Vzhůru do Harrachova!
Na tradiční akci roku odjíždíme v sobotu 22.10. v 6.24, sraz na nádraží nejpozději v 6.15!!! Návrat asi 29.10. v 19.42. Jedeme v navlas stejném složení jako vloni, v kat. H16 se představí Petr John, v H12 Vojtěch a Veronika Holáskovi, v openu B je prozatím nasazenou dvojkou Petr Jániš, do patnáctky se vejdou Tomáš Kodytek a Vít Kapoun, vzadu bude bojovat Vít Holásek. A konečně v Áčku jsem já tentokrát šestý nasazený, loňský vítěz Béčka Jan Mareš je asi v polovině.
Netuším, jak často se tam dostaneme k internetu, zda tu tedy budou aktualizace časté nebo občasné … Trumfneme Vlašim v počtu diskusních příspěvků? 😉
Výsledky najdete průběžně na chess-results.
Průběžné výsledky Harrachova Výsledky Jardy Volfa
12 thoughts on “Vzhůru do Harrachova!”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Už jsme doma, než padnu únavou, krátká rekapitulace posledních dvou dnů.
Včera 4/9. Z Holásků bodoval jen Vítek, když proti Evě Němcové nevyužil převahu pěšce (při nestejných střelcích), remis. Vojta odešel rychle, Verunka nedotáhla útok. Petr John měl soupeře 1700+, v jednu chvíli jsem myslel, že získává figuru (chycení střelce), ale i soupeř vyšachoval koně a v dámské koncovce dominoval. Petr Jániš měl útočit na přední pozice, ale sehrál královský gambit dost špatně, takže jeho král zůstal v centru na otevřených sloupcích a očekával jsem rychlou prohru; nestalo se, soupeř si sebral “otrávenou věž” a dostal nečekaný jednotažec na b7. Vít Kapoun se taky tlačil dopředu, ale Pepa Havelka mu nedal šanci, roznesl ho přímým útokem na krále. Tomáš Kodytek měl bílé a tedy se dal čekat bod, ten skutečně přišel, když soupeřka poztrácela nějaké ty pěšce a nechala si dát střelcem vidli; chvíli před koncem mohla ovšem nečekaně rozehrát koně a výsledek mohl být lehce opačný, Štěpán Žilka v analýze ukazoval, jak silný takový kůň s věží může být.
Největší kuriozity se děly v áčku. Já jsem nastoupil proti Šedivému (roč. 1995), který mě porazil dva dny předtím v předposledním kole blesku. Soupeř si sebral dva pěšce, o kterých jsem si myslel, že by měli být otrávení, zbývalo to dokázat. Počítal jsem, až se ze mě kouřilo, 25 minut na tah, marně. Zatáhl jsem, aniž bych viděl průkazné pokračování, zašel jsem na čerstvý vzduch … a rázem bylo všechno jasné, po dalším tahu se soupeř mohl vzdát. Zkusil ještě dva tahy, ale ve 14. tahu byl konec. Zato Jenda Mareš tahal úporně pozici směřující do kisny i do koncovky, soupeř odmítal remízu, byť by byla korektní, a Jenda koncovku nezvládl. Poslední záchranou byla možnost, že soupeř nebude umět matit koněm a střelcem. Ale to se od hráče 2000+ moc čekat nedalo … jenže to skutečně neuměl! Odešli jsme na oběd, zatímco nešťastní rozhodčí si telefonicky domlouvali odložení oběda na neurčito, a jak jsem už psal, partie měla 142 tahů, trvala 5,5 hodiny a skončila remízou! Situace je o to pikantnější, že stejným materiálem nedokázal předtím v bleskáči matit Josef Kratochvíl, ten měl ovšem pouhé dvě vteřiny na tah, zatímco Jendův soupeř asi 10 minut + 30 s bonifikaci.
Odpoledne někteří zašli na řešitelku, která nám zabrala od čtyř do deseti minut, a večer jsme byli skoro všichni na Žilkově přednášce, kde ukazoval dvě své dlouhé partie z Mitropy. Myslím, že ze všech přednášek byla tahle jasně nejlepší. A taky nejdelší, trvala skoro dvě hodiny. Na závěr ještě poličští zorganizovali na hotelu pěkný devítikolový blicáček, výsledky visí na chess-results.com/tnr58890.aspx?art=1&lan=5.
