Zaječice 2025

1. 6. 2025 Pavel Holásek Mládež, Trénink, 8

Máme za sebou další ročník MČR družstev starších žáků, turnaje, na který vzpomínají už celé generace. My jsme zažili zejména báječná léta na Seči s lezením po stromech a večerním fotbalem. Další roky se pak turnaj konal v chrudimském muzeu. Letos se opět přesunul do kulturáku Dukla v Pardubicích. Prostory to jsou vhodné, ale přesto stačily jen tak tak, letošní ročník byl totiž s 81 družstvy zcela rekordní! Tohle ani legendární pořadatel Jarda Hájek dosud nezažil.

Zkopíruju sem radši informace z předchozího článku:

Web pořadatele, výsledky na chess-results a online přenos, který zařizoval Martin Šmajzr.

Na Zaječicích je nejdůležitější ta atmosféra, být u toho, vidět ty spousty různých klubových barev, slyšet lidi bavit se o šachu, potkávat řadu trenérů, rodičů, známých.

Kromě našich hrál samozřejmě Petr Svoboda za úspěšný tým Rychnova, pozdravili jsme se i s Barborou Legovou z Plzně, která má ústecké kořeny a jezdí hrát Orlickou šachovnici.

No a hlavně jsme tedy hráli my. Oproti loňsku, kdy jsem zoufale lepil družstvo z ochotných náhradníků, ale stejně jsme hráli v neděli v pěti, se sestava tvořila mnohem lépe, z prvních devíti, které jsem oslovil, chtěli všichni (a další jsem neoslovil). Družstvo tedy tvořila osmice Marian Pokorný, Saša Dudlová, Honza Skubi, Vojta Svatoš, Tonda Palán, Matěj Peterka, Vilda Popel a Matyáš Rybka. V neděli už nejel Vilda (program byl únavný, to asi cítili všichni), ale i tak jsme až do konce sestavu točili, aby si všichni zahráli dostatečně.

Pro budoucí generace: Matyáš, Honza, Marian, Saša, Tonda, Matěj, Vilda, Vojta.

Trochu nás teda zchladil začátek, 6:0 v prvním zápase byl nepříjemný výsledek, horší bylo, že jsme ho zopakovali i ve druhém (šance na body přitom rozhodně byly). Ve třetím jsme ale vyhráli 6:0 my a potom už jsme nějak válčili.

1. kolo: UO – Kobylisy A 0:6

(Pauza: Skubi, Rybka)

Vojta byl záhy bez věže, za to jsem ho nepochválil (přitom to byla jeho jediná prohra!). Tonda byl od začátku pod tlakem, Saša časem bez dvou pěšců. Marian se silným soupeřem držel rovinu, dokud soupeř nenašel aktivní plán.

Velmi nadějné to ale bylo u Vildy, který tak dlouho vytvářel hrozby, až získal kvalitu, v koncovce ale doplatil na pasivitu, soupeřka prošla pěšci. A Matěj úporně mlžil v pozici, kde měl V+J x D, ale když už mohl dát prostý odtah se ziskem dámy, zahrál dozadu … Škoda, 2:4 by byl slušný výsledek.

2. kolo: Tábor – UO 6:0

(Pauza: Svatoš, Peterka)

Začátek vůbec nevyšel, Matyáš dostal rychlý mat na g2 a Marian kvůli vidli na c7 vyjel králem někam na d7, to nešlo.

Ostatní partie ale vypadaly docela slušně a optimisticky jsem mluvil o výsledku 3:3, to jsem teda neodhadl.

Saša nějak postupně pozici neudržela. Honza stál bez dam pěkně, pak mohl aspoň spoléhat na nestejnopoláky, ale nakonec poztrácel skoro všechny pěšce. Tonda měl v koncovce pěšce a tlak, ale rozhodl se postoupit pěšcem, který chránil jeho koně, to už se nedá vrátit. A Vilda sehrál krásnou koncovku s věžemi a jezdci, získal vyhranou jezdcovku, jenže z ní přešel až do prohrané pěšcovky. Ojoj, kolaps nalevo napravo.

3. kolo: UO – Kobylisy B 6:0

(Pauza: Palán, Popel)

Soupeř neměl dívku, takže jsme vyhrávali 1:0 z výkopu, Matyáš si ale zahrál aspoň tréninkovou partii a vyhrál ji, ještě dřív bodoval Matěj. Další body doplnili Vojta a Honza, soupeři ztráceli materiál.

