Dneska nám to sedlo

18. 1. 2026 Pavel Holásek Áčko, 6

ŠK Rapid Pardubice – ŠK Ústí nad Orlicí 0,5:7,5

Podruhé za sebou venku, na premiéru v nové klubovně zatím čekáme. Rapid je družstvo, za které jsem hrával druhou ligu, ani se od těch dob tolik nezměnilo, ale v KP se mu nedaří, hraje naspodu tabulky.

Nějak se nám tentokrát nesešli hosti, omlouvali se jeden za druhým, naštěstí se aspoň hlásili náhradníci, došlo i na Jardu. Ten poslední roky na Rapid nejezdil, mívali tam moc schodů, ale tentokrát se hrálo v polabinské restauraci Pernštejnka, což je v přízemí. Naše sestava tedy začínala až hrozivě číslem 4, pak 8, pak teprve další … ale to jsou vlastně pořád klasičtí hráči ústeckého áčka, velmi podobně jsme nastupovali klidně i v lize. Žertovali jsme, že je to generálka na tu budoucí ligu, až nám zase hosti ze soupisky vypadnou.

Já s Vojtou jsme jeli vlakem, užili jsme si pardubického předjaří (sníh tam není, sluníčko ano) a dost dlouho jsme postávali před hrací místností, 9.55, nikde nikdo, takoví salámisti nejsou ani v Ústí … až příchozí Tomáš Veselý nám připomněl, že se hraje až od čtvrt.

Domácí nastoupili zhruba jako jindy, v novém roce jim zatím nehraje Honza Smutný. Byli jsme proto pořád ratingovými favority, věřil jsem, že to půjde, jen si tradičně počkat. Hrály se spíš blokovanější pozice, různá fianchetta, Londýny apod. Brzy se začaly rýsovat i potenciální časovky, hlavně u domácích, totiž u soupeře mého, Kubova, Petrova, možná i jinde. Z našich měl málo času samozřejmě Zdeněk.

První bod přišel dost nečekaně na druhé desce, fakt jsem si nemyslel, že Martin dohraje dřív než já, ale Tom mu udělal hrubici jak z Wijku, přestal chránit dámu, takže stačil odtah. 0:1

Druhý bod získal na osmé Jarda, ten si formu z céčka přenesl až sem a opět soupeře bílými uceleně přehrál. 0:2

Jarda se pak s Tomášem přesunul do restaurace, když se ptal, jestli to vyhrajem, celkem v klidu jsem soudil, že jo.

Do třetice bod, to byl Vojta už daleko za padesátým tahem hluboko ve věžové koncovce. 0:3

Naopak Zdeněk bodoval ještě před kontrolou, navzdory nedostatku času si zakombinoval. 0:4

Stroj se pak zadrhl u Petra, ale jeho půlka byla vítězná, takže jsme rozhodně nic nenamítali. 0,5:4,5

A ještě pořád před kontrolou přidal výhru Kuba, tam to bylo předtím dost riskantní. 0,5:5,5

Zápas se měnil v exhibici, část hráčů poseděla vedle, jedno auto pak odjelo.

V 60. tahu jsem se dočkal i já v partii, kterou jsem doufal ukončit jako jeden z prvních. 0,5:6,5

Stihli jsme si dát s Vojtou řízek (mají tam obří porce, doporučuju!) a počkali na Vlastu, který si dal s realizací kvality opravdu na čas, končil někdy ve čtvrt na čtyři. 0,5:7,5

Dnes to opravdu vyšlo, naprosto bez nervů, kmenoví hráči ukázali kvalitu a houževnatým domácím nebyl odpor nic platný.

Partie tentokrát nemám a rozhodně jsem neviděl všechna klíčová místa, natož abych všechno správně hodnotil. Takže tradiční nástřel.

1. Josef Sýkora – Pavel Holásek

Pepovi už bude osmdesát, ale vůbec na to nevypadá a hraje pořád stejně. Kdo ho nezná, připomínám, že jde o skvělého korespondenčního hráče doby předpočítačové a taky trenéra mládeže. Bilanci s ním moc dobrou nemám. Varianta mi celkem byla jasná, on anglickou, já královskoindickou výstavbu s přetažením e5-e4. Stačilo mi sledovat klasický Fischerův plán (všechny lehké figury na královské křídlo a po bílých polích dusit krále). Čekal jsem, že se mu pozice zhroutí, ale Pepa nějak nacházel vynalézavé tahy, po kterých ještě žil. Přešel jsem pak do věžovky, kde jsem chtěl hrát na jeho ucpanou věž, tu nějak uvolnil jen za cenu ústupků na dámském křídle, a když už to vypadalo, že jsem realizaci nevymyslel nejlíp, konečně jsem prorazil. Myslel jsem si při partii, že jsem několikrát zbytečně přešel kolem rychlé výhry, ale podle motoru jsem to hrál slušně. 0:1

