Pokyni se valí na Prahu vol. 2

28. 2. 2026 Honza Pokorný Turnaje, 2

aneb Po roce mezi ty, kteří skutečně umí

Loňské nadšení z Prague International Chess Festival velelo i letos účast zopakovat. Ne snad, že bychom s Pokynem juniorem předváděli kdovíjaké šachy… ale už jen možnost být na místě, vidět světovou špičku, nasát atmosféru honosného turnaje. Jo a taky si zahrát víkendový rapid a blesk (ze kterého nebudu dávat žádné ukázky, jednak pro zachování zbytků duševního zdraví, jednak od rozborů je tady Pavel Holásek 🙂 ).

To všechno byly důvody, proč jsme v pátek 27. února vyrazili znovu. Zatímco Majda strávil pracovní týden na lyžáku, já stihl napsat rozhovor s mistrem světa Gukeshem a zejména vyzpovídat Davida Navaru, z čehož rezultovala celostrana i v tištěném vydání Sportu.

Cesta posledním rychlíkem na Prahu v pohodě, i když na našich místenkách seděli cestující zo Slovenska… je to celkem umění trefit v prázdném vagonu jediné obsazené fleky. Zatímco junior po kategorických prohlášeních „Nebudu spát“ usnul za Pardubicemi, já se jal opravovat písemky 1. ročníku zdravky z Bible. Stupně vítězů dokládají, že to bylo místy náročné:

1. Co víte o životě a působení Ježíše Krista: „Šířil věci, kterým lidé nevěřili – země je kulatá a točí se kolem Slunce.“
2. Kde najdete postavu Jidáše a co symbolizuje: „V knize Exitus.“ (Tady je názorně vidět, že učím na zdravce.)
3. Co víte o Velikonocích: „Znovuzrození Ježíše, mlácení žen pomlázkou, barvení vajíček, všichni se už dopoledne opijou.“

Přenocování v redakci na pohodu, ráno vstávat na sedmou, dějiště Don Giovanni coby Bára Špotáková dvěma oštěpy dohodila.

O oba rapidy byl enormní zájem, fronta jak na banány před čtyřiceti lety… a tak jsem mohl rozjímat, jestli risknout silnější skupinu G1, anebo s Majdou poztrácet co nejméně s talentovanými dětmi a seniory v turnaji do 2000 FIDE rapid. Zvolili jsme druhou možnost. Ještě před startem jsme potkali známou tvář: Jardu Víglaského, jenž již nešachuje v Oustí, nýbrž pod Špilasem – ten se nebojácně vrhl do elitní skupiny a v prvním kole si vyšlápl na mládežnického reprezentanta Amirali Temirbeka (1965 FIDE, ročník 2014!).

My jsme měli rozjezd á la diesel bez turba, Majda po úvodním bodu třikrát zakoulel (mimo jiné se suverénním vítězem), já zase v typické ranní křeči nepřetlačil vysokoškoláka necelých 1600 – ale ratingy jsou v podobných turnajích skutečně ošidné. Došlo i na veselé momenty: s ředitelem festivalu Petrem Boleslavem jsme se potkali zrovna ve chvíli, kdy zápolili naši junioři… svorně jsme konstatovali, že některé partie otcové vidět nemusí 🙂 

S klukem jsme ale zabrali, motivaci si dodávali též na chodbě s vysokomýtským Lubošem Ptáčkem… a nakonec to tak špatné nebylo. Majda měl finiš 3/3, celkově 4/7, skončil deset míst nad nasazením (46.) a odepsal jen něco málo.

Já se přes mladé (junior ročník !2016! s FIDE pomalu 1700) i zkušenější soupeře (borec z Brna na mě nasadil Lotyšský gambit s odbočkou 3.Jc6?!!?, sympatický soupeř z Hronova budoval londýnské hradby, leč marně) prokousal konečně na přední šachovnice. Tady jsem v šestém kole měl na lopatě německého soupeře (nakonec druhého) s nicneříkajícím titulem AFM – bohužel jsem věžovku s flokem neuměl na minutě zesílit. Mizerné pomocné (mým soupeřům se nevedlo) mne ponouklo v posledním kole zavřít oči a s mladým Američanem zjevně indických kořenů a FIDE +2000 hrát na výhru. No a vytvořil jsem, s trochou nadsázky Pokyn immortal game, dvacetitahovou miniaturku s drtivým útokem.  Bohužel ostatní výsledky mi ani trochu nepomohly, ale i tak 6/7, bez porážky, 6. místo a +17 bodíků potěšilo, stejně jako kniha Věž proti dvěma figurám – tyto pozice moc neumím… stejně jako řadu dalších 🙂 Majda zase hledal nějakou knížku na Paulsena nebo Grünfelda… až našel dva v jednom. Akorát ji teda nevyhrál, nýbrž koupil za dvacet dolarů.

