V pralese skotačit, tu chuť nelze potlačit!

13. 10. 2024 Pavel Holásek Céčko, 4

ŠO Horní Čermná – ŠK Ústí nad Orlicí C 3,5:4,5

Protože letos jakousi náhodou nehrajeme ligu, nechal jsem se kromě KPI napsat i do KPII; vůbec netuším, jak je to dávno, co jsem takovou soutěž hrával … Domluvili jsme se s kapitánem Vojtou, že odehraju jen 2-3 zápasy proti největším konkurentům. Zlatý voči! Uprostřed týdne Vojta pravil: „Tak už máme na neděli šest hráčů.“ „No fajn, to dáte.“ „S tebou …“

Horní Čermná je tým, se kterým opakovaně ztrácíme, naposledy vloni 4:4, to byly jediné body, o které tehdy céčko přišlo. Nikdy jsem to moc nechápal, ale letos jsem to málem zažil na vlastní kůži. Čermná loni skončila těsně za stupni vítězů a v kádru má řadu hráčů okolo 1800, to není úplně snadné sousto.

Vůbec, tenhle fenomén podhorských vesnic se šachovou tradicí je moc pěkný, podobně se drží třeba Kunvald. Asi je to prostě kontinuitou – pokud je někde stálá hrací místnost, parta, časem děti vyrostlé v šachových rodinách, přichází s tím i slušná kvalita.

Hrací místnost působila útulně, kafe a čaj co hrdlo ráčilo, lahváče už jsem pak nestihl, tam by se to v dlouhých zimních večerech trénovalo … Knihovnička plná klasiky 70. – 80. let, končilo to Pliskou z let 90., pak už nic. (Ehm, v Ústí někdo nějakou literaturu čte?) Akorát tam na mě záhy bylo vedro, odcházel jsem se chladit na schody nebo aspoň dělat průvan do dveří.

Vepředu jsme nastoupili s údernou „ligovou“ trojicí já – Kuba Netušil – Vojta, pak navrátilec z Rychnova Matěj Kobr, velezkušená trojice Honza Smola – Bohouš Glembek – Jarda Volf (ten by patřil na čtvrtou, ale v létě usilovně prohlašoval, že chce být mimo základ), na poslední vždy ochotný náhradník Jirka Švec.

Domácí bez předních hráčů (ještě že jsem se nepřipravoval) ve složení Lukáš Cimprich – Radim Pusztai (tedy talentované mládí vepředu, stavil se i Večeř, ale nehrál) – Miroslav Kalousek – Josef Dušek – Miroslav Cimprich – Josef Motl – Miroslav Vacek – Vojtěch Balcar.

Začalo se všeobecně dost opatrně. Říkal jsem si, jak se asi hraje v pralese – celkem dost při zdi, jen neudělat aktivní tah – a když už, pak je to nějaká neodůvodněná kavárna. Žádné velké náznaky výhody jsem tam neviděl, naopak Jirka byl rychle bez figury, Vojta pak aspoň získal pěšce, ale Honza zase pěšce ztratil …

… a body začal sbírat soupeř, na pětce prohrál Honza, to jsme úplně nečekali. 1:0 pro domácí.

Nadále se hrálo s vědomím dvoubodového manka, protože Jirka jen tak mlžil, Bohouš pak sice nerad, ale přece jen podepsal půlku, že v pozici žádná aktivní možnost usilovat o výhodu není. 1,5:0,5

Stav zápasu srovnal Vojta, to bylo už v koncovce (a ani nehrál moc rychle), to byl spolehlivý bod. 1,5:1,5

Znova jsme prohrávali, když to konečně zabalil Jirka, žádný kýžený zázrak se nekonal. 2,5:1,5

Opět spolehlivě vyrovnáno po technickém výkonu Jardy, který si soupeře dovedl, kam potřeboval. 2,5:2,5

Zas tak dramatické to ale nebylo, protože ve třech zbývajících partiích jsme nijak ohroženi nebyli.

Asi nejdramatičtější byla Kubova remíza, protože při rozhodování ho opakovaně rušil hlasitý hovor těch, co už dohráli (Jarda je tvor společenský, to víte), takže pak hlasitými žádostmi o ticho rušil i on (dokonce i já jsem zaslechl, že se něco děje). 3:3

Klid nám potom přinesla moje výhra, soupeř už v časovce hrozby nestíhal vykrýt. 3:4

Půlka výpravy pak odjela, já si navařil čaj, vytáhl písemky, Kuba se šel proběhnout (nebo běžel projít?) a hrála se jediná partie.

Všechno tedy viselo na Matějovi, stál pěkně, ale bylo to 10 minut na obou stranách na docela dost tahů, soupeř 1825 nebyl zrovna outsiderem …

… ale ten se rozhodl neriskovat a půlku nabídnutou z pozice síly přijmout. Samozřejmě, to se za stavu 3:4 hrát musí, ale Čermné asi o ty body zas tolik nejde. Takže 3,5:4,5, ve čtvrt na dvě dohráno ještě dávno před kontrolou, ani jsem nestihl vychutnat ten čaj, nemluvě o písemkách.

1. Lukáš Cimprich – Pavel Holásek

Pro bílého juniora jsou přední desky výborná škola. V létě jsme spolu asi dvakrát hráli rapid, vždycky odolával až do praporu, ale ten se v jeho případě zvedá poněkud brzy, dnes už krátce po dvacátém tahu. Hrál jsem ježka, stavěl jsem rutinně schéma, soupeř zodpovědně vymýšlel, co s tím, ale slabinky si udělal. Naznačil jsem tah g5, pak jsem se dostal k jiným typovým úderům b5 a d5, cestou jsem pobral dva pěšce a nakonec dostihl odkopaného bílého krále. 0:1

Tady se po 22. … Jxe3 soupeři nelíbily (a mně líbily) motivy po černých polích, které by nastaly po 23. Dxe3, pokud hned nebo časem zahraju d5. Zahrál tedy 23. Jxe3, ale tam už po b4 padá centrální pe4.

