Jde o hodně… anebo ne?

24. 3. 2024 Honza Pokorný Béčko, 2

aneb Ne/existenční zápas 4,5:3,5 v KP s Poličkou B

Naposledy jsme konečně mohli křepčit/slavit/zapíjet vydřenou výhru 4,5 s Letohradem, kterážto alespoň částečně dala zapomenout na x předchozích zpackaných zápasů a festival zahozených šancí.

Tak jak dál? Řečí čísel ještě není nic ztraceno, na Květnou neděli hostíme taktéž tříbodovou Poličku, v případě výhry není záchrana v posledním kole nereálná.

Kapitán vyzývá k maximální možné účasti, bojovému nasazení, urá za Pokyna! Jenže ouha… vše jinak, postupně se omlouvá Jirka (v zahraničí), Vítek (v zajetí bakalářky), Jenda (v zajetí bacilů). Tři z předních desek fuč, pochopitelně taky Verča, t.č. na Erasmu. Sestava děravá jak ruská černomořská (pod)hladinová flotila. Aspoň že na náhradníky je spolehnutí.

S takovou ale hrát vyrovnaný duel? Utěšuji se myšlenou, že existuje i větší tragédie a hlavně: jelikož céčko z kápedvojky postoupilo, nejde na o život. Hraje, kdo chce. Navíc vyznění celé sezony stejně rozsekne závěrečný duel Ústí A-Vysoké Mýto o postup do druhé ligy. Pokud by se nám zadařilo, měli bychom napříště vhodně rozložené mančafty – v každé soutěži jeden, v KP2 či KS třeba i víc.

Ve svátek okupujeme tentokráte větší modrou učebnu DDM, anžto s námi bude hrát předposlední kolo také déčko. Proti Nekoři nominováni tři junioři (Kobr, Hejda, Pokorný junior) a dva dospěláci (Karel Taslar a poprvé v sezoně také Petr Hájek), můžeme aspoň poklábosit a nachystat včas hrací místnost.

Na desátou vše v cajku včetně docházky a světe div, soupeř pojal zápas stejně slátaně jako my: z prvních šesti kusů pohřešoval hned čtyři! Takže hrajeme zápas úrovně spíš KPII a jak moudře pravil Olda Lorenc: “O nic nejde.”

Zápas sám o sobě je dlouho poměrně klidný, záhy se půlí na sedmé, kde se Michal Píše s Davidem Schafferem nechtějí trýznit jako naposledy. Pak už přeci jen začne přetlačovaná, za nás docela nadějná. Vojta půlí z pozice, která se krátce předtím dala vyhrát, ale složitě (potvrzeno v hospodě), nikoliv u desky, kde to byla korektní půlka. Remízy jsme po třech hodinách boje zapsali též na druhé (Zdenda) a třetí (Petr). To už jsme ale zatroubili k útoku na tři body zásluhou Toma, který po nulkách konečně zabral a s přehledem ubránil kavárenský útok soupeře.

S bodem k dobru jsme mohli mít i víc, jenže to by kapitán nesměl vyhodit další při/vyhranou pozici jen do remízy. Za stavu 3:2 v náš prospěch se dohrávaly partie na páté a šesté, Martin držel ve stísněné pozici, naopak Soňa se snažila rozehrát nejprve vcelku korektní obětí pěšce, pak už ale hodně kavárenskou obětí figury.

Vše vrcholilo ve chvíli, kdy pískal Zdenda a já běžel dom pro čtyřnohého klubového maskota. Cestou zpátky k DDM mi už na vlak sprintující Ondra Schaffer hlásil, že vyhrajeme, ačkoliv Martin těžkou obranu neustál. Hrdinka dne Soňa totiž předvedla pravou ousteckou školu šejdění, z totálně prohrané pozice vypotila nejdřív “jen” zdechlou, pak rovnou a ve finále dokonce vyhranou.

4,5! Ale s jakou hromadou štěstí!

K partiím po uložení a rozborce:

1. Holásek Vojtěch-Houška Bronislav 1/2 Partie hodna KP a umu obou hráčů. Broněk hrál volžák, Vojtovi jsme vysvětlili, že takové zahájení existuje. Ale bílý uchopil neznámou pozici dobře, zkušeného soupeře přehrál a v klíčový moment mohl s figurou víc sklízet. Objektivně to byl však složitý moment, který hladce chápe jen ryba. Po výměnách byla půlka naprosto korektní.

