Harrachov 2024/I

26. 10. 2024 Pavel Holásek Mládež, 5

26. 10., 12.05

MČ mládeže do 16 let jsme zažili na různých místech, ale v Harrachově nejčastěji. Dalo by se říct, že na těchhle akcích vyrostly minimálně dvě generace naší mládeže, vzpomínání by zabralo dlouhé večery. Teď se ale kontinuita na pár let přerušila, naposledy jsme byli myslím v Herlíkovicích v r. 2021, to byl turnaj proslulý svou chaotičností.

Teď jsme zase v Harrachově v hotelu Fit – Fun, ten si pamatuju dobře, zejména teda tím, jak jsem v roce 2016 žehral na jídlo. Ale jo, mám to tu rád, nostalgie.

Naše výprava je nepočetná, leč vybraná. Marian Pokorný hraje kat. HD12, já hraju open.

Startovní listiny, rozlosování a výsledky budou na chess-results. Různé odkazy včetně onlinů na webu pořadatele.

Mimochodem, pořadatelé jsou dobří salámisti, platit se mělo až po vydání faktury, ale ta mi přišla až tento čtvrtek, už jsem byl lehce nervózní … To by se se Zdeňkem Fialou asi nestalo. 🙂

Cesta vlakem proběhla naprosto v pohodě, akorát se teda vynořily první vlaštovky Marianovy ledabylosti ;-).

„Mariane, dej mi radši číslo mobilu.“
„Já ho ale neznám!“

„Jo, a chodí ti ode mě ty maily?“
„Ne, jak jsem říkal, že mám tu adresu jen pokorny bez čísla, tak je to pokorny02!“

Místo stravenek tu naštěstí máme proužky na ruce, jedna starost (totiž kolikrát týdně M. ztratí stravenky) mi odpadla.

Dobrodružství přišlo až v samotném Harrachově, když už jsem jen čekal, jak dojedeme městskou na hotel. Autobus nejel, místní to vytelefonovali a zjistili, že jeden píchl a náhradní měl bouračku, M. pak viděl odstavenej bus s rozbitým sklem. Dobří lidé nás hodili autem na autobusák a tu čtvrthodinku už jsme došli.

12.25

Bydlíme ve vedlejší budově, ale narozdíl od dřívějších pobytů už tu funguje WiFi, takže doby lovení signálu na chodbách hlavní budovy jsou snad pryč.

Potkali jsme spoustu známých, mj. rodinu Dlouhých (s Karlem Petrželkou), Petera Petríka, bavil jsem se s Honzou Souralem, to je na těchhle akcích skvělé, už jen třením v davu se člověk ty šachy učí.

13.50

Oběd sice bez polévky (prý se podává k večeři), ale zato v pohodě vývěr ze dvou jídel a pití v ceně (to to bude po tom pivu vypadat).

Zapomněl jsem napsat, že je tu taky Petr Svoboda (v HD12), hraje za Rychnov.

Byli jsme na zahájení, jsou tu přísné restrikce, ale já nejsem rodič, který by se chtěl dívat nebo fotit mobilem, takže v pohodě.

15.20

Já jsem vyhrál už ze zahájení. Marian tu (naštěstí) ještě není.

15.25

Na onlinu vidím, že je bez pěšce, kompenzace není.

15.50

Pěšce získal zpět a teď je to velmi ostré.

16.05

Vznikla zajímavá věžovka, jen ji nehrát pasivně!

16.10

16.15

Skvěle, pěšec je tu!

16.20

A druhej, to už vyjde.

17.10

Tak jen remis, nechtěl riskovat.

18.45

Zašel jsem aspoň za soumraku udělat pár podzimních fotek.

Marian zatím odpočíval po náročné partii.

21.40

Večeře byla výborná, na výběr asi ze 4 jídel, pití, saláty, zákusky.

Pak jsme analyzovali, snad tak dvě hodiny.

23.10

Marian už dávno spí. Z jeho partie jsem vybral zajímavý moment týkající se aktivity věží.

neděle 27. 10., 7.10

Ranní ptáče - až se ucho utrhne.

8.35

Snídaně úplně v pohodě, nejen studené pokrmy, ale i různé ohřáté uzeniny, musím je pochválit.

Od devíti už bude zase kolo. Nevím, čím to je, že je letos open (jediný) celkem slabý, kde jsou ty časy, co jsem ve FIDE openu usiloval o první desítku ... Tohle je spíš jako tradiční béčko.

Hraní mi teda úplně nevyhovuje, v koutě, kde je první deska, je dost tma, figurky jen plastové a hlavně se nemůžu pořádně procházet, musel bych vyjít dlouhou uličkou a z chodby zas neuvidím, jestli jsem na tahu. Že bych se naučil pořádně u partie koncentrovat?

