Sprinty i maraton

15. 2. 2026 Pavel Holásek Áčko, 1

ŠS Železné hory – ŠK Ústí nad Orlicí A 1:7

Předposlední tým tabulky neměl být soupeřem, s nímž bychom měli ztrácet. Přesto si nemůžeme dovolit klopýtat a mládež Luboše Šilara nelze podcenit, v prvním kole vysoko porazili Polabiny, půlili s Chrudimí či Chotěboří, další zápasy, např. i se Zaječicemi, prohráli jen těsně. Vůbec, zase jednou je v kraji tým, před kterým lze jen smeknout, před lety takhle stoupaly Polabiny, hrát v KP téměř jen s mládeží (mj. hráči nar. 2010, 2011, dokonce 2012), to je fantastické, jen vydržet.

My jsme se tradičně dávali do kupy jen pomalinku, omluvenek přibývalo, neúčast avizoval i kapitán Martin, byť byl obětavě připraven naskočit i z Olomouce, ještě v úterý jsem na tréninku hlásil, že máme asi pět lidí. Pak se ale rychle dala do kupy velmi slušná sestava, takže jsem se bát přestal.

Třemi různými auty jsme se z různých směrů sjeli do Břehů u Přelouče, tam nás každoročně zvou Tyčovi na Listopádí, ale vždycky to s něčím koliduje. Budova bývalého mlýna na břehu velkého rybníka Buňkova, v podkroví místnost úplně akorát, zase jiná šachová atmosféra.

Domácí nebyli úplně nejsilnější, ale ani slátaní, mládí proti zkušenosti, mohlo se hrát.

Pro mě byl zápas náročný proto, že jsem měl mluvit na demonstraci Milionu chvilek (u nás v Ústí), která začínala v 16 hodin. Stihnout se to jistě dalo, kdopak by hrál do půl čtvrté, ale přece jen to byl takový červíček pochybnosti na obzoru.

Zápas to byl zase jiný než ostatní, je pozoruhodné, jak se jednotlivé šachové styly liší a co vznikne, když na sebe narazí. Často vznikalo buď otevřené centrum, nebo partie s figurami v kontaktu, bylo to rušné a zajímavé.

Se zakončováním partií začal na šesté Vojta, 26 tahů, navíc v jeho rychlém tempu. 0:1

Na páté se přidal Kuba, to bylo tuším 29 tahů. 0:2

Pak se už šlo do koncovek, ale pořád dost rychle, na čtvrté zvyšoval Vlasta. 0:3

Domácí pak získali bod proti Zdeňkovi na sedmé, to už byla pěšcovka. 1:3

Ale o výhru v zápase nebylo třeba se bát, Vašek měl figuru a na dalších deskách jsme ohroženi nebyli.

Myslím, že další pořadí bodů bylo Petr na osmé a Vašek na druhé, to bylo tak někdy před kontrolou. 1:5

Dohrávaly se dvě koncovky, Honza a já. Zatímco Honza hrál postupně na výhru, já jsem partii zkazil a bojoval jsem o holý život.

Honza potom koncovku dotáhl k výhře. 1:6

A já, já jsem měl přesně to, co jsem nechtěl. Dohrával jsem poslední, dámskou koncovku, asi spíš prohranou, ale zase ne tak, abych ji měl vzdát, vždycky deset šachů dokola a nějaký malý progres soupeře. A minuty letěly, už jsem se pomalu loučil jak se svým protivládním vystoupením, tak s bodem. Jenže soupeř nakonec neudržel koncentraci a partii ještě pohřbil. 149 tahů, pět a půl hodiny hry a rychle do auta, díky řidiči Kubovi (a díky zpoždění akce v Ústí) jsem to ještě stihl luxusně. 1:7

Pro domácí krutý výsledek, ale už to, že byli schopni klást nám odpor, zaslouží ocenění.

Partie nemám a nic jsem neviděl, takže dojmy a přeludy, jako jindy.

1. Václav Seidl – Jan Horák

Bílý hrál dvojí fianchetto s d4, černý reagoval výstavbou ve stylu Londýna. Vznikající pozice byly dost krkolomné na letmé hodnocení, pořád se nějak udržovalo napětí a manévrovalo okolo centra. Honza nejdřív ztrácel hodně času, ale soupeř ho pak dohnal. Po kontrole se šlo do koncovky V+J x V+S se spoustou pěšců, Honza nejdřív pronikl věží na první řadu, potom i králem někam na dámské křídlo, asi velmi pěkný poziční výkon. 0:1

2. Václav Grundman – Jakub Nešpůrek

Ruská s rychlým c2-c4, Vašek měl kreativní den a různými mezitahy a hrozbami získal převahu, lehké figury měl krásně vyvinuté do centra. Černý měl problémy dokončit vývin, při snaze něco dělat ztratil figuru a taktické kočkování si Vašek s potěšením pohlídal. 1:0