2. Lorenc Oldřich-Šimek Zdeněk 1/2 Těžkou písemku zvládl Zdenda znamenitě. Opticky nepohodlnou pozici (domek  c4, černý klasicky s d5, c6, Sf5) bránil srdnatě, v pravý moment našel protihru a soupeře, který neměl kdysi daleko od 2200, vůbec nepustil k utahování šroubů.

3. Mareš Petr-Sodomka Adam 1/2 Tady bych čekal nějakou divočinu, ale hostující taktik se nikam nehnal, Petr stejně tak. Možná mohl mít o fous víc ze hry, ale od oka mi to přišlo celou dobu jako rovina a komp mi dává za pravdu.

4. Schaffer Ondřej-Pokorný Jan 1/2 Šestá půlka za sebou a už nic neříkám, stejně jako v Lanškrouně a s Letohradem jsem vyhodil nádhernou pozici. Bílý se vyloženě “trefil”, spadl do mizerné pozice (v 11. tahu mínus 2!), v zahájení jen tancoval dámou, kryl slabiny, doháněl vývin, to vše s horším časem. Ve snaze ztrestat jej jsem dumal pomalu půl hodiny, výhoda furt byla, ale Ondra se dovednou improvizací držel nad vodou. V klíčový moment jsme zaváhal, pozice přešla do těžkých figur, tak akorát čas nabídnout plichtu. Platí to samé co naposledy s Letohradem: kdyby moje partie rozhodla o výsledku, budu hodně vytočenej. Naštěstí ne…

5. Leksová Soňa-Stodola Jakub 1:0 Odveta za loňský výprask v KPII se vším všudy. Ale dlouho tomu nic nenasvědčovalo, Soňa se po pauze spíš rozkoukávala, Kuba ji černými plynule přehrál. Naše válečnice zkusila nepřízeň osudu zvrátit ještě celkem korektní obětí floka, pak už velmi násilnou obětí figury. Černý navyšoval výhodu, takže přišel nejvyšší čas na level “oustecká škola šejdění”, i s minimem figur furt nějaká hrozba, černý musel dávat majzla… až zahrál pohřební 40. tah. Načež přistálo osudové Sh4!! (dočasná oběť se ziskem dámy) a zbytek si už hrdinka dne pohlídala.

6. Švanda Radek-Čech Martin 1:0 Po zásluze ale… Martin se s anglickou vanou e4/d3/c4 nějak popasoval, figurky stály stísněně, nikoliv však špatně. Několikrát ale prováhal možnosti protihry v centru, po kterých by stál nejmíň rovně, místo toho se nechal zmáčknout, aby na praporu přehlídl figuru.

7.Píše Michal-Schaffer David 1/2 Naposledy to o schod níž byla bitva s remízovým vyústěním, tentokrát se náš junior a hostující trenér dohodli na stejném výsledku dost rychle. Nějaká hodně neteoretická dámská indická, kde bílý oželel dvojku střelců a černý centrum. 10 tahů, vypnout hodiny a uklidit figurky.

8. Stodola Zdeněk-Kodytek Tomáš 0:1 Udělat “velkou rošádu” a znovu doma vyžrat černé figury, to chce charakter. Ale Tom hraje pro mančaft a tentokrát byl odměněn. Velezkušeného soupeře, otce rodinného klanu, v zahájení  (slovanská přešla do bílého izoláka) ustál, ztlumil velmi silný útok na krále, s klidem pokerového hráče zobl materiál, králem vyběhl až na g5 a… zavěsil. Paráda!

A podobné zvolání si můžeme dovolit tak nějak celkově, protože naše déčko zásluhou rozehraných juniorů Hejda, Pokorný sešrotovalo při třech remízách Nekoř 3,5 a zejména áčko nakonec vypotilo/urvalo/vyvzdorovalo kýžených 4,5 v Kyšperku, takže v posledním kole si to s Mýtem rozdá o druholigovou příslušnost. Tomu se říká drámo!

Nu a my? Vyrazíme na závěrečné kolo do Pardubic, kde bychom z Rapidem B nějaký ten záchranářský bodík či tři rádi urvali 🙂

Poslední domácí zápas sezony rozhodli nejmladší Dost jsme si koledovali