Saša si pak zaútočila těžkými figurami s matem na g2, Marian se výhry dočkal ve věžovce.

4. kolo: Grygov – UO 3,5:2,5

(Pauza: Skubi, Rybka)

Grygov je u Olomouce, družstvo vede IM Biolek st., který tam prodával literaturu, co sám vydává.

Střední hra byla ve znamení nepřesností na 4. a 5. desce: zatímco Tonda v zápletkách ztratil věž a vzdal, Matějovi soupeř nastavenou věž nevzal, Matěj mu pak chytil jezdce a v koncovce ho realizoval. 1:1

Marian hrál jakousi divočinu bez dvou pěšců (ale o ty skoro nešlo) a v náročné šavlovačce neobstál. Vyrovnával Vilda, který získal dámu, ale realizoval ji velmi nejistě, dokonce si vlezl do odtahu, který soupeř nevyužil, to byly nervy.

2:2 a hrála Saša a Vojta, oba měli výrazně lepší čas (ano, lepší!). Vojta proti soupeřce hrající na vteřinách získal figuru, pak ji ale nešťastně vrátil a musel zachraňovat horší koncovku, naštěstí to zvládl:

Před zraky IM Biolka, který napsal o koncovkách několik knih, zahrál Vojta okamžitě 1. … h3!, což je jediný tah, který partii zachraňuje.

Saša pak ale bohužel poztrácela nějaké pěšce, takže její soupeřka už to na minutě zvládla. Ach jo, body byly blízko.

5. kolo: UO – Říčany C 1:5

(Pauza: Svatoš, Peterka)

Říčany mají skvělou práci s mládeží, opakovaně vyhrávají extraligu dorostu, takže ani jejich céčko navzdory nízkým ratingům nemohlo být slabé. Zápas to byl ale frustrující, tam mě opouštěla dobrá nálada, soupeři zacházeli s figurkami šikovně a my odepisovali jednu partii za druhou.

Matyáš dostal mat ještě v zahájení. Honza nechal stát věž (kryjící pěšec byl vázán), soupeř nebral, ale později Honza ztratil kvůli vazbě dámu za věž. Tonda dal zbytečně pb7 a pozice se mu sesypala. 0:3

Marian zápolil v koncovce, ale pěšcovka byla najednou nadějná:

Po 1. a4 e4 to vypadá, že pěšcové závody vyhraje černý, ale po 2. Kc4! se ukázalo, že černý musí ztratit dvě tempa králem (Kf4-e3-d2). Dámskou koncovku ale Marian vypustil do remízy.

Saša měla v pozici s těžkými figurami víc ze hry, zdálo se mi, že bílý král bude slabší než černý:

Tady zkusila 1. … Dc8!? a hrozí trojtažec, bílý ale zahrál rafinované 2. Dh6!, čímž pole c1 do budoucna pokryl. Na výhru šlo hrát po dalším trpělivém manévrování, naopak přímočaré 2. … Vc2+ 3. Kd1 Vc1+ 4. Dxc1 (to Saša viděla, a ne jako řada hráčů, jejichž seznam mohu vytvořit) 4. … Dxh3 vedlo k rychlé remíze.

Tečku za marným zápasem udělal Vilda, který v obtížné pozici překročil čas.

6. kolo: Svitavy – UO 0:6

Regionální derby na závěr dne. Dolfa v kuloárech brblal rozhodně víc než já (já už vím, že šachy jsou běh na dlouhou trať a emoce trenéra mohou situaci jen zhoršit), takže po losu mohl brblat ještě víc. Naopak v našem týmu zavládla po losu radost a naše sebevědomí zase o kousek stouplo.

(Pauza: Palán, Popel)

Úplná jednobrankovka to teda nebyla, naopak někde jsme stáli i dost nahnutě, ale rozhodly nevynucené chyby.

Vojtovi dal soupeř dámu. Marian dal pěšcovou vidli a uplatnil figuru.

Matěj vyklouzl z prohrané pozice (soupeř už zastavoval hodiny po domnělém matu) do vyhrané koncovky, tam materiál jen lítal.

