V světnici teplo u kamen

17. 11. 2024 Pavel Holásek Céčko, 1

ŠO Kunvaldská a. s. Kunvald – ŠK Ústí nad Orlicí C 0,5:7,5

Listopad mám naprosto hektickej. Třeba tenhle týden jsem byl se družstvem gymplu v Lanškrouně (tj. kromě organizace dvě reportáže), pak jsem se účastnil školního divadelního projektu (tj. žádná okna v rozvrhu), v čtvrtek jsem hrál tři hodiny oddílák, organizoval sobotní skupinu na turnaj do Pardubic, v pátek jsem zpracovával 300 fotek ze školy a z divadla, v sobotu byly ty Pardubice (tj. reportáž), někdo by měl přepisovat partie KPDŽ, mám tu písemky, co musí být do středečního rodičáku.

Takže na svátek, o němž vím velmi dobře, pětatřicet let nepětatřicet let, pořád je 17. listopad zásadní životní přelom, mi zbývá jen ukrádat chvilky při surfování po síti. Taky se ke konci chýlí církevní rok a já jsem myšlenkama sotva někde u Dušiček. A taky vyšlo dalších pět dílů Cobra Kai, to je mám jako odsunout na později?

Prostě místo abych rozumně držel neděli, totiž zoufale doma doháněl resty, vyslyšel jsem kapitánovo volání, že je třeba zneutralizovat Jardu Buráně, a vyjel letos podruhé s našim céčkem, tentokrát do Kunvaldu.

Zajímavá byla teda informovanost Jardy Volfa; zatímco já (a prý i kapitán sám) jsem se dozvěděl sestavu teprve ve středu, Jarda už ji veřejně rozhlašoval před týdnem v Mistrovicích. Který informační kanál je rychlejší než internet? Díky, Jardo!

Žamberk je pořád ve směru na Kunvald zavřený, takže úzké silničky směr Zaječice (před týdnem) vystřídaly ještě užší silničky našeho podhůří.

Hrací místnost kunvaldským závidím, prostorná místnost, kamna s plápolajícím ohněm, nápoje všeho druhu, kamarádská útulná atmosféra. Říkal jsem si, že takhle nějak si představuju šachový důchod, v poklidu tahat figurkama a trousit moudra o strategii a vzpomínky, jak jsme to dřív hrávali v té bájné KP jedničce …

My jsme teda měli trio písmenkových hráčů já – Kuba – Vojta, čtvrtý byl včerejší pardubický vítěz Matěj Kobr, pátý Honza Smola, pak dvojice 80+ Bohouš a Jarda, vzadu poprvé Ondra Hejda, který konečně hraje hodně a dobře.

Domácí v sestavě 2 – 9, tedy zkušená stará garda, akorát teda bez Buráně, takže moje příprava přišla vniveč, teda přišla by vniveč, kdybych nějakou stíhal.

Co k zápasu? Už ze zahájení měl figuru Vojta a všeobecně to vypadalo, že to půjde. Postupně jsme taky sbírali body v pořadí Vojta, Honza, Matěj, Ondra, Kuba, Bohouš (možná trochu jinak). Jen telegraficky:

Vojta – v zahájení sebral Da5xSg5, to už se stalo mnoha lidem, pak s pěšcovým centrem vylepšoval figury, až to soupeře přestalo bavit.

Honza – ve skandinávce šel černýma do opačných rochád a bílou pozici oslabenou postupem g4 rozjel rochádovým útokem.

Matěj – v přijatém DG sice zůstal bílýma bez pc4, ale postupně rozvrátil dámské křídlo, i po výměně dam měl hrozby a postupně sesbíral dvě figury, ani k tomu nepotřeboval vyvinout Jg1 a Vh1 :-).

Ondra – v ostrém zahájení se záhy dostal pěšcem až na f7 a vypadalo to na miniaturku. Pak figurami zalezl a dopustil protihru, ve druhé vlně útoku ale dámou a střelcem vybojoval, co chtěl.

Kuba – v Londýnu soupeři vzal rochádu, pak nejdřív tlačil po f sloupci, ale dostal se tam po dámském křídle a sbíral materiál.

Bohouš – ve výměnné slovanské vznikla zablokovaná pozice pouze s volným c sloupcem, ten se pak ucpal výměnami na c5/c4, ale tím se zase uvolnilo centrum, kde získal pěšce. Dlouhá partie, na výdrž.

Že vzadu neodjedeme s nulou, to se ukázalo u Jardy. Ze zahájení stál velmi stísněně (bílý pd6), pak se dostal do koncovky, kterou chtěl (dobrý jezdec x špatnému střelci, postupný sběr slabých pěšců) … a tu pak nevyhrál, přehlédl vynucenou výměnu pěšců, koncovka S x J+p byla remízová.

Zbýval jsem já. Stejně jako v Čermné jsem hrál ježka, soupeř ztrácel čas, proto jsem pozici přiostřil dočasnou obětí d6-d5 a snažil se o komplikace. Všechno vyústilo do koncovky S+J x 2S+dvojpěšec na géčku, kterou jsem si trpělivě vyseděl do výhry, Celou dobu jsem měl ovšem pocit, že se proviňuju proti dobrým mravům, neboť po druhé hodině už se v KPII zásadně nehraje, hlas lidu pravil (zejména ústy Jardovými), že to mám dát za půl, dokonce už se půlka objevila i v zápise o utkání :-).

Takže 0,5:7,5, až příliš kruté pro naše vlídné hostitele, kteří se v tabulce krčí vzadu, ale snad tam nezůstanou.

Většinu partií jsem si i ofotil, ale dnes už na tom dělat nebudu, pardon.

Pohled do zpravodaje říká, že Třebová navzdory slátané sestavě Žamberk zvládla, chtěli jsme se stavit, ale za soumraku už to asi nemělo cenu. Ve vesnickém derby se Řetůvka rozešla smírně s Nekoří, i když půlek moc nebylo. Svitavy vezou body z Čermné a blízká Moravská z Poličky. Velký dojem ovšem dělá drtivé vítězství lanškrounské mládeže nad Letohradem.

 

 

Od sousedů: aspoň v osmi, ale vítězně! V sobotu trénink nebo trénink