Výsledky rapidu tu:https://s3.chess-results.com/tnr1307120.aspx?lan=5&art=1&rd=7&turdet=YES&flag=30&SNode=S0

A bojovný výkon Jardy Víglaského, který v silnější skupině byl vůbec nejlepším dvoubodovým, výkon 1755 a připsal skoro 10 bodíků, paráda: https://s1.chess-results.com/tnr1307108.aspx?lan=5&art=9&fed=CZE&turdet=YES&flag=30&snr=90&SNode=S0

Tady něco málo z průběhu, foceno ajfounem:

Dobojováno, pročež přišla nejdůležitější část dne – v překladu oběd.

A pak teda další, taky docela důležitá část – obhlédnout hlavní turnaje. Je to zážitek z kategorie úžasných, v sále to má atmošku, na chodbě taky. Fotil jsem Leicou a nahraju je sem až po víkendu, zapnutý mobil do arény pochopitelně nepatří (i když tam nějakému seniorovi v publiku ke zděšení rozhodčích kvičel).

Opět jsme potkali známé tváře, konkrétně mládežnického/tábornického kouče Michala Novotného. A pak taky kluky Svobodovy, Petr bude hrát zítra blesk s námi.

První den zdárně za námi, večeře, hygiena a víc naspaných hodin – dneska ráno to bylo poměrně maso.

A je tu nedělní blicák, 11 kol 3+2 před službou v redakci, to mi dřív nebo později upadne hlava😂

Při ránu fajn zjištění, že je spánkový deficit umořen, registrace pro jistotu hned v osm, neb fronty před devátou jsou veliké. Vydatná snídaně, jen balení bylo krapet hektické.

Hraje s námi i Petr Svoboda a stejně jako včera i pozitivně naladěný Jarda Víglaský: “Žádný remízy, prostě buď, anebo!”

Před blicákem ještě ranní gastro okénko na téma “když muži vaří”. Dál jsme zatím nepostoupili, teda já, synek už ano.

 

Jo a taky jsme marně hledali Majdovu flašku na pití, vytipovali jsme asi deset možných míst v redakci i jejím okolí. Jedenácté je neznámo kde. Ale jdeme na to, mládež bojově naladěna, já se pokusím přežít.

Hroznej masakr na hlavu😂

Všichni čtyři jsme bojovali tak nějak kolem sebe, vůbec ne špatně, Petr čím dál líp. Já měl dobrý pocit do 6. kola (výsledkový i herní). Po něm jsem potřeboval nutně doplnit energii, žel Pokyn junior v mladickém zápalu zkonzumoval veškeré zásoby sladkého a se mnou to šlo z kopce. Nula prvá, druhá, třetí, v poledne zvon udeří… partie úplně zoufalé. Ani závěrečný bod s paní WFM Modrovou (čest si zahrát s legendou!) nemohlo napravit dojem ze šílené druhé půlky turnaje – odepsal jsem kýbl bodů, 5/11 a 97. místo je bída. Naopak Petr válel a přes porážku v poslední partii udělal krásných 6/11 (70. místo, o 29 před nasazením). Marian slušně, ale proti silnějším se neprosadil, takže stejně jako já 5/11 (115.). Jarda Víglaský o fous za námi (123., 4,5/11), ale zase některé pěkné dílčí úspěchy.

Výsledky tuhttps://s1.chess-results.com/tnr1307123.aspx?lan=5&art=1&fed=CZE&turdet=YES&flag=30&SNode=S0

Několik záblesků z blesku (pamatovat si cokoliv souvislého z rychloturnaje je nad mé síly):

1. Portugalský junior mě prosil, jak má český říkat soupeřům Good luck. Hodně štěstí ho s výslovností nepotěšilo.
2. Crazy partie s mladičkým Slovákem. Po e4 e6 De2 d5 ed5 ed5 nemožňák, nejdřív jsem myslel, že je po partii. Soupeř správně namítl, že první neprohrává, rozhodčí mi přidal minutu a černý musel povinně jít dotknutým kamenem, tedy e5 (haló, slyší mě v Žamberku?). Takže jsem měl ve 4. tahu dva floky k dobru.
3. Dostanete mladého Inda 1680 a víte… že jste v zadeli. A ano, jste. On hraje na úplně jiné číslo a vy odepisujete.
4. Na chodbě se s vámi ochotně vyfotí Pia Cramling. Dáma světového šachu, královna královské hry.
5. A největší pecka… vítězem blesku se stal taky Ind, s ratingem 2085… devítiletý. Čtete dobře, ročník 2016. 10/11, bez porážky, připsal přes 200 bodíků 🙂 Vykosil tam v podstatě úplně všechny. Pozoroval jsem jedno kolo jeho kmitající ručičky a nechápal jsem.

Závěr reportáže dopisuji během nedělní služby, utahanej jako šňůra u hajzlu. Přesto šťasten, že jsme se synkem po roce znovu vyrazili, pražský festival určitě navštívíme i za rok.

Praha 2026/III: přesnost v kritickém okamžiku Těžký průměr