Dnešek začal nepříjemným vstáváním o půl hodiny dřív. Poslední kolo bylo pro mnohé zkouškou vůle, únava už se silně projevovala. Z Holásků tentokrát urval půlku Vojta. Verunka opět nedotáhla útok a Vítek chyboval z únavy. Špatný závěr potkal Petra Johna, který po včerejší prohře chtěl bílými aspoň půlku, v suché hře čtyř jezdců ji ve věžové koncovce měl, ale postupně kazil. Petr Jániš mohl při výhře pomýšlet i na vítězství v béčku, ale soupeř mu zahrál na francouzskou hru výměnnou variantu a i když šel Petr do opačných rošád a snažil se, byla z toho jen remíza a po určitých posunech v Buchholzu “až” páté místo, trochu zklamání. Tomáš Kodytek měl proti slabšímu soupeři černé, a tedy opět korektní remíza. Kuriózní partii sehrál Vítek Kapoun, který měl sice špatného střelce proti koni, ale spoustu volných pěšců, z nichž tři (a, d, h) došli v jednu chvíli až na sedmou řadu a teprve pak se začali proměňovat. Bod.
Jan Mareš černými třetí španělskou v turnaji, a tedy sedmou půlku v turnaji, v tom soupeře nepřehrává. Mně nahrál los přímo na smeč, dostal jsem poslední nasazenou hráčku celého turnaje (1729N); je to kuriozita, hrát vzadu se soupeři 2000 a pak vepředu dostat slabší ;-). Koukal jsem, jak se dostala tak vysoko, asi hlavně houževnatostí, soupeři ji pracně přehrávali, ale pak v závěru často kazili. To jsem nepřipustil, italskou jsem sehrál španělským způsobem a pak jen figurky nastoupily a všechno před sebou smetly, 17 tahů.
Tedy opět 4/9, závěr mohl být trochu lepší, škoda.
Cesta zpět byla značně únavná, v Tanvaldu se plánovaně čekalo hodinu, v Železném Brodě neplánovaně půl hodiny, v Pardubicích nám to o 10 min ujelo, takže dalších skoro třičtvrtě hodiny … Dva vlaky nacpané, část cesty jsme stáli, celkem 6 hodin trmácení, stačilo :-(.
Reportáže v dalších a dalších dnech.
Dnes už dlouhou reportáž psát nebudu, až z domu. Snad jen to, že Petr Jániš z prohrané pozice dal jednotažec a bojuje o vítězství v turnaji, já jsem vyhrál ve 14 tazích, kdežto Jenda Mareš hrál 142 tahů a 5,5 hodiny – remis, protože soupeř neuměl matit J+S 🙂
Zítra domů …
Včera jsem přispět nestihl, poličáci uklidili notebook moc brzy ;-). Pokud si pamatuju, včerejší kolo se dost vydařilo, takových 6,5/9 … Verunka si rochovala přímo pod mat na h2, to byla ale jediná prohra! Opět vyhráli oba kluci Holásci, soupeři chybovali víc. Petr John hrál proti drakovi oboustranné rochádové útoky, vyplynula z toho remízová věžovka. Cenná půlka s hráčem 1899! V béčku Petr Jániš rozuměl své francouzské pozici víc než soupeř a v hře plné taktiky dominoval. Tomáš Kodytek měl bílými v anglické od začátku figuru a stačilo pak jen otupit soupeřovu protihru. Jedinou půlku tu zapsal Vítek Kapoun proti Petře Tobiškové. Stál dobře, obětoval dokonce střelce na g6, ale skončilo to věčňákem. V áčku vyhrál rychle Jan Mareš, ano, umí i neremizovat! 🙂 Ve vídeňské bílými rychle zaútočil po bílých polích na nešťastného černého krále. Já jsem hrál s exrychnovským, teď už polabinským talentem Macháněm (ELO 2001, nar. 1997!). Přes jeho nespornou sílu jsem sehrál krásnou partii, už už jsem matil … a stačil jeden lehkomyslný tah (myslel jsem, že oběť střelce počká, nepočkala …) a pozice už tak jasná nebyla a v časovce jsem výhodu vypustil úplně, remis.
Odpoledne byl bleskáč. Výsledky jsou na chess-results. Dost se dařilo jak mně, tak Jendovi Marešovi, dopadli jsme prakticky stejně, potkávali jsme se vepředu. Slušně hráli i Jániš a Kapoun, Petr John skončil zhruba na svém, Vítek Holásek byl určitě spokojenější než Vojta.