2. Martin Šmajzr – Tomáš Veselý

Nějaká královská indická hraná za oba dost originálně, aby černý dobrovolně měnil domovníka (Sf8-h6), to fakt není běžné. Martin nějak manévroval a naznačoval aktivitu na dámském i královském křídle, ale černý mu oponoval dobře, viděl jsem to na dlouhý tuhý boj a fakt by mě zajímalo hodnocení té pozice. Ale všechno předčasně ukončil blundr. 1:0

3. Štěpán Soukup – Vlastimil Hrobař

Domácího hráče jsem neznal, je ve Vojtově věku, hostuje z Unichessu. Carokann s Jf6 a exf6. Vzniklá pozice byla velmi nestandardní, kostrbatá, blokovaná tak porůznu na obou křídlech, s figurami dost omezenými. Vlasta nějak převzal iniciativu a před kontrolou jsem měl pocit, že by měl rozhodnout, jeho dáma pronikla do bílé pozice. Potom nějak získal kvalitu – a tu uplatňoval velmi ztuha, soupeř za ni měl pěšce, to byl krytý volňák na háčku, rozehrání figur trvalo dlouho, pochyboval jsem, že to vůbec půjde, ale Vlasta je trpělivý a pokračuje ve skvělé bilanci. 0:1

4. Jakub Netušil – Matěj Prokop

Londýn přešel do Pirce (jako by se hrálo Se3 a rychle Sh6). Černý hrozivě ztrácel čas: v devátém tahu už měl jen 50 minut, v desátém 40, ve dvacátém asi 8. Kuba postavil figury na rychlý útok po h sloupci, ale nic okamžitého nevycházelo, takže potom různě vyztužoval a dovyvíjel svou pozici, i jeho to stálo dost času. Černý pak i převzal iniciativu a hrozil na dámském křídle bílému králi. Nakonec pak dámu na h6 uvěznil tahem g5 (něco podobného mi kdysi udělal Roman Solil) a vypadalo to dost bídně, Kuba ale obětoval figuru, dámu osvobodil a prošel h pěšcem. To jsem fakt zvědav na zápis. 1:0

5. Jan Fiala – Vojtěch Holásek

Takový typický Vojta, až na to, že nestál snad nikdy špatně. Na jeho dámské fianchetto soupeř postavil silné centrum, ale Vojta ho naboural a figury měl aktivnější. Nejdřív z toho měl pěšce, pak nějakou pozici bez dam s věžemi a střelcem v táboře bílého, a nakonec věžovku s dvěma pěšci víc, kterou vyhrál, i když možná tak jasná nebyla. 0:1

6. Zdeněk Šimek – Radek Svítil

To byl Pirc s rychlým agresivním f4. Černý nějaký pokus o rychlý útočný přepad zastavil a sám získal celkem slušnou protihru, ale Zdeněk si bez dam udržoval lepší pěšcovou strukturu (dva ostrůvky proti třem) a nic moc mu nehrozilo, jen pád praporu, to známe. Nakonec ale prorazil sám díky dočasné oběti a vazbě, proti níž nebylo léku. 1:0

7. Jakub Joukl – Petr Jániš

Bílý hrál nějakého Trompowského a černý královskou indickou. Později vznikla pozice jako z králky s volným d sloupcem, jediný rozdíl byl v tom, že bílý měl zahrané jen c3, takže pole d4 se obsazovat nedalo. Celkem se manévrovalo kolem roviny, ale bílý taky dost ztrácel čas, takže Petr mohl hledat šance, dámou pronikl někam na b3 – ale po uklidnění hry to byl spíš bílý s lepším jezdcem proti špatnému střelci, kdo mohl hrát dál, takže půlka dobrá. 0,5:0,5

8. Jaroslav Volf – Martin Joukl

Jako před týdnem sicilka s c3 a dobíráním cxd4, takže prostor. Jarda vlastně při vší klasičnosti a principiálnosti nehraje úplně samozřejmé tahy, občas narušuje rovnováhu při nedokončeném vývinu a soupeři často nevědí, jak na to reagovat. Tady dost brzy prolezl jezdcem na silné pole c6, doplnil ho i druhým jezdcem, ani mu nevadilo, že nestihl rochádu, a soupeře rozložil, náznak protihrozeb si pohlídal. Další přesvědčivá výhra. 1:0

Do Ústí jsme se vraceli dost pozdě, takže dnes to bylo bez společenských analýz, aspoň myslím.

Béčko nás potěšilo, věděli jsme, že jsou slátaní, takže bod z Chrudimi je skvělý. Remízou skončilo i utkání Polabin C s Chotěboří B a Poličky v Litomyšli. Těsně vyhrály Zaječice se Železnými horami a drží se za námi jen o skóre, taktak že nebodovaly Svitavy s Lanškrounem B (obojí 3,5:4,5).

Prvního února máme doma Litomyšl.

 

První prohra v sezoně v Nekoři Wijk II: dominantní figury v centru