11.50

Oba jsme vyhráli, Marian dřív.

"Mariane, na cos to vyhrál?"
"Umím líp koncovky."

Já jsem měl s Janouškovou dost práce, v sicilce jsem se dostal do divné pozice, obětovala mi figuru na e6 a musel jsem bránit a ještě se nervovat, že v koncovce budu mít málo pěšců.

12.30

Partii jsme rozebrali, ze zahájení nic moc (ve skotské se pd4 bere!), ale pak Marian otupil možný útok výměnou dam a potom to sehrál pozičně i takticky velmi pěkně.

13.35

Obědy teda už nic moc, sekaná s bramborem nebo plátek s těstovinama, navíc odměřované menší porce, úroveň 2016, akorát navíc to pivo ...

Jdeme na Mumlavu. Ve čtyři přednáška.

17.40

Máme za sebou vodopády i přednášku, o obojím napíšu postupně víc.

Zítra nás v dopoledním kole čeká dvakrát derbÿ, Marian má Petra Svobodu, já Petra Horáčka.

19.50

Večeře mě zase s hotelem zcela smířila, opulentní jako včera.

20.10

20.45

.21.35

Návštěva Mumlavského vodopádu patří k základním rituálům harrachovských pobytů. Bylo to tam teda jak na Václaváku, ale i tak jsme si to užili. A Marian ani nespadl do vody, i když to zkoušel. Zato já jsem si nabral do bot bahno, bylo kryté spadaným bukovým listím. Jinak ty místní buky, ty planou, mám je s vodopády nerozlučně spojené.

Zkusil jsem vymýšlet, co by měl činit u vodopádu mudrc hodný toho jména. Nechat ho plynout kolem a stejně nechat plynout ty davy. Zastavit vodopád, v sobě i tam venku. Zavřít oči a vnímat ho sluchem. Otevřít je - a vnímat ho pořád sluchem. Stačilo by pár hodin.

Marianovi jsem aspoň vysvětloval taoistický princip, podle nějž měkká voda tvaruje tvrdý kámen. A ukázal jsem mu žebrovici a vraneček. To víte, vzdělanost.

22.25

Přednáška Tadeáše Baláčka byla věnovaná taktickým trikům v ohrožených pozicích. Asi ústřední myšlenka byla, že když stojíme dobře, hrajeme na léčky, jen když to odpovídá zdravému plánu hry. Ale když stojíme hodně špatně, je čas pozici zbláznit, co to jde.

Vybral jsem jednu ukázku, jména hráčů jsem bohužel nezachytil:

Příklady byly pěkné, jen to frčelo v docela rychlém tempu, taktak jsem se chytal, vícetahové varianty hlášené naslepo apod. Nevím, co na to účastníci, porůznu tam navrhovali nemožné tahy, jednotahové ztráty dámy apod.

Ale jinak, co si budem povídat, učit tohle hráče našeho klubu je nošením sov do Athén; mlžení je disciplína, v níž vynikáme, viz jen letošní výkony našeho Vojty. Někteří by namítli, že šejdit se má jen v ohrožených pozicích, kdežto my to děláme furt. Ale jen se na ty pozice koukněte ...

Nemohu tu nezmínit nezapomenutelnou harrachovskou scénku z dávných rozborů:
IM Biolek st. (přísně): "Co to mělo jako být, tenhleten tah?"
Tomáš Kodytek (s nevzrušeným lehkým úsměvem): "Mlha, ne?"

Jinak samozřejmě platí pravidlo, že co je jeden den na přednášce, to se druhý den objeví na šachovnici. To jsme tedy zvědaví.

pondělí, 28. 10., 8.50

Po pořádném posezení u snídaně bychom teď měli jít hrát ty šachy. S Petrem Horáčkem jsme si povídali mj. o alternativním školství.

9.55

Povídání to bylo delší než naše následná partie, už jsem na pokoji, stačil vývin, centrum, rocháda.

Mariana s Petrem můžete sledovat online, Marian s respektem zvolil výměnnou francouzskou, v symetrické pozici má horšího střelce.

10.30

Marian brání zuby nehty, Petr má rozhodně lepší hru.

10.45

Teď už je pomalu čas na ty šejdy. 😉

11.10

Šmarjá, do věžovky ne! Poslední možnost šejdit mizí s jezdci ze šachovnice.

12.40

Ale ne, když už tam šance byla, minul ji. 70. Vd3+! Petře, ty musíš být taky opatrnější.

