Krajský přebor železničářů

16. 11. 2025 Martin Dudla Nezařazené, 0

aneb nádražáci v KP II aneb Řetůvka – Žamberk

Kde by byli šachisté kdyby nebylo železné dráhy. Vždyť z počátku všech mistrovských utkání se k dopravě k protivníkům používala takřka a jen výhradně železnice. A kde byl duel Řetůvka – Žamberk kdyby k němu nenastoupili „Železní dědci železnic“. Za domácí Pail, Pěkník, Dudla (ten ovšem jest zatím na čestný titul ŽD jen čekatel), za hosty Mazura, Vencl, Kacálek. Pokud jsem některého hráče, v jehož profesním životě zanechala železná dráha stopu, opominul, nechť promine.

Žamberští , jak se k zápasu železničářů sluší, přijeli jen v šesti se slovy: Čekáme na Kalouse, jede vlakem z Prahy. Zatím má půl hodiny zpoždění. Hned jsem si vzpomněl na Haškovu povídku „Chi va piano, va sano“ z roku 1911, která nadčasově popisuje poměry panující na dráze i o více než sto let později.

I když hosté přijeli (zatím) jen v šesti i tak byli v poměrně v silné sestavě. Málem se slzami v očích a s prosbou žadonili: Chlapi, dneska potřebujeme vyhrát. První dva zápasy jsme prohráli, když to takhle půjde dál sestoupíme. I odebrali jsme se k poradě. Přijít o druhou resp. třetí útulnou místnost v KP II by bylo škoda. Vždyť kdo z nás nevzpomíná na Žambereckého kance v dobrém. Verdikt zněl jasně. Přední místa získají body, vzadu můžeme ztratit. Když chtějí hosté body, nechť si je zaslouží.

První polovina naší sestavy zcela nepochopila tuto geniální strategii. Jen kapitán L. Švéda v předposlední partii dne zcela rozdrtil hostujícího T. Kalouse. Zlí jazykové tvrdí, že to nebylo ani tak kvůli vymyšlené strategii celkového utkání se Žamberkem, ale kvůli naprosto přízemní sázce o ELO, která Lubomírovi, pokud ji dotáhne do vítězného konce, zaručuje několik soudků piva.

Brzy, velmi brzy, skončily partie na 2.-4. místě. Všechny půlkou. (M. Pail, P. Kylar, M. Pěkník). Tím byl strategický záměr na vítězství zcela narušen. Protože potom jsem na šesté šachovnici prohrál já s K. Kacálkem (po kolikáté už?!), na sedmé J. Řehák s P. Havrlíkem a konečně na osmé debutant K. Ungrad s T. Bémem.

Osud zápasu byl zpečetěn. Marný boj Honzy Vaníčka s J. Martincem, kdy náš borec sahal po vítězství , aby byl v koncovce rád za remízu, jen zpečetil zasloužené vítězství hostů.

Tu což. Nemusíme si dělat ostudu v KP I a při návštěvě Žamberku můžeme vychutnávat positiva jejich domácí scény.