Den splněných přání

14. 12. 2025 Pavel Holásek Mládež, Trénink, 1

aneb Možná jenom spím
aneb Pořád můžem být i lepší

2. kvalifikační turnaj KP mládeže, Pardubice, 13. 12. 2025

Ne, pořád ještě jsem se nevyhrabal z hektického kolotoče povinností (zpomalit, zpomalit, zastavit svět!), dokonce se objevily nové, nečekané priority, takže jsem na další kvalifikaci odjížděl se spánkovým deficitem ještě hlubším a s ambicemi zhruba ve stylu „snad nás bude aspoň osm, aby to nebyla ostuda“. Vzedmutí začátečníků už se totiž zase nekonalo, vypadli i někteří z pokročilých, další účastníci byli nejistí do poslední chvíle.

Jinak to bylo vlastně déjà vu, stejné místo, stejní lidé jako na minulé kvalifikaci, takže všechno už plynulo skoro setrvačností, jen vánoční stromeček tam byl navíc. 164 hráčů, samozřejmě do toho vstupují nemoci.

Všechny startovní listiny, výsledky apod. jsou opět na chess-results.

My jsme tedy postavili desetičlennou výpravu, pořád bych rád víc. Z toho sedm hráčů v naší královské kategorii HD14 (a to ještě chyběla třeba Danča). Naopak teda varovné to je … vlastně všude jinde, nikdo nehrál kat. 16, 14, nikoho nemáme v HD10 (Pavel je vlastně teprve HD8). Tady to bude chtít někoho najít, jinak se za pár let budeme divit. Poprvé se měl v našem kraji ukázat Petr Svoboda, postup si chtěl vybojovat Marian.

No a na začátku se děly věci, že jsem si říkal, jestli jsem nezůstal v nějakém tom halucinačním polospánku. Pokynovi jsem průběžně esemeskoval zajímavé výsledky, a záhy mi nestačil kredit ani mentální kapacita. Třeba hned v prvním kole jsme získali 8/10 a o moc víc získat ani nešlo (Ondra hrál s Matějem P.). Ve druhém přísun bodů pokračoval, ve čtrnáctkách mj. Matěj P. porazil Horáčka (!), Vilda zle tísnil Sojáka (tam potom ale rozhodl nedostatek času), zabrali i oba junioři v openu, přičemž Matěj Křížek po 6. nasazeném Kníznerovi porazil i Seidla, který pak celý turnaj vyhrál! Ve třetím kole jsme pak dosáhli skoro neuvěřitelného výsledku, když jsme ve čtrnáctkách vyhráli 7/7. Ve čtvrtém kole jsme tak měli na prvních dvou deskách čtyři hráče, zbytek světa začínal až pak a já málem volal „pískej konec!“.

Samozřejmě to nebylo celou dobu úplně idylické, přišly i ztráty, zbytečné chyby, zklamání, ale celkově dobrý dojem převažuje. První dílčí skvělý výsledek přinesl Pavel, který mezi staršími spoluhráči předvedl, že minulý výsledek nebyl náhodný a ještě ho vylepšil na 4,5 bodu. A druhý se podařil ve čtrnáctkách, kde jsme obsadili kompletní stupně vítězů, což zároveň znamenalo pro Petra i Mariana postup.

HD10

Pavel Morávek je objevem letošní sezóny, na šachovnici málem nedosáhne, sám by s námi asi nejel, ale za šachovnicí už překonal úplné začátečnické krůčky a sbírá pěkné výsledky, hlavně pořád s velkou chutí. Spolu s rodinnou podporou to znamená velký příslib, těším se. I dnes začal rozpačitě, měl 1,5/4, ale i dnes finišoval, po závěru 3/3 překonal svoje dosavadní maximum. 4,5/7, 9. místo, moc pěkné! Znovu připomínám, že hráči před ním jsou většinou o dva roky starší!

HD12

Kde jste, děti? Kde jste, moji žáci? Tady musíme silně zabrat.

HD14

Sedm našich, a většina mohla výrazně promluvit do celkového pořadí.

Petr Svoboda je objevem loňské sezóny, v létě k nám z Rychnova přestoupil a silně úroveň našeho kroužku pozvedl. Jeho ambicí už musí být a je hra s dospělými, ale tady si střihl dětský rapid a jasně ukázal, že na to má. Výkony to nebyly nějak oslňující, ale zkušené, dováděl si soupeře do pozic s jasným plánem a techniku má dobrou. Jedině bych mu vytkl určitou nejistotu, natáhnout ruku k figurce, třikrát ji stáhnout a zase natáhnout, to je nešvar i řady dospělých. Přehrál všechny, jedinou rychlou půlku dovolil Marianovi. 6,5/7, 1. místo.

Marian Pokorný už taky nakukuje do sféry dospělého šachu, jeho repertoár zahájení se postupně mění směrem ke komplikovanějším zajímavým pozicím, figurky má v ruce, takže jen tak něco nepřehlédne. Aktivní pojetí s pěknými útoky, ale pořád mu zůstává i trpělivost do koncovek. Vyrovnaný výkon a zasloužený postup. 6,5/7, 2. místo.

Saša Dudlová je třetí do téhle party, co se potěšitelně zlepšuje. Jasně, pořád trvají i nedostatky typu pasivnější založení partie (Petr s ní záhy dostal jako bílý pěšce někam na e6) a tendence lézt do časovek, ale pozitiva převažují. Nebudete mi to věřit, ale viděl jsem, jak v pozici italské s d3 nezahrála Jc3 a h3, ale c3! Měla to těžké v tom, že jí to oba vítězové nedali zadarmo, byly to však její jediné ztráty, ostatní přehrávala spolehlivě a pomocné hodnocení jí vyšlo na bronz, nejvýš mezi pětibodovými. A to je tu (spolu s Vildou) jedna z mladších. 5/7, 3. místo, 1. dívka.

