Šachový klub Ústí nad Orlicí

Hylamy v Hlinsku podruhé vítězně!

aneb Když je venku hnusně, vyrazte na šachy

Před ostrým startem sezony, kterou letos s juniorem odehrajeme na hostovačku v České Třebové, jsme na rozehrání zařadili dva rapidy. Jednak našlapaný Kozlov, kde se nám zadařilo, dnes pak oblíbený “pouťák” dvojic v Hlinsku. Ten jsme s Marianem už předloni vyhráli, loni byl výrazně silnější, a tak jsme se museli spokojit tuším s pátým místem. Jak do třetice?

Letos se na Hlineckého dvojpěšce sjela konkurence početná, rozhodně ne slabá – v ratinzích je teď hlavně u mladých bordel, když máte proti sobě frajera s rapid ELO 1400, reálně hraje tak na 1800, které na FIDE asi i má. S klukem a početným fanklubem (řidička, pes) jsme dorazili těsně před půl11 – pozdější začátek byl s ohledem na daleké cestování a nic moc počasí fajn. Hrálo se tedy tradičně tempem 15 bez příhozu, které já nerad. Ale je to výsada pořadatele, vidinu časovek kompenzovalo vrchovatě příjemné prostředí, vyhlášený bufet a prima (jen občas trochu hlučná) parta.

Dvojka HYLAMY (hyeny a lamy jsou naše nejmilejší zvířata) začala dvěma povinnými výhrami 2:0, ale hned ve třetím kole nás sejmul nejsilnější domácí pár (z vyhrané pozice s panem Jandou jsem po zvratech byl rád za půlku a Marian neustál soustavný tlak o něco staršího soupeře). Ke všemu jsme hned slízli první nasazené bratry Junovy, které jsme ovšem přetlačili 1,5:0,5. A to díky Marianovi, ten soupeře krásně pozičně usmažil. Jenže pak jsme další mladé juniory pouze remizovali 1:1 při dvou plichtách a se ztrátou zápasu a půl to už boj o špičku moc nevypadalo.

Svorně jsme tedy konstatovali, že přišel čas přestat taktizovat, začít hrát a pokud možno lépe hospodařit s časem. Rezultovaly z toho tři výhry 2:0 v řadě a – jelikož naši přemožitelé také jednou prohráli a remizovali – nadešel boj o vše v posledním kole. S Čapkovými (otec a dcerka) pojal Marian doporučení “hlavně solidně ze zahájení a pak se uvidí” tak, že byl černými s dívenkou řachlý už v 7. tahu, aby se pak pracně zachraňoval do remízy. Takže já musel makat v naprosto crazy pozici, kde soupeř obětoval kvalitu, můj král ji dobral při plné šachovnici na !g4! a pak ještě po další zápletce s dočasnou obětí dámy dal tahem 29. Kh4 šach! Nakonec zmíněná kvalita k dobru v koncovce výhru a tím i jistotu přinejhorším druhého místa garantovala. A protože naši konkurenti promáchli v poslední možný moment (jinak výborně hrající junior na 2. šachovnici závěrečnou partii praskl), mohli jsme slavit – 1. místo, synek si odnesl elegantní konvici s filtrem a otec Chianti Riserva 2022 DOCG, to on tuze rád 🙂

Turnaj nám před mistráky docela dobře nastavil zrcadlo:

Já 7,5/9 – zahájení dobrý, ale chtělo by to svižněji a objevily se některé mezery vhodné k dostudování. Ve střední hře přitvrdit, koncovky na aktivitu, realizace vyhraných pozic celkem OK, nepřesnosti jdou na vrub tempu.

Marian 7/9 – zahájení dost pasivní hlavně bílými, chtělo by to živěji. Musíme dodělat repertoár do Harrachova, plusem je velká vynalézavost v mizerných pozicích – tradiční to ústecká vlastnost 🙂

Poděkování náleží pořadatelům za milý turnaj, perfektní občerstvení. S panem vedoucím jsme o pauze porozprávěli o upadající kvalitě hlineckého piva, inu kam vstoupí noha čínského investora, tam po čase zle nedobře nejen chmelu. Tradičně príma prostředí místního DDM, malí, mladí i starší mají fajn zázemí. Možnost vyblbnout se určitě ocení.

Největším frajerem dne je pro mě ale Martin Klimeš, hendikepovaný šachista na vozíku, bojovník, který stejně jako v minulých letech turnaj odehrál a letos se mu naštěstí vyhnuly zdravotní trable. S rodiči jsme přátelsky poklábosili a doufám, že se za rok opět potkáme!

PS: Výsledky časem, ale no stres… to nejdůležitější už víte 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *