Od sousedů: s odřenou zadelí, leč vítězně!
aneb V úplně jiné sestavě a Pokyn pro ostudu, ale nakonec veleben
V druhém kole kápédvojky nastoupili v českotřebovském dresu opět dva Oušťáci! Pokyna juniora (po MČech v Harrachově) nahradil zkušený ligista Vlasta Hrobař. Hurťáka (t.č. na konopném festivalu v Praze) zastoupil na první kapitán Ivoš, místo Pavla Borka Karel Pelcl, místo kluků Dlouhých jiní třebovští junioři… prostě nezůstal kámen na kameni. Teda až na mě… a po dnešní partii si říkám, že jsem radši měl prodloužit pobyt na horách 🙂
Zkušené družstvo Poličky C neradno podceňovat, Ivoš to v konverzaci před duelem viděl málem jako loženku, já bych bral i 4,5. Už jsem totiž zažil řadu převážně pozičních výcviků, a když jsem se ve dveřích pozdravil s už legendárním otcem početného šachového klanu Zdeňkem Stodolou, věděl jsem, že nás nic snadného nečeká.
Podrobnou repo si opět odpustím, chronologicky tolik, že jsme rychle prohrávali, rychle srovnali, rychle vedli… a já byl rychle v hajzlu, pročež nezbylo, než po oustecku mlžit, vařit, ba dokonce destilovat (po zápase) a výjimečně i kouřit (po překonané kisně, poděkování kolegovi z řad šachreportérů Jirkovi Kašparovi za žváro). Ve 20. tahu na pěti minutách, od 27. tahu na minutě s hodnocením až plus 10 pro soupeře. Dlouho jsem se tak nestyděl, jak moc špatně jsem hrál a jak moc mě soupeř týral.
Nakonec ale paradoxně moje půlka, ve finále už z pozice síly v poslední hrané partii, uzákonila kýžených 4,5. Takže i když jsem zasejc končil poslední, stejně jako v Nekoři, tentokrát pro mančaft vítězně.
Po šachovnicích stručně, viděl jsem jen záblesky:
Ivoš na jedničce ukázal, čím se liší ligové šachy od kápédvojky. Ze soupeře vyrazil už ze zahájení pěšce, pak kvalitu a reliazoval rychle a přesně.
Já no comment, zázrak, co se dá přežít od chvíle, kdy se už lepší pozice stala v 17. tahu méněcennou.
Vlasta si přivezl vedle domácí kombuchy také domácí přípravu, v aljechince přišpendil soupeře na jeho půlku a postupně ho ze šachovnice vytlačil zcela. Takhle bych to chtěl umět…
Karel zahrál holandskou předpisově, při těžkých figurách útočil, ale místo otevření h sloupce pozici zavřel a zkušený soupeř se ubránil.
Karel junior zahrál moc hezky, od začátku měl v DG náskok ve vývinu, tlak si udržoval i po výměně dam a v silně redukované pozici si soupeř, mám dojem, vlezl do matu s centralizovaným jezdcem a věží.
Patrik na šesté se naopak potkal se zkušeností, s Jirkou Kašparem se v nějaké celkem měkounké králce nevhodně oslabil (díra na d5) a soupeř ho přehledem vycvičil.
Tomáš měl ze skotské hezkou pozici, posléze dvě figury za věž… jenže místo realizace lepší koncovky si nesmyslně sebral na a7, o chyceného střelce přišel a soupeř si výhru pohlídal.
Robert čelil v pircovi velmi aktivnímu pojetí hostující rusovlasé amazonky, jeho pozice po zahájení se mi pranic nelíbila, pak se stalo nevímco a skončilo to remízou, za kterou jsme se nezlobili.
A takhle vypadá Pokyn po přehlédnutém zvedáku Ja4 – knouckoutů jsem tedy schytal i přežil víc než Rocky ve všech pěti dílech dohromady 😀 😀 😀




























A kapitán Ivoš již skutečně sepsal o dost objektivnější reportáž tu:
https://sachyct.cz/2024/11/03/ceska-trebova-a-policka-c/