12.45

Dohráno jest.

14.20

Na řadě je odpolední kolo.

18.05

Oba jsme vyhráli, ale nadřeli jsme se. Marian hrál 88 tahů, prý soupeř prohlašoval pozici za remízovou, ale Marian nakonec cestu k výhře našel. Já jsem zase nesehrál sicilku ideálně, soupeř mě přehrál, ale nějak jsem to ubránil a nakonec dominoval, 49 tahů, ale déle než Marian.

21.10

Dvě pasáže z dopoledního Marianova klání s Petrem:

21.20

Po očku sleduju slavnost na Pražském hradě. Co já tu strávil osmadvacátých říjnů, kdy jsem na chodbě lovil signál a pak se vztekal a vztekal, co se tam zase dělo ... Dnešek poprvé v Harrachově beze studu, fajn. (Článek ńevyjadřuje stanovisko ŠK, ale to ani jindy. 🙂 )

23.10

Marianova odpolední partie měla řadu odlišných fází a zlomových momentů.

23.40

Partii Sadil - Holásek teď celou nestihnu (někdo by měl spát), tak jen dva diagramy:

Tady mám všechny figury na poslední řadě (kdepak působnost figur!), krále bez rochády - a jak mám krýt pe6?

Tohle je ale jiné kafe, najednou je slabý bílý král, při nestejnopolácích mám iniciativu já a tady už vede k velké výhodě 34. ... Vxf3!

úterý 29. 10., 8.35

Vstali jsme za rozbřesku, naběhali pár kilometrů a po rozcvičce na hotelovém parkovišti jsme se naučili nazpaměť 30 stránek z Konikowského. Chci říct, že jsme jakžtakž vstali na snídani, teď jsme se z ní přikutáleli zpět a měli bychom jít myslet, což se, jak hobiti dobře vědí, s dobou snídaně neslučuje.

12.55

Marian prohrál, já jsem vyhrál.

Marian nastupoval v bojovné náladě s cílem dohnat Petra a Martina, ve francouzské tentokrát neměnil, ale přetáhl e5, jenže stejně jako v první partii (!) pěšce e5 nastavil braním Jxd4?. Dostal se pak do koncovky bez pěšce a bojoval marně.

Já jsem si soupeře v pozici bez dam (a později i bez jezdců) udržoval pod tlakem, pořád musel řešit nějaké hrozby a nakonec už v koncovce V+S x V+S (stejnopoláci) jeho pozice praskla.

Sice prší, ale mělo by přestávat, odpoledne se chystáme ven.

14.25

Marian šel s mamkou na procházku, já jdu fotit do údolí Mumlavy, návrat až potmě.

18.40

Marian se vrátil rozumně, já až teď. Ne, neztratil jsem se; jen jsem asi 3 km nevěděl, kde jsem. Turistika je zdravá.

21.10

Po tradičně skvělé večeři jsme zodpovědně analyzovali, i v dnešní Marianově partii bylo několik zajímavých momentů. Až teď jdu dohánět reportážní dluhy, teda aspoň část.

21.30

Jsme v půlce, pokud jde o čas, a dokonce za půlkou, pokud jde o partie. Ale čas tu má velkou hustotu, snad zbytek jen tak neuteče.

Odpoledne byla přednáška Pavla Němce, podle jedné verze na téma Kasparov, podle jiné Capablanca (Casparoff i Kapablanka začínají na stejnou slabiku, to se splete), ale oželeli jsme ji, protože byla jenom tři čtvrtě hodiny a nikam bychom nedošli. Podobně jsme vynechali i simultánku.

Nevím, kde byl Marian, protože jeho informace nebyly vyjadřovány jazykem mého kmene, ale já jsem si znova zašel na Mumlavu, protože tahle řeka v době podzimního listí stojí za to.

Akorát jsem potom zazmatkoval při návratu potmě, je neuvěřitelné, jak dlouhé silnice se vejdou do oblasti, kde jsem čekal, že jen přelezu jeden hřbet (místo, abych ho přelezl, obcházel jsem ho). Jen jsem se bál, že mě ta silnice po pěti kilometrech vyplivne znova na místě, kde jsem se na ni dostal.

Ale většina kroků je stejně po chodbách hotelu. 😉

22.05

Marian sice partii prohrál, ale pár dramatických okamžiků tam bylo.

23.25

Dnešek zakončím svou včerejší partií, která nepostrádá zábavnosti.

středa 30. 10., 8.35

Připraveni na 6. kolo.

11.55

Založím nový článek, v poločase je vhodná doba.

.

Vykročit pravou, kulhat jen trochu Harrachov 2024/II DOKONČENO