Úspěsně o vedení

11. 2. 2024 Martin Čech Céčko, 2

Čas neúprosně běží, takže se nelze divit tomu, že Krajský přebor dnes podíval do svého osmého a zároveň předposledního kola. V něm naše Céčko čekalo velmi prestižní a důležité utkání ve Svitavách, kde jsme místní oddíl vyzvali k přímému boji o první místo v tabulce. Oba týmy si doposud připsaly po jedné ztrátě v podobě remízy, a proto šlo doslova o férovku o první flek.

Důležitosti zápasu odpovídaly i sestavy obou mančaftů. U nás s ohledem na písmenkové hráče šla do hry téměř základní osmička. U soupeře prvních pět ze soupisky přítomno a k tomu ti nejsilnější z náhradníků. Předzápasové odhady praví, že na prvních čtyřech bychom měli mít výhodu a vzadu to bude krom sedmičky, kde jsme pozadu, vyrovnané.

Hodno ještě podotknout, že první pětice domácích byla tvořena hráči (a hráčkou), snad se neurazí, juniorského věku. To též o mnohém svědčí. I proto bylo třeba mít se na pozoru, přece jen ELO u mladších šachistů je takové více turbulentní, takže nic nemáme jisté.

Ale již k zápasu samotnému. Jelikož můj soupeř měl evidentně pomalejší nedělní start, měl jsem zkraje partie relativně dost času potulovat se mezi stoly. Avšak k prvnímu rezultátu jsem se ani zvedat nemusel. A ne, nestal se u mě. 😊

Jako jediný jsem mohl pozorovat partii na osmém stole, kde se utkali David Kameník s domácím matadorem, panem Kotvou. Považte, osmý stůl KP II a na něj dva hráči těsně pod 1850. Kam se na to hrabe tak třetina zápasů druhé ligy. O to překvapivější možná bylo to, že se tu končilo hodně brzy, ale ne remízou. Rozehráno bylo zahájení, které v angličtině pojmenovávají „fried liver attack“ (český nevím). Snad všichni v sále byli překvapeni, když se náhle zastavovaly hodiny za doprovodu lehkého nářku místního borce, kterému se podařilo někdy snad v 9. tahu nastavit figuru. Jak David posléze při cestě domů prozradil, tak zrovna onu variantu měl v týdnu na prkně a o této fintě věděl. To, že na první pohled logické napadení dámy, je vlastně ztrátou figury se soupeř bohužel dozvěděl pozdě.

Jak sám David pravil, tato výhra nám mohla dodat klid a vskutku, při obchůzkách mi přišlo, že to vypadá velmi nadějně. Na trojce pěšec a na spouště desek výrazně lepší čas pro nás.

Druhým místem, kde se zastavil čas, byl opačný pól zápasu, tedy šachovnice první, kde se někde kolem 15. tahu Jenda Mareš rozhodl podepsati smír se svým soupeřem a upraviti průběžné skóre utkání na 0,5 – 1,5.

 Sám sebe se teď ptám, stejně jak v té hloupé osmdesátkové písničce: „A jak to bylo dál?“

Tady posloupnost ukončení partií, asi netrefím, nicméně hodně blízko po sobě se končilo na druhé, čtvrté a páté šachovnici.

Na dvojce Kuba Netušil, který štěstím bez sebe, že má konečně bílé, rozestavil typický Londýn, ve kterém získal jednoho z centrálních piků k dobru. Cestu, kterou Kuba zvolil k realizaci, jsem bohužel neviděl, nicméně šlo o cestu úspěšnou a díky ní jsme zvýšili naše vedení.