Figuru měli Matyáš i Honza, ale Matyáš se s Amálkou dost nadřel, byl docela pod tlakem a měl i málo času. Ale zvládl to; Honza pak v závěru matil pěšcem.

Nejdéle hrála Saša, ale měla figuru a v závěru díky vazbě získávala ještě kvalitu.

Mohli jsme jít spokojeně na vlak, teda ještě po fázi nervózního hledání části výpravy.

7. kolo: UO – Unichess C 5,5:0,5

Unichess je pražský klub, ale jejich céčko zase nevzbuzovalo takový respekt jako céčko Říčan a zápas jsme zvládli v klidu.

(Pauza: Peterka – a samozřejmě Popel, který v neděli nejel)

Postupně jsme sbírali materiál: Honza měl střelce, Tonda díky pěšcové vidli jezdce, Vojtovi hrajícímu bez kvality soupeř nastavil věž, Matyáš sbíral jednu figuru za druhou.

Saša se rozhodla pozici nehrotit a zapůlit, i když mi připadalo, že stojí slušně.

Marian měl soupeře ročník 2017 (!) s mezinárodním ratingem asi 1700, ale v pohodě si ho dovedl do koncovky, kde vysbíral pěšce a prošel béčkem. Akorát mi pak docela brnkal na nervy.

V nějaké takovéhle pozici (pěšci bez záruky) zkusil černý poslední fintu nenápadným šachem na h2. Marian v klidu posunul krále na g3, ale naštěstí ho nepustil a naznal, že by dostal Vg2 mat. Raději ho tedy přemístil na e3, jenže tam by přišlo Ve2 mat. Seděl pak s králem v ruce asi minutu, než našel správné 1. Kg1! Prosím vás: nejdřív vymyslet tah, potom zkontrolovat, potom teprve sahat na nějaké figury. Chci příplatek na tabletky na srdce.

8. kolo: Lysá nad Labem B – UO 4:2

Lysá je další baštou šachu, jejich extraligový tým je po léta v absolutní špičce a jejich mládežnické áčko tu bojovalo o medaile. Myslel jsem, že bychom mohli konečně překvapit, ale nepřekvapili jsme.

(Pauza: Palán)

Naděje braly zasvé celkem brzy. Matěj partii odblical, v zahájení dal pěšce a pak se vezl. Marian přehlédl nějaké složitější vidle a v koncovce mu chyběli pěšci.

Aspoň jasně vyhrál Honza, který měl asi dámu a figuru navíc.

Jinde to ale nešlo, Saša šla do koncovky bez kvality, Matyáš asi bez čtyř pěšců.

Korigoval Vojta, kterému soupeř přehlédl geometrický motiv po osmé řadě, takže Vh8 si v partii nezahrála a hned byla sebrána na původním poli.

9. kolo: UO – Lipky 4:2

Hradecký klub sice vzbuzuje velký respekt, jejich dlouholetá práce s mládeží je známá, ale tahle jejich generace asi teprve začíná, byli jsme favority a potvrdili jsme to, bohužel se dvěma šrámy.

(Pauza: Rybka)

Vojta i Matěj získali dámu, třetí bod přidal Tonda v pěkně hrané věžovce.

Referoval jsem SMS zprávou Pokynovi, že vedeme 3:0.
Honza: „Cajk, první předpoklad vyhrát zápas.
Já: „Nebo taky obdoba Csaplárovy pasti.“

Zbylé tři partie vypadaly zhruba vyrovnaně, i když soupeři měli iniciativu.

Hororové věci se ale děly u Honzy:

Soupeř chyboval tahem Sg7-c3 a Honza tu měl vyhrát po 1. Sxe4! Zápletka 1. … Sxe1 2. Sxa8 totiž vede vždy k pozici, kdy bílému zůstane figura navíc. Tah 2. Sxa8 taky skutečně přišel, jenže … špatným střelcem: 2. Se3xa8?? Pozice se dvěma bělopoláky je skutečně nevídaná:

Tah bylo samozřejmě nutno vrátit a podle pravidla sáhnuto-táhnuto bylo třeba táhnout černopolákem. Honza bohužel ve zmatku nenašel ani 2. Sb6+ Kxb6 3. Sxa8, ale zahrál jen 2. Sd4?? a partii prohrál.

