Šachový klub Ústí nad Orlicí

Od sousedů: Neviděl bych to čer(m)ně

aneb Výlet s omlazenou sestavou proti… omlazené sestavě

Kápédvojka se v novém roce přehoupla do druhé poloviny. Nám Českotřebovákům (kmenově či na hostovačce) hrubě nevyšel prestižní duel o první místo… vedoucí Oustí C nás smázlo až nedůstojným rozdílem 7:1. Já u toho nebyl… aspoň jsem mohl na další kolo do Horní Čermné cestovat s čistou hlavou. Druhé místo pořád držíme, chtělo to ovšem zabrat.

Žádnou bezpracnou neděli jsme ale čekat nemohli. Jednak notně obměněný a šikovnými mlaďáky (s tréninkovou a herní praxí z Laškrouna) prošpikovaný mančaft domácích má kvalitu. Poslední dva ročníky ostatně jako jeden z mála trápil lídra. Za druhé naše soupiska měla k ideálu nejdřív daleko: předek děravej, chyběli i někteří junioři, záď jsme spíš lepili. Navíc na osmičce mlaďáka skolil v sobotu večer bacil… jenže ve stejnou dobu najednou hlásil bojovou připravenost Vlasta! Sice to od třetí dál otočilo barvy, což je ale kosmetika v porovnání s o hodně silnější sestavou 🙂

Dopravu vzorně pořešil kapitán Ivoš – jedno auto poslal přímkou z ČT do HČ, sám sedl do druhého vozu, nabral Pokorné v počtu dva, Vlastu a Pavla Borka v Letohradu. Časovou rezervu jsme ale měli dostatečnou. Sestavu domácích těžko odhadovat, soupisku mají početnou a každý zápas hráli v jiné sestavě včetně prvních desek. Ale po příjezdu do sokolovny č.p. 79 nás pohled do zápisu potěšil: copak druhá a čtvrtá chybějící, ale od 6. do 10. vůbec nikdo! Kapitán Míra Vacek láteřil, osmičku slepil tak tak, říkali jsme si, že bychom měli uspět. Ale znáte to…

Skoroprales se začne v 10 hrát a v 11 se nestačíte divit. Zatímco na druhé a třetí jsme zodpovědně vymýšleli zahájení a první a čtvrtá měly už výhodu… od pětky dál vyloženě bolely oči. Patnáct minut jsem fotil a pak si zakázal koukat jinde než na svoje/soupeřovy klubovky. Patrik flok míň a zbylých pár figur pasivních, Tomáš z gambitu vyměnil prakticky vše a skončil v mizerné koncovce. Marian z pěkné pozice jednotahově nastavil kvalitu a vylhal se jen za cenu pozičních ústupků, Saša na osmé slušně, ale bez výhody.

V poledne jsme s Ivošem svorně konstatovali, že s takovou jsme ani neměli jezdit, proti oslabeným domácím hotovej horor. Za hodinu a čtvrt odepsal první bílé Tomáš, za dvě Saša, setrvale horší/řachlá pátá i sedmá. Vepředu bychom tak potřebovali 4:0 aspoň na nějaký zápasový zisk, ale Vlasta tam měl šavlovačku a my tři zbylí „jen“ lepší pozice.

Jak jsme to ještě dokázali zvrátit?

Nejdřív utáhl šrouby Pavel, který hezky vyhmátl soupeřovy slabiny. Pak v Čermné nikoliv poprvé vyvzdoroval půlku ze zdechlé pozice Marian. To už nám bylo líp, protože Ivoš na první si počínal suverénně a v tu chvíli byl už vyhraný i Vlasta, což bodově nejlepší hráč domácích za chvilku uznal. Klíčovou půlku pak zapsal Patrik, od začátku sice trpěl, ale vsadil na aktivitu a soupeř zesílení nenašel. Já tak mohl dohrávat na pohodu, lepší pozici s minimem rizika nešlo prohrát, soupeř statečně odmítl remízu, hrál za mančaft… a dostal přesně po 40. tahu.

5:3, pro nás maximum možného, domácí by si minimálně bod zasloužili. Ale závěry my zatím zvládáme, skóre i počet vyhraných partií máme z celé tabulky málem nejhorší, přesto držíme s přehledem druhé (a asi postupové) místo.

K partiím tolik:

1. Pecháček Tomáš – Prax Ivo 0:1 Rozhodně solidní domácí lídr, na lopatě měl nedávno i GM Bernáška, ale dneska vstal zjevně blbou nohou. Paulsena bílými uchopil velmi krotce, snad chtěl remizovat. Ivoš tam ovšem v bleskovém tempu sázel jeden logický tah za druhým, vůbec mu nevadil dvojpik e6/e5, který kontroloval všechna centrální pole. Aktivita figur znamenala zisk floka, další vhodné výměny vedly do jezdcové koncovky, kde byl bílý úplně bez šance. Na první desku až nečekaně hladký průběh.

