Bod po bodu

3. 11. 2024 Vašek Grundman Nezařazené, 12

Vysoké Mýto – VSK Univerzita Brno 4:4

Po vzoru Honzy Pokorného publikuji reportáž ze zápasu jiného týmu, při pohledu na sestavu to však dává smysl – Marian Sabol za nás hrál v postupové sezóně, Marek Kosek za nás hraje teď, já a Martin Šmajzr se prý taky za áčko občas ukážeme. 🙂 I zbytek mančaftu je nám známý, s Mýtem už jsme se mnohokrát potkali.

Problémy se sestavou nebyly až na náhlou absenci Tomáše Trhala žádné, koneckonců Mýto odnepaměti hraje ligu odhadem se sedmi lidmi. 🙂  Pohled na soupisku soupeře nejdříve přinesl nepříjemné překvapení, totiž její celkovou vyrovnanost, ještě 13. hráč na soupisce má 2000, mohli by to asi poskládat různě. Druhé nepříjemné překvapení na mě čekalo při pohledu na zbytek soupisek, totiž že moc slabších týmů v soutěži není, jestli máme sbírat body, tak tenhle zápas k tomu byl určený.

Sestavu hostí bylo těžké predikovat, z Brna je to daleko, každému se nemusí chtít strávit neděli na cestách… což se i potvrdilo, když předek nastoupil ještě jakž takž, ale na sedmou a osmou šachovnici nastoupili 15. a 17. hráč soupisky, čímž se naše šance ještě o něco zvýšily, dvojice byly plus mínus elově vyrovnané.

I začalo se. Dneska to byly poměrně blokované pozice, figurky si s konfrontací většinou dávali na čas. Marian Sabol hrál bílými nějakého dámského pěšce se Sg2, na dvojce Martin Šmajzr rozehrál aljechinku, soupeř ho sice mačkal, ale nic konkrétního v pozici neměl. Já začal bílými špatně a aby se vůbec o něco hrálo, tak jsem radši obětoval pěšce, což se nesetkalo s přílišnou důvěrou spoluhráčů. Tomáš Veselý nasadil f5 proti soupeřově zavřené sicilce, takže se útok bílého odložil na neurčito. Na pětce Marek Kosek postavil svůj obligátní domek, stejně jako Jirka Doseděl na osmé černými. Na šestce se Luboš Ptáček bránil v italské, soupeř ale nepokračoval důrazně, takže se nebylo čeho bát a Jirka Kosek byl tou dobou jako jediný z nás ještě v hlavní teoretické lajně, konkrétně dámského gambitu.

Hodnocení pozic s Lubošem Ptáčkem:

„Mi přijde, že mají všichni tu svoji pozici, to vypadá nadějně.“

„No Martin Šmajzr stojí špatně.“

„Však jo.“

Skóre se nejdříve změnilo na šesté a sedmé, dvě remízy v od oka vyrovnaných pozicích, není co namítat. 1-1 Další výsledek nás potěšil ještě o něco více, na osmičce Jirka Doseděl postupně svého soupeře přehrál, tam jsme bod očekávali delší dobu. 2-1

Pohled na zbylé partie ale moc optimismu nepřinesl. Na jedničce se i přes Marianovu snahu o zisk iniciativy povyměňovaly skoro všechny figury, jemu však zbyl jednak izolák, jednak špatný střelec. Martin Šmajzr stvořil instruktivní pozici pro kroužek, bohužel na téma „špatný střelec“ a jeho soupeř si mohl promyslet, kudy mu vleze do pozice. Já se postupně dostal k aktivní hře, soupeři se však podařilo vynutit výměnu dam, takže bude otázkou několika dalších tahů, zdali vydoluju z aktivity zbylých figur nějaké to dřevo. Vedle mě se Tomáš Veselý se svým soupeřem topil v jakémsi močálu, díky krytému pikovi na b2 se však dalo očekávat, že bude mít v šavlovačce navrch náš hráč. Marek Kosek se soupeřem se pomalu dostávali z fáze zahájení, to bylo ještě na dlouho, výsledek byl však velmi nejasný.

Ve fázi časovek nás však čekalo nepříjemné překvapení, v přímém přenosu jsem svědkem, jak Tomáš Veselý hraje na posledních vteřinách na první pohled zvláštní tah, vypadá to bledě… a taky to tak za pár tahů dopadlo. 2-2 Marek Kosek remizuje, ale to je vzhledem k ostatním partiím další špatná zpráva, byť s pozicí už nic moc dělat nešlo. 2,5-2,5

Po kontrole tedy dohráváme na prvních třech deskách, na první se Marianova pozice každou chvíli zhoršuje, časem ještě přichází o pěšce. U Martina nic nového, trpí ve své méněcenné koncovce, kterou může zkoušet soupeř, jak dlouho chce. Body se tak očekávají ode mě, ale v koncovce nestejnopolných střelců s věžemi a třemi pěšci jaksi nejsou k nalezení.

