Sedm statečných

24. 1. 2026 Pavel Holásek Mládež, Trénink, Turnaje, 0

aneb Nováčci se osmělují
aneb Ni led, ni zpoždění nás nezadrží

Pěšci v akci, Polička, 24. 1. 2026

Pěšce v akci myslím vymyslel Ivoš, aby hráči, kteří se ostýchají velkých turnajů, mohli sbírat první zkušenosti. Letos už turnaj kapacitně roste, na podzim byl ve Svitavách, a teď v Poličce dokonce přibrali i starší hráče, takže se vyhlašovala kat. 2011 a ml. i 2015 a ml. Rozhodující byl strop 1100 ELO ČR v rapidu.

Nás se vydalo na turnaj sedm hráčů a možná zhruba stejně dospělých jako doprovod, kromě vlakové výpravy jela i tři auta s vlastním programem, Tonda nám pak dokonce odjel do Nového Města mávat z biatlonových tribun. Mohli jsme být dokonce ještě silnější, odpadl Vilda, nejela třeba Danča, ale i tak, tři hráči kroužku pokročilých (Tonda Palán, Matyáš Rybka a Ondra Kašpar, kterého jsme do pokročilých přibrali nedávno) a čtyři hráči kroužku začátečníků: Pavel Morávek jezdí často, teď se k němu zase jednou připojil Augustýn Chvapil, dal si říct Jožka Chmelař ml. a na svůj první turnaj vyrazil lednový nováček Alex Vázler. Konečně se snad noví hráči probudili, aby jim zbytek světa neutíkal. Jen víc.

Od rychlíku na Svitavy mě fakt už nemůže překvapit, když přijede včas, nechá nás nastoupit … a nerozjede se. Naštěstí se za pár minut probral a přípoj ve Svitavách jsme chytli, ovšem bylo to náročné, ledovka na svitavském perónu byla jak sklo. Totéž pak platilo i pro chodníky v Poličce, včerejšek zřejmě ještě neskončil. Ale dorazili jsme bez úrazu a začalo se skoro včas.

Hrálo se rychlým tempem 13 minut + 5 s/tah, 45 hráčů, výsledky na chess-results.

Našim se dařilo různě, vždyť mají velmi rozmanitý věk i zkušenosti, celkově to dlouho šlo, závěr byl spíš slabší, ale jak u koho.

Tonda Palán prohrál se dvěma hráči špičky, kdyby chtěl „medaili“, musel by bodovat i s někým z nich. Partie rozehrával spíš zdrženlivě, vynalézavost prokazoval později. 5/7, 6. místo, 3. mezi staršími chlapci.

Ondra Kašpar odehrál podobně silný turnaj, kde využil toho, že rychlé tempo mu sedí a jeho přímočaré hrozby často vycházejí, to je slušný výsledek! 5/7, 7. místo, 4. mezi staršími chlapci.

Matyáš Rybka odehrál turnaj vepředu, má skvělé pomocné, ale prohry v posledních dvou kolech švýcarský systém neodpouští. 4/7, 12. místo, 8. mezi staršími chlapci.

Augustýn Chvapil začal prohrou se Zuzkou Praxovou, to je už zkušená hráčka, pak ale udělal 3/3 a odehrál zbytek turnaje vepředu, bohužel pak sérii proher nedokázal zastavit, podobně jako je Matyáš nejlepší ze čtyřbodových, je Augustýn nejlepší ze tříbodových. Rozhodně největší adept na posun do pokročilých, jen víc hrát. 3/7, 26. místo, 9. mezi mladšími chlapci.

Další tři naši se pak srovnali těsně za sebou.

Josef Chmelař odehrál silný turnaj, jenom jeden z jeho soupeřů neměl 50 % bodů, jinak většinou čtyřbodoví! Proti takové sestavě těžko mohl uhrát něco víc, byl tu jeden z nejmladších! Hlavní je mít radost ze hry a neprožívat neúspěch. 2,5/7, 35. místo, 13. mezi mladšími chlapci.

Pavel Morávek mívá slabší start a skvělý finiš, tady si bohužel ten start trochu prodloužil, něco nastavil, dostal i prodloužený šustrmat, v předposledním kole vyhranou pozici zpatil, takže trochu za očekáváním, ale hlavní je hrát, hrát a těšit se na další akci. Jeden ze dvou nejmladších účastníků! 2,5/7, 36. místo, 14. mezi mladšími chlapci.

Alex Vázler se objevil v kroužku až teď po Vánocích a hned jel s námi. Pro mě příjemné překvapení, začátečnický stupeň už překonal, partie rozehrává úplně normálně, ledacos vidí, a to i v rychlosti. Samozřejmě mu chybí šachové vzdělání a zkušenost, ale to se dá dohnat dost rychle. Jsem zvědav. Dnes to vypdalo na průměr turnaje, ale v závěrečných kolech už nic neudělal. 2,5/7, 37. místo, 18. mezi staršími chlapci (ale mezi nimi patřil k nejmladším).

Emotivně náročná byla partie mezi Jožkou a Alexem, Alex hrál lépe a na konci matil dámou a králem, jenže to právě ještě neumí – jenže Jožka, místo aby se radoval, závěr protrpěl v slzách. Partie skončila dělbou bodů (patem).

K mému překvapení tu byla i kolegyně Martina Šlingrová, jejíž dcera debutovala za Českou Třebovou (viz reportáž Ivo Praxe), a to výborně! „Tak už víš, co dělám každý víkend,“ říkal jsem.

Náročná byla i cesta zpět, aspoň pro naši vlakovou skupinu, do Svitav jsme dojeli akorát, jenže rychlík od Brna postupně nabral až 40 minut. Svitavskou čekárnu už znám nazpaměť.

Ukázky jsou různého druhu.

Po rozhodcovské stránce nebyla nouze o kuriózní nemožné tahy, jednou jsem byl přivolán k nemožnému tahu, kdy byl král v matu a táhl na jiné pole, kde byl taky v matu. K vidění byly i očividné jednotažce, které hráči nedali (a třeba sami dostali), a taky uznané maty, které žádnými maty nebyly. Nejtragikomičtější je následující partie, šachy jsou opravdu kruté.

Na závěr fotky.