2. Pokorný Jan – Věčeř Martin 1:0 Chystal jsem se výhradně na mladé a proti nejlepšímu z nich (už hrál za Lanč i druhou ligu) jsem se rozhodl pro čistě poziční posunovačku. A to soupeři, výbornému taktikovi, zjevně nesvědčilo. Už zahájení postavil divně, smíchal v holandské asi tři různé systémy, za nevyvinuté dámské křídlo na druhé straně kompenzaci neměl – můj topový koník střídavě obíhal pole d2-f3-e5-d3-e5 a výhoda skoro +2 pořád byla. Nerealizoval jsem ji ale přesně, čas se tenčil a za stavu 4:3 jsem po vzoru Holyho zobl celkem bezvýznamného floka a7 a nabídl plichu jistící zápasovou výhru. Soupeř byl ale frajer a srdcař, statečně odmítl (já bych asi přijal), vrhl se do útoku, kde hned po kontrole vykrvácel. Padl čestně, za rok dva už bude výsledek obrácený.

3. Pusztai Radim – Hrobař Vlastimil 0:1 Nejpohlednější bitva, domácí junior ranař 5,5/6, ale proti němu náš drtič. Hrál se panovák, bílý nějaká vedlejší lajna, ale černý nebyl úplně přesný. Pak divočina, hrát bych ji ani náhodou nechtěl, černý král v centru, bílý ve vazbách, oba počítali, až se ze sokolovny hulilo. Vlasta ale jedinou výraznější soupeřovu nepřesnost využil. Dočasně bětnul dámu, vylezl s figurou za dva floky, občas něco vyměnil, zbylé figury zaktivnil a soupeř uznal porážku. Partie minimálně na úrovni KP, klidně i zadních desek 2. ligy.

4. Borek Pavel – Vacek Miroslav 1:0 Domácí kapitán dokonce na čtvrté desce bojoval statečně. Pavel zahájil skotskou, ovládl centrum, podepřel je figurami, následně získal kryté volné d5. Černý zkoušel pozici ucpat, ale náš hráč spojil tlak po c sloupci a bílých polích, po šikovném šachu získal pc6 a pak už se moc dlouho nehrálo.

5. Šilar Josef – Marek Patrik 1/2 Majitel typického čermenského příjmení nastoupil v sezoně poprvé, ale našemu mlaďákovi notně zavařil. Králku je totiž třeba hrát černými přesně, tady to bylo odfláknuté, záhy chyběl flok s kompenzací nula. Bílý si ale myslel, že stačí jen měnit, Patrik zbytky zaktivnil, dokonce i krále, kterého při věži a bělopolácích poslal snad na e3. Navíc měl lepší čas a přesně vyhmátl moment k remízové ponuce. 

6. Nikolinko Tomáš – Balcar Vojtěch 0:1 Nic moc nevím, spíš nic. Zahlédl jsem jen zahájení – Evans  gambit je do skoropralesa určitě dobrý nápad. Černý neznal, proto rozumně odmítl… a pak se Tomáš „proútočil“ do mizerné koncovky, kterou záhy zabalil. V 11.15 vzdávat bílými je na pováženou.

7. Balcar Michal – Pokorný Marian 1/2 Můj bývalý student a můj současný syn 🙂 Asi spolu nehráli poprvé, klukovi jsem chtěl nejdřív vynadat za odfláknutou partii, ale po přehrání hodnocení měním. On totiž odehrál moc hezky zahájení, v sicilce soupeře přehrál… a pak mu jednotahově věnoval kvalitu. Jal se aspoň dovedně šejdit, bílý ale hrál dlouho výborně a převedl partii do vyhrané koncovky. Pěšcovka byla ovšem záludná, Michal ji metodicky zesiloval… až místo vyhrávajícího pokračování našel remízové. A Marian už důležitou půlku uhájil. Za bojovnost palec a ten zbytek zlepšíme.

8. Nikolinko Alexandr – Marek Jan 0:1 Takové nijaké. Od oka rovina, říkal jsem Sašovi, že remíza by nebyla od věci. Jenže místo toho přišlo „zesílení“ po céčku, kde nesložitá taktika vedla z nevratným ztrátám. Náš borec ale pořád drží 50 %, to vůbec není zlé. O moc víc nemá na skóre ani vyhrané partie celý tým.

I tak nám to stačí na průběžné druhé místo, které budeme za dva týdny hájit proti trápícímu se Letohradu B.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *