Zase o fous

22. 1. 2024 Martin Čech Béčko, 2

Leden se přehoupl do svojí druhé poloviny a vlastně i letošní soutěže začínají zahlížet do své druhé půlky.

Šesté kolo nás zaválo do daleké Chotěboře. Tam, kam se nikomu moc nechce. Neb je to na Vysočině. Ale šachově stále Pardubický kraj. Mě ta cesta, kterou jsem za život absolvoval asi tak 200x, zas tak dlouhá nepřijde, ale i tak nám domácí v rámci v rámci usazování i poděkovali, že jsme vůbec dorazili.

Sestava se rodila tak všelijak, kdy ze základu chyběli Jenda, Verča a Pokyn. Z běžných náhradníků navíc Michal s Tomášem. Svoji velkou premiéru si tedy odbyl Marian Pokorný.

Vzhledem k tomu, že se na nás doposud soupeři spíše scházeli, proto bylo překvapením, že domácí to měli poslepované snad ještě víc než my. Jen 3 hráči ze základu a i spousta silnějších náhradníků chyběla, takže celkově dost vyrovnané, možná jsme papírově dokonce o fous silnější. Na druhou stranu bereme-li, že za nás nastupuje 5 hráčů pod 25 let, tak soupeř má mladíků v sestavě dokonce 6. No a jak víme, ono to ELO u mládeže je takové občas nesměrodatné. Každopádne KP I a dobré dvě třetiny plejerů ještě minimálně v juniorském věku. Zajímavé.

Tak jako tak se dal očekávat vyrovnaný souboj. A opravdu se tak stalo. Partie minimálně z pohledu materiálu nebyly dlouhou dobu mimo rovnováhu.

Smrákat nad našimi hlavami se začalo krátce před poledním.

Na osmičce Marian měl dlouho dobu partii vyrovnanou, dokonce mi to v jednu chvíli přišlo docela pěkné. Podle pozápasových zpráv od Pokyna tam v koncovce těžkých figur byly oboustranně nepřesnosti zakončené odšachnutím Marianovy věže. Takže bohužel zahajujeme prohrou. Škoda, protože partie nebyla rozhodně vůbec zlá.

Aby tomu nebylo málo, tak se se poté končilo na čtyřce a šestce. A radostné to moc nebylo.

Soňa Leksová na šestce měla z mého pohledu partii trochu podobnou jako Marian. Rovná koncovka těžkých figur, kde bylo potřeba si hlídat hrozby. V jejím případě osmou řadu s Kh8. Bohužel i tady došlo k tomu, že jen u hrozby nezůstalo a i na šesté jsme žel připsali nulu. Z pozápasových kuloárů se ke mně doneslo, že tam v průběhu snad byla i cesta k výhře. Tady to asi taky šlo asi lépe.

V podobném čase skončil i Jirka Píše na čtvrté. Tak jak se to Jirkovi minule proti Mýtu povedlo, tak dneska to byl pravý opak. V útoku tam prý bylo nějaké přehlédnutí obrany, což vedlo ke zborcení pozice. Co jsem tak zaslechl, tak dneska to bylo spíš vše špatně.

Takže to máme 3-0 pro domácí a vše na našich bílých.

Dále končil Vítek Holásek na jedničce. Vítek byl jedním z mála, kteří měli soupeře silnějšího. Do toho černými, takže výsledná remíza není vůbec špatná. Na analýze se prý ukázalo, že se ta pozice prý dala klidně ještě hrát. Na stranu druhou, tady jsme oproti předpokladům rozhodně získali.

Cca podobně jsem končil i na sedmičce já. Tahle partie se tedy do mého životního „best of…“ nedostane. Od začátku to bylo takový nijaký. Hořelo mi to zleva, zprava, čas utíkal. Nic moc. Pěšce jsem ztratil, ale zanedlouho získal zpátky a přešlo se do rovné věžovky. Bohužel za stavu 0-3, kdy ani na dalších deskách nevypadalo, že se k něčemu zásadnímu pro nás schyluje, jsem se pokusil to nějak aspoň trochu zbláznit a pokusit se něco vyčarovat. A jak se praví v Krkonošských pohádkách: „Kdo chce moc, nemívá nic.“. Vytvořil jsem nerovnováhu, nechal soupeři věž a sobě tři spojené piky proti jednomu. Dle stroje stále remíza. Bohužel jsem si dovolil jedno tempo navíc, po kterém tam už ani ta půlka nebyla. Takže jsem dovolil svému soupeři zaskórovat dokonce zápasový bod. 

Ještě před mým koncem a aniž bych to zaregistroval, skončil na třetí Zdenda Šimek na třetí, který prý byl celou partii v pohodě a soupeřka poté přetáhla strunu rošádou pod otevřenou pozici a útokem, který nevyšel. Zdendovi se konečně zadařilo, bohužel jeho bodový příspěvek už nám nemohl pomoci.

Za stavu 4,5-1,5 jsem stejně jako část týmu z hrací místnosti odcházel vstříc cestě zpět. Obě rozehrané partie vypadaly od oka na přibližné roviny.

O to více mě překvapila zpráva, že jak Vojta Holásek na druhé, tak Petr Mareš na pětce vyhráli.

Vojta prý vyhrál především na aktivitu figur, kdy snad měl svému soupeři zahnat věž někam k okraji šachovnice a vzniklé výhody následně využít k zisku celého bodu.

Z dostupných informací to vypadá, že i Petr došel k zisku bodu podobným způsobem, kdy postupně svého soupeře přehrál a rozebral.

A hle výsledek 4,5-3,5 ve prospěch našeho soupeře. Letos už třetí nejtěsnější prohra.

TJ CHS Chotěboř B				ŠK Ústí nad Orlicí B
Černovský Jiří H Z	2024	½	–	½	1815	Holásek Vít Z
Pejřimovský Tadeáš Rubel Z	1805	0	–	1	1872	Holásek Vojtěch Z
Pejřimovská Viola Ruby Z	1868	0	–	1	1880	Šimek Zdeněk Z ZK
Fousek Petr	1611	1	–	0	1770	Píše Jiří Z
Fiala Milan	1809	0	–	1	1839	Mareš Petr Z
Klabeneš Petr	1728	1	–	0	1725	Leksová Soňa
Včela Martin	1386	1	–	0	1692	Čech Martin
Jun Robert	1518	1	–	0	1347	Pokorný Marian
		4½	–	3½

Otázka, kde se ta potřebná půlka (či dvě) dala získat, je samozřejmě nasnadě. U mě určitě byla. Dokonce se dá říct, že jsem tu půlku kvůli vývoji zápasu vyhodil. No jo, kdybych byl býval věděl… Nebo kdybych to hrál tak lépe…

U Soni i Mariana se také dá mluvit o tom, že se minimálně remíza na desce dlouho, dlouho vyskytovala.

Bohužel letos nám štěstí (tedy i s vlastním přičiněním) moc nepomáhá. Ale ztraceno nic není. Předek tabulky máme odehraný, snad ještě dostaneme další šanci nějaké body ukořistit se soupeři z nižší poloviny.

Dneska se prohrát nemuselo, ale holt byli soupeři lepší.

Za 14 dní doma Bohemka, která už 3,5 prohrála dokonce 4x. Zabojujeme.

Béčko, KPI

Ve středu gympl ve Svitavách, v sobotu všichni mladí v Pardubicích + výhled Wijk 2024/VIII