Staří (i mladí) známí

8. 2. 2026 Honza Pokorný Déčko, 3

aneb Po roce obráceně a nečekaně drtivě

Čtyři kola do konce kápédvojky: céčko téměř jistým vítězem, naše déčko hájící lichotivý druhý flek před svěží Horní Čermnou a zkušeným Letohradem. A taky Českou Třebovou, kterou v neděli 8. února hostíme. Slavná to kdysi juniorská líheň, které vrací lesk Ivoš Prax, loni skončila druhá, a to i zásluhou hostujícího tria z Oustí (Vlasta Hrobař, Pokyn otec, Pokyn syn). Třebováci to ale postavili v klidu i tak, pro změnu jim pomohl jiný z našich – navrátilec Kuba Šedaj. A pak klasika, na prvních dvou síla, pak mix zkušeností a šikovného mládí. Nic snadného k porážení.

U nás se s předstihem omlouval kapitán Kuba, nemohl ani spolehlivý náhradník Jožka. Naopak se brzy ozval Tom, ostatní postupně. Ve čtvrtek mi osmou desku přislíbila Katka Šimáčková, ale zase uhodily zdravotní trable na Mariana a potenciálního náhradníka Skubíka. Takže jsem na večerním blicáku uvítal novinu již omluveného Vlasty, že kdyby nejhůř, přijde rychle odpůlit první. Inu měl jsem pocit, že jsme si prohodili nejen sestavy, ale i starosti s jejich složením. Otázkou taky bylo, jak bojovné utkání čekat. Ne snad, že by se mělo zrodit bezkrevných 4:4 při osmi remízách, ale tipoval jsem, že na některých deskách se kdovíjak válčit nebude.

Do klubovny v klidu na půl desátou, s naší FIDE rozhodčí nahodit onlajny, uvařit kafe, poklábosit o životě. Hosté taky s předstihem, pouze řešili, jestli na poslední umístit nestora Karla Petrželku, anebo Sašu Nikolinka… zvolili tu pro nás horší variantu 🙂

A hrálo se, hrálo, hodinu plnokrevně, než přišla očekávaná půlka na osmé a celkem rychle stejný resultát po opakování tahů na pětce. Pak už se bojovalo, než v půl jedné svorně zapůlili Pokyni (na první ve střední hře, na šesté už v pěšcovce). Nadějně to vypadalo na třetí a sedmé – shodně s kvalitou víc. Na druhé Petr statečně přežil ukrutný útok extrenéra mládeže a vypracoval hezkou věžovku, Tomáš trpělivě pozičně masíroval. Nějakých 4,5 bychom uvařit měli, čemuž napomohla Hejdičova výhra po třech hodinách boje. Saša sice v totálně vyhrané pozici promáchla, ale pozice se zlepšovaly Petrovi i Tomášovi, takže zápas v ohrožení nebyl.

Nakonec jsme z toho vymlátili maximum, 6:2 je přenádherný výsledek. A úžasné pololetní vysvědčení naší mládeže a celkem i fotrů. Stejně tak nás hřály průběžné zprávy od céčka, které masakrovalo Svitavy tenisovým výsledkem 6:0… až do rozhřešení 0:8.

Hlavně o tom nenapsat něco nekorektního 🙃

K našim osmi derby partiím přibližně toliko:

Pokorný Jan-Prax 1/2 Už dopředu Ivoš hlásil, že do Ústí dorazí, tentokrát ne za naše áčko. Příprava spočívala v karokánku a Paulsenovi, přišla varianta B. Rychlou remízou bychom se před mladými ztrapnili, a tak jsme makali, pozice se mi líbila, ale pálil jsem hodně času a počítal víc, než bylo zdrávo. Naštěstí byl v blokovaném postavení taktický šejd, který přivedl černého do pasivity… a se dvojkou střelců a těžkých figurách jsem při dobře rozehraném zápasu mohl vyjednávat.

Borek-Svoboda 0:1 Nějaká hodně zvláštní francouzská, kterou měl junek určitě nachystanou. Dostal se ale pod brutální útok, kde jsem šance na přežití viděl v rovině teorie. Petr ale počítal a mat nedostal, jakmile se figurky poměnily a vznikla čtyřvěžovka, už jsem mu věřil. A oprávněně, techniku má náš mlaďák ve dvanácti pozoruhodně jistou… jako by tam seděl v polovině padesátých let minulého století Jarda Volf.

Hejda-Šedaj 1:0 Nějaká vedlejší lajna karokánku s velmi komplikovanou pozicí od začátku, v centru se jiskřilo, černý nestál hůř, spíš líp. Ani bez kvality asi nebyl horší, to si spíš myslel. Ondra ale pozice s kvalitou víc umí, prostě valí na výhru. A tady po otevření pozice uspěl. Děsně důležitý bod.

Dlouhý Martin-Kobr 1/2 Zajímavá výměnná francouzská, to by jeden nečekal. Místo obvyklých výměn do půlky zkusil bílý zaútočit… ale vedlo to jen k věčňáku. Tahle půlka nám nevadila.

Kodytek-Nikolinko Tomáš 1:0 Dlouhá partie na výdrž. Tomáš si bílé užil, v anglické hrál přesně to svoje, soupeř se k nějaké taktice vůbec nedostal. Věžovka s flokem víc, při přechodu do pěšcovky se ale náš hráč šeredně přepočítal, naštěstí soupeř nedokázal přepnout a hrát na výhru. Takže nakonec prohrál. Každopádně takhle se hraje za mančaft, pochvala zastupujícího kapitána.

Jasanský-Pokorný Marian 1/2 Tady jsme asi mohli bod urvat. Bílý hrál sicilku měkce, Majda zapáčil v centru a s dvojkou střelců a typickým útokem mohl (asi) někde soupeře potrápit. Místo toho ale figurky měnil, měnil a měnil… a v pěšcovce už (asi) nebylo kudy. Ale s ohledem na zjevné nachlazení byla remíza černými naprosto v pořádku.

Dudlová-Dlouhý Šimon 1:0 V nejdelší partii dne se urodilo 83 tahů. Podrobnější komentář si odpustím, bílá měla k dobru kvalitu a hromadu pěšců, zápasila s časem, ale stoprocentně byla vyhraná. Dokráčela ale „jen“ do koncovky nestejnopolných střelců, jejíž hodnocení ponechme domácímu rozboru. Nakonec to Saša utahala a uchovala si skvělou bilanci.

Petrželka-Šimáčková 1/2 Moc se nestalo, ale Katka rozhodně nebyla v ohrožení. Zavřenou hru postavila hezky, půlku přijala z pozice síly, mohla pískat, řídit onlajn a včas jet domů. Děkujeme za výpomoc!

Zůstáváme druzí, to je paráda. Ale obhájit to za dva týdny s mladým Lanškrounem C bude jářku fuška. Pokusíme se!

Školy s obavami i zážitky Svitavský kanárek