Na čtvrté šachovnici za nás nastoupil Vojta Holásek, u jehož partií jsem opakovaně přesvědčován, že je vyhodnocuju jinak, než je Vojta vidí. Posledně v Chotěboři jsem viděl rovinu, kde prý Vojta byl celou dobu na koni a naopak dnes na první pohled, i přes materiální rovinu, bylo patrné, že Vojtovy figurky ovládají většinu šachovnice a soupeř nemá moc prostoru ke kreativitě. Byť pak Vojta v autě tvrdil, že i přes optickou převahu neviděl jasný postup realizace výhody. Rozhodlo pak prý umístění bílého střelce na f6 s následkem blokace černého krále. Takže i zde šly bílé figury naštěstí za námi.

Podobně se dvěma předchozími, skončila i partie na pátém prkně, kde Honza Smola čelil svitavské soupeřce a již relativně záhy se tázal kapitána na remízové možnosti. Byť nebyl smír podepsán ihned, nakonec se na této šachovnici bod skutečně rozdělil, což vedlo ke stavu 1 – 4.

V tu chvíli nám stačil k jistotě výhry jakýkoliv půlbodík z posledních tří šachovnic. Naši komfortní situaci navíc podporoval fakt, že Jarda Volf na třetí šachovnici měl již vcelku záhy pěšce navíc a zaujatý divák (třeba já) čekal, kdy budeme oslavovat další celý bod. Oslava se nakonec nekonala, respektive se mohla konat i po podpisu remízy, jelikož ta znamenala výhru v zápase. Pěšec prý nakonec doběhl až na sedmou řadu, ale soupeř se dokázal vykoupit věčňákem. Tady se z toho možná dalo vytěžit více, ale na druhou stranu jistota zápasové výhry je něco, co nám již nikdo vzít nemohl.

Předposlední partie končila na sedmičce, kde jsem se černýma pokoušel zvrátit letošní tragickou bilanci já. Zažil jsem už hodně, ale aby časovkář mého formátu, měl v pátém tahu náskok 25 minut a v desátém 35 minut a ve čtrnáctém skoro 50, to fakt nepamatuju. Navíc na soupeři bylo vidět, že Ruskou ve svém repertoáru nemá. Přes toto vše se však partie začala přiklánět na stranu soupeře, který vlastně jen celou dobu postupně zvyšoval svoji převahu. Pár mých drobných přehlédnutí k tomu taky jistě pomohlo, ale stručně řešeno jsem byl přehrán. Nezbývá než pogratulovat.

Nedlouho poté došlo k rozuzlení situace i na šestce, kde Tomáš Kodytek nakonec připsal taktéž celý bod, jelikož si jeho soupeř nepohlídal čas a před 40. tahem spadl. Do té doby mi Tomášova pozice přišla spíše horší, ale zároveň přiznávám, že jsem neměl prostor do ní proniknout nijak více.

ŠK Svitavy				ŠK Ústí nad Orlicí C
Václavík Patrik Z	1813	½	–	½	1971	Mareš Jan V Z
Moravec Jakub Z	1791	0	–	1	1939	Netušil Jakub V Z
Pokorný Jiří H Z	1764	½	–	½	1905	Volf Jaroslav Z
Bulva František K Z	1677	0	–	1	1880	Holásek Vojtěch V K Z
Kalousová Antonie Julie H Z	1760	½	–	½	1742	Smola Jan Z ZK
Maděra Stanislav Z	1688	0	–	1	1705	Kodytek Tomáš Z
Krušina Patrik	1894	1	–	0	1672	Čech Martin Z
Kotva Milan	1846	0	–	1	1838	Kameník David
		2½	–	5½

Takže konečný výsledek 2,5 – 5,5, co si budeme nalhávat, hlavně díky dílčí výhře 4 – 0 bílými. S černými jsme dokázali přidat 3 remízy a díky tomu, jsme se udrželi první místo v tabulce a k celkovému vítězství v letošním ročníku nám v posledním kole stačí remíza s Poličkou. Bohužel ta po dnešku vystřídala na místě druhém právě Svitavy, takže se dá říct, že další férovka nás čeká za 14 dní.

Céčko, KPII

Wijk 2024/XII V sobotu do Poličky na KSDŽ