Větší z nás se ještě nenechali odradit deštěm a zašli na večerní přednášku IM Biolka o šachových olympiádách, zdůrazňovat význam studia klasických partií není nikdy na škodu 😉
Poměrně úspěšný, byť méně, byl i dnešek. Holásci skončili s nulou, ale Verunka nedotáhla nadějný útok, kdežto kluci měli soupeře silné, neva. Petr John přehrál černými tradičního soupeře Gregora, v symetrické pozici věnoval hodně času přemýšlení, přiostřil hru a vyplatilo se mu to. V béčku hrál Petr Jániš proti lanškrounskému talentu Havelkovi, ze zahájení nic moc nezískal a brzy to dal za půlku. Zaútočí zítra na vedoucí stupně? Vítek Kapoun vyhrál tak rychle, že jsem ani neviděl jak, a zítra jde na Havelku. Tomáš Kodytek remis, proti slabším soupeřům nejsou jeho černé figury průrazné. V áčku se Jenda Mareš vrátil k remízám, tahle byla ale hodně divoká a popartiové analýzy mluvily spíš pro bílého.
No a já … já jsem sehrál partii do Guinessovy knihy kuriozit. Měl jsem bílými pana Hlaváče a radoval jsem se, že konečně nemusím hrát proti nadupaným mlaďákům … Hrál se Svěšnikov – ano, BÍLÝMI, a v pozici, kterou znám jak své boty, jsem nastavil kvalitu. No budiž, aspoň můžu zkusit dokazovat, že Jd5 má sílu jako věž, začal jsem šlapat béčkem a tradiční hledání kompenzace mě začalo bavit. Soupeř se revanšoval a nastavil figuru. Stál jsem na výhru, ale přehlédl jsem velmi riskantní braní pěšce, po němž bylo třeba počítat. I spočítal jsem oběť figury s matovým útokem, jenže varianta měla díru a vznikla zdechlá koncovka, ve finální verzi K+V+S x K+2V+2p … a tu jsem zremízoval! 🙂 🙂 Prostě houpačka, střídavě jsme stáli na výhru či na prohru oba, hrubek nepočítaně; nemusím říkat, že jsem opět dohrával poslední 😉
Na oběd jsme opět došli poslední a strávili ho hovorem se Štěpánem Žilkou o tom, jak je dobré dělat aspoň 2-3 hodiny denně a že se dá dělat i 6 a zvládnout tak 30 stránek textu … načež někteří mladí požádali o šachovou literaturu a (možná) strávili volné odpoledne intenzivním studiem. Já jsem zatím se svýma dětma oblézal mamutí můstek, ach ty klouby!
Nějak vám dlužím veselé historky, jako nejzajímavější mi přijde denní režim dvojice Mareš – Jániš, kteří chodí na snídani čím dál později, nyní již v době, kdy my ostatní po třičtvrtěhodinovém hodování odcházíme na kolo, abychom ho taktak stihli …
Jo a vlastně ještě ta hláška z přednášky pana Gonsiora.
Gonsior: “Je třeba ovládat bezpečně šachovnici i poslepu. Jakou barvu má pole f5?”
Hlasy: “Bílou. Černou. Bílou. …”
Gonsior: “Když sledujete Ivančuka, tak on často kouká během hry do stropu, jako by ho partie nezajímala. Co myslíte, že asi zrovna dělá?”
Hlas: “Přemýšlí, jakou barvu má pole f5!”
No konečně se začíná projevovat naše početná divácká obec.
Dnes byl šibeniční program, totiž dvoukolo, tj. čtyři a půl hodiny šachy, spěšný oběd a znova šachy. Vzhledem k tomu si už nepamatuju, co bylo ráno, takže si něco vymyslím.
Tuším, že ve čtvrtém kole se dařilo všem kromě malých Holásků, na kluky už jsem musel zvýšit hlas ;-). Jinak vyhráli John, Jániš, Kodytek i Kapoun, ten zvítězil v koncovce J+3p x V+2p :-). Mareš postupuje po remízách, tahle byla podivná: místo obsazení volného sloupce se dostal pod kola útoku – soupeř nabídl remízu (oba tři minuty). Já jsem konečně vyhrál, ze zápletek po zahájení jsem vyždímal pěšce a toho pak ve věžovce dvě hodiny uplatňoval 🙂 Je to tu hrůza: i hráč 1730 hraje odhadem na 2000. Suma tedy 5,5/9, to by šlo.
Na 5,5/9 jsme se dostali i odpoledne. Konečně zabrali Holásci, oba kluci si zasloužili výhru hlavně za vytrvalost v koncovce (méně už za kvalitu hry), popsali spoustu partiářů ;-). Verunka opět nula, ale pořád má soupeře nad svou úroveň, v pohodě. Petr John prohrál s vlašimským Pýchou, černými se dostal do pozice s horším střelcem a rozbitými pěšci. Petr Jániš utahal Vítkova soupeře z prvního kola, čtvrtého nasazeného: získal kvalitu, pak ji vrátil a dva spojení volňáci ve věžovce rozhodli. Vít Kapoun a Tomáš Kodytek tentokrát remízy, neviděl jsem příliš. Jan Mareš jako obvykle remíza, černými stál lépe, ale nestejní střelci a blokovaná pozice rozhodli o nerozhodném výsledku. Já se musím pochválit za vzorovou partii na téma Jd5 x Se7 v sicilce, na závěr jsem si i zakombinoval, soupeř byl nějak apatický. Zvláštní: zatím z mých protivníků nejvyšší ELO, ale nejslabší výkon.
Objevilo se mrholení až déšť, vítr v poryvech cloumá stromama. Inu hory.
Zítra kolo a bleskáč.
No to právě sleduju 🙂
@Pokyn
Zkus sledovat chesresult
Povídání hezký… ale kde sou ňáký výsledky, výpravo? 😀
Dnešní kolo vypadá v součtu děsivě: 2/9. Hrály se však docela zajímavé šachy. Petr John vlezl v zahájení do léčky a ztratil kvalitu, ale pak rozehrál dvojici střelců, měl více ze hry a remíza byla zasloužená. Vojta se proti slabší soupeřce hloupě zaběhl jezdcem. Verunka nestačila na Adama Kolomého; zítra hraje s Tomášem Ludvíkem, má to jako krajský přebor. V béčku Petr Jániš přehrál v královském gambitu Vítka Holáska, Vítek Kapoun podlehl ostrému útoku při opačných rošádách, Tomáš Kodytek proti mladému soupeři neustál zavřenou španělskou. V áčku Honza Mareš nevytěžil černými ze španělky víc než půlku, já jsem se v ostré královské indické nedopočítal konce zápletky a dva pěšci za figuru v koncovce nestačili. Všechno jistě napravíme v zítřejším dvoukole. Na rozboru jsme byli většinou u Štěpána Žilky, který se na obědě projevil jako příjemný společník.
Odpoledne Holásci stihli vodopády a většina výpravy přednášku pana Gonsiora o posledním pěšci.
Dnes Petr John proti slabší soupeřce prošel kolem zisku střelce, naopak ztratil koně, ale koncovku udržel. Vojta prohrál rychle a neslavně. Naopak Verunka slavně zvítězila nad Honzou Nešpůrkem, který nestihl rochovat a přes figuru navíc byl zmacen po éčku. V béčku Petr Jániš prohrál dost rychle, škoda. Kapoun a Kodytek vyhráli nad slabšími soupeři. Vítek Holásek nad dospělým hráčem 4.VT vedl o věž, ale vidličkou ji ztratil, remis. Jan Mareš bílými v drakovi remis. Já jsem v severním gambitu černými stál snad i lépe, ale koncovka byla jasně lepší pro bílého, remízu jsem udržel naprostým zázrakem.
Včera jsem zapomněl uvést, že jsem již tradičně hrál nejdelší partii kola. Teď ne, teď jen druhou nejdelší 🙂
Velmi nám chybí usměvavý trenér Martin Petr, ale dnes jsme byli na rozboru u Jana Balína a bylo to taky příjemný.
Zdravíme z místa činu. Petr John včera podlehl tlaku silného soupeře na královském křídle. Vojta celkem korektně remizoval s hráčem 1500+, Verunka prohrála se silnou soupeřkou. V béčku Petr Jániš přehrál soupeřovu francouzskou, Vít Kapoun si poradil se slabším soupeřem, Tomáš Kodytek neměl svůj den, zato Vít Holásek přehrál hráče 1770 a remízu mu doslova daroval. Jan Mareš si zahrál Benoni proti soupeři 2200, já jsem vypustil v kisně obrovskou výhodu.
Škoda … ale aspoň Tě tentokrát nebudu otravovat s nemírně dlouhýma partiema 😉
Přeji hodně štěstí a úspěchů nejen vám, ale i ostatním účastníkům z našeho kraje. Bohužel se letos v Harrachově neuvidíme. Cosi mě skolilo, takže se musím doma vyléčit. Škoda! Budu vše napjatě sledovat a držet palce.
Tak – už máte 1.příspěvek.