Klid nám přinesla Saša:

Černými správně našla 1. … Jg4+!, bílý král je přetížen, obě věže neudrží. S kvalitou navíc si pak poradila zcela rutinérsky.

Poslední dohrával Marian, slušnou věžovku hrál za rozhodnutého stavu ležérně, chybných přechodů do pěšcovek jsme na turnaji neviděli málo, kaňka na závěr.

Individuální hodnocení

Bodové rozdíly mezi hráči vypadají markantně, ale velkou důležitost bych jim paradoxně nedával. Jednak hráli proti různě silným týmům, jednak rozhodovalo prosté štěstí, některé chyby byly potrestány přísně, jiné soupeři přešli.

Marian Pokorný a Saša Dudlová odehráli všechno na prvních dvou deskách a byla to pro ně náročná škola. Marian působil trochu nevyrovnaně, střídal nepovedené výkony se slušnými. Neumí soupeře přitlačit, spíš hraje na výdrž do koncovek, ale není v nich vždy přesný. Ale pořád platí, že hraje nejlíp, první desku podržel ještě se ctí. Saša se zbavila zbytečných ztrát času a hrála na svoje poměry dost aktivně, pořád ale převažovala „hra od základní čáry“ a soupeři ji často dokázali postupně zmáčknout. Chybuje však málo a v týmu je druhá nejmladší!

Honza Skubi a Vojta Svatoš pro mě byli velkými neznámými, letos totiž prakticky nehráli! Jejich nerozehranost taky byla znát, ale základ mají dobrý a týmu dodali slušnou dávku bodů. Honzu bych označil za „aktivního popotahovače“, zakládá partie pěkně, ale pak to jde většinou do výměn, kde jde jen o to, jestli soupeři něco přehlédnou. Vojta hraje méně obvyklé, samorostlé šachy s notnou dávkou vynalézavosti. 5,5/7 je krásný výsledek (vloni měl na druhé tuším 0/5), byť s jistou dávkou štěstí. Oba mají nejvyšší čas zapojit se to soutěží dospělých, jestli chtějí dosáhnout nějakého progresu.

Tonda Palán a Matěj Peterka hrají asi podobně silně, mám věčné dilema, koho stavět výš. Na loňské nováčky to je velmi slušné, ale přece jen občas chybují, cítím v tom i jistou dávku lehkomyslnosti. Tonda první den nevyužil některé šance, druhý den už bodoval. Matěj má 4/6, ale s neskutečnou klikou (to bylo vloni myslím taky). Budoucnost týmu.

Vilda Popel je nejmladším členem týmu. Nahradil Sašu, pokud jde o neopatrnou spotřebu času, nad samozřejmými tahy by neměl příliš váhat. Hraje ale strategicky hezky, plánovitě, opakovaně si vypracoval vyhrané koncovky, v nich však zatím tápe. Chce to herní praxi, třeba i online. Druhý den nehrál, první den ho dost vyčerpal.

Matyáš Rybka začal teprve vloni na podzim, přesto jsem ho vzal na velký turnaj, zlepšuje se rychle. Varovné jsou dvě prohry v miniaturkách, jinak na mladší soupeře většinou stačil. Fajn.

Celkové hodnocení

Byli jsme u toho, to je hlavní. 57. místo neoslní, ale je to tři místa nad nasazením, těsně před Chrudimí a zejména Poličkou. V kraji jsou lepší jen Železné hory (hned 2 týmy!) a Lanškroun, ty teda výrazně, pak ještě Chotěboř. Z devíti zápasů 4 výhry, skóre dokonce vyrovnané: 27/54.

Oproti loňsku jasný pokrok. Základ družstva je mladý, pět hráčů může hrát minimálně další tři roky.

Zažili jsme, jaké je to hrát v těžké konkurenci naplno. Právě těžké partie, byť neúspěšné, jsou potřeba pro další zlepšování.

Co je třeba zlepšit? Pořád dokolečka základní taktiku a koncentraci – odtahy musí být naprostá abeceda! Potom hru v koncovkách, tam je ta nezkušenost dost zřejmá. A časem i přechod ze zahájení do střední hry, abychom soupeře dostali pod tlak a měli aktivní plán.

Jo, a taky mám nějaké fotky:

 

Hrajeme Zaječice Letní sezóna