Matěj Peterka je obvykle z trojice 3P (Popel, Palán, Peterka) ten o fous slabší, přece jen dovede udělat hrubku, což se ukázalo i v KPDŽ, ale dnes mu turnaj sedl nejlíp, opakovaně hrál vepředu, zejména výhry s Honzou Horáčkem a s Radou se cení. Jako jeden z mála se nebojí hrát zahájení, co si ukazujeme, u gambitově. Jeho podnikavá hra má pořád limit hlavně v taktice (jen dnes jsem viděl dvě velké chyby, a to jsem nekoukal pořád). Přesto však pořád krásný turnaj. Mohl ho korunovat vítězstvím v posledním kole, tam si nechal dát s věží navíc pěšcovou vidli, ale ta půlka ho nakonec stála jen jedno místo. 4,5/7, 7. místo, nahlédnutí do krajské špičky.

Vilém Popel je hráč stylově odlišný od většiny ostatních, partie zakládá spíš zavřeně a pomalu promyšleně realizuje pomalejší plány. Sleduje se to moc příjemně, má to však jedno ALE: ve hře s nedostatkem času mu absolutně chybí rutina, je schopen vyplýtvat poslední vteřiny na rozhodování mezi dvěma úplně rovnocennými ústupy napadené figury. A bohužel do těch časovek opakovaně leze. V pomalém tempu by to byla jeho zbraň, ale tady trpí. Takže ve druhém kole nedotáhl přivyhranou partii se Sojákem, ve čtvrtém prohrál s Radou přímo na čas. Zezadu dodával body spolehlivě, o šanci na lepší umístění ho připravila v posledním kole Saša. 4/7, 12. místo.

Tonda Palán je hráč hravý, s pořádnou koncentrací nebo důkladným tréninkem má problémy, ale ve víru boje je mu dobře, jeho partie jsou rušné a taktiku v nich docela zvládá. Dnes měl smůlu, že záhy narazil na Mariana, ale jinak vyhrával, měl 3/4, dostal se proti Horáčkovi, další náš adept na místo minimálně v desítce. Jenže pak do konce nezastavil sérii nul, v posledním kole se o šance v krásné věžovce připravil nemožným tahem, to ho stálo dva pěšce. Dnes tedy nakonec nepovedený turnaj, ale obraz hry je podobně nadějný jako u Matěje nebo Vildy. 3/7, 23. místo.

Ondra Kašpar je ještě mnohem hravější, k partii usedá asi jako k mariáši, jen ať to lítá. Tahá to v bleskovém tempu a figury si nemohou být jisté ničím (soupeřovy ani jeho). Přesto je na něm vidět zlepšení, partie zakládá zdravě (vývin, centrální sloupce) a těch hrubek už není tolik. Vzadu dokázal bodovat slušně, ale vždy znovu jsem viděl chyby, kterými vyhazoval nadějné pozice, škoda. 3/7, 26. místo.

Takže ještě jednou musím zdůraznit, tady dnes máme všechny tři medaile, mnoho let jsem chtěl zažít, jak to dřív válcovaly třeba Polabiny nebo teď výš Železné hory, a je to tady.

Kdyby se někdo zajímal, jak to děláme, že jsme tak dobří, rád vám své know-how nezištně prozradím. To prostě na kroužku něco vykládám, většina moc nedává pozor, hraje si s mobilem, středně těžké diagramy nedokáže vyřešit (nebo je řeší příliš pomalu), někteří ani nevytáhnou propisku, aby něco psali. Zahájení, které předvádím, do repertoáru nepřebírá skoro nikdo. Typové pozice je neznámý pojem. Teoretické koncovky abych dělal každý rok znovu. Koncentraci, základ šachu, udrží taky málokdo. Když může být volná hra, nestojí za moc. Šachové knížky zřejmě většina nečte, analyzovat vlastní partie a ukládat do Chessbase je utopie. Takže tak. Dělejte to taky a uvidíte.

HD16

To existuje?

Mj. tu hrál Martin Dlouhý (5. místo), který tak uvolnil našim cestu k těm medailím.

HD18-20

Matěj Křížek šachu po odchodu z dětských kategorií nezanechal, ale už by měl opustit dětské posunování a hrát něco strategicky náročnějšího. A dnes se mu to i dařilo, zvlášť tedy zpočátku. Start 2/2 s Kníznerem a Seidlem je naprosto neuvěřitelný, soupeři špatně hospodařili s časem a chybovali. Matěj si pak zahrál s Nešpůrkem na první a chytal i nadále silnější hráče, bohužel pokles nezastavil ani v předposledním kole, takže ho zachránil až kontumák v posledním, trochu podobně jako minule. 2/6 + 1k, 14. místo, nad nasazením.

Vít Růžička si na trénincích dělá svoje, družstva dospělých nehraje a na turnaje jezdí málo, přece jen se ale s námi vypravil a nevypadá to tak špatně. Býval hazardérem, který zásadně jen útočil, nebránil a figury nechával ležet u cesty za bludičkou útoku, už to má ale hlavu a patu, pozice staví pevnější a aktivita mu občas plody přinese. V posledním kole došlo ke sporu, jestli se pozice třikrát opakovala, resp. jak to doložit, mám pocit, že to vyřešili gentlemanskou dohodou. 2,5/7, 22. místo.

Pár ukázek mám, spíš ilustrace vznikajících pozic než nějaké delší pasáže.

Fotek moc.

Gympl a šachy – epizoda nevímkolik: síla se probouzí Po roce na zimák