2. Jakub Netušil – Radim Pusztai

Pusztai hraje dobře, vždyť včera remízoval s naší žákovskou jedničkou Marianem Pokorným! 😉 Kuba si v klidu hrál svůj londýnský systém, černý kombinoval tah d5 a g6 jako v Grünfeldovi. Ve snaze o protihru se černý oslabil tahem b5, Kuba kontroval a4 a pěšce tam nakonec získal. Říkal jsem si, že pomalu dokráčí k výhře, ale pak jsem neměl čas partii sledovat, černý našel protihru, získal pěšce zpátky a Kubovo rozhodnutí vzít půlku bylo asi správné. (Kdo máte partiáře, můžete mě korigovat. Tady se na nějaké bulletiny nehraje.) 1/2

3. Miroslav Kalousek – Vojtěch Holásek

Cosi jako Philidor s g3, kam Vojta vrazil už ve čtvrtém tahu h7-h5!? a asi to byl docela korektní postup. Bílý pak předešel hrozícímu útoku výměnou dam, ale vzápětí odevzdal pěšce a toho si Vojta v koncovce V+J na každé straně rutinně uplatnil, po průniku věže do bílé pozice padaly další slabiny. 0:1

4. Matěj Kobr – Josef Dušek

Matěj se musí naučit hrát aktivně (jen od koho to v KPII odkoukat?), dámský gambit založil supersolidně s e3 (při střelci na c1) a Se2 (jen ne zbytečně útočné Sd3 🙂 ), ale soupeř s ním držel basu, převaloval figury na posledních dvou řadách, o uvolňujících postupech e5 nebo c5 si mohli nechat diváci jen zdát. Matěj tak dokráčel na práh časovky s prostorovou převahou a soupeřem bez protihry, remíza pak jistila zápasovou výhru. 1/2

5. Miroslav Cimprich – Jan Smola

Jakýsi klidný Londýn s výměnou černopoláků na g3, případnou hru proti bílému centru Honza spolehlivě utnul blokujícím c5-c4. 😉 Bílý si pak rochnul nadlouho, na h1 měl věžku, Honza se navíc oslabil tahem g6. Čekal jsem nějaký útok po h sloupci, ale nečekaně přišla dámská vidlička v centru, pád pc4 a v dalších pokusech něco hrát se Honza dostal do osudné vazby po d sloupci. 1:0

6. Bohumír Glembek – Josef Motl

Výměnný DG (karlovarská struktura) dává bílému příjemnou volbu asi ze tří plánů, ale Bohouš nějak vymýšlel čtvrtý, když figurama naznačoval útok na krále, ale jen naznačoval. K minoritnímu postupu pěšců dámského křídla se pak taky dostal, ale šlo to jen do výměn, které by nejspíš pokračovaly i se symetrickými zbylými pěšci na královském křídle. Remíza za všeobecného srozumění. 1/2

7. Miroslav Vacek – Jaroslav Volf

Cosi dámským pěšcem, Jarda zase v duchu Grünfelda/Schlechtera. Pak překvapivě kontroval v centru e5 (takže pěšáci e4, d4 x e5, d5 se napadali), to nemusel být bez vývinu a s králem v centru nejlepší nápad. Soupeř ale spolupracoval, nechal si udělat izoláka d4. později slabou dvojici e3, d4, Jarda ovládl centrální sloupce a pole těžkými figurami a pozici rozčísl postupem pěšce, to už měl úplně pod kontrolou, zkušený technický výkon. I v 80 letech zatím za družstva 100 %. 0:1

8. Jiří Švec – Vojtěch Balcar

To byla nejdřív ta úplně nejmírnější italská hra s oboustrannýma zajišťovacíma oslíma ušima apod. Pak černý našel způsob, jak napadnout nedostatečně krytého pěšce. Po vzniklé zápletce už byl Jirka bez figury. Zkusil pak útočit, soupeř mu dal šanci, ale oběti Sf4xh6x7 a potom Vxf6 byly zřejmě až příliš kavárenské. (Nebylo tam nic, že ne?) Bez věže a figury se to hrálo těžko, soupeř pak ještě figuru vrátil, ale Jirka už proti králi pobíhajícímu někde kolem f6 nic nenašel. 0:1

Takže jsme body neztratili, ale výkon to byl teda dost pokulhávající. V celkové tabulce jsme po prvním kole pátí, no dobře, je to jen na skóre. Další výsledky si tam najděte, já už nemám sílu zvažovat, co je a co není překvapení. V zápase Nekoř – Třebová (viz předchozí článek) se objevil David a oba Pokorní, v různých zápasech dostali příležitost žáci, jen dál.

No a já už se pomalu odnaučuju nuancím, které je třeba vnímat ve vyšších soutěžích, dneškem jsem odstartoval svou pralesní kariéru, ve které mohu zdařile pokračovat až do někde vepředu matně tušeného důchodu (to je tzv. eschatologie).

Diagramy? Rozbor partií? Ohlédnutí za možnostmi v zahájení? Tady ne.

(Jo, domácí během závěrečných rozmluv použili výraz „trénink dospělých“. Slyšeli jste to v Ústí někdy?)

Od sousedů: premiérově za Třebovou V sobotu do Hlinska