Na jedničce soupeř nakonec pěšce realizoval bez větších obtíží. 2,5-3,5 Z jedné remízové a jedné prohrané pozice tak musíme získat bod a půl, už se objevují hlasy, že zápas je ztracený… ale můj soupeř podceňuje matové hrozby, díky čemuž se můj pěšec dostává až na f7 a Martin Šmajzr z ničeho nic nachází poměrně solidní protihru. Soupeř mu pak dokonce sám nabízí remízu. 3-4 Osud zápasu je tak na mně, pozici už mám lepší, ale nic loženého, v nestejnopolácích lze udržet ledacos. Vymačkávám ze soupeře pěšce, ten už ztrácí koncentraci a nechává si dát uprostřed desky mat. 4-4

Už přišly partie, ale realitou si tuto reportáž rozhodně nenechám narušit, aktéři mohou zkusit protestovat v komentářích. 🙂

Marian Sabol – Daniel Gajdoš

Pomalu rozehrávaná partie, zrcadloví střelci g2+g7. Soupeř se však se svým černopolákem zaběhl na dámské křídlo, černá pole kolem jeho krále vypadala lákavě. Mimo záběry kamer se však Marianova iniciativa kamsi vytratila a pak už jsem viděl jen čím dal horší koncovku. Ve finále jezdcovka s krytým volným pěšcem navíc, která už byla nebranitelná. 0-1

Jan Zdražil – Martin Šmajzr

Klasická Martinova pozice z aljechinky, figury zmáčknuté kdesi vzadu, prostor má jen soupeř, ale hraje se. Postupně se však vyvinula pěšcová struktura zcela pro bílého, černý střelec na e7 smutně koukal do pěšců d6-e5, naproti tomu si bílý koník mohl vybírat, jestli bude dominantní na e4 nebo d5. Bílý napřel všechny figury na tlak proti pěšci d6, toho ale Martin pořád celkem bez problémů držel a bílému se nikde nepodařilo najít druhou slabinu, na kterou by mohl útočit. Po kontrole už se Martin dostal k dlouho postrádané aktivitě, takže soupeř nabídl remízu sám, ta byla vzhledem k průběhu zlatá. 0,5-0,5

Václav Grundman – Karel Švehla

Příprava sice probíhala, ale nakonec byla zakončena stylem „bůhví kdo nastoupí, však mám bílé, tak co by se mohlo stát. Soupeř na tom byl podobně, protože na výměnnou francouzskou s c4, kterou už jsem párkrát hrál, koukal dost překvapeně. Bránil se však velmi dobře, a tak jsem radši dal pěšce, abych si vůbec zahrál. To se ukázalo jako dobrá volba, černý se totiž nebránil úplně ideálně, takže se mi i přes výměnu dam podařilo dorovnat pěšce (mnou interpretované jako logické vyústění oběti, Martinem Šmajzrem jako šejd v rámci mlžení), mírná aktivita mi zůstala. V koncovce nestejnopoláků však bylo těžké ji nějak uplatnit, proto jsem jako poslední pokus o naklonění rovnováhy obětoval dalšího pěšce, což soupeř dost podcenil, takže se následně OPĚT srovnal materiál a aktivita mi zůstala. Zkoušel jsem to zleva zprava, soupeř se nakonec zmýlil a po ztrátě pěšce si utrpení urychlil pomocným matem. 1-0

Ota Jelínek – Tomáš Veselý

Zavřená sicilská, ve které černý včas zapáčil f5 a neměl si nač stěžovat. Postupně se probojoval pěšákem až na b2, pozice se velmi přiostřila, materiál visel oběma, za koho to hrát bych si vybral těžko, i když černá pozice působila přeci jen o chlup perspektivněji. Projetí motorem by jistě napovědělo, jestli to tam někde bylo. Po rozčísnutí měl nakonec černý pěšce na b2, bílý na e6, bylo tedy potřeba na oba dávat pozor, černý byl blíž proměně, ale bílý zas podporoval útok na krále. Na posledních sekundách se bohužel náš hráč zmýlil a než by přišel o svůj trumf na b2, tak se snažil chviličku mlžit, ovšem neúspěšně. 1-0

Marek Kosek – Eldin Emad Ibrahim

Jf3 a pomalá potahovačka, čekal jsem, že se Marek pomalu dostane ke své hře, ale soupeř se bránil dobře. Vznikla poměrně blokovaná pozice, figurky se postupně vyměňovaly… až na šachovnici nezůstaly skoro žádné. 0,5-0,5

Mojmír Moulis – Luboš Ptáček                                                                                                         

Italská s d3, Luboš se dostal k d5 a postupně se to transformovalo do typické struktury e4 x e5 a volným d sloupcem. Bílý to hrál měkce, vyměnily se dámy a dál už to nehrotili. 0,5 – 0,5

Jiří Kosek – Otmar Říha

Hlavní varianta dámského gambitu, karlovarská struktura a dost. 0,5 – 0,5

Ctibor Pelikán – Jiří Doseděl

Nějaká varianta pirce (?), ale postupně to přešlo do stejné struktury jako na šestce, ve které se evidentně orientoval lépe náš hráč. Posadil koně na d4, zinkasoval kvalitu a soupeř to při hledání kompenzace jen otevřel na svého krále. 0-1

Remíza by nás před prohrou Tomáše Veselého spíše mrzela, při dohrávání posledních dvou partií v ní však nedoufali ani největší optimisté, takže si stěžovat nemůžeme. Zatím jede Mýto tempem bod za zápas, to není úplně udržitelné, ale momentální šesté místo nám myslím sluší.

Pohled na ostatní zápasy ukazuje celkově nepřekvapivé výsledky a mnoho slátaných týmů, remíza v záchranářském duelu nejspíše nepotěšila ani jednoho z dvojice Polabiny/Polička, jinde byly naplněny předpoklady.

Od sousedů: s odřenou zadelí, leč vítězně! KPDŽ – průběžná reportáž z Poličky