Finále – hodnocení a ukázky

19. 5. 2025 Pavel Holásek Mládež, Trénink, 0

Jsou to už tři týdny, co jsme se vrátili z Horního Bradla, ale dny jsou hektické a málem jsem tenhle článek vůbec nezvládl napsat. „Na ty, kdo vstupují do týchž řek, se valí jiné a jiné vody,“ praví Hérakleitos (B12).

Hodnocení

Pozitivem je, že jsme byli u toho, užili si akci a nasbírali spoustu zkušeností. Výsledkově je to řekněme průměrné, ale šachy chtějí výdrž, to víte.

Pro jistotu znovu výsledky.

Saša Dudlová vstupovala do turnaje chlapců jako jeden z největších favoritů na vítězství, průběžné výsledky ji k tomu opravňovaly. Navíc by jí pomalé tempo mělo vyhovovat víc než rapidy. Skončila však jen na 50 %. Když vynecháme smolný los (se Šimonem Dlouhým v posledním kole bez šance na reparát), bylo to dáno jedinou věcí: pasivním zakládáním partií počínaje zahájením, ale totéž platilo i pro střední hru. Saša zalézá figurami, hraje jako tenista jen od základní čáry, nevytvoří na soupeře tlak. Co s tím? Podívat se na aktivní zahájení, nebát se třeba i gambitů. Projít si šachové miniaturky a věnovat se partiím klasiků. Jak je to dávno, co prostudovala Morphyho nejdůkladněji ze všech? Cobra Kai: strike first, strike hard!

Vilém Popel stejně jako loni zkazil začátek a zdálo se, že aby dotahoval čelo, bude muset být stoprocentní. Nakonec to bylo s vypětím všech sil, Saše utekl v předposledním kole z lopaty ve hře na minutě, v poslední dramatické partii pak hrál o všechno. Nakonec je z toho krásný bronz a postup, ale klidně si mohli pořadí i prohodit, rozdíly byly malé. Vildovi doporučuju řešit taktiku (z kroužku vím, že vidí méně, než by mohl) a získávat další herní zkušenosti pomalejší hrou na internetu. Nadprůměrně zvládá strategii a plánovitou hru.

Matěj Peterka i Tonda Palán ode mě dostali divokou kartu a potvrdili, že právem, oba získali 3/7, na loňské nováčky to rozhodně jde. Oba musí cvičit koncentraci, aby nedělali zbytečné hrubky. U Matěje mám radost, že je v partiích vidět, co děláme na kroužku. Tonda se nebojí aktivnější hry se zápletkami. Musí se vyrovnávat s psychikou, aby ho každá chyba nerozhodila na další dvě partie; částečně se mu to už dařilo. Oba vlastně potřebují to, co Vilda: pravidelně trénovat taktiku, občas si zahrát. A taky otevřít nějakou knížku.

Marian Pokorný předváděl samozřejmě nejkvalitnější šachy, to už patřilo do dospělejšího stupně, praxe z družstev dospělých je znát. Oproti obvyklému stylu „vyměň, co můžeš“ docela přitvrdil a bylo to ku prospěchu věci. Na postup to ovšem nestačilo, železnohorská falanga je těžko prostupná. Co dělat, aby se mohl měřit i s nimi? V první řadě se nebát. V tréninku nebýt pohodlný, ale dělat naplno, řešení si psát! A postupně se už pustit do pořádnějšího studia šachu, jako je strategie a vzorové partie.

Ukázky

Od každého se mi podařilo sehnat aspoň dvě vyhrané partie. Je třeba se ale podívat i na ty prohrané, příčiny neúspěchu si pořádně uvědomit!

Orlická šachovnice 2025 Rozjaření senioři