Nová destinace v opravdovém pralese
První zápas nové sezony nás zavál do pro nás dosud neznámých končin, Dolního Újezdu u Litomyšle, kde hraje zápasy družstvo Litomyšl B. Ráno proběhlo bez problémů, v autě veselá nálada a po prvotních peripetiích, kudy k hrací místnosti vesnicí dojet a kterým vchodem většího domu s pečovatelskou službou vejít, jsme začali hrát.
Podle soupisky zdaleka ne lehký soupeř ukázal drápky už od začátku u mne, což vzhledem k mé letošní resp. minimálně aktuální formě, není překvapivé. Ale pak se začaly dít věci. Během toho, co jsem se snažil odvrátit nevyhnutelné, tedy třetí porážku v sezoně, se objevil jev výjimečný, ale ne úplně pro nás neznámý, tedy Nokia gambit u soupeře Tomáše Holáska.
A po nějaké době, co podle mne všichni ostatní byli cca vyrovnaní, se během mého přemýšlení začalo uklízet u Mariana s výsledkem – Marian výhra! Pak už nemělo cenu hrát dál mou partii a protože Saša přišla při tlaku soupeře o věžku, tak výsledek zápasu visel na Ondrovi Hejdovi, který o tom prý ani nevěděl. Možná to bylo dobře, protože si v dané situaci poradil skvěle, soupeře přetlačil na jeho polovině a díky tomu jsme zvítězili 3:2!!
Tedy první výhra v sezoně mladého družstva je na světě a příště nás čekají Svitavy C u nás v DDM, což je podle soupisky také hlavně družstvo mladých a malých hráčů
Dlouhá cesta Vykročit pravou, kulhat jen trochu
Cenná výhra proti téměř kompletnímu soupeři… jakkoliv ovlivněná zvonečkem 😀
Viděl jsem partie Ondry a Mariana – první z nich hezky a důrazně útokem, druhý “fiančetoval” na g7… dámu a soupeř se následně rozdal 🙂
Tomáš prý kratičkou partii ještě cvičně dohrával, když už soupeř jel na zápas asi 20 km, ale ten mu dal skoro okamžitě figuru a vzdal se.
Neznám podrobnosti, ale když nic, tak jako rozhodčí/domácí kapitán jsem pokaždé upozorňoval, že mobily ne u sebe a vypnuté. V takovém případě vlastně k Nokia gambitu ani dojít nemůže…
Tady se musím domácího rozhodčího zastat, on na to několikrát upozornil stejně jako já naše hráče. Ale jedna věc je upozorňovat rozhodčími a druhá věc je to respektovat hráči . Hráč ten zvonící telefon stále zvonící vyndal z kapsy, nic neřešil, začal psát na mobilu zprávu (asi volajícímu) a vypadal, že to dá zpět do kapsy a bude se hrát dál. A když rozhodčí řekl, že “… to se musí řešit…”, tak vypadal překvapeně. Když pochopil, že ale neobstojí, tak se s tím smířil, chtěl hrát dál, když už přijel, ale pak se po celkem krátké chvíli zvedl, že to nemá cenu a odešel
Tvl., začal psát na mobilu zprávu 😀
Jako jasně, speciálně v pralese a skoropralese člověk zažije ledasco, kolikrát v něm nastupují sympaťáci, co dlouho nehráli, případně začínají zase po dlouhé pauze. Ale právě proto je nutné striktně dodržovat pravidla, případně je trpělivě, ale důrazně vysvětlovat.
Zažil jsem už hodně (nejen telefonních) excesů, většina z nich se ani neocitla v zápisu o utkání – už to je samozřejmě špatně.
A mobily speciálně od “výkopu” až do podepsaného partiáře musí být zapovězené. Podvody se množí od špičkových hráčů až po amatéry…