3. Lukáš Křičenský – Pavel Holásek

Kanova sicilská. Ještě jsem se na to nedíval. Čekal jsem od bílého, který měl prostor, postup e4-e5, ale on dal f4-f5 a pak i g4-g5. Kontroval jsem na diagonále a8-h1 (postup d6-d5), snad jsem si pohlídal oběti věže na g7 a přešel do krásné věžovky, kde jsem měl na e5 krytého volňáka. Jenže jsem realizaci uspěchal (v koutku mysli pořád bylo, že potřebuju odjet, a to je špatně), místo krásné věžovky jsem zbrkle přešel do pěšcovky, kterou jsem ještě převedl do dámské koncovky s tempem míň. Bílý pak pomalu zkoušel šlapat béčkem a asi by i prošlapal, já zoufale šachoval zleva zprava, ale vždy znova mi šachy došly, ale pak si soupeř nepohlídal geometrický motiv po diagonále. Znáte to. Po extrémně dlouhých partiích už pozornost vypíná, sám jsem takhle několik lepších koncovek úplně utavenej prohrál. Pro soupeře zdrcující závěr, ale dal mi opravdu zabrat. 0:1

4. Vlastimil Hrobař – Jan Hrdlička

Sicilka s c3 d5, kde by černý měl vyrovnat, ale nevyrovnal, bílý měl krásný vývin, tlak na f7. Napadl pak černopolákem Vf8, ta nemohla ustoupit. Realizace kvality v koncovce pak byla taky hra pro radost bílému. 1:0

5. Šimon Stefan – Jakub Netušil

Bílý měl dosud krásnou bilanci 5,5/6, bylo třeba hrát s respektem. Kuba překvapil, když zvolil Benoni, a měl připomínky k plánu bílého, já zase kritizoval koncepci černého, který se obešel bez tahu e6. Klíčovou pasáž zařídila černá dáma, kterou jsem viděl na b4 a najednou se skrz blokované centrum dostala na h3, kde sezobla pěšce u krále (křídlo bylo oslabeno tahem gxf3), po cestě ještě brala na b2. Chvíli jsem myslel, že jsem si spletl partii … Bílý se pak pokusil o zoufalou protihru, když šel útočit a nechal stát nechráněného Jf3, po přestřelce ale matil Kuba. 0:1

6. Vojtěch Holásek – Zuzana Klozová

Vlastně jediná z týmu domácích, kdo už z juniorských let trochu odrostl. Vojta boural pokus o holandskou nástupem d3+e4 a vznikající taktické zápletky pro něj byly živou vodou. Černá měla problém vyvinout se a rochovat. Pomocí několika neortodoxních tahů (např. Sg4-c8 s napadením pb7) získal Vojta dva pěšce, přičemž stále mohl hrát proti oslabenému královskému křídlu, udělal to velmi jednoduše manévrem Vb1-b5-c5-c6 a pg6 padl. 1:0

7. David Šára – Zdeněk Šimek

Nevděčný soupeř, rating má nízký, když ho porazíte, slávy nedobydete, ale on hraje silněji než na svoje ELO. Hrálo se „vyvrácení Carokannu“ (tedy var. exd5, c3, Sd3), kde dal Zdeněk rychle e7-e5 a hrál pak s izolákem na d5. Pozice byla snad kolem roviny, ale čas měl Zdeněk strašný, tuším 7 minut proti 1 hodině 17 minutám. Po zjednodušení jsem si myslel, že ho Zdeněk nějak zkušeně obehraje, ale naopak to byl soupeř, kdo aktivní věží a koněm černého zmáčkl. Aby neztratil pf7, šel Zdeněk do kuriózní varianty, kde vidličkou ztratil věž (v součtu figuru), jezdce pak chytal králem, ale za cenu nepříjemné pěšcovky. Nevím, zda byla prohraná od začátku, ale prohrál ji. Pro bílého pěkný úspěch. 1:0

8. Petr Jániš – Matyáš Motl

Zabijákova varianta sicilské (Jc3, f4, Sc4, jak od Martina Pečinky), Petr projevil útočné choutky postupem Dh4, ale černý dokázal dámy vyměnit. Ve hře s lehkými figurami měl iniciativu Petr, ale vylezl z toho bez pěšce, byť dvojice střelců a aktivní figury dávaly jistě kompenzaci. Tady byl ale v kisně soupeř a závěr nezvládl, dostal tam mat, kterému měl asi předejít. 1:0

Takže body jsme přivezli, ohroženi jsme nebyli, skóre narůstá.

Akorát Zaječice s námi drží krok, zvládly 5:3 Polabiny (na jejich půdě). Litomyšl veze body z Rapidu, Polička ze Svitav, i když ani jedno nebylo o parník. Lanškroun B zvládl venku Chrudim. Jak už psal Vítek, béčku nechybělo moc k bodům s Chotěboří, ale ty sestavy, ty sestavy!

Příště máme doma Svitavy a je třeba nastoupit, oddechovky si nemůžem dovolit.

 

Paralen gambit a jiné zbraně hromadného ničení Ukázky z Břehů