Těžký průměr

28. 2. 2026 Pavel Holásek Mládež, 0

3. kvalifikační turnaj KP mládeže, Svitavy, 28. 2. 2026

Podle kalendáře únor, podle počasí léto, po roce zase ve svitavském Lidovém divadle, tentokrát bez plesové výzdoby.

Postavili jsme desetičlennou výpravu, to je tak jakžtakž, z juniorů jel jenom Vítek Růžička, z menších si dal kromě Pavla Morávka říct už jenom Augustýn Chvapil (ale dobře, že jel), takže většina hráčů se koncentrovala ve čtrnáctkách. Petr i Marian tráví víkend v Praze („v jaké Praze?“ ptal se mě jeden z trenérů), hlavní dnes bylo zapracovat na postupových bodech, což se nejvíc mělo týkat Tondy, Matěje a Vildy.

No a on to od začátku do konce byl takový průměr. My nehrajeme nějak strašně, to vůbec, ale ani soupeře nepřehráváme. Vím, že trenéřina je běh na dlouhou trať a vyžaduje trpělivost, ale občas už je těch polovičatých výkonů a výsledků trochu moc. Bývaly doby, kdy jsme hrávali osmičlenná finále, a teď máme problém vejít se do osmnáctky?

Základem hry je pořád taktika, je třeba denně řešit diagramy. Když něco zadám na kroužku, jsou výsledky takové rozpačité. Co nevidím, to nevymyslím. A další věc je herní praxe, čímž nemyslím blicky na netu, ale partie vážné (jen část našich hraje pravidelně družstva) a případně rapidy na netu, které si pak ještě zanalyzujete.

Další věc pak je, kdo přijde za těmihle našimi hráči, kteří se aspoň dost pravidelně akcí účastní. Nováčci už mají nejvyšší čas se osmělit a pustit se do soutěží.

Výsledky jsou ovšem na chess-results.

HD10

Jediný náš (věkově výrazně mladší) zástupce je Pavel.

Pavel Morávek má velkou chuť do hry a jeho výsledky jsou na nováčka krásné. Ukazoval to i dnes, odstartoval 3/4 (již s ratingovými hráči), i když rezervy ve hře byly, často hraje první nápad a nevnímá hrozby soupeře. Dostal se až na třetí desku, bohužel měl pak zase slabší závěr, zejména v poslední partii figury jen lítaly. 3,5/7, 17. místo, vzhledem k průběhu nakonec trochu za očekáváním, ale nic se neděje.

HD12

Je to tristní, ale po dlouhé době jsme tu měli aspoň jednoho zástupce (byť neregistrovaného), Augustýna. Kde jste, dvanáctky?

Augustýn Chvapil má na nováčka jasný talent, ale menší praxi, tohle byl vlastně první pořádný turnaj, na který vyjel. Začal dvěma nulami, pak přidal tři body v řadě, opět i proti hráčům s ratingem, skončil opět dvěma nulami, ale to hrál proti mnohem zkušenějším favoritům, takže v pohodě. Dobrá nálada ho neopouští, škoda, že je tam sám. V kategorii patří k mladším. 3/7, 23. místo.

HD14

Hned šest našich, jak bylo uvedeno, mnozí měli hrát o postup. Trochu nám nepřál los, opakovaně stavěl naše proti sobě, takže se navzájem obírali o body.

Saša Dudlová tu patří ke špičce, což dnes úplně nepotvrdila. Klopýtla už ve druhém kole s Košťálem (to jsem neviděl), půlila s Radou (a tam stála špatně, než něco přehlédl), a nakonec prohrála s Horáčkem. (To bylo ovšem drama – nejdřív měla figuru za dva pěšce, pak ji vrátila a hrála na vteřinách, soupeř jí zase figuru věnoval, potom si i dobrala pěšce, ale nakonec koncovku jezdce proti dvěma pěšcům ještě prohrála.) Zase předváděla svoje retro – pasivita figur, slézt na nulu a tam čekat na zázrak :-(. Samozřejmě to nic nemění na tom, že další soupeře poráží zkušenou rukou a že tu byla z našich nejlepší. 4,5/7, 8. místo. 2. dívka.

Matěj Peterka hraje solidní zdravé šachy, ale občas mu prostě něco ujede a zůstane bez materiálu. Dnes to bylo docela slušné, ale na špičku by to chtělo něco víc, třeba neprohrát s Kolomým. 4/7, 16. místo.

Vilém Popel – co psát, abych se neopakoval? Strategicky zdravé partie, až na to, že zoufale váhá s rochádou. Co mu chybí, je taktický postřeh, na propočet se strašně nadře, hledá komplikované nejsprávnější řešení, místo aby hrál jednoduše a časovky zvládl, nebo do nich ani nelezl. S figurou navíc je prostě třeba partii suše vyhrát a ne si ji protrpět až do špatného konce. Pokud nabere zkušenost, může patřit do špičky. 4/7, 17. místo.

Tonda Palán nezvládl začátek (1/3), a když se dotáhl, nevyšel mu ani konec, protože tam dostal Sašu. I pro něj platí, že herní projev je slušný a měl by už hrát mnohem výš. Jednou prohrál na čas, to se mu jindy nestává. 3,5/7, 20. místo.

Danča Kašparová mě naopak překvapila příjemně, u ní se samozřejmě s chybami počítá a postupové ambice nemá, ale útoky jí třikrát vyšly, docela povedený turnaj. 3/7, 24. místo, 4. dívka.

Ondřej Kašpar po třech nulách třikrát bodoval, u něj jde o koncentraci (u partie se nemluví!), velké taktické nedostatky už postupně napravuje, chtělo by to už překročit ten práh k solidnějšímu šachu, kde se s pravidelnými chybami už nepočítá. 3/7, 26. místo.

HD16

Jako vždy pouze Matyáš.

Matyáš Rybka tradičně bojoval vzadu a svoje obligátní dva body tam udělal, u něj je to prostě to zpoždění na startu, herně je tak mezi Dančou a Vildou, ale v šestnáctkách už je chleba tvrdý, s falangou Železných hor se samozřejmě měřit nemůže. 2/7, 29. místo.

HD18-20

Z více možných adeptů jel pouze Vítek.

Vít Růžička podobně nemůže stačit na favority, kteří už hrají soutěže dopělých a mám s nimi co dělat třeba já. Vyzbrojen tlustou knihou od Paoliniho sbíral nulu za nulou (byť ne po jednobrankovém průběhu), v pátém kole ho čekal kontumák – ale poslední dvě kola pak nad hráči Svitav vyhrál a skončil nad nasazením. 2/6+1k, 8. místo.

Rozhodcovské okénko:
1) Pořád znova trvá nešvar, kdy hráč nabízí remízu tak, že nastrčí ruku doprostřed pozice, ne-li soupeři do obličeje. Soupeř má právo v klidu přemýšlet, ne se vypořádávat s napřaženou rukou.
2) Když hráč udělá nemožný tah, musí pak hrát onou figurou, kterou hrál, pokud s ní může udělat tah možný. Viděl jsem mockrát, že pak zahrál figurou jinou a prošlo mu to, soupeř si zřejmě myslí, že už reklamoval dost, a podruhé nereklamuje (nebyl by to druhý nemožný tah, ale často by to vedlo ke ztrátě materiálu). (Někteří dospělí mají s takovým pravidlem taky problém.)
3) „Trestat“ soupeře tím, že pod nekrytelným matem vyčkáváme s tahem několik minut, cvrnkáme přitom do figurek apod. je neetické.