Secesní věž nebývale dramatická
Erbovní turnaj Městského muzea Ústí nad Orlicí, které úžasně rozvíjí jeho ředitel, vpravdě renesanční osobnost a krom jiného i šachista, pan doktor Radim Urbánek. Jeho táta, stále stále svěží a desítky let silný hráč, si s chutí zahrál s příchozími.
Letos komorní účast 13 hráčů, nejdřív to vypadalo na kapacitních 16, pak se několik přihlášených odhlásilo. Z první nasazené pětky mohl vyhrát prakticky kdokoliv…
Zázemí jako vždy parádní, turnaj hladce odpískala a onlajny ukočírovala Domča Šmajzrová – další z rodinné rozhodcovské líhně, inu než se trápit za šachovnicí, lépe dělat arbitra 🙂
Z průběhu turnaje moc nepovím, byl jsem zcela ponořen do svých partií a až do (tragického) konce bojoval na špici o celkový triumf. Hned sedm z dvanácti hráčů využilo volné kolo/lichý počet účastníků.
Před posledním kolem si to měla o prvenství rozdat trojice 4,5 bodových v pořadí Volf, Pokorný, Kalousek... no a dopadlo to zcela obráceně. Bo všichni tři jsme svorně prohráli – Jarda (ten to nakonec odnesl nejméně a skončil aspoň bronzový) s prvním nasazeným a nakonec vítězným Vlastou Hrobařem, Vláďa se senzačně druhým Matějem Kobrem.
Já pohrdl vítěznou nabídkou remízy (v té chvíli nebylo jasné, zda by stačila na celkové vítězství) a nakonec se protrápil v partii Martinem Dudlou do nuly. Když vás půlbod v posledním kole pošle z prvního místa na páté ve třináctičlenném pelotonu, to je tedy kruté…
No nic, pozitiva každopádně převažují – královská hra v královském prostředí, milá setkání, zázemí na jedničku s hvězdičkou! Nemohli bychom hrát v Hernychovce taky nedělní mistráky? 🙂
Živě z Lanškrouna Živě z Lanškrouna II
7 thoughts on “Secesní věž nebývale dramatická”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Reportáž města: https://www.ustinadorlici.cz/cs/udalosti/10115-konal-se-4-sachovy-turnaj-o-secesni-vez?prehled=0
A odkazy:
https://view.livechesscloud.com/#37a741df-a002-428e-bfc6-8abef22246a0
https://chess-results.com/tnr841286.aspx?lan=5
Já myslím Pokyne, že seš netrápil tak jako já s J. Venclem. To by Tě neprve mrzelo.
Myslet zkus, Martine, příště hlavně po skončení partie – tu škodolibost sis mohl odpustit, do šachu nepatří.
Poslední kolo (a s ním jinak výborně zahraný turnaj) jsem si pokazil sám. S tím se dá žít, klání samo o sobě bylo moc fajn… a minimálně do oddíláku mám o motivaci postaráno.
To nebyla škodolibost, ale nefalšovaná radost z vítězství nad výrazně silnějším soupeřem. Ale chápu, že z Tvého pohledu to tak mohlo vypadat.
Ať se Vám dnes daří.
Koukal jsem na průběh partie – Z tohoto pohledu si Gari nic jiného než nulu nezasloužil
S dovolením bych trochu upřesnil, to “nic jiného” úplně neodpovídá realitě (Martin už poslal partie).
V zahájení jsem z aktivnější pozice nevytěžil víc než výměny – to Martin odbránil velmi dobře. Pak jsem hloupě nepřijal remízu (jenže v té chvíli nebylo jisté, zda by garantovala vítězství v turnaji, partie Kobr-Kalousek byla nejasná, Vlasta Hrobař stál dokonce s Jardou Volfem jasně na prohru, jenže pak otočil), následně nepřepnul do módu “opatrně” a skončil v jezdcovce bez floka. Kupodivu ani ta ještě nebyla tak hrozná a udržet se s lepším krále a postouplým d5 dala, nebýt idiotského postupu b5?? (proč jsem to zahrál, netuším, mělo přijít hned Je4, které bylo o tah později k ničemu).
No a teprve pak už to byla křeč a zasloužená nula.
Stane se no, od začátku sezony mám zatím v součtu rapidů a vážných 15,5/19 s touhle jedinou prohrou, což není úplně zlý 🙂