Vít Holásek: Céčko stále suverénní
I stalo se v oněch dnech, že jsem byl povolán do KPII. Jev letos dosud nevídaný, neb jsem celý podzim trávil ve vakuu mezi studiem, brigádou a chřipkou. Kolegové ale soutěž svědomitě vedou směrem k vítězství a tabulku vedeme bez zápasové prohry.
Zápas s Letohradem B sliboval vyrovnaný boj na prvních deskách a silný ratingový náskok vzadu. Mělo by tedy stačit soupeře nepodcenit. Jenže víme, jak to bývá. Stačí, aby se člověk nevyspal, a zkušení soupeři nás mohou velmi rychle vyvést z omylu.
Hosté však přijeli slátaní. Pro nemoc se na poslední chvíli omluvilo hned několik hráčů a původních 10 slíbených zájemců nakonec muselo doplnit nadějné mládí z konce soupisky. My jsme naopak vynechali první tři hráče, jinak jsme (bez prvního náhradníka) nastoupili v přímé linii.
Z partií si toho moc nepamatuju, protože jsem záhy sám těžce lapal po dechu. Tak jen střídmě.
Na první desce si zahráli již podruhé v této sezóně Vojtěch Holásek (2002) a Kamil Mikyska (1983). Pokud jsem to správně pochopil, Vojta v přechodu do střední hry zaměnil tahy a přehnaným postupem v centru zgambitoval celé křídlo. Za hrozící maty musel obětovat celé dva pěšce a zbytek partie protrpěl. Škoda vyhozených bílých figur. 0:1
Na druhé jsem si zahrál já – Vít Holásek (1884) s Vaškem Janečkem (1914). Když mi ve španělské soupeř dovolil drzý nástup d5 s přechodem do Marshalla, říkal jsem si, že se na mě určitě připravil. Stejnou variantu jsem totiž před dvěma lety hrál s Kamilem. Po prvním dobrání však gambit nepřijal a místo toho zvolil klidné 10.d3. Záhy jsem podcenil dominantní nástup bílého jezdce a dalších deset tahů jsem zoufale bránil. Následně se mi však povedl průlom na dámském křídle a postupně jsem získal dva pěšce. V časovce jsem však nenašel nejpřesnější pokračování a vlezl si do kruté taktiky. Na konci výměn mi zůstaly dvě věže a postouplý b pěšec, soupeřova dáma však slibovala věčňák a snad ještě něco horšího. Na hraně další časovky jsme proto přijali smír. Počítač hlásí jednu konkrétní variantu, kde si černý udrží pěkné +2, ale to by byla loterie. 1/2
Na třetí desce se odehrál nejdelší souboj. Petr Mareš (1899) v zápletkách zkušeně přehrál Aleše Pulkrábka (1756). Z partie si vybavuji snad jen koncovku, kde bílý obhajoval výhodu dvojice střelců, proti střelci a dvěma pěšcům. Partii poté rozhodl nástup krále a po výměnách bílému zůstal střelec k dobru, se kterým uhájil vítězné pěšce na královském křídle. Krásná výhra. 1:0
Na šachovnici čtvrté jsem ničemu nerozuměl. Matěj Kobr (1811) zahájil partii s Vojtěchem Sysrem (1692) snad nějakou holandskou. V zápletkách získal figuru a s velkou časovou výhodou sliboval zisk dalšího bodu. Soupeř však v útoku získal nějaké pěšce a partii zvrátil ve svůj prospěch. Tady opravdu nevím více než těchto pár dojmů, protože mně samotnému hořela šachovnice snad ještě více. Skvělý skalp pro mladého soupeře. 0:1
Na páté náš Honza Smola (1853) zkušeně vyseděl Josefa Lorence (1651). Na konci rovné střední hry náhle dominoval šachovnici a po zisku několika pěšců partii zdárně dovedl k vítězství. 1:0
Bohouš Glembek (1819) to měl na šesté o poznání těžší. Jitka Lorencová (1585) hrála aktivně a vytvořila pěkné zápletky. Záhy se zřejmě přepočítala ve prospěch našeho hráče. I tahle partie však byla rozhodnuta v době reportérovy duševní absence, více tedy můžete doplnit v komentářích. 1:0
I na sedmé šachovnici jsme získali bod obdobnou cestou, tedy po výpočetním selhání soupeře. Karel Taslar (1768) s Ondřejem Janečkem (1622) přešel do klidné střední hry. Následně soupeři napadl figuru a ten si ji nechal sebrat. Cesta k vítězství pak byla jen otázkou techniky. Palec nahoru panu Janečkovi, že stále aktivně hraje. 1:0
Na desce poslední se odehrálo mezigenerační klání. Jaroslav Volf (1924) sehrál partii s Davidem Hubálkem (1000). Ze střední hry vyšel s lepším střelcem a následně prokázal znalost techniky. Velká zkušenost pro mladého soupeře. Jarda má za céčko 6,5/7 a míří k sezoně bez prohry. Bilanci mu kazí jenom jedna prohra za áčko. 1:0
Podtrženo, sečteno: 5,5/2,5
Solidní výsledek, byť je stále na čem pracovat. Partii rozhoduje až poslední chyba. Je tedy potřeba přestat chybovat. 😉
Řežba Plán akcí mládeže na 2. pololetí
3 thoughts on “Vít Holásek: Céčko stále suverénní”
Napsat komentář
Šachový klub podporují:
Tak jelikož mi dal Vojta dva pěšce v 10.tahu, tak jsem měl trochu času sledovat ostatní partie.
Ke třetí desce bych přidal, že se tam dělo rozhodně víc, než vypadalo. Než byl Aleš nucen obětovat figuru, aby nedostal mat a přešel tak do těžké koncovky, tak tam byla vítězná kombinace černého… po Vxg3 nemá bílý rozumnější variantu, než dát za věž a střelce svoji dámu. Počítač to hodnotí -4,3
Čtvrtá deska byla jak na houpačce… nejdříve mohl bílý obětovat figuru za rozhodující útok, nestalo se, a tak o ní přišel za dva pěšce. Pak mohl brát černý asi 5x pěšce na b2 s jasnou převahou, ale nestalo se a v časovce udělal hrubku, kterou bílý ještě na poprvé nevyužil, ale černý to neopravil a následně si o rozhodující úder Dd8+ řekl znovu.
Pátá deska byla vyrovnaná jen do střední hry, pak černý uzmul prá pěšců a zbytek už byly jen zkušenosti.
Šestá deska za mne asi nejzajímavější se spoustou taktických obratů, které ale místy byly nad síly Jitky. Rozhodující chybou partie bylo za bílou f3, které umožnilo černému vynutit výměnu dam. Po napadení věží Ve6 by byla pozice ještě hodně zajímavá a černý by musel obětovat kvalitu. Po výměně dam stojí černý zcela na výhru, tedy do doby, než dá zdarma věž… pak se ještě naskytne bílé jednou taktickým obratem remizovat, ale ta varianta byla příliš složitá a tak se nepodařilo černé postouplé pěšce zastavit.
Sedmá deska pro mne trochu nepochopitelná… v pozici, kterou jsem viděl, měl černý najednou napadenou dámu a dvě figury. Z té pozice nešlo uniknout.
Na osmé šachovnici hrál bílý velmi nebojácně, než ale přišel o pěšce v centru a pak už se po výměnách projevily Jardovy zkušenosti.
Čekal jsem jednoznačný zápas, ale po shlédnutí jednotlivých partií Letorhad docela kladl odpor a byl to docela bojovný zápas.
A v neděli Ústí potřetí 😀
Díky za doplnění. 😉
Partie Bohouše s Jitkou by mě zajímala. Z toho, co jsem viděl to v některých momentech opravdu nebylo jasné. Mám pocit, že tu partii muselo prohrát selhání hlavy. Těch zápletek tam bylo opravdu hodně.
Celkově teda musím říct, že jsem před zápasem čekal nějaké půl, půl, půl a pak už všude 1:0 pro nás. Rozhodně to ale nebylo tak černobílé. Pokud dobře počítám, tak po dvou hodinách byly rozhodnuté jen ty dvě partie, které se zvrátili už ze začátku hry. Všude jinde se ještě bojovalo.
Vypadá to na třetí suverénní triumf ve čtyřech ročnících… teď jen vymyslet proč 😀