2 minuty a soupeř neusiluje o výhru, bylo konstatováno, že jde přeci o přátelský turnaj. Jistě že ano, tím spíše by se partie měly rozhodovat šachově, nikoliv mlácením do hodin na posledních sekundách. Argument “všichni mají stejné podmínky”, který jsem po prvním kole zaslechl, silně kulhá… příště si můžeme zahrát se svázanýma rukama za zády, posunovat figurky zubama a taky to bude férovka 🙂 Jde o komfortní podmínky pro všechny, bez výjimky! Od dob vynálezu “digitálů” jsme se přeci posunuli z časů, kdy jsme po sezoně pravidelně opravovali půlku zničených oddílových hodin. Aktuálně se drtivá, ale opravdu drtivá většina turnajů hraje s příhozem, mládež snad úplně všechno, asi ne náhodou… Aby bylo jasno, nebrečím nad umístěním našeho mančaftu, na nonsenc v propozicích jsem upozorňoval s předstihem i na místě. Navíc dva svoje soupeře jsem v lepších koncovkách taky sundal na čas, mnohem radši bych je ale udolal čistě šachovými prostředky čili technicky. Howgh a za rok snad tuhle jedinou kaňku na jinak perfektním turnaji podaří odstranit.

Jo a ještě slíbená ukázka “jak na skandinávku”:

V partii Pokorný (1904) – Vojanec (1709), jejíž průběh nechám v domácí “laborce” (třeba se ještě bude hodit) si černý netroufl kousnout do gambitového pěšce a snažil se postavit klasickou pevnou pozici. Jak kdybych v Oustí viděl partii Smoldy nebo Soni. Skandinávka nebo karokánek ale rozhodně nejsou automatika a záleží na pořadí tahů. V pozici na diagramu má bílý figurky na maximum, zatímco soupeř v honbě za dvojkou střelců zaostal ve vývinu:

po posledním tahu 15. Jd7-f6? (lepší bylo Se7 “jen” s blbou pozicí) přišlo učebnicově drtivé… doplňte případně do komentářů… s totálním rozkladem černé pozice ještě před 25. tahem. Ryba chvíli nechápe, než šplouchne asi plus 8 🙂

Inu tak, za rok na viděnou!

 

4 thoughts on “Obhajoba v Hlinsku nevyšla

  • Pavel Holásek napsal:

    Když tomu věnuju dvě vteřiny, dal bych d5. (Ale věnovat něčemu dvě vteřiny se právě nemá, je potřeba prověřovat soupeřovy možnosti, neberte si ze mě příklad.)

    • Honza Pokorný napsal:

      Naštěstí jsem ještě měl čas na důkladný propočet… d5, máš pravdu. Akorát jsem teda pak srabácky kasíroval přes b7, mohl jsem se probourat na krále drsněji přes e6. Ale i tak partie hřeje 🙂

  • Lukáš S. napsal:

    Ahoj Honzo, díky za pěkný článek. S Pavlem Holáskem držíte při životě jednoznačně nejčtivější stránky v kraji (palec nahoru).

    Ohradil bych se pouze proti tvrzení “takticky poslali na jedničku ratingově slabší synky”. Za nás mohu napsat, že ratingově sice ano (FIDE ve vážných rozdíl zanedbatelných 35 bodů – při koeficientu 40 jedna partie, rapidové elo obecně nevypovídá o ničem a není od věci ho zcela zrušit), takticky určitě NE. Na jedničce byl lepší hráč, který udělal 7/9 bez prohry. Toto pořadí ostatně držíme i na všech třech soupiskách dospělých v této sezóně.

    Ať se daří! L.

    • Honza Pokorný napsal:

      Ahoj Lukáši,
      díky za pochvalu. Co se týká nasazení, až dnes ráno jsem si všiml, že synátor má FIDE skoro 1900, tedy srovnatelné s tvým či mým. To rapidové ELO ani ne 1600 skutečně hodně zkresluje. Ve finále se není co divit, že jsem černými Vojtu nepřetlačil, ale aspoň jsem zůstal ve sladké nevědomosti, že mám proti sobě stejně silného soupeře… za rok už téměř s jistotou silnějšího 🙂
      Ať se daří, hezkou neděli a gratulace k